Re: Žárlivost na mladšího sourozence

na tvém místě bych buď a) fakt zapátrala po někom na výpomoc (babička, teta, nějaká příbuzná nebo i placená paní např. na dopoledne), což by ti umožnilo mít 4 ruce na 2 děti (nejstarší počítám je ve školce či škole a dopo není doma). Riziko je, že se před "cizími" bude prostřední předvádět tak, že ti to bude nepříjemné, popřípadě je bude odmítat a nebude s nimi chtít nijak spolupracovat (i tak by se alo mohli aspoň část.věnovat miminku a ty prostřednímu).
Nebo b) bych zkusila zaktivovat veškerou toleranci kterou mám a dopoledne dělat všechno "obouruč", tj. nechat prostředního aby byl neustále s tebou, pořád všechno dělat s ním, pořád na něj mluvit ve smyslu "pojď, teď vezmeme miminko z postýlky, položíme ho sem, pojď, můžeš se taky koukat, přebalíme ho, potom mu dám napít a ty si sedneš ke mě".... a upravit to conejvíc tak, abys mohla vše s mimčem dělat a mít u toho i prostředního. Riziko je, že je to maximální záhul (já to třeba zvládala hodinu a pak jsem se rozbrečela vyčerpáním), ovšem mohlo by to v největší míře zapůsobit na prostředního - tím že ho neodháníš, že ho necháváš u sebe když se věnuješ miminku a tím že na něj pořád mluvíš (mluvit na něj i když křičí a vzteká se..... chjo). Ale např. můj muž mi musel slíbit, že okamžitě až dojde z práce (a žádná šestá, ve čtyři nejdéle, jinak to nevydržím) že si vezme starší buď vedle do pokoje nebo ven nebo k babičce.... prostě že mě od ní jaksi osvobodí, abych se zas mohla vzpamatovat. Na tátu ona docela dala, takže to procházelo. Ale tedy to jsme na tom nebyli asi tak dramaticky jak popisuješ... Situace u nás se zklidnila když byl malému ca 1,5r.....