Jak "pomáhá"?!?

To je poněkud špatně položená otázka, ne? Zní to, jako by bylo normální že všechno dělám já a on se jen občas uráčí mi "pomoct"... Ale tak to přece není!

Je to přece naše společná domácnost (ne jenom "moje"), tak se na jejím chodu pochopitelně podílíme oba (a postupně se zapojí i děti). Samozřejmě všichni v rámci možností - časových i jiných (u dětí dovednosti/schopnosti, které s věkem rostou)...¨

Já mám momentálně práci na zkrácený úvazek, starám se tedy přes týden odpoledne více o děti a jejich "logistiku" , a i v té domácnosti většinou stihnu něco navíc. Ale když ne, tak ne. Ten zkrácený úvazek koneckonců nemám kvůli domácnosti, to je jen jaksi "vedlejší efekt".

Děláme tak nějak to, co je potřeba podle toho, kdo se k tomu naskytne a má na to čas (a jakžtakž chuť ). Některé věci máme rozdělené - třeba vaření dělám většinou já, můj muž to (podle sebe) moc "neumí" - já se v tom sice taky nevyžívám, ale někdo to dělat musí , a on zas např. vysává atd.

Obecně si myslím, že je to prostě o tom, jak si to kdo s partnerem (a případně dětmi, když už to jde) domluví. To ke vzstahu/rodině podle mě patří.