Rok 2023 v českém školství

Rok 2023 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky. Bilancování roku 2023 se věnuje i Audit vzdělávacího systému, kompletní souhrn najdete zde.

Výměna ministra a nestabilita resortu

Na začátku května došlo ke jmenování třetího ministra školství v této vládě. Ze zdravotních důvodů rezignoval Vladimír Balaš, kterého nahradil bývalý rektor Masarykovy univerzity a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Ministrova bilance po víc než půl roce v čele úřadu je podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého rozporuplná: „Od nového ministra řada odborníků očekávala, že bude pokračovat v plnění cílů Strategie 2030+. Pokračování v započatých reformách ale vázne (revize RVP ZV, inovace oborové soustavy SŠ), některé návrhy vyvolávají opakovaný nesouhlas odborníků (parametrizace asistentů pedagoga, pozice sociálních pedagogů, které slibovala Strategie 2030+, nejsou ukotvené legislativně). Ministr naproti tomu přichází s tvrzeními, která jsou často vnímána s rozpaky (základní škola je příliš dlouhá, máme málo žáků na pedagoga a moc učitelů).“ Tématu jsme se věnovali v tiskové zprávě zde.

Škrty v resortu ministerstva školství

Aktuální návrh rozpočtu ukázal, že navzdory programovému prohlášení vlády, není pro ni vzdělávání prioritou. Kvůli ohrožení kvality vzdělávání vyhlásily školské odbory v pondělí 27. listopadu stávku, do které se zapojilo přes 70 % škol. „Při růstu výběru daní a vysoké inflaci nestačí rozpočet s kladnou nulou. Proto není v pořádku, když ministr argumentuje tím, že výdaje na školství jako jedny z mála v dalším roce porostou. Ve skutečnosti poměr výdajů na vzdělávání vůči HDP klesá, a na důležité reformy tudíž nebude dost peněz,“ dodává analytička EDUinu Lucie Slejšková. Tématu škrtů se věnoval kulatý stůl SKAV a EDUin, najdete ho zde. EDUin také upozorňoval na nešťastnou komunikaci MŠMT ohledně stávky a škrtů v tiskové zprávě zde.

Proměna přijímacích zkoušek a nedostatečné kapacity na středních školách

Ministerstvo školství připravilo novelu školského zákona, která počítá s digitalizací přijímacího řízení. Od nového roku tak budou uchazeči o studium na maturitních i učebních oborech vyplňovat přihlášky na školy online. Nově také mohou podat přihlášky na tři (až pět v případě studijních oborů s talentovou zkouškou), nikoli jen dvě střední školy. Žáci také u jednotlivých škol volí prioritu. Podle analytičky EDUinu Nikoly Šrámkové změna celému systému pomůže: „Měla by se výrazně zkrátit doba nejistoty rodičů a žáků během přijímacího řízení a také omezit taktizování při výběru školy.“ Ministerstvo školství úpravou mimojiné reagovalo na velký zájem o studium na všeobecných maturitních oborech. Poptávka v roce 2023 výrazně převyšovala nabídku, což bylo způsobeno silnými populačními ročníky v devátých třídách. Tématu přijímacích zkoušek jsme se věnovali zde.

Pokračující růst nerovností ve vzdělávání

Českému vzdělávacímu systému se na celostátní úrovni stále nedaří boj s nerovnostmi. Potvrdily to nejen poslední výsledky šetření PISA, ale například i šetření ČŠI mezi žáky 9. ročníků základních škol. V některých krajích nebo ORP umíme tento deficit již snižovat, jak ukazuje typologie mikroregionů od PAQ Research. 

AI ve školách

Velký boom využití umělé inteligence letos pronikl i do škol. Zásadní přínos má v této oblasti organizace AI dětem. Prostřednictvím své webové aplikace informatika.gg, kterou pohání umělá inteligence, nabízí několik typů vzdělávacích materiálů pro žáky a učitele. Rozhovor se zakladatelkou organizace Evou Nečasovou si můžete poslechnout v EDUcastu.