Re: Léčba a rodina pacienta

moniko, právně to je naprosto jasný, to víš sama

ale reálně....mojí babce je 86, svéprávná je, protože jí nikdo svéprávnost neomezil (a myslím, že by to u soudu ani neprošlo). je jenom extrémně depresivní a chová se jak malá. nejsme nikdo, včetně doktorů, schopný ji přesvědčit, že jí bolí žaludek vždycky, když si kousne jídla, proto, že už víc než týden nejí. tak prostě nejí. protože jí pak bude špatně. a třicet takových dalších věcí. o svém zdravotním stavu není schopna rozhodovat už tak deset let, protože a) bojí se doktorů, b) je hluchá a radši nebude rozumět, než aby si řekla, že neslyší, c) nerozumí komplikovaným slovům, d) je depresivní a tak nechce nic řešit, e) ona nic nepotřebuje, nikdy nic (od doktorů, od nás všechno).


právně je to jasný. má právo nejíst, bejt hluchá, nechtít léčbu , chtít prudit svoje příbuzný a tak, ale s realitou to moc společnýho nemá