Re: Je řešením žít jen s dokonalým chlapem, popř. sama?

Tante,
to bych ráda. Jen nevím jak.
Ono je to jako mor, rozežírá to zevnitř. Odjakživa. Jako dítě jsem nikdy neslyšela "ty jsi ale hezká holčička", spíš naopak. A dodnes si pamatuju všechny ty negativní poznámky o mým vzhledu, všechny do jedný. V pubertě jsem byla jako holka neviditelná, dokonce i vedle vyloženě škaredý spolužačky si mne nikdo jako ženské nevšiml. Jsem celoživotně kamarádka. Nikdy na mne nikdo nežárlil, pro nikoho nejsem jako ženská konkurence. To jediný, jak s tím něco dělat je SLYŠET OPAK. Nikdy jsem ho neslyšela. A na přímočarou otázku slýchám odpověď: "To nemá nic společnýho s tím, jak vypadáš", takže je mi JASNÝ, že to má všechno společný s tím, jak vypadám.
To se opravdu nedá řešit, terapie je nanic, zkoušela jsem. Opakovaně. Ten jedinej způsob, jak se toho zbavit je pro mne nedosažitelnej.