Re: Návštěva přítele od dcery u nás v době karantény
Je mi pres 50 a autoimunni onemocneni jsem mela taky.
Napisu, jak to vedeme doma my.
Dcera (13,5) nesmi potkavat nikoho, zadny kamaradky/ kamarady.
Uz jenom takhle zprostredkovanej kontakt s ruznymi rodici, kteri chodi nakupovat nebo obcas do prace, je mi moc riskantni.
Virtualne se smi vyradit po libosti.
Mladsi (skoro 8) si smi hrat venku (nase zahrady nebo ulice/ chodniky v okoli) s jednou kamaradkou ze sousedstvi - rodiny se dobre zname. Trampolina, stromova houpacka, inline, kolo, kolobezka.
Ale jen deti, my dospeli si zavolame nebo mluvime pres ulici.
V Nemecku se nesmi potkavat/ srocovat vic jak 2 lidi z ruznych domacnosti, takze uz treba ja se k detem pridat nesmim. A fakt to tady lidi okolo nas dodrzuji.
Starsi byla ze zacatku navrcena, jaktoze ona nesmi. Tak jsme ji to vysvetlili - proste mala jeste neumi/ nemuze mit kontakt virtualni. Velka je na to dost stara, aby to pochopila a ovladla se.
Zatim to funguje.
Ke tve situaci: "diteti" bych drsne polopaticky vysvetlila, proc to je pro me riskantni. A ze ocekavam, ze na me v tehle situaci bude brat ohled a omezi se.
Muj dum, moje ROZUMNY pravidla.
Pokud to nechce pochopit a riskuje muj zivot, vysoupla bych ji z domu.
To je spratkoidni jednani, pres to u me nejede vlak.
Jestli ji je "pritel" dulezitejsi, nez zivot mamy, tak at se nastehuje k nemu.
Odpovědět