Spánek dvouleťáka a časté buzení

Už jsem docela zoufalá, co se synem. Jsou mu dva roky a měsíc a ještě skoro neprospal noc celou. Vždycky spal celkem málo (od půl roku jen jednou denně, po roce si zrušil denní spaní úplně, pak se zase k němu vrátil atd.)
Teď chodí spát mezi 21-21.30, podle toho, jak je unavený, jaký měl den. Večer v pohodě usne u pohádky, ale když od něj dospělý (je nebo manžel) odcházíme, vzbudí se. Vysvětlíme, že je čas spát, pustíme relaxační hudbu. Cca 3-5x se k nám do obýváku vrátí, zase ho vrátíme do postele. Vždycky mu vysvětlíme, že ho máme rádi, jsme hned vedle, nic se nemůže stát, ale že je čas spinkat. Vše pobíhá s úsměvem, bez křiku nebo pláče, potom usne. To je za mě v pohodě, protože na něj nikdo nekřičí ani neusíná v pláči.
Horší je noc, která následuje: několikrát je za noc (3x-5x) začne plakat - nebo spíš jakoby se "vztekat" ze spaní- kope, hází zadečkem, pláče, oči zavřené. Když okamžitě nepřiskočím a nehladím ho, vzbudí se a jde za námi, pak je dlouho k neutišení. Při prvním takovém pláči si většinou k němu lehnu, aby se manžel vyspal do práce.
Je mi ho strašně líto, nevím, co mu je a jak mu pomoc. Když se úplně vzbudí, nedovede mi říct, co mu je, ale pláče a je k neutišení.
No a krom toho to přestávám zvládat - po nocích pracuju (tak, aby přes den o mém přivýdělku ani nevěděl), spím běžne 4-5 hodin a když mě 5x za noc vzbudí, začínám padat na hubu.
Moc bych mu chtěla pomoct, ale nevím jak, protože nevím, co mu je.
Jinak je moc šikovný, komunikativní, vpodstatě vše, co chce, mi řekne. Večer vařím klidnící čajíky, máme klidový režim a klidové aktivity, rituál ukládání-už sám říká po vyčistění zoubku: "Jdeme spinkat, dobrou noc, mamka přečte pohádku."
I jsme mu přesunuly postel, jestli nemá špatné zóny...
Po obědě spí hodinku, občas se mu stává to samé. Celý den je protivný, nevyspalý, mne si očika a zívá - nebo naopak rozjívený, ale tak, že na něm poznám, že je unavený.
Omlouvám se za román, ale fakt jsem zoufalá.