Re: První cesty na západ

Eště v létě ´90 jsme se s kamarádem vydali stopem do Francie, že do Německa, jsme věděli najisto, ale když jsme kráčeli snad kilometr po mostě přes Rýn a viděli přibližující se francouzský celníky, navzájem jsme se ujišťovali: "A platí to i pro Francii, že jo?" "Jo jo, určitě, teda snad." Koukli na naše pasy a fííí, věděli jsme, že to už je natuty. Zajeli jsme rovnou i do Švýcarska a do Itálie.

Byl jsem už předtím na jaře v Turecku, tam bylo potřeba vízum, zpátky jsem se vracel přes Jugošku, kde vízum potřeba nebylo, ale byla tehdy povinná výměna deviz na hranicích (já v kapse ani marku), ale jel jsem kamiónem, pasy ukazoval řidič - cizinec, tak mě snad měli za závoznika nebo co, každopádně mě pustili jen tak. To připomínám, že tehdy to taky nebylo kdekam.