Re: Vztah se schizofrenikem

Mandelinko, i alergie je dedicna, zhruba stejně jako schiza...

Zakladatelko, je mi jasné, že to je tvoje bezprostřední reakce, ale nediv se, že s tím sdělením čekal, než se pořádně poznáte, udělala bys totéž.
Rozhodnutí, před kterým stojis, není jednoduché.
Pises, že jeho psychiatr i jeho psycholog považují jeho prognózu za příznivou, to je hodně důležité. Další pozitivní faktory jsou dobrá spolupráce v léčbě a znalost varovných příznaků (že člověk pozná první známky toho, že to na něj leze; při včasné úpravě medikace se to pak dá zarazit v zárodku). Pozitivní taky je, pokud to na něm není nijak poznat, nezůstávají žádné příznaky mimo ataku.
Všechny tyhle faktory znamenají ovšem jen snížení pravdepodobnosti blbeho průběhu, kristalovou kouli nemá nikdo.
Mezi svými pacienty mám lidi se schizou, kteří žijí normální partnerský, rodinný i vztahovy život; lidi, kterým nemoc působí potíže, i ty, u kterých je zcela devastujici. Jsou mámy s touhle nemocí, co samy a dobře vychovávají své děti...

Jen to prostě nejde říct na jistotu předem.

Je ale na místě počítat s tím, že člověk s touhle nemocí má horší odolnost v zátěži může být třeba v obtížných obdobích v životě být oporou jemu, aby se nezhoupnul.

Dědičnost bych nedramatizovala, je 90% pravděpodobnost, že to vaše dítě nezdedi.


Ještě k tomu, kdo tu zmiňoval partnera diabetika - cukrovka mladých dedicna není, vůbec.