Re: dřív nebo později

Šáry,
nevím, jak dosáhnout toho, aby tříleté dítě neblbnulo i mimo prostory k tomu určené. Tříleté dítě je prostě na nějakou vzornou kázeň moc malé. Je určitě rozdíl mezi tím, když se tak chová dejme tomu šestileté dítě... ale u tříletého mi to přijde úplně normální a adekvátní věku. Proto je mi daleko milejší takhle malé dítě - pokud není "od přírody" klidnější - na podobné akce NEBRAT, než následně řešit, co kde vyvede nebo nevyvede.
Pamatuju si, jak na nějakých křtinách knihy či co to bylo pobíhalo po sále dítě jedné poměrně známé televizní osobnosti. Taky mu byly tak tři roky. Polévalo cizí lidi vodou, vřeštělo, kopalo do židlí, bralo a ničilo věci, vyplazovalo jazyk, prostě bylo nesnesitelné a jeho rodič se tomu shovívavě usmíval a ještě se domníval, že budou jeho potomka všichni obdivovat, jak je živý a roztomilý. No nepřišlo mi to roztomilý vůbec a milého "spratka" bych nejradši přehnula přes koleno a nasekala mu. Ale na druhou stranu, proč ho tam tahali? Dítě v tomhle věku se na podobné akci nezabaví, ani na vítání občánků pro něj není nic zajímavýho, tak proč ho tam brát?
Já sama syna nikam, kde by působil rušivě, neberu. K čemu by to bylo dobré? Pořád za ním lítat a usměrňovat ho bude ty ostatní lidi otravovat úplně stejně, jako když ho nechám být. A cepovat ho od miminka jen proto, aby pak bylo všude a za všech okolností vzorné mi prostě nějak nesedne.
To není o žádné extra liberální výchově, syn taky dostane přes ruku nebo přes zadek, když zlobí a dělá věci, který má zakázaný. To je o normálním selským rozumu. Jsou prostě místa, kam malý děti nepatří. Tříletý dítě je ještě malý i na dětský akce - kino, divadlo - natož pak na akce pro dospělý. Tak ho na nic podobnýho neberu a je klid.