Re: Nervózní šéf

Jednou před lety, ještě taky jako zaměstnanec, jsem se otočila na podpatku a odešla jsem s prásknutím dveří domů... (je fakt, že ty detaily si už nepamatuju, kvůli čemu to bylo) Pak jsem se samozřejmě zase vrátila, omluvili jsme se vzájemně a pracovala jsem tam ještě dost dlouhou dobu v normální pracovní harmonii. Uletět s nervama může každý.

Je fakt, že jako šéf jsem zatím jen několikrát zvolila "velmi rozladěný" tón.

Dobré vztahy a dobrá pracovní atmosféra, zejména s klíčovými zaměstnanci, jsou nezbytné.

Na tvém místě bych si možná zkusila "vydupnout" zvýšení platu, přijala bych omluvu šéfa, rovněž bych se omluvila za to, co on vnímal jako pochybení a hodila bych to za hlavu.

(P.S. z pozice šéfa bohužel musím konstatovat, že i mí zaměstnanci chronicky dělají věci,které mi ztrpčují (pracovní) život a které obvykle přecházím, právé proto, že preferuji pozitivní vztahy na pracovišti. Poslední dobou se zabývám myšlenkou, jak (zejména některým přecitlivělejším) vytknout určité věci, aby se současně neuráželi ).