Jak úspěšně kojit

Podle statistického zhodnocení Zprávy o novorozenci v roce 1996 odchází z porodnic v ČR plně kojeno pouhých 87,5 % dětí. Procento kojených dětí při propuštění z porodnice lehce stoupá, přesto však 20 % dětí přestává být kojeno během prvních 3 týdnů po propuštění z porodnice, ve 3 měsících je již kojeno pouze 30 % dětí a v 6 měsících jen 13 % dětí. (Ve skandinávských zemích, které v tomto směru slouží jako modelové státy, je v půl roce ještě kojeno 70-80 % dětí.) Až 60 % matek má problémy při kojení, 40 % matek prochází tzv. laktačními krizemi.

Pokud chceme dopřát všem dětem, aby byly plně kojené do 6 měsíců věku, jak to doporučuje WHO a UNICEF, je třeba zlepšit a sjednotit péči na všech úsecích péče o matku a dítě. Např. studie z novorozeneckého oddělení ve FTN v Krči z roku 1994 potvrdila, že režimovým opatřením lze na porodnici a novorozeneckém oddělení (dodržováním l0 kroků k úspěšnému kojení) vytvořit podmínky, aby 50 % dětí bylo kojeno ještě v 6. měsíci.

Je nepochybné, že dobře vypracovaná taktika na ochranu, prosazování a podporu kojení ve zdravotnickém zařízení během celého perinatálního období pozitivně ovlivňuje délku kojení. Faktory, kterými zdravotníci nejvíce ovlivňují úspěch laktace, shrnuje 10 kroků k úspěšnému kojení vydaných WHO/UNICEF. Nemocnice jsou nejdůležitějším článkem v podpoře kojení, protože jako první přicházejí do kontaktu s matkou.

Příprava v těhotenství

Již v těhotenství je nutné informovat všechny budoucí maminky o výhodách a technice kojení. Existují samozřejmě faktory, které pozitivně nebo naopak negativně ovlivnují rozhodnutí budoucí matky kojit – ty by měli zdravotníci vytipovat.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat prvorodičkám a ženám, které mají nějakou špatnou zkušenost s kojením.

Každé mamince by měly být vyšetřeny prsy – vpáčené bradavky je např. možné připravovat na kojení formovačem bradavek. Prenatální záznam o vyšetření prsů a o eventuálních problémech při předchozím kojení by měl být k dispozici po porodu na šestinedělí a na obvodě, aby matkám, které měly s kojením potíže, mohla být věnována pozornost.

Je také třeba odstranit doposud překonané způsoby péče o prsy (otužování bradavek, kartáčování, povytahování, dezinfekce atd.).

Kojení v porodnici

Pobyt v porodnici hraje v problematice kojení velkou roli. Proto je nutné sjednotit péči na všech úsecích péče o novorozence zavedením deseti kroků k úspěšnému kojení.

Jak to provést? Každé mamince by mělo být dítě přiloženo k prsu do půl hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu a oxytocinu a chuť dítěte sát jsou největší.

Dítě má být kojeno bez omezování délky a frekvence, tedy nikoliv podle předem stanoveného časového harmonogramu. Je naprosto nevhodné používat nějaké náhražky, dudlíky a lahve, které kazí techniku kojení.

V porodnici by mělo být dítě s matkou na pokoji celých 24 hodin (rooming-in). Pokud se stane, že je nutné dítě od matky z nějakého důvodu oddělit, je možné naučit matku, jak i při oddělení udržet laktaci. Velmi důležitá je samozřejmě správná technika kojení.

Některé maminky mívají s prsy značné problémy – např. bolestivé nalití, ucpané mlékovody, bolestivé a popraskané bradavky – je třeba, aby se s těmito problémy zdravotníkům svěřily, řešení se určitě najde. Zdravotníci naučí maminky i odstříkávat mléko správnou technikou.

Pokud je třeba – v lékařsky indikovaných případech – dítě dokrmovat, pak pouze lžičkou, šálkem – ne lahví!

I v takových speciálních situacích, jako jsou porod císařských řezem, narození dítěte s nízkou porodní váhou, s rozštěpem rtu nebo patra, narození více dětí je třeba pokusit se o kojení. Např. dvojčátka, a to i nedonošená, je možné velmi dobře kojit, není třeba se toho bát.

Maminky by však měly mít možnost hledat pomoc při kojení a při různých pochybnostech, které mohou ve vztahu ke kojení nastat, i po propuštění z porodnice (např. na horké lince kojení). Nepopřávejme sluchu propagaci volných výrobků umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých lahví.

Propuštění z porodnice a následná péče

Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, měl by umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat. Výlučné kojení do 6. měsíce věku a posléze kojení s postupně převládajícím příkrmem až do 2 let věku dítěte by se mělo stát normou a právem každé matky .

Každý praktický lékař pro děti a dorost by měl podporovat kojení bez omezování délky a frekvence. Zpočátku dítě pije velmi často, zhruba po šesti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost. Platí zásada, že kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá. Nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy.

Aby dítě vypilo dostatek tučného zadního mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu. Ne každá maminka také ví, že po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě. Pokud maminka odstříkává, musí to provádět správnou technikou, kterou by měla znát již z porodnice (dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou).

Aby se maminka vyhnula zbytečným obavám, měla by mít znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne, pak kolem 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste, což se projeví spíše na jeho délce než váze). Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte. Není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší (kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne jak se traduje do 8. dne). Nesledujte tedy jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte (grafy užívané ke sledování růstu v ČR jsou hmotnostně-výškové či délkové a maminky je najdou ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte, který dostávají při propuštění z porodnice).

Dobře kojené dítě má 6 až 8 plen pomočených za den - méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka. Tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě však není známkou nedostatku mléka.

Nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření. Naopak bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší.

Kojící žena by samozřejmě měla dodržovat zásady správné výživy. Není však nutné zvyšovat kalorickou spotřebu ani množství tekutin a rozhodně by se maminka měla vyvarovat potravin, které u dítěte zvyšují plynatost spojenou s bolestmi bříška.

Ženy – alergičky by měly vyloučit ze své stravy potravu, která alergizuje (citrusové plody, kiwi, kakao, čokoládu) a dítě by měly kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu.

Matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek. Existuje jen malá skupina léků, které jsou při kojení kontraindikovány, běžná antibiotika, léky proti bolesti či teplotě dítě neohrozí.

Kojící žena by rozhodně neměla kouřit a pít alkohol. Pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouření omezit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení.

Zdůrazňuji také, že kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje kojence ani plod. Všechny tyto informace by matky měly běžně dostávat od dětských lékařů. Praktický lékař pro děti a dorost spolu s rodinou by měl být matce ve všech směrech oporou.

(Autorka pracuje na novorozeneckém oddělení ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze-Krči.)