Když nemá sebevědomí žena, trpí ona, když ho nemá muž, odnáší to okolí/partner

Na sobotní večer jedno téma k zamyšlení, co mi napadlo, když někdy pročítám zdejší diskuse. Malé sebevědomí u žen se většinou projevuje tak, že se deptají a případně drilují - třeba kvůli nedokonalému vzhledu, který je jen v jejich hlavě. Nebo se duševně trápí, protože si připadají v některých oblastech nedostatečné.

Ale když čte člověk mnohé zdejší diskuse má pocit, že to, co ženy směřují formou agrese proti sobě /nedostatečné sebevědomí/, muži směřují spíš formou agrese ven.
Zamindrákovaný muž neskučí: bože já jsem tak nemožnej - vypadám takhle neumím tohle, musím se zlepšit.
Zamindrákovaný muž má často tendenci tuhle skutečnost zakrýt a kompenzovat si jí tím, že to osolí někomu ze svého okolí a bude je shazovat, aby si sám připadal líp - sráží partnerku doma, až šikanuje podřízené v práci, pokud má funkci a nějakou možnost.

Co myslíte? Samozřejmě to není u všech stejné, ale ta projekce - žena proti sobě, muž proti druhým v případě nedostatečného sebevědomí mi přijde dost častá.