Re: Majetek od nevlastního otce

Pokud takovou situaci v životě znám, řešilo se to ještě za života přepsáním všeho majetku na manželku - čili matku obou dětí.

Jak si to pak rozdělí mezi své děti ona, je její věc.


Osobně - mám nevlastního syna a byť ho mám ráda, nevidím důvod, aby po mě něco dědil. Má svou maminku, ať si jednou dědí po ní. Po tátovi (společném obou dětí) samozřejmě ano, ale můj majetek rozhodně jen moje dítě. Nějak by mě ani nic jiného nenapadlo.


rozdělení dědictví je výlučným právem toho člověka a posuzování "spravedlivosti" dědicům nepřináleží... Jediné, co mi v té souvislosti vadí, je dědění/přepisy majetku na hyeny - čili "profesionální" společnice seniorů, které se na ně nalepí těsně před smrtí, totálně je zblbnu a za pár měsíců "péče" si nechají spokojeně přepsat všechno na sebe. A pochopitelně těžká manipulace seniorů v době vysokého stáří/špatného zdravotního-duševního stavu... (takové to - přemluvila jsem 90ti letou babičku, ať všechno napíše na mého syna, když u toho nikdo nebyl, nejlíp jsem poplakala, jaký je to chudinka, ostatní že nic nepotřebujou...).

Pokud je ten zůstavitel v dobrém duševním stavu, ať si rozhoduje jak chce. A posuzování "spravedlivosti" nikomu (ani dědicům, ani nové manželce, ani původní manželce, ani okolí...) nepřísluší.