Re: Návštěva dceřina přítele v době karantény

Kristýno u nás se navštěvování také řešilo. Mám syna 30 (už s námi nebydlí), dceru 22 a syna 18. Dcera má čerstvou známost, první oficiální rande spolu stihli večer, kdy byly naposledy otevřené restaurace. Druhé rande bylo tajné, prostě se sťukli někde v přírodě. Po jejím návratu domů jsem jí dala domácí karanténu (chlapce neznám a přijel za ní od Prahy, kde je největší výskyt). Mě zase pro změnu vadilo, že dcera pracuje v důchoďáku a měla by tak mít zvýšenou dávku zodpovědnosti. Vysvětlovala jsem, leč marně. Nejstarší syn jí vtloukal do hlavy, že ona si nesmí dovolit žádné rizikové schůzky, nic, co by mohlo ohrozit klienty, o které se stará. Marně. Až moje kamarádka jí telefonicky dala sociální a zdravotní školení, aby pochopila důsledky a to zabralo. Teď už jí samotné dochází, že pokud se nebude dodržovat nějaká kázeň, bude to marný a dlouhý boj. A to nikdo nechce. Jinak starší syn k nám na návštěvy nejezdí (i když by právě v téhle době měl dost příležitostí) a my za ním také ne. Mladší syn je pověřený vyřizováním všeho mimo domov. Po zavření školy si našel brigádu, takže jede do práce (poskytla jsem mu k tomu auto aby nemusel hromadnou), obstará nákup a jinak se drží stále doma. Má na noťasu asi milion otevřených chatovacích oken, takže frčí v přátelení jen elektronicky.
Byla bych na tvém místě nekompromisní.