ahoj, snad se nebudeš zlobit, když přidám náš problém - už dvě hodiny hledám na internetu diskuse o dětech a přesně toto téma.
můj syn richard 3,5 let se narodil předčasně - váha kolem 800g, poležel si dva měsíce v inkubátoru atd., na vánoce nám ho dali domů a žijem normálně + spousta vyšetření - v té době aktuálních a potřebných u různých specialistů (neurolog, kardio, oční). postupem času ubývala frekvence těchto vyšetření a nyní jsme absolvovali kolečko po roce. podotýkám, že riška se s tím "blbým" startem popral a sice o něco později něž jiné děti, ale postupně se vyvíjí přibližně stejně jako ostatní, jediné, co je jako následek, jsou brýlky - po zaplacení v optice (uf!) jsem mu je nasadila na nos a od té chvíle je s nimi smířený a nosí je denně, bez potíží.
no a náš problém: před rokem školka nepřicházela v úvahu. ted jsme dostali doporučení do oční školky. zápis v pohodě, papíry už měli z nemocnice.
týden po zápise mi volá paní ředitelka a chce po nás všechna vyšetření znovu s vyjádřením každého jednoho lékaře k jeho schopnosti být v kolektivu, navíc mi v pondělí sdělila, že mají v řízení 180 dětí a možná se nemusíme dostat do výběru (to mi řekla brzo!) a jako vrchol si vyžádala posudek z instituce Speciální pedagogické středisko, kam nás objednala a "vymodlila" termín na zítra. no úžasný přístup! tato instituce je totiž zvláštní základní škola pro mentálně postižené děti s těmito specialisty, jejichž úkolem je zhodnotit každé dítě a vytvořit mu tzv. individuální plán (což se týká především integrace postižených), na jehož základě zmíněná paní ředitelka bude schopná pro mého rišku připravit ideální prostředí (říkám s dávkou ironie v hlase!). k mým připomínkám o zbytečnosti, její komentář zněl: "no nedivte se, vstupujete do systému.." takže já sklopím uši a zítra tam pojedeme a posudek, který nám dají (předpokládám, že pozitivní, protože oni mají starosti s opravdovými případy) jí předložím k pročtení a poté si ho vezmu zpět s tím, že si nepřeji, aby toto bylo součástí riškovy dokumentace, která ho bude provázet celý život a na základě které jej budou posuzovat, škatulkovat, nedejbože separovat.
na závěr chci říct, že po těchto zkušenostech se mi do té školky už ani nechce, ale nevím, jestli ještě se dá zařídit nástup do jiné - a to žijeme v ostravě, velké město, žádná dědina, školka na každém rohu, ale všechny plné a nikdo nevyjde člověku vstříc.
takže tak se nám vyplatila snaha o maximální péči o své dítě, měla jsem za to, že speciální oční školka je pro nás výborné řešení, ale už si tím nijak jista nejsem a opravu moc se zlobím. Naopak jsem si naprosto jistá tím, že riška děti miluje, venku na hřišti, písku apod. je schopný jim stačit a počítala jsem s tím, že školka mu prospěje stran kolektivu, pravidel a od ostatních dětí se více naučí.
myslím, že nejsem blbec ani histerka.. bude-li vás zajímat pokračování, dám vědět. mějte se a díky za prostor...
