Re: Nervózní šéf

To mě rozesmálo s tím zabránění infarktu :))) díky :) on už přišel dopoledne nazhavenej, a já vždy jen něco dám na podpis a tím obyčejně veškerá naše interakce končí, on si pak dělá svoje, já svoje, jenže on už fakt přišel nazhavený a mluvil s druhým šéfem a problémech, co má ve svém druhém počinu. A pak mi donesl podepsané papíry, které jsem pak vysvětlila, k čemu jsou, tedy ten jeden převážně, protože tomu nerozuměl co to přesně je (je to tak každý rok, jen potvrzení, které se zkontroluje, podepíše a pošle dál), jenže to už jsem viděla, že je nervózní, a já pak do toho vlezla s tím, co jsem na něho čekala, a tím odletěla jeho pojistka a systém se prepalil. Ve zkratce doufal v ten den, že tam jen přijde a odejde, a já přišla s něčím. Místo, aby mě nechal říct co proč jak (opravdu si nejsem vědoma jakékoliv vážné chyby), tak už jeho pojistka vařila jak pára v kresleným filmu a prostě jsem byla poslední kamínek v jeho stresu. Vím, že toho má hodně, a jeho druhý počin je velmi velká a závažná věc, velmi abnormálně stresující, a vím i, že si vzal jednu dobu volno na odpočinek pár dnů a vše chápu, jen jsem to odnesla já, a bylo to neférové a podle pravdy já v ten den prostě přestala komunikovat. Samozřejmě jsem udělala vše, co bylo po mně chtěnoale ani nevím, jestli jsem jak vůbec odpovídala , jen si musel vylít zlost a to padající hovno padlo na mě.