Re: Nevydržela jsem to a musela si vás dočíst :-)

Dašule ta tvoje euforie nebude jarem ale těhulením, já to taky měla. Posledních 5 týdnů před porodem nejskvělejší doba v mém životě. :-))

Což se teď nějak nedá říct, zase se patlám v tom že bych nutně potřebovala lepší tělo a o něco chytřejší hlavu. Jediné z čeho mám radost je ta moje Madla, to mě horzně baví a uspokojuje na dušičce a mám pocit že to dělám dobře. Jako že jsme dobá maminka (to se za pár let uvidí). To si nedovedete představit jak mě ta moje tělesná schránka štve. No jasně, že spoustu lidí když mě vidí tak řekne není to tak hrozný, ale tyhle lidi mě nevidí bez šatů, oni nevidí co je to za sílu jít si koupit oblečení, když se na mě prodavačka soucitě kouká a říká "Nezlobte se ale džíny 46 jsou opravdu nejvjětší co máme...) PO Majdě mám pořád 10 kilo navíc a to k těmmým předešlým je až až. Manželovi v největším zoufalství řákám ať mi alepoň ze slušnosti řekne že jsme hezká... což on odmítá.
A s hlavou... no jak jsme se kasala že jsem začala chodit na angličtinu pro pokročilé. Tak to je urpení. Sedím tam a koukám jak poskakuje ručička na hodinách a modlím se ať už je 20:00 a jdu domů. A minule ... no stydím se... já jsme v půlce zdrhla. Mě to přišlo tak šílený že jsme fakt nemohla. Ještě že je Lesňenka daleko určitě by se dost nasmála. Když manželovi řeknu že tam nechci hodit tak ten šílí, tak asi budu chodit za školu, sednu si do parku a budu koukat na stromy. Nepodařilo se mi spolužáky dohnat a cítím se tam jako úplný blbec a pro mě to je stašně demotivující být největší pitomec ze všech. Spokojila bych se s horším průměrem.

Já pořád zoufale hledám něco co bych na sobě měla ráda a za co bych se měla ráda ale furt mi to nejde. Ještě že máme takový užadný děťátko.

Pokud se to povede přihodím jednu fotku z palvání.

Tak jsem zanesla trošku deprese a mizím.

Kačenka