tisk-hlavicka

Nový žák ve třídě

13.5.1999 Mgr. Petr Kukal Portál

Školní třída nevzniká spontánně z vůle svých členů, jako vznikají např. party, nýbrž byla zformována z vnějšího podnětu, na základě přibližně stejného věku a bydliště žáků. S čím vším se musí vyrovnat „nový žák“?

Oficiální struktura třídy (předseda, místopředseda, služba ve třídě) je utvářena rovněž podle vnějšího předpisu. Touto formální strukturou však po krátké době společného soužití začínají pronikat struktury neformální. Třída se rozpadá na menší skupinky kamarádů, v nichž je míra vlivu každého člena dána autoritou, jakou si mezi ostatními sám vybuduje.

Skupiny ve třídě bývají různě velké a ve větší či menší míře vzájemně komunikují, mnohdy se prostupují a znovu vydělují, pokud však není klima třídy nějak významněji narušeno, je součástí této neformální sociální sítě každé dítě.

Dva v jednom

Když přijde do třídy nový žák, musí si zvyknout na vyučovací styl nového pedagoga, vyrovnat případné rozdíly v množství probrané a zvládnuté látky, osvojit si nové způsoby práce. Musí ale také proniknout do výše popsané sociální sítě a nalézt v ní své místo. Otázku, který z těchto dvou úkolů je důležitější, naléhavější či významnější vedoucí katedry školní a pedagogické psychologie doc. Stanislav Štech odmítá. „Nutné je obojí. A dokonce nikoli obojí jako nezávislé současně, ale obojí provázaně. Totiž to, jak bude žák prezentovat své vzdělávací kompetence, inteligenční schopnosti, svoje vztahy k učiteli, to vše jsou také prvky, kterými se vepisuje do vrstevnické struktury,“ vysvětluje.

Nově příchozí žák tedy musí osvědčit v podstatě dvě základní schopnosti a kompetence. První z nich je schopnost „číst“ onu sociální skupinu, tedy umět odhadnout, kdo je ve třídě šéf a na základě čeho, co se nosí, jaké se preferují hudební skupiny či komu se fandí ve fotbale. Když to nedokáže, jeho integrace do vrstevnické skupiny je velmi komplikovaná.

Druhá takovou kompetencí je tzv. sociální síla. „Sociální síla nespočívá pouze v tom, umět rozpoznat a pochopit, co se ve třídě děje, ale také umět něco nabídnout, dobře se projevit, umět včas pomoci právě tou formou, která je ve skupině žádaná. Tato sociální síla se velmi často projevuje právě vztahem k učiteli, k oficiálním normám školy. V praxi jde např. o to nezadat si s učitelem, ale přitom mu ukázat, že umím, že vím. Umět ho přemluvit, odmítnout určité věci, které po mně chce, a dobře je zaargumentovat. To všechno je důležité – uvědomme si, že skupina také nikdy nepřijímá jedince, který vůbec nic neumí, není schopen čas od času zazářit, který se vykazuje jako neinformovaný, nevzdělaný,“ připomíná doc. Štech.

Smutná Markétka

„Protože jsem přijala místo, kde pracovní doba končila půl hodiny po uzavření školní družiny, musela jsem Markétu přihlásit do školy v místě svého pracoviště, kde družina fungovala déle. Se zapojením do kolektivu dětí neměla žádné problémy. Přestože je plachá, rychle si našla kamarády. Nepadla si však do oka s paní učitelkou. Po ránu se u ní objevovaly klasické příznaky školní fóbie: stížnosti na bolesti hlavy, bříška, nechutenství. Když jsem zašla do školy, abychom spolu s třídní učitelkou zvážily, jak dceři nejlépe pomoci, navrhla mi přeřazení do paralelní třídy. Sama příčinu konfliktů spatřovala v tom, že dcera je příliš plačtivá. Ona Markéta dost často brečí, řekla mi doslova. Dcera se však přeřazení do jiné třídy bránila, protože si již zvykla na kolektiv dětí.

Nyní paní učitelka na delší dobu onemocněla a třídu převzala její kolegyně. Markétčiny potíže ustaly,“ vypráví maminka z menšího města nedaleko Prahy. Připomíná tím další aspekt problému přechodu dětí na jinou školu, totiž vytvoření vztahu s učitelem.

Tento vztah je v mnohém komplikovaný, neboť se nemůže opírat o řadu rituálů, které usnadňují přijímání „cizince“ do vrstevnické skupiny (např. výměna darů – obrázky fotbalistů, poggy, dříve céčka, angličáky). Navíc zde působí veliká disproporce v kompetencích a právech obou aktérů, což velmi omezuje možnost dítěte významněji seznamování a prvotní kontakty ovlivňovat. V případě, že si učitel udělá o žákovi na základě prvního dojmu negativní úsudek (tzv. haló – efekt), může toto přijímání z jeho strany trvat značně dlouho a u žáka ještě zvyšovat jeho stres.

Horší než žalář nejtemnější

Jistou míru stresu totiž pro člověka znamená každá změna životních podmínek. Definovat a seřadit tyto změny podle míry psychické zátěže, kterou pro člověka představují, se v 60. letech pokusili T. H. Holmes a R. H. Rahe. Jejich zjištění pak v 80. letech korigoval De Meus. Vrchol takto vzniklého žebříčku představuje úmrtí manžela/manželky – míra stresu je ohodnocena 93 body, na opačném pólu nacházíme změnu v počtu rodinných setkání – 15 bodů.

Změna školy představuje podle tohoto přehledu míru stresu vyjádřenou hodnotou 49 bodů! Musíme si však uvědomit, že v drtivé většině případů bývá pouze důsledkem jiné závažné změny v životě dítěte, nejčastěji stěhování. Míra psychické zátěže představuje v tomto případě 50 bodů. A protože, jak uvádí prof. Míček (1997), účinky drobných stresorů se sčítají, představuje pro dítě stěhování spojené se změnou školy zátěž, jejíž bodově vyjádřená hodnota převyšuje i žalářování.

Má tedy rodič v případě špatné adaptace svého dítěte v nové škole do této situace nějak zasáhnout? Doc. Štech před tím v případě neshod s vrstevnickou skupinou varuje: „Do těchto sporů by měl rodič vstupovat jenom velmi nepřímo, a to jen tehdy, má-li pocit, že dítě vyloženě trpí. V takovém případě je na místě poradit se třeba s třídním učitelem či školním psychologem. Nejhorší a nejnešťastnější formou takové pomoci by byla přímá intervence rodiče do vrstevnické skupiny – tím dítěti ještě více ublíží, to dětská skupina naprosto nerespektuje. Jít za vrstevníky a přemlouvat je, vyčítat, trestat za to, že moje dítě nepřijímají, jak já bych chtěl, to jistě žádný rozumný rodič neudělá.“ U dlouhodobějších konfliktů s učitelem je však změna třídy v rámci ročníku jedním z dobrých řešení, zvláště je-li jí dítě samo nakloněno.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.