| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Ze Slovenska až na konec světa I

 Celkem 55 názorů.
 sarmi 


stare casy 

(10.3.2011 9:01:27)
obdobi protektoratu a udalosti, ktere nasledovaly se zda tak vzdalene. a pritom nase babicky i dedecci v tom zili, jsou pametniky. clovek si tak pripomene, jak se ma v dnesni dobe dobre a vic si vazi toho, co ma.
 Binturongg 


Re: stare casy 

(10.3.2011 9:15:25)
sarmi - ~R^ kéž by si to takto uvědomoval každý. Nebylo by tolik rouhačů a remcalů ~d~
 RaDus&holky 


Re: stare casy 

(10.3.2011 20:20:37)
Tak to bych se vsadila, ze existovalo. Z ceho soudite, ze ne?
~d~
 Binturongg 


člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 9:14:32)
příběh... S odstupem času asi také je...
Dnes si však už neumíme představit, jak tvrdý a přitom vlastně krásný život prožívali naši (často ještě žijící) předkové.
Svět se za pár desetiletí hodně změnil. Těžko říci, zda k lepšímu či horšímu, záleží na úhlu pohledu. Prostě změnil.

Mám moc ráda skutečné staré "pohádky" a moc se těším na pokračování! ~R^ :-)
 sarmi 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 9:31:27)
presne tak. nedavno jsme s manzelem vedli podobnou uvahu v souvislosti s narozeninami nejstarsiho zijiciho cecha - to je nepredstavitelne, behem zivota prosel tolika ruznymi etapami vyvoje sveta, krutymi a nepochopitelnymi a dozil zas do absolutne odlisneho obdobi internetu a globalizace...
 mellie 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 9:34:27)
Nemám ráda tyhle řeči o krásném životě. Babička mého manžela pocházela z podobné konstelace, chudá rodina, hodně dětí, a nikdy by o svém životě neřekla, že byl krásný. Její život byl vždycky těžký. Nechápu, co je krásného na spaní na slámě, podvýživě, tvrdé práci... Myslím, že krásné životy můžeme prožívat dnes my, a upřímně nechápu, proč se to tolika lidem nedaří ~a~

Nicméně díky za krásný článek, mnohem spíš než nostalgie za těmito časy si z něj vezmu tu pokoru, jak málo tehdy lidem stačilo ke štěstí. Myslím, že právě to bychom si měli při čtení podobných věcí uvědomovat, že štěstí je něco, co máme v sobě, a je na nás, jak s tím naložíme.
 sarmi 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 9:50:53)
ja myslim, ze v tom se shodujeme.
 Hanka 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 10:11:40)
Přesně tak. Občas mě napadne, jak asi budou můj život a dětství posuzovat moje děti nebo vnoučata. Vždyť jsem dětství prožila v době televize bez dálkového ovládání, internetu ... možná jim bude připadat krásné, ale hrozně těžké.
 mellie 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 10:38:09)
No mě přijde trochu zcestné porovnávat život bez ovladače a spaní na slámě a podvýživu. Ale dost možná jenom nemám ten správný nadhled ~;)

Navíc bych ráda podotkla, že porovnáváme konkrétní život konkrétní osoby, který prostě byl těžký, ale neznamená to, že všichni v té době to měli těžké. Stejně tak dneska se najdou lidi, kteří to lehké nemají. A nikdo by se nerozplýval nad romantikou jejich chudoby. ~a~

 sarmi 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 12:04:22)
mellie, ale nikdo neromantizoval dobu utlaku, chudobu, nemoce, "spani na slame". ja psala o respektu k lidem, kteri timto martyriem prosli a na osud nezehraji, berou to tak jak to je a dozili do sveta, ktery je totalne odlisny. i dnes se samozrejme najdou lide, kteri na tom nejsou dobre financne. ale uz nehladovi, neni bezne, ze z nekolika sourozencu prezije jediny. a pokud ano, jsou to vyjimky, neni to na dennim poradku.
 mellie 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 12:45:50)
sarmi ale já jsem nikdy nereagovala na Tebe, ale nejdřív na Binturong a pak na Hanku. Když jsem začala psát svůj příspěvek, ten tvůj tam ještě ani nebyl - mrkni na strom příspěvků. A když jsi pak napsala, že se shodujeme, tak souhlasím, shodujeme :-) takže peace ~;)
 sarmi 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 13:35:11)
peace ~R^!
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 10:59:09)
Naprosto přesně. Nevím, co je krásného na "starých dobrých časech", když se prakticky ještě dítě muselo vydat do světa, a to docela daleko, aby pak živilo celou rodinu, která byla šťastná, když se dítko na zimu vrátilo s několika švesťáky (několik švesťáků to bylo tam, kde je vydělalo, doma to bylo jmění) a na jaře šlo zas. Pokud má někdo dojem, že to bylo jen někdy v minulém století, ať si popovídá s Ukrajinci v Praze. Ti to dělají ještě dneska. A že by na dřině, kterou tu provozují, bylo něco romantického? Pokud jim někdo tu jejich "romantiku" závidí, proč si to nejde taky zkusit?

Mám v šuplíku paměti dnes už 92-letého pána. Narodil se na Podkarpatské Rusi, v podobné bídě jako dívka, o náž je v článku řeč. Za prací chodil už jako 13-letý hoch, to teda jen na Podkarpatské Rusi. Od 15 let věku chodil za prací i do Čech, m.j. budoval předválečné opevnění, na kterém si na tehdejší dobu dost vydělal. Když po Mnichovu odsadili Němci Sudety, byla část tehdejší Československé republiky Podkarpatská Rus obsazena Maďary. Mladí kluci utekli do Ruska, aby nemuseli sloužit v maďarské armádě. Rusko je ale nechtělo přijmout, protože považovalo Maďarsko za nepřátelský stát. Tak strávil 3,5 roku v sibiřském gulagu, odkud přešel do nově vznikajícího čs. vojska v Buzuluku. Měl vcelku na vybranou: buď zemřít v gulagu nebo padnout na frontě (a málo se ví o tom, že stejnou "životní šanci" měli i Židé, kteří bojovali na straně Rudé armády. Pro ně jiná volba nebyla). Přišel z Buzuluku do Prahy, ale když skončila válka a on byl v té době v Praze, tak už byl vlastně v zahraničí, protože Podkarpatská Rus se v r. 1944 stala součástí Sovětského Svazu. Zůstal tedy v Čechách, po válce si doplnil základní školu a pak studoval dál. Když vidím jeho život, tak si říkám, že možná existuje nějaký Pánbůh, který mu ten těžný život nahradil aspoň tím dlouhým životem.
Dámy, mám prosbu: hledám pro tyto paměti nakladatele, nepomohli byste mi někdo? Předem díky!
 Gabriella, 2 děti 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 12:20:35)
Pokud hledáš nakladatele, tak bych vyšla z toho, že onen pán je válečný veterán a obrátila se na Vojenský historický ústav. Tam by Ti mohli pomoct případně poradit na koho se obrátit.
Trochu podobně laděnou knížku vydali tady, na tyhle lidi bych se taky na Tvém místě zkusila obrátit o radu či pomoc
http://www.databazeknih.cz/knihy/moje-druha-svetova-valka-57940
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 13:51:18)
Díky za radu.
VHÚ jsem zkoušela, marně. Vydali by, kdyby nepřišel z Východu, protože se vydávají je ti, co přišli ze Západu.
Ta druhá rada je mi na nic, to vydalo muzeum v Brně, protože autor vzpomínek je občanem města Brna.
 Gabriella, 2 děti 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 7:51:52)
A neřekli proč vydávají jenom "zápaďáky"? Protože ti z východu byli vydávaní 40 let a trh je nasycený? (Ovšem je celkem jisté že jejich paměti byly vydávané velmi zkresleně a zcenzurovaně - tak proč se dneska nevydá i něco z Východu bez zkreslování? - Nevysvětlili proč?)
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 16:03:00)
Z Východu vydali jen to, co bylo po příchodu do Buzuluku. Copak mohli Rusové zveřejnit, že měli na Sibiři gulagy?
 Gabriella, 2 děti 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(12.3.2011 20:20:28)
No právě proto nechápu proč se to celé nezveřejní dneska, proč vydávají jen "zápaďáky" když tohle by evidentně za vydání taky stálo a dřív to vyjít nemohlo.
 marta 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(13.3.2011 11:56:02)
Zajímavé nakladatelství vydávající podobné vzpomínky na 20.století je nakladatelství pana Zdeňka Susy - www.susa.cz. Zkuste to :)
 Darka,4+1 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 13:48:59)
Asi bych kontaktovala www.postbellum.cz či ww.pametnaroda.cz, pana Kroupu : mikulas.kroupa@centrum.cz
Obzvláště, pokud dotyčný člověk ještě žije. Dnes je velmi populární tzv.orální historie, myslím, že od toho člověka by se daly získat poklady.
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 14:04:34)
Dík za kontakt, zkusím to i tady.
 lipka 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 16:54:38)
Zkoušela jste se obrátit na Společnost přátel Podkarpatské Rusi?
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 20:35:05)
Zkusila, už asi před 2 léty. Je to marný. Paní Pilátové se to napřed líbilo, že se na to pokusí sehnat grant, ale pak se společnost rozdělila na dvě skupiny a všechno to šlo k ledu.
 lipka 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 15:35:58)
Tak ještě mě napadá zkusit nějaké ukrajinské spolky, mohla bych vám napsat kontakty, pokud byste chtěla.
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 16:10:06)
Chtěla, díky za to.
Já uvažovala o ukrajinském velvyslanectví, ale zase jsem nechtěla, aby to vypadalo, jako že to je podvratná činnost proti jejich státu.
 Elíláma 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(13.3.2011 8:04:50)
Tak to musel v Buzuluku potkat boji babičku :o) pocházela z Ruska, v odboji si vzala mého dědu - čecha
 štěpánkaa 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 14:32:39)
souhlasím. Podobný (ale ne tak těžký) život měla i moje tchýně.Je mi smutno vždycky, když mi vypravuje, jak byla nejmladším dítětem, takže mohla mít hračky na hraní a nejoblíbenější byla panenka z polínka, které její maminka jednou za týden upekla hlavičku z chleba. a moje tchýně si z té hlavičky každý den kousek ujedla, když měla hlad...... protože tak žily všechny její kámošky, nepřipadalo jí to nijak divný~d~~d~~d~ romantiku v tom ale nevidí žádnou (já taky ne), spíš, že život se musí nějak žít......~3~
 Binturongg 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 17:13:47)
mellie - špatně jsi to pochopila. A nejen Ty.
Asi by to bylo na delší článek, ne jen na příspěvek.

Nemyslím si, že tkví nějaká romantika v tom, že spí podvyživený adolescent v zimě na slámě.

Krásný byl ten život, protože k sobě měli obyčejní lidé blíž, měli blíž k přírodě, pokud měli starosti, byly to starosti skutečné ( např. nikdo neječel, že v Bille stojí jogurt o dvacetník víc než v Lidlu, kde prozmenu došly borůvkové a nemusel na to téma zakládat témata na internetových diskusích...), uměli se radovat z maličkostí, spoustu si toho pamatovali, vzájemně si naslouchali...
I ti nejprostší a nejchudší.

Život byl tvrdý, ale nevládla ve velkém lhostejnost, nedůvěra a další vymoženosti civilizace.
 mellie 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 18:18:13)
Ale Binturong, promiň, ale já takový život, kde by někdo ječel, že v Bille je jogurt dražší, opravdu nevedu a ani neznám nikoho, kdo ano.

Myslím si, že s manželem k sobě máme parádně blízko a vzájemně si nasloucháme, ale k tomu nemusíme být ani prostí, ani chudí. Jak už jsem psala, naše generace má velkou příležitost prožít ji ve štěstí - žádné války, levné potraviny, žádné velké krize, ale přesto spousta lidí tu příležitost promarní a ještě (pro mě dost nepochopitelně) se dívají se do minulosti, jak to tehdy bylo idyličtější.
 Ines 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 7:30:29)
Holky, idealizujete si to. To jako nebyla lhostejnost, když nechali malou holku spát na slámě, kde mrzlo a bylo jim jedno, jestli se jí spí pohodlně a jestli jí není zima a jestli se nenachladí atd.
 mellie 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 9:28:29)
Ines ~R^
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(11.3.2011 16:08:50)
No jo, ale ono to tenkrát bylo běžné. Když jsme se byli podívat ve skanzenu (konkrétně Vysočina, ale znám i jiné), tak tam byl domek, který měl jen 1 místnost, odhadem tak 4x4 metry. V té se odehrávala veškerá činnost rodiny a taky se tam musely vejít všechny věci, které rodina měla. Spalo se tak, že večer se rozložila postel, na které spali rodiče (a jen rodiče spali v posteli!!). Nejmladší děti spaly v této místnosti na slamníkách na podlaze, větší děti spaly na slámě na půdě. Celkem v té jedno místnosti žili rodiče a 10 dětí. Podle mne se tam normálně nevešli, pokud obědvali, museli na etapy, jinak by si seděli za krkem.
 Fi 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(12.3.2011 18:57:26)
no, myslim, ze jsem od svych prarodicu slysela, ze chlivek byl snad nejteplejsi misto v dome, takze pokud spala na slame nad chlivkem, dost mozna tam mela celkem teplo a lepsi misto na spani by si ani nenasla :)
PS: ja si teda minulost fakt neidealizuju a jsem rada za pritomnost :)
 Elíláma 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(13.3.2011 8:09:43)
Myslím, že i s tím naslouchání (manželů) si to idealizujete, v té době bylo velké dělítko mezi mužským a ženským světem, proto dnes bývají muži u porodu, tenkrát neexistovalo - ženská záležitost. Ani rovnoprávnost, ne, že by byli tenkrát muži zlí, ale prostě to tak bylo dáno :-)
A tuto dobu si neidealizuju já z důvodu kojenecké úmrtnosti, odrodit deset dětí a doufat, že jich půlka přežije, mi přijde teda pěkný psycho.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(17.3.2011 18:15:00)
taky si myslím, že moc toho krásného nebylo. Moje babi, ročník 22, taky vzpomíná jen na to, jak byli chudobní a jak pořád dřeli. A ona vlastně celý život, protože ji ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak.

Druhá babička měla do 19 let 3 děti a vážně nemocného manžela.... kolikrát, když se jí ptám, jak to dělala ona (když se mi dítě totálně prokadilo do kočáru apod.), vidím, jak se ještě dodatečně otřásá.....

Musely žít tak jak žily, protože nevěděly, že by to mohlo být i jiné. Ale věřte mi, že by taky klidně sáhly po papírových plenkách, automatické pračce, myčce nebo paní na úklid. A jak rády. I když třeba tvrdí něco jiného.
 Ronjička 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 18:17:10)
Tvrdý jo, ale svým způsobem jednodušší. Já bych měnila hned.
 Jája 
  • 

Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 20:42:03)
Jako že bys od 16 let dřela na poli a spala na slámě? Já vím, co to je za neskutečnou dřinu. praní prádla na valše ve vaničce v horké vodě, pak ho máchat v řece, díky, já to zažila u příbuzných, když jsem jako prebubertální dítě přišla o rodiče. Dneska jsem neskutečně šťastná, že doma mám elektrický sporák, který nemusím čistit a štípat do něj dřevo, že mám automatickou pračku a další vymoženosti. Já bych to neměnila ani za zlaté prase!!!
Ano, ono se o tom dobře čte, možná je romantické si to v létě na týden někde na chalupě zkusit, ale v zimě je to horší, topit i prát, do toho domácí zvířectvo, děti... Nevím jak vy, ale já jsem šťastná za to, co dneska máme.
 štěpánkaa 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(10.3.2011 20:45:25)
Myslím, že ta paní z článku dřela na poli mnohem dříve než v 16ti letech. To ji jen poslali z domova k cizím lidem do služby, kteří se k ní tedy nijak extra lidsky a slušne nechovali~d~~d~~d~
 Elíláma 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(13.3.2011 8:14:01)
Co, topení, pole, praní na valše, ale jak jsem tu psala, ty bys vyměnila dnešní život a kojeneckou úmrtností pod 1 % se skoro 50% (po válce nějakých 15 %)? Kolik máš dětí, dvě? Tak si představ, že jedno by zřejmě umřelo. \nechci to dramatizovat, ale hodně lidí se nadřelo, abychom se měli tak, jako se dnes máme. To, že my sami si to kazíme přiděláváním sama sobě zbytečných starostí (viz výše jogurty o dvacetník dražší), že nechodíme do polí a luk, lesů, nehrajou si naše děti s kamínky a větvičkami, ale kysnou u games a na netu, náš problém.
 Hanka 75 


Re: člověk by řekl krásný a romantický 

(13.3.2011 12:55:24)
No hrdinky článku možnost volby neměla, ale ty ji máš. Co ti brání v tom, abys zvolila to co má ona ? To přece můžeš skoro vždycky. Stačí našetřit na něco v nedostupné přírodě, nějakou usedlsot menší, chaloupku... nebude to myslím drahé, když to bude dopravně špatně dostupné. A to ona asi měla skoro také.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Díky 

(10.3.2011 23:13:55)
Věruško, moc se mi to líbí, moc se těším na pokračování....
Simča ~b~
 Oliverka 


Re: Díky 

(11.3.2011 4:45:11)
Krasne napsane, tesim se na pokracovani. I kdyz musim dodat ze v te dobe bych opravdu zit nechtela.

PS Az zase bude nekdo remcat jaci jsou ti dnesni duchodci vyzirky, at si precte tento clanek jeste jednou. Mozna se i zastydi.
 Marketa Hancova 
  • 

Děkuji 

(11.3.2011 6:29:54)
Ahoj Věruš,
děkuji za první díl Tvé (doufám) dlouhé rodinné ságy. Uplně maminku vidím, jak se na hospodářství ohání...byla to dřína a život to byl nelehký... snad nebude znít arogantně když řeknu, že něco z toho života bychom si měli uchovat:pýchu dělat vše jak nejlépe dovedeme a pak harmonii, kterou získáš tím, když pracuješ s přírodou.....vidět setbu a pak být u sklizně a tak... dodává to jistotu pevných zákonů..a jak je člověku dobře po "dřině" na zahradě...tím nechci shodit tu skutečnou nelidskou dřinu našich předkú...však mi rozumíš.Jen že je smutné, že dneska lidi nerozeznají borůvky od ostružin a když kupuju celer nebo kořenovou petržel, tak jsem v americkém obchodě obdivována, co všechno neznám a že dokonce vím, jak to upravit! Ale to jsem se dostala moc daleko od poutavého příběhu Tvé maminky!!
Díky!!! Pokračuj!!!
 hanci neposeda 


Genealogie 

(11.3.2011 11:25:55)
Clanek je pekny, predstavuje urcite nezastupitelne vzpominky v rodinnem archivu. Nicmene, jak tu myslim psala millie, z te driny mi jde az mraz po zadech. Moje babicka pochazela z Vysociny a mezi jeji posledni slova patrilo "my jsme se v zivite tak strasne nadreli". Myslim, ze si to dnes nedovede nikdo ani predstavit. Od raneho detstvi pracovali na polich, chodili prodavat houby desitky kilometru daleko, o vecerech pletli site atp. Navic moje babicka slouzila u selky, ktera byla "pekne nenazrany previt", takze moje babicka nemela stesti ani na tenhle kousek romantiky. Co me jeste dnes vhani slzy do oci je, kdyz jsem babicku videla latat kapesniky, myt se do konce zivota v umyvadylku (protoze stryc koupelnu zahazel harampadim) a nevyhodit ani kurku chleba. Neni to ale slza nostalgie, nybrz prevelike litosti - ale ani litost neni na miste, proste zivot byl takovyhle.
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Re: Genealogie 

(11.3.2011 18:21:11)
Moje babička zase za války, kdy už byla vdaná a měla asi 2 nebo 3 děti chodila jednou týdně 40 km pěšky na trh do Bratislavy. Vycházela někdy ve 3 ráno a odpoledne zase zpátky domů. Postarat se o hospodářství, o děti. Máma vypravovala, jak se často babičce zdávaly i prorocké sny. Právě za války se babičce zdálo, jak šly se sousedkou krást na pole slámu. A tam ve stohu našly 3 padáky. Tak si je rozdělily podle počtu dětí, která kolik měla, aby měly pro děti na oblečení. A asi za 14 dní se tato skutečnost do puntíku stala. Stejně tak babička věděla už dlouho dopředu, kdy umře její muž a její syn.
Máma zase vzpomínala (narozena pár let po válce), jak už coby tříletá musela alespoň prát kapesníky, aby byla nějak užitečná. Když se chtěla učit, tak babička hubovala, že jen maří čas a může jít pracovat na pole. Je pravda, že život byl v té době válečné i poválečné velmi těžký a tvrdý. Paradoxně ale na druhé straně v oblasti, kde žila babička, velmi úrodný a bohatý kraj u Dunajské Stredy, se k sobě lidé moc dobře nechovali. Dost často jeden záviděl druhému, pomlouvali se atd. Většinou nebyli tak chudí, aby měli hlad (konečně - maso jim běhalo po dvoře, zeleninu a ovoce měli ze zahrady a z pole, mléko od krávy), ale opravdu museli absolutně všichni tvrdě od dětství pracovat.
Ale babička nejraději vzpomínala na dobu před válkou. Děda pracoval na dráze, společně šetřili na další pole, měli po narození jednoho mrtvého dítěte i další živé. A vedlo se jim prý docela dobře. Přesto bych to za dnešek neměnila.
Zrovna dnes jsem kostatovala při vyndavání prádla z pračky a nádobí z myčky, jak člověk snadno zpohodlní, že se mu ani už nechce nádobí někdy vyndavat. Pak jsem přebalila synka do PAMPERSek, dala mu mlíčko a mohli jsme odpočívat a společně s dcerkou koukat na pohádku na DVD...
 Gabriella, 2 děti 


Re: Genealogie 

(12.3.2011 20:26:15)
A netušíš čistě náhodou jakému výsadku ty padáky původně patřily?
 Jája 
  • 

Re: Genealogie 

(12.3.2011 20:52:04)
Počítám, že jí to bylo jedno. Měla látku na košilku pro děti.
 Gabriella, 2 děti 


Re: Genealogie 

(12.3.2011 21:46:45)
No ono to jen tak obyčejný plátno nebylo, bylo to padákový hedvábí, jeden z paragánů měl v plánu ulít si svůj použitý padák a nechat z něj ušít svojí dívce svatební šaty. Toho padáku se ovšem pak stejně z bezpečnostních důvodů musel zbavit a nakonec z něj měla svatební šaty cizí dívka z oblasti kam byli chlapci vysazeni.
 Gabriella, 2 děti 


Re: Genealogie 

(12.3.2011 21:57:23)
Jinak ono bylo taky dost o krk si takovej padák nechat a našít si z něj košilky pro děti. Nález padáku se musel hlásit, gestapo padák zabavilo k prozkoumání coby důkaz, pokud by se skrz vesnický drbny rozneslo že chudý děti běhaj po vsi v košilkách z hedvábí, tak to byl malér.
Byla by to náhoda, ale tolik parašutistů do stohu za vsí asi nenapadalo, za války i po válce se o tom mezi lidma mluvilo, třeba by autorka toho povídání mohla vědět o koho vlastně šlo nebo aspoň období kdy se to stalo a místo (název vsi).
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Re: Genealogie 

(13.3.2011 18:13:31)
Měly to být padáky spojenců, myslím, že briské. Stalo se to na území tehdejšího Slovenského štátu právě v té podunajské nížině,myslím, ale to si opravdu nejsem na 100% jistá, že v obci Orechová Potoň. Tam totiž babička s dědou žili, než je tedy Gottwald nechal přemístit do Čech (počešťování Maďarů, děda byl z města Györ - mimochodem vnuk velmi slavného zbojníka jménem Rózsa Sándor - a babička byla z Pešti). Po svatbě se přestěhovali právě na Slovensko. Po intervenci u Gottwalda se vrátili konečně po dvou letech na Slovensko, ale hospodářství už neměli, tak začali zase tvrdě pracovat a postupně si koupili nové pole apod. Než jim tedy pole a krávy vzalo JZD...
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Re: Genealogie 

(14.3.2011 8:57:36)
Ještě k těm padákům. Vím, že babička z kusu ušila tetě šaty k biřmování. A podle fotky z této akce(fotku měla babička velkou, zarámovanou doma), tak byly opravdu sněhově bílé a nádherné, teta - ještě malá holka - vypadala jako nevěsta.
 Hanka 75 


další tip 

(13.3.2011 22:56:23)
Nedávno jsem četla knížku Podzimní mléko, paměti bavorské selky, také velmi zajímavé, na začátku 2. svět. války jí bylo asi 20 let, maminky jim (asi 10 dětem) zemřela, když jí bylo osm, a ona pak vykonávala skoro všechny ženské práce v domě... byli chudí, dost. Na konci píše, nikdy bych se již nechtěla stát selkou (přála si být zdravotní sestrou).

V jednu dobu se stará o čtyři seniory, i nemohoucí, a myslím jedno, možná dvě děti a píše: "kdyby nebylo té dřiny na polích, žili bychom si docela dobře.." tak na tuto větu si občas vzpomenu. Já nemám žádnou dřinu, mám čas hrát si se svými dětmi... a jak tu někdo psal, někdy mě obtěžuje vyndat nádobí z myčky. A vím, že i starost o jednoho seniora, jak měla ona na starosti čtyři, by v dnešní době bylo považováno za velkou zátěž a pro ni by to byl již asi ráj.

Je to knížky i pro ty, kdo si malují, že života na vesnici byla dřina, ale jinak idylka. Ony i ty vztahy bývali často víc než kruté. V závěru zmiňuje paměti jiné děvečky, možná v podobné výchozí pozici jako je hrdinky autorky článku, jenže ta byla ve své pozici zneužívaná. Prý by se už nechtěla podruhé narodit, kdyby měla prožít stejný život.

A shodou náhod, ještě ze stejné doby a obdobného prostředí, ale z Norka, jenže už nevím název. Psal to syn, příběh svých rodičů. Myslím, že se to jmenoval i jen Příběh mých rodičů. Také pěkné.


 Jája 
  • 

Re: další tip 

(14.3.2011 8:22:55)
Hanko, přesně. Dneska si ještě mámy stěžují, jako jsou i se vší technikou přetížené, když se mají postarat o jedno malé dítě. To si vždycky vzpomenu na svou tetu, která jela 2 dny po porodu s kravským potahem sekat louku a sušit seno, protože nikdo jiný zdatný doma nebyl. Říkala, že ji bolelo celé tělo, mlíko pro dítě neměla, protože dřela jako kůň. Dítě proto vyrostlo na mléce kozím. Oproti našim předkům se dneska máme jak prasata v žitě. Mně bohatě stačí, když třeba moje mamka vyvařovala plíny v prádelňáku na sporáku. My je už naházely do automatické pračky a víc jsme neřešily. Já bych něco podobného zažít nechtěla.
Jak se ten svět za posledních 50-60 let v oblasti techniky v domácnosti změnil k lepšímu!
 mumbaba 


Re: další tip 

(7.4.2011 4:26:35)
K tomuto tématu si prosím najděte na google odkaz na maďarský film "Chudobka", pokud se vám ho podaří vidět, teprve si uvědomíme všichni, že žijeme opravdu snadnější způsob života. To tvrdím přesto, že jsem po hezkém, ne chudém, ale ani ne bohatém dětství materiálně myšleno, žila dlouho v podmínkách, kdy valcha a prádelní hrnec s plínkami na postupně dvě děti byl mým denním chlebem, a docela dlouho, neb mladší syn se narodil s diagnózou Dětská mozková obrna, a je vozíčkář s dalšími průvodními jevy, dnes 35 letý. Postupně jsme se vlastní pílí zmáhali na lepší bydlení, pračku, rádio, televizi, video, DVD, počítače, fotoaparáty, videokameru a pod. dnes "nezbytné" drobnosti. Máme i chalupu, ale tu jsme si zase pořídili až po restituci, po našich předcích, kde se občas rádi vracíme k jednoduššímu, ale fyzicky náročnějšímu způsobu života. Vždycky nám však pomáhal optimismus, víra v v možnost vylepšit, co se dá (ó, jen těch hodin cvičení se synem Vojtovou metodou i jinak, ale zabralo to aspoň), láska ve všech podobách, včetně lásky k našim zvířecím mazlíčkům. Dnes jsme důchodci, ale já ještě přiměřeně pracuji, kdo chce, práci najde , jen se musí dál nebát jít i do kurzů a třeba dojíždět, i když už o holi...Užívám vnoučata od dcery a domácnost mám taky podobnou té její včetně ledničky s mrazákem,myčky, pračky se sušičkou...Když se však něco rozbije, nehroutím se, umím si připravit i dřevo na zatopení v kachlových kamnech a uvařit na něm (to na chalupě, kde je opravář na delší "lokte").Vnoučata to budou umět také, to je v naší rodině tradicí, mít sice vymoženosti, ale za prvé si na ně umět vydělat, a za druhé znát vše i tak, abych mohl žít aspoň chvíli i bez nich. Jsou sice některé situace v životě, které nemůžeme ovlivnit podle přání i zdravého rozumu, ale zmírnit je můžeme, třeba s humorem, byť někdy šibeničním.~6~~;((~:-D
 MartinaNov (dva rošťáci 


Život se nemazlil 

(18.3.2011 16:37:57)
můj děda, ročník 1933, měl 3 roky, když mu umřela maminka. Otec si přivedl domů jinou paní, která své dva vyvdané nevlastní syny evidentně neměla ráda. Nedala jim najíst, bila je, zavírala je do komory. Dědeček měl 6 let, když šel do "služby" k příbuzným. Předávali si jej jako horký brambor, nikdy se nedočkal pohlazení, hezkého slova. Musel pracovat a nedělám si iluze, že to byla lehká práce vhodná pro malé dítě. Stále míval hlad.
V 19 poznal mou babičku, pořídili si 3 dcerky.

Co je romantického na starých dobrých časech, kdy dítě nic neznamená, kdy se úřady nestarají, jak sirotek žije? I když mě tak napadá, že se to zase tak moc neliší od současnosti, že....

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.