Včasným kojením lze zachránit 800 tisíc dětí za rok

Na podporu kojení a správné výživy dětí vyhlašuje OSN již od roku 1992 první srpnový týden Světovým týdnem kojení. Podle odhadu UNICEF a WHO tři z pěti novorozených dětí nejsou kojeny vůbec nebo poprvé dostanou mateřské mléko až několik hodin po narození.

Pouze necelá polovina nově narozených dětí je kojena od prvních hodin po porodu. Mateřské mléko přitom obsahuje živiny a protilátky, které jsou pro zdravý vývoj novorozenců nezbytné. Je-li mezi porodem a začátkem kojení interval od dvou do 24 hodin, zvyšuje to podle UNICEF pravděpodobnost úmrtí novorozence během prvních čtyř týdnů života o necelou třetinu. Jestliže se miminko dočkalo prvního nakojení až po 24 hodinách od narození, je u něj pravděpodobnost úmrtí v novorozeneckém věku více než dvojnásobná. Zároveň platí, že matky, které začátek kojení odkládají, nemají v budoucnu často dostatek mléka a nemohou své děti kojit alespoň po dobu doporučovaných prvních šesti měsíců po porodu. Pokud by všechny děti byly od prvních chvil po porodu až do svých šesti měsíců kojeny, zemřelo by ve světě každý rok o 800 tis. dětí méně, uvádí dále ve své zprávě UNICEF.

Podle dat, jež má tato organizace k dispozici, se za posledních 15 let podíl žen, které během první hodiny po porodu začnou kojit své děti, zvyšuje jen pomalu a v některých oblastech světa, jako je například východní a jižní Afrika, je nárůst prakticky nulový. Právě zde je však podíl nakojených dětí záhy po porodu největší (dvě ze tří dětí). Nejmenší podíl je pak dlouhodobě ve východní Asii a v oblasti Pacifiku (jen necelá třetina). Jsou však země, které do tohoto schématu nezapadají. Například na Srí Lance či na ostrově Vanuatu je mateřským mlékem krmeno téměř 90% dětí. V africkém Čadu jsou to jen dvě děti z deseti.

UNICEF proto celosvětově dlouhodobě podporuje informační kampaně a mateřská centra, v nichž se ženy mohou například naučit správné techniky kojení a získat praktické informace o péči o nejmenší děti, které často vyvracejí zažité zvyklosti. V řadě zemí je stále běžné, že nově narozené děti dostávají náhrady mateřského mléka, kravské mléko nebo cukrový roztok.

Do šesti měsíců věku je mateřské mléko pro dítě jediná a nejvhodnější strava. Používání jeho náhražek se doporučuje pouze v odůvodněných případech na doporučení lékaře. Podle nejnovějších studií občasné kojení snižuje riziko úmrtí dítěte na infekční onemocnění až sedmkrát. Pouze mateřské mléko dostává ve světě v prvním půlroce života 43 % novorozenců.