ALeno,
covid jsem chytla, když jsme žili v desetimilionové aglomeraci a chodila jsem na umělou stěnu s desítkama čínských studentů, co se zrovna vrátili z vánočních prázdnin. Odstěhovali jsme se na venkov (na podzim) - což bylo v plánu už nějakých pět let, ale zrovna se sešla konstelace takhle.
Pevalo,
děti chodí do online školy od sedmé třídy (shodou okolností oba) - z různých důvodů (šikana, zdravotní stav atd.). Tenkrát mě to stálo práci - protože v té sedmé třídě potřebovali dohled (spíš technické věci, ale i naučit se organizovat si čas, komunikovat s učiteli atd.). Ale neměnili bychom - je to zavedená online škola, státní (tj. my "nic neplatíme"), dostali jsme veškeré pomůcky (učebnice, počítače, tiskárnu, skener - až po vodovky a švihadlo - včetně třeba mikroskopu a sady na laborky). My platíme internet, a nějaké ty tužky a kružítka a sešity.
Všechno je na jedné platformě - dítě se přihlásí do systému, tam je docházka, známky, projekty, linky na online hodiny - včetně třeba průběžné známky (tj. dítě vidí, co mu z kterého předmětu vychází - a jak třeba známku ovlivní zvoraná písemka nebo naopak odevzdaný projekt za extra kredit).
Manžel ve městě měl kancelář, ale nedostal se do hlavního sídla firmy - teď má kancelář doma a do firmy jezdí jednou za dva měsíce na týden. Ano, je to (pro mě) o nervy, mít je všechny furt doma - ale kupovali jsme dům s tím, aby v něm byla pracovna pro manžela a děti mají své patro - proti dobám, kdy mi dělaly školu ve společném kuchyňoobýváku, je to zlatý. Mohlo to být o pár let dřív, pravda
) Ale v té sedmé třídě mě potřebovali - teď v patnácti a sedmnácti už maminku za zadkem při skenování dokumentů a bojování se školní platformou, nepotřebují - takže zase o tolik dřív by to stejně nešlo.
MHD tady moc nefunguje, zvlášť ne na venkově (velká města - New York, San Francisco) MHD mají, a je funkční a použitelná, venkov jí nemá.