Re: První cesty na západ

Mně bylo v roce 1989 patnáct let a naši neměli peníze ani na cestování do socialistické ciziny, takže ani později do kapitalistické. Na jednodenní výlet "pro nakouknutí" jsme to měli od polských hranic "na západ" (i na jih) dost daleko, prachy na nákupy mikrovlnek a jiného zde nedostatkového zboží taky asi nebyly ... Takže jsem vyrazila "až" v létě 1991, ale zato šlo rovnou o desetidenní zájezd po Německu, Nizozemí, Belgii a Lucembursku plus nakouknutí do Francie ... Byl to kolektivní autobusový zájezd s naším a jedním spřáteleným sportovním oddílem, tj. asi třicet 16-17 letých holek plus asi 10 trenérů apod. Součástí byl i jeden turnaj, ale jinak šlo o poznávací zájezd. Byly jsme samozřejmě ze všeho vyvalené, neměly jsme skoro žádné peníze, spali jsme různě načerno v přírodě, na holandské pláži apod., vybavuju si jen 1 oficiální kemp v Ostende (tam jsem viděla poprvé v životě moře) ... Jídlo jsme vezli všechno s sebou v autobuse a vařili na propanbutanových lahvích, deset dní jsme jedli chleba koupený v sokolovských pekárnách, vezli jsme ho na přihrádkách pro zavazadla v buse, tak se průběžně rozpékal Bohužel jsme tam vezli týden taky makové záviny, takže mák zežlukl ...