Re: Nespí mi, pane Ptáček

Bouřko, přesně, máme to úplně stejně, sice má oficiálně dysfázii, ale určité podezření na PAS se kolem nás celou dobu taky vznáší...těch rysů měl fakt dost...navíc je dost úzkostný...a přesně - postupně ze všeho vyrůstá, ale dochází ke stejným věcem prostě později, než jiné děti...neřeším to, vím, že všechno jednou přijde a poslední dobou se ukazuje, že to tak opravdu je...nedávno dal 4 denní výpravu se skautem, která měla 69 členů, většinu z nich znal jen zběžně, cestu měli náročnou, nikdo ho tam nijak extra neopečovával...říct mi někdo před rokem, že tohle absolvuje naprosto v pohodě a užije si to, tak bych si klepala na čelo...no a že nerad usíná sám? Co na tom...tak tam s ním prostě tu chvilku zůstanu, nemám s tím problém...dneska třeba poprvé spí u babičky...jasně, jiné děti tam spí už od batolat, no a co na tom? Nebo dřív nesnášel různé dětské akce, soutěže...a teď? Jakmile někde vidí nějaký letáček, že někde něco bude, tak žadoní, ať tam jdeme...Prostě ono to všechno jednou přijde a nikdo se pak nebude zajímat, jestli to bylo ve 4 letech a nebo v 9...