Re: Otázky u pohovoru

Na špatnou vlastnost je podle mě lepší nějakou přiznat a uvést, že jsem si toho vědoma a že to umím kompenzovat.

Osobně bych např. uvedla, že jsem netrpělivá, protože jsem rychlá a tudíž mě rozčiluje, když se třeba příliš dlouho "točí kolečko na počítači". Většinou si ale umím ten ztrátový čas vyplnit něčím jiným - tj. např. něco mezitím naskenuju nebo si odskočím...

Nebo že, když jsem pod časovým tlakem, jsem na okolí protivná, což se jednak snažím tedy vědomě potlačit, nebo spíše se v takové situaci zavřu do své kanceláře a na mobilu vypnu zvonění, abych měla klid, mohla se soustředit. Mé okolí ví, že když si zavřu dveře (a nemám tam klienta nebo tak něco), znamená to, nelezte za ní a už vůbec ne s blbinou, seřve vás Je to ale v zájmu priority včas dodělat zadaný (obvykle složitý) úkol, snažím se to vysvětlit - "musím to dopsat, takže se zavírám a prosím, abych nebyla vyrušována" a je-li to okolím respektováno, tak není žádný problém. Jinak jsem přátelská, ale když mi někdo (uprostřed složitého podání, které musí být za hodinu hotové), vleze do práce s tím, že mu došel papír do kopírky, nebo že volal xy a chce se objednat na příští týden, tak bych tedy vraždila. Naštěstí se to moc nestává (už) a většinou stačí hodit velmi vražedný pohled.

Doplnila bych to nějakou veselou historkou na dané téma

Ale jinak - je-li uchazečů spousta, je fajn je nějak vyfiltrovat... dělat 50 pohovorů je za trest. Je-li jich málo (rovnou nebo už - tj po prvotním filtru), pak je samozřejmě žádoucí pohovořit si s nimi normálně... Bez "zkouškových" otázek.

Já si je zkouším, ať napíšou do čistého wordového souboru pozvánku pro klienta. Vidím, jak formulují, píší všemi 10, nedělají gramatické chyby, stylistika a tak. Jde tedy o kancelářské profese. Práci (naši) se naučí, ale pokud neumějí napsat kloudnou větu, která má podmět, přísudek, čárku v souvětí, velké písmeno na začátku a tečku na konci, a je bez chyb, tak holt škrtám. A ani geniální odpověď na otázku, co se šlupkou od banánu, by je nezachránila.