Re: Ke spaní/nespaní malých dětí

Vážená paní Kamilo, bihužej jsem nečetla Váš původní dopis, ale pokud se dobře orientuju, máte problém s tím, že Vás vaše děťátko nenechá vyspat tak, jak byste potřebovala, abyste mohla normálně fungovat. Mám už děti velké a řeším poněkud jiné problémy, ale na problém se něvyspáním si pamatuji velice dobře a proto Vám naprosto rozumím. To není lenost, nebo neochota, nebo dokonce nedostatek lásky ke svému miminku. To je pocit naprosté vyčerpanosti. Pamatuju si, jak jsem se ploužila po bytě s jedinou myšlenkou: spát. Podařilo se nám to vyřešit tak, že jsem se alespoň 1 - 2x týdně vyspala. Prostě mě zastoupil manžel. Pravda, v době, kdy už jsem nekojila - vždy od sedmi měsíců věku každé dcery. Šla jsem si prostě lehnout do jiné místnosti a plačící miminko jsem samozřejmě slyšela, ale už ten pocit, že nemusím vstát, stál za to. Pokud to manžel skutečeně nebyl schopen zvládnout, vzbudil mě. Nemáte také nějakou takovou možnost? Požádat manžela, babičku, sestru, kohokoli, komu věříte, aby alespoň jednou týdně převzal noční povinnosti? Věřím, že by Vám to pomohlo a jsem přesvědčená, že každá maminka nespavého děťátka si takový ohled zaslouží. A nebojte se, časem to přejde a Váš denní i noční režim se znormalizuje. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.Jarka