Re: Za Prekopovou
Monty,
ano, to je druhá věc.
Bohužel to vidím i na sobě, že jsem tomu trochu podlehla - spoustu věcí, který dělám, už by spravedlivě vzato klidně mohly převzít děti/manžel a VUBEC NIC BY SE NESTALO.
Ale mám aspoň tolik zdravého rozumu, abych se kvůli tomu, že dělám něco, co po mně vlastně už nějakou dobu nikdo nechce, nevnímala jako oběť a chudinka, která je znevýhodněná proto, že je žena. Vnímám se spíš jako někdo, komu bude chvíli trvat, než si zvykne na změnu situace, což je sice normální, ale čím déle to bude trvat, tím více to bude k mojí škodě.
Podotýkám, že manžel je a vždycky byl ochoten spolupracovat, takže to opravdu jde z větší části za mnou a nemám se na co vymlouvat.
Odpovědět