Re: Touha po dítěti - deprese

Klaris, celkově Ti poradit nedokážu, jen mě zaujal ten zásnubní prstýnek, protože s tímhle "trikem" mám docela slušnou zkušenost.
Můj bývalý mi již po půlroce vztahu dal zásnubní prstýnek s tím, že se mnou chce prožít celý život a že se vezmeme a budemem mít dítě. Bylo to v zimě. Zeptala jsem se, kdy si svatbu představuje. Prý v červnu. Tak fajn. Cca v dubnu jsem se začala ptát, jak tedy začneme zařizovat tu svatbu v tom červnu, že už je načase. No, prý to bychom teď už nestihli, vezmeme se v září. Fajn. V červenci stejná situace. A "vezmeme se příští červen". ... Atd. - po dobu tří let "červen-září". (poznámka pro sličné čtenářky - nemusíte mi psát, že jsem byla husa, vím to sama ). Teprve po těch třech letech jsem se vzmohla na jasné ultimátum buď za měsíc svatba a hned snaha o otěhotnění, nebo konec. Jeho blekoty blekoty jak mě miluje atd.... a samozřejmě čin žádný. Opustila jsem ho. Až zpětně si uvědomuju, jak si mě tím prstýnkem a příslibem brzkého sňatku a dítěte ochočil. A já to brala pořád že už se skoro berem, že za pár měsíců se začnem snažit otěhotnět... a opravdu mi trvalo, než jsem pochopila, oč šlo. Sama za sebe musím říci, že jako zasnoubená jsem se cítila daleko více vázaná než jen "chodící spolu", brala jsem to, že už jsem mu mnoho slíbila a silně se zavázala... a on to věděl, syčák, proto si mě takhle držel na vodítku.

Má to samozřejmě happyeend - dva týdny po rozchodu jsem potkala svého nynějšího manžela