Re: dřív nebo později

Monty,

já naprosto souhlasím s tím, že tříleté dítě je ještě malé na nějakou "vzornou kázeň" ;o)) a že je spousta akcí a příležitostí, kam je ho lépe s ohledem na tuto skutečnost nebrat.

Ovšem když už ho na nějakou takovou akci vezmu (a vítání občánků podle mě patří k několika málo akcím, kde přínos z toho, že tam to dítě je, převáží nevýhody, které z toho plynou - pokud jsi ochotná to tak brát, tak je to docela významná akce, která se týká CELÉ rodiny, tedy i toho dítěte), tak musím zajistit, aby tam "otravovalo" co nejmíň. Tedy když tam budu sedět s menším dítětem, aby mi s tím větším pomohl třeba tatínek.

Prostě mně nevadí, když v takovéhle situaci dítko "zlobí", protože chápu, že od něho nemůžu reálně očekávat, že bude celou dobu sedět jako pecka, ale chci nebo musím ho tam mít, takže se taky o něj musím nějak postarat. Na ten večírek, co popisuješ, bych ho asi nebrala a v dané situaci by mě taky svrběla ruka.

Na druhou stranu já své dítko musím tahat s sebou i při řadě příležitostí, kdy se to normálně "nehodí" - prakticky nemáme hlídání, teď jsem "zneužila" babičku na tři hoďky, abychom si mohli dojít vybrat nějaké zařízení do bytu, ale nechci to dělat pravidelně, babička to sice dělá ráda, ale má jednak svoje léta, jednak spoustu jiných aktivit a mně se příčí svoje dítě takhle někomu "házet" na krk moc často.

Takže ho tahám do banky, do krámů... a tam všude se musím postarat, aby jim z toho neudělalo kůlničku na dříví. To jen na okraj, že s tím "nikam ho nebrat" to také není vždycky tak jednoduché.