Re: Proč Italové zachraňují uprchlíky u libijských břehů a vozí je do Evropy?

Většina lidí se domnívá, že jsou nadprůměrní, inteligentnější a hezčí než ostatní. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti. Pokud máte pocit, že tohle se týká jen hloupějších lidí, jste na omylu.

Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje (Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti (Illusory superiority), případně efekt nadprůměrnosti (Above Average Effect / Better Than Average Effect). Pro zajímavost uvedu pár příkladů. Většina lidí si myslí, že je inteligentnější a hezčí než ostatní (Whittlestone, 2012) a na škále od 1 do 10, kde 10 je nejvyšší nadprůměr, se zařadí pod číslo 7 (Ghose, 2013). 88 % lidí si myslí, že řídí nadprůměrně dobře (Svenson, 1981), dokonce i většina starých lidí se sama řadí k nadprůměrným řidičům (Marottoli a Richardson, 1998). Pokud máte pocit, že tohle se týká jen hloupějších lidí, jste na omylu. 94 % profesorů si myslí, že jsou oproti svým kolegům nadprůměrní (Cross, 1977). A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.

Všichni známe situace, ve kterých jsme se střetli s někým, kdo si neuvědomoval, jak hloupý vlastně je. Při internetové diskuzi jste potkali pisálka, který si tvrdě stál za svým názorem a nezměnil jej ani tehdy, když mu ho někdo relevantně vyvrátil. Rodinná oslava se po trošce alkoholu změnila v socio-politicko-ekonomickou debatu a vy jste zjistili, že váš strýc není dělníkem, ale profesorem politologie, a že vaše babička se vyzná v ekonomii lépe než renomovaný odborník. Respektive o tom byli v tu chvíli oba přesvědčeni. V hospodě se čas od času zaposloucháte do debaty od vedlejšího stolu a téměř ihned zjistíte, jak to s tou demokracií a islamizací Evropy doopravdy je. A určitě už vám někdy psal kamarád, že našel neuvěřitelné důkazy o mimozemských civilizacích nebo odhalil globální spiknutí Iluminátů. Nebo vám pro změnu kamarádka poradila zbavit se mikrovlnné trouby, protože o její škodlivosti četla na internetu, a doporučila fungující homeopatika za příjemnou cenu pěti set korun.

Všichni tito lidé mají jednu věc společnou. Nevědomost, kterou si neuvědomují. A pokud jste si až doposud vybavovali různé lidi a situace, na které má slova pasují, a ani jednou jste se nezamysleli nad tím, že se možná občas chováte podobně, je pravděpodobné, že jste této iluzi také podlehli. I vy se nejspíš považujete za nadprůměrné (a to hned v několika oblastech). Ne, že by každý, kdo se považoval za nadprůměrného, podlehl iluzi nadřazenosti, přesto je moudřejší mít se na pozoru, protože jev, který níže popíšu, nedělá rozdíly a může atakovat každého z nás…

„Nevědomost je síla“, praví jedno z ústředních hesel Angsocu v Orwellově dystopickém románu 1984. A upřímně řečeno, není toto heslo daleko od pravdy. Filozofie se tomuto problému postavila čelem mnohem dřív, než se po stopách pravdy vydal Winston. Sokratovi dnes připisujeme jedno tematické moudro: „vím, že nic nevím“, jehož největším poselstvím je skepse vůči iluzi vědomosti. Ještě před Sokratem Konfucius napsal, že „skutečné poznání je znát rozsah své nevědomosti.“ Varování k této myšlence přidal Bertrand Russell: „Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.“ A korunu této problematice nasadil Charles Darwin: „Ignorance častěji než inteligence plodí sebevědomí.” Jak moc tato slova popisují skutečnost, se dozvíte níže.

Nejen tihle, ale i mnozí další filozofové viděli v ignoranci, nevědomosti, iluzi nadřazenosti, hlouposti a dogmatické jistotě obrovské nebezpečí pro poznání a vědu. Není proto divu, že dřív nebo později se k této problematice dostali i psychologové. Prvně popsali a empiricky ověřili problematiku iluze nadřazenosti a o trochu později prozkoumali i jednu její specifickou část, kterou dnes nazýváme Dunning-Krugerův efekt.

http://manipulatori.cz/dunning-krugeruv-efekt-proc-hlupak-zustava-hlupakem/