Re: Senioři a ...... - pokračování

Kat, nemůžeš to brát vážně, i když to bolí. Demence je strašná.
U našich naštěstí zatím převažuje "ten správný směr", ale taky měla maminka období, kdy "volila Mažňáka".
Najednou začnou být útoční, ani nevíš, proč, a vlastně je ulehčení, když u toho něco provedou - jako třeba, když se svlíknou donaha, nebo kupujou dům na Floridě - protože aspoň VÍŠ, že za to fakt nemůžou.
Nedávno jsem to zažila u jednoho seniora a bylo to strašně smutné. Normální a moc hodný člověk, myslelo mu to, ale začaly se objevovat vynechávky, v noci se pokoušel utéct, ráno nic nevěděl, po nocích volával z postele příbuzným, že je zavřený v garáži, občas byl zlý, agresivní... pak byl zas pár dní úplně v pohodě, na všechno si vzpomínal, prostě sladký dědeček. Kdo přišel v nesprávnou dobu, ten si mohl vyslechnout, jak ho rodina týrá a všemu by uvěřil.