Re: Nejsilenejsi domaci ukol v distancnim vyucovani

To je hodně zajímavá diskuse.

Moc by mě zajímalo, proč se třeba při distanční výuce nezrušil tělocvik. Nevím teda, co je cílem výuky tělocviku při výuce prezenční, ale pochybuju, že psaním referátů o hokejistech či focením se při provádění nějakého cviku by jakýchkoli cílů (kromě získání podkladu na známku) bylo dosaženo.

Já bych tedy nechtěla být v současné době učitel ani zanic - vidím doma, jak oběma studentům klesá jakýkoli apetit se učit, koneckonců už rok nechodí do školy, na což byli zvyklí (starší dokonce 11 let). A to je starší na gymplu, kde přece jen složení třídy trochu napomáhá tomu, aby na to úplně neprděli. Mladší je v šestce a řekla bych, že polovina třídy to chladí už totálně.

Moc by mě zajímalo, jakou pomoc dostali učitelé při smysluplném vytváření systému distanční výuky a zkoušení - na fakultě se tomu jistě nevěnovali vůbec a z mé zkušenosti je on line výuka úplně jiná než prezenční. O kombinaci prezenční a distanční (která je částečně on line) ani nemluvím. A nejenom výuky, ale taky při smysluplném zhodnocení úrovně nabytých znalostí.

Můj dojem tedy je, že děti se toho naučí zlomek, co by se naučily ve škole (aspoň tedy ty menší). Část z nich se nenaučí nic. Otázka je, jak se s tím budou všichni vyrovnávat, až se děti napořád vrátí do lavic - budou se všechno doučovat, nebo už nikdy nikam dále nepostoupí?