Re: truth is the only way out

Jo, Žabátko, to vím taky že jsem v průšvihu... Co chci, to přesně nevím. Rozum říká, udělat všechno pro záchranu mnanželství, protože manžel je opravdu skvělej chlap a já si nemám na co stěžovat. Jenže to vím, přesto to teď necejtím. Ale zhaodit to nechci, určitě se chci pokusit to zachránit, obnovit to. Jestli to půjde nevím.
Ono se to asi všechno tak nějak sešlo. Jsem už hodně dlouho na MD, ostěhovaná z rodného města, tudíž bez rodiny a kamarádek, manžela jsem prostě často "přejedená". Jediná seberealizace je v onom koníčku a teď nějak zjišťuju, že mě nic jinýho tak nějak nebyví. Nebaví mě domácnost (dřív jsem ráda vařila, pekla), zahrada, kterou jsem zkraje opečovávala... Tak nějak jsem moc upnula jen k tomu jednomu, možná i proto vznikl tak silnej vztah k někomu, kdo to má se mnou společný.