Re: Jsem divná já nebo on?

Popravdě, víc chápu jeho, než tebe.

On má prostě asi strach, že by to bylo trapné nebo si nenašel cestu, tak chce mít s sebou pro jistotu určitého prostředníka. Možná je to nedospělé, ale pro mě pochopitelné, možná bych mu něco takového sama navrhla.

Tebe sice mohu chápat, že tě to zraňuje a že máš obavy, rozumím i tomu, že to před 10ti lety muselo být těžké atd., ale zjevně do dnešní situace projektuješ tyto své "staré" pocity. Osobně si myslím, že po 10ti letech už bys s tím měla být srovnaná, zvlášť, jestli tě neopustil po 20ti letech manželství kvůli "maruně", když jsi byla zrovna těhotná... Pokud jste prostě spolu jen tak chodili a on to táhl se dvěma, nebo dokonce, pokud on s ní už žil a ty jsi byla bokovka, tak holt není 100%, že on to skončí s ní a začne žit s těhotnou tebou, i kdyby sis sebe víc myslela, že to udělat měl. Mluvit o jeho nejméně 10let spolužijící přítelkyni jako o milence, to je dost mimo a hodně to svědčí o tom, že s tím prostě srovnaná nejsi. Myšlenka, že ona (hnusná milenka) mu nabalila svého vnuka, aby zabránila potenciální jeho nevěře s tebou, je fakt pro nezaujatého člověka úsměvná.

Spíš bych na tvém místě měla obavy, jestli se navázání vztahu podaří a jak, aby si to otec zase třeba nerozmyslel a dítě nebylo zase zklamané, že se otec vypařil (pokud dítě o zájem otce stálo a těšilo se) atd.