Re: jak vaše děti připravujete na návštěvu lékaře.

Dcera 4,5 od miminka problém s bílým pláštěm, řvala často tak že jsem se nemohla s doktorkou ani domluvit, psala mi lístečky :-( odběr krve trojmužná práce (resp. já, obě sestřičky jsme držely a dr. brala krev), injekce to samé, zubař radši vůbec, první dva pokusy se podobaly hodně špatné drezůře tygra....
Náš původní výchovný záměr byl připravovat, párkrát jsme zkusili moment překvapení, bylo to jedno. Přes milion ujištění to byl boj o život. Taky neuplatitelná jakýmikoliv sliby a dárečky.

Až tak půl/třičtvrtě roku zpátky je s ní kloudná řeč, nějak pobrala statečnosti ani nevím kdy, k doktorům chodí vcelku v klidu (vyptávání a ujišťování a vysvětlování předem teda praktikujem, žádný hnusný překvápka a boudy na ni nešijem). Zákroky drží vzorně v klidu, pak si kapku přidrzle řekne o odměnu ale fakt spolupracuje. Už i u zubaře to prošlo skoro vzorně.

Synek 2r od miminka naprosto v pohodě, až tak moc že vůbec nereagoval na očkování - prostě ho píchla sestřička do stehna a on NIC, neškubl sebou, neplakal.... až jsem se bála jestli je vůbec v pořádku když nereaguje na bolest.... Ca v tom roce tedy začal poplakávat u injekcí a krve a tak, ale fakt jen po nejkratší "nutnou" dobu, jak je po zákroku tak to utne a dobrý. Chováme se k němu stejně (říkáme předem a vysvětlujeme). Halt jiná povaha (asi po tatínkovi )

Závěr - vyděržaj a doufej že z toho bránění se dítko vyroste.