Rok 2024 v českém školství – jaké přijdou změny a na co se čeká

CO LETOS ZAČÍNÁ PLATIT:

Proměna přijímacích zkoušek

Prezident Petr Pavel v polovině prosince podepsal novelu zákona, která počítá s digitalizací přijímacího řízení na střední školy. Žáci budou přihlášky podávat online, nově také na tři střední školy, v případě studijních oborů s talentovou zkouškou je to až pět přihlášek. Ty seřadí podle svých preferencí a nový systém jim pak po přijímačkách automaticky přiřadí preferovanou školu.

130 procent průměrné mzdy pro učitele

Od ledna také platí novela zákona, která stanovuje výši platu učitelů na 130 procent průměrné mzdy. Samotná změna má ovšem několik „ale”. Výše výdělku se nevypočítává podle aktuální průměrné mzdy, ale z údajů starých dva roky. Přidání učitelům navíc půjde výhradně do nadtarifní složky platu. Přitom ta pro učitele není „nároková”. Záleží vždy na řediteli školy, v jaké výši peníze pedagogovi dá. Podle EDUinu hrozí, že těmito penězi budou ředitelé škol dorovnávat už tak nízké platy nepedagogických pracovníků. Nově se do nadtarifů také převádí hrazení nemocenské. Reálně tak bude přidání oproti slibům výrazně nižší.

Snížení PHmaxů o pět procent

Jedním z důvodů listopadové stávky učitelů byly i plány ministerstva školství na snižování takzvaných PHmaxů – tedy proplácení odučených hodin. Šéf úřadu Mikuláš Bek nakonec od záměru ustoupil a výdaje chce stát snížit o pět procent, zatímco ministr původně plánovat ubrat víc. Úprava by měla být účinná od 1. září 2024.

Začne platit Dlouhodobý záměr MŠMT

Vláda těsně před Vánoci schválila strategický dokument ministerstva školství – Dlouhodobý záměr úřadu na roky 2023–2027. Jedním z jeho hlavních cílů je změna oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání. Dokument by měl začít platit během roku, teď putuje k projednání do obou komor Parlamentu. „Stejně jako předcházející, určuje i tento předložený Dlouhodobý záměr rámec pro dlouhodobé záměry krajů a obecně sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy a vzdělávacích cílů České republiky,” popisuje na svém webu ministerstvo školství. Kraje musí ministerstvu své dlouhodobé záměry předložit k vyjádření do 30. června.

NA CO SE BĚHEM ROKU ČEKÁ:

Novela hygienické vyhlášky

Zatím stále není schválená vyhláška, která se týká vybavení školních budov a jejich provozu. Návrh vznikl pod vedením Ministerstva zdravotnictví a podílela se na něm čtyři ministerstva. Cílem úpravy je odstranit některé její části, které jsou zastaralé nebo se překrývají s jinými právními předpisy. Úprava by měla umožnit zřizovatelům se rozhodnout, jaké požadavky nad rámec vyhlášky bude nutné v daném prostoru školy dodržovat. Nově by neměl být stanovený minimální počet metrů čtverečních na žáka, už také nebude stanovená frekvence malování nebo jak má být tvrdá voda pro zalévání. Vyhláška by také měla umožňovat v odůvodněných případech mít společné toalety pro chlapce a dívky. Vyhláška by měla řešit pouze hygienické požadavky, a měla by přestat upravovat bezpečnostní a stavebně-technické podmínky.

Revize RVP ZV

V průběhu roku by měl Národní pedagogický institut představit upravený RVP ZV k diskusi. Ministerstvo školství zahájení výuky podle nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání posunulo na září 2027.

Proměna předškolního vzdělávání

V prvním čtvrtletí nového roku by měl Národní pedagogický institut zveřejnit draft Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání k veřejnému připomínkování. Ministerstvo školství chce také zveřejnit návrh na řešení odkladů školní docházky. Ty jsou v Česku výrazně vyšší než v ostatních státech Evropy.