Re: ...

Eriko,já si myslím,že tohle je velmi citlivé téma,zvlášť pro ty co inerupci prodělali...
V mém okolí(i v rodině) se najde dost kamarádek co také na potrat šli.Jejich situaci jsem chápala, a vůbec jsem je neodsuzovala...
To že jsem proti interupci to je fakt, a nikdy to jinak nebude,ale dost mě taky vadí,že se to stává "módou".
Pokud jde někdo na interupci,tak musí počítat s tím,že už nemusí mít děti vůbec,nebo s problémama.
Nebude v tom mít prsty "ten"na hoře...
Mě nejde jen o to nenarozené dítě,ale taky o tu ženu,vždyť musí být hrozný s tím žít... nikdy to už z hlavy nedostane!To by musela být fakt
otrlá,no možná i tací jsou...

Ještě jedna věc před pěti měsíci jsem podruhé rodila,u porodu jsem měla komplikace s placentou(byla moc přirostlá).Doktor mi po záchraně mého života (málem jsem vykrvácela)zdělil, že se to dost často stává po interupci.Když jsem mu řekla že jsem na interupci nikdy nebyla,a že jsem ani samovolně nepotratila,tak mi nevěřil!!!
Ptal se mě snad čtyřikrát jestli jsem OPRAVDU nebyla na potratu.
Tak co to potom je,když mi doktor nevěří???Potrat=běžná věc!!!