| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jsou počítačové hry lepší než jejich reputace?

 Celkem 31 názorů.
 Pawlla 


Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 8:18:55)
Mě domů nesmí žádné hry,kde se střílí,zabíjí atd.Dcera moc u počítače nesedí,jen když dělá do školy,když byla menší hrála Harryho Pottera a The Sims,to jsou podle mého pěkné hry.Syn je do počítače blázen,má rád závody aut,nebo si dělá animace,což je taky myslím neškodné,ale jeho je už třeba hlídat,protože by tam byl schopný sedět celý den~a~
 Lída+2 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 9:34:56)
MAnžel našel o prázdninách taky super hru.Myslím, že není blbá..učí ej násobit...počítat ani o tom nevědí~;)
Ale nehrají denně
 Kahlan+4 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 9:43:50)
Neni to Vesela matematika nebo Matematika na Divokem zapade? To mel syn fakt hodne rad, pocital jednou cely vikend a vubec jsme ho nemohli od PC dostat. Jenze pak proste dosel na konec a uz to pro nej prestalo byt zajimave...
 štěpánkaa 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 17:18:12)
Pawli, pozor na to, jaké jsou ty automobil.závody, i to hlídej.~;) Měla jsem podobné zásady jako ty, pokud jde o střílečky a zjistila jsem, že si v automobil.závodech kluci simulují schválně hnusné bouračky a baví se tím, jak posádka auta lítá jako hadroví panáčci.~a~ Když jsem to viděla, myslela jsem, že mě omejou. Po nevhodném filmu (např. Vážným zmíněný Pán prstenů), nemohli v noci spát. A pak toto~Rv~Rv~Rv
 kreditka 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 20:04:24)
Nebyly to Flat out, ty máme doma a je to fakt mazec, pro děti vůbec. Jsou tam disciplíny kdy musíš vyhodit řidiče z auta a schodit třeba kuželky apod. nebo dostáváš body za to kolik aut při závodě zlikviduješ apod. pro mě docela prča, ale pro dítě raději nee
 kreditka 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 20:06:23)
Jinak ráda hraju ZOO Empire považuju to za výbornou hru, člověk se musí starat o zvířata, o návštěvníky, chápat ekonomický souvislosti - akorát je to hroznej žrout času ~t~
 Pawlla 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(19.10.2010 21:18:16)
Štěpánko,to jsem v klidu,jedna výhoda autíka je v tom,že hra se musí hrát tak jak se to má~t~.Pokud omylem nabourá,zuří.~q~~t~
 štěpánkaa 


Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(20.10.2010 20:05:01)
Pawlo, promiň mi, ale tato tvá poznámka mě skutečně pobavila....~3~
 Lucka, dva synové 
  • 

Re: Jsou i kvalitní počítačové hry 

(12.3.2011 22:23:15)
Ahoj pawlli, našla jsem jednu stránku pro rodiče, které je o počítačových hrách. Mám dva syny a žijeme bez manžela, takže jsem se v tom potřebovala zorientovat a tohle mi velice pomohlo. adresa je www.vitecohraje.cz
Snad to pomůže i tobě.
Lucka
 Kahlan+4 


Sim City 

(19.10.2010 9:42:07)
Muj osmilety syn doted pocitacove hry celkem ignoroval, tedy rad hraje na wii pingpong apod, ale to ani za pocitacovou hru nepovazuju, protoze je to spis takovy sport. ALe ted dostal SImCity a z toho je naprosto uneseny, muze si stavet mesto, stara se, aby obyvatele byli spokojeni, musi se rozhodovat, jakou energii bude vyuzivat, uci se hospodarit s prostredky, takze si zacina uvedomovat, ze si nemuze koupit vse, co by chtel. Proste se tam toho spoustu veci nauci. Casto neco nevi, tak se zepta, a diky tomu se uci nove veci.

Jinak o strilecky a podobne blbosti nestoji:-)

Petileta dcera hraje Alika a Klubicko:-) Tedy obcas, ale kdyz zacne, tak ji to bavi dlouho, a pak si zase da nekolk tydnu pauzu.

Myslim, ze je to na rodicich, co svych detem domu prinesou za hry, a co je nechaji u PC delat. Tedy do urciteho veku samozrejme. Ja jsem zatim rada, ze syna bavi vic hra kreativni a ne destruktivni (jednou si zkusil i tu strilecku, ale nudilo ho to, potrebuje u hrani premyslet).
 x x 


Re: Sim City 

(19.10.2010 12:16:23)
Sim City je super hra, kvůli ní jsem se kdysi seznámila se tím svým. ~t~ Už je to 12 let a to bylo Sim City 2000.
Moje děti tedy hrávají hry, ale mají takové výukové pro předškoláky, či malé školáky, případně nějaké dětské, nic agresivního a krvavého, sama to nesnáším.
 Tenna /2 


Dobré i špatné 

(19.10.2010 11:59:10)
Myslím, že s počítačovými hrami se to má jako se vším ostatním - jsou dobré i špatné, mohou být užitečné i škodit. Záleží, jak se používají, v jaké intenzitě se jim děti věnují a čemu se věnují kromě nich. Důležité je, aby dokázaly odlišovat mezi virtuální a skutečnou realitou - to je podle mne v dnešní době největší problém. Na děti se odmalička valí obrovské množství vjemů z různých médií a splývají jim se skutečností. To musí být značný nápor na nevyzrálou dětskou psychiku.
 susu 
  • 

Re: Dobré i špatné 

(20.10.2010 7:28:10)
Souhlasím s Tennou, je to o konkrétní hře a konkrétním dítěti. Odsoudit hry paušálně jako špatné je blbost.
 ronniev 


Nic proti hrám 

(19.10.2010 12:56:24)
včetně RPG, pokud jsou v anglickém originále (což ty složitější často jsou). Moje děti si díky počítačovým hrám a Youtube markantně vylepšily anglickou slovní zásobu a hlavně porozumění mluvené angličtině, takže nemají problém s komunikací v cizině nebo s cizinci u nás.
 Petr, 3 potomci 
  • 

Zero tolerance 

(19.10.2010 18:39:55)
Co máme doma počítač, nenechal jsem tam nikoho instalovat žádné hry. Dnes, když jsou dcery víceméně dospělé vidím jak dobrá to byla volba, můžu srovnávat s vrstevníky. Rozhodně ani u mladšího syna nebudu měnit strategii.

Hry nepovažuju za neutrální. Podle mne odřezávají od reality a žerou čas bez ohledu na obsah, samozřejmě riziko toho že se děti dostanou později k vysloveně škodlivým hrám je velké. Riziko závislosti na hraní je taky nezanedbatelné. Pár příkladů z okolí znám. Nemyslím že by jakákoliv hra dokázala zprostředkovat reálné situace a tak se jí dalo něco natrénovat. To tak ještě matematiku, jenže matematika není život.

Čas který děti v určitém věku mají k dispozici, aby se naučily něco o světě, sociálním dovednostem, ukotvily se ve vztazích, ten mi připadá strašně vzácný na to aby ho promarnily v simulacích na placatém displeji.

Krev mi připadá příliš vzácná, než aby ji děti v simulovaných soubojích cákaly po zemi. Takhle se pomocí simulací, doopravdy, vychovávají armádní i soukromí zabijáci. Lidi, kteří potom zabíjí jako by o nic zvláštního nešlo.
 Jana, 3 deti 
  • 

Re: Zero tolerance 

(19.10.2010 20:04:34)
naprosto souhlasim
 maja 
  • 

Re: Zero tolerance 

(19.10.2010 20:44:57)
Mám jednu kamarádku, která nemá doma televizi ( nic proti, jistě je takových rodin víc) ... má již velké děti 18, 16, 11 let a nikdy doma tu telku neměly...a pokaždé kdy jedou k babičce, přijdou ke kamarádům, jedou na dovolenou a tam v hotelu je televize, nebo nějaké dítě má počítač s připojením na síť a stažené filmy, nebo DVD přehrávač nedělají tyto děti celý den nic jiného než "čumí" na vysněnou telku a spol. ...tak jen aby ty vaše děti nedopadly stejně, ono odříkaného chleba největší krajíc ....dost dobře si neumím představit v dnešní době starší dítě jak nechodí na internet a jakmile vleze na internet .... pokud dokážete aby vaše skoro "dospělé děti" nelezly na net jste světec, nebo se děti "hojí" na netu jinde aniž to víte nebo něco takového...v dnešní "dětské" společnosti by byly stejně "odvařené" jako když v určitém věku nemají mobil ...té uváděné kamarádky syn mi říkal" teto, já večer když jdu spát , tak pod peřinou mám přehrávač DVD a třeba 4 hodiny se koukám na filmy, ale prosím tě , přísahej, že to neřekneš mámě " :)
 Petr, 3 potomci 
  • 

Věřím 

(19.10.2010 21:07:49)
že je to tak jak říkáte, u rodiny kterou znáte. Nicméně, ne u nás. Nikdy jsem dětem nebránil v přístupu na net. Spíš v době kdy si stěžovaly že nemáme televizi jsem jim to vynahradil rychlým připojením, které v té době nikdo u nich ve třídě neměl.
Holky hodně čtou (v té době asi tak 400 % nad průměrem, to ovšem není způsobeno jejich genialitou jako spíš momentálně ubohou úrovní české kultury). Hodně se koukáme na filmy, koukáme se na počítači.
Každý máme trochu jiný vkus, ale dost vyhraněný :o).

Nestačí odstranit televizi, rodiče se musí starat, bavit se s dětmi, diskutovat, hádat se s nimi o tom co je lepší, ukazovat jim svět, brát je jako partnery. Je na to potřeba čas. Televize a hry čas naopak nesmyslně žerou.
Nějakou úvahu jsem psal, nepříliš obratně, tady:
http://www.rodina.cz/clanek6180.htm
 Miriam, 5r+2,5r 
  • 

Re: Zero tolerance 

(19.10.2010 20:51:02)
Absolutny suhlas. PC mame, hry ziadne a ani neplanujeme. TV nevlastnime. Deti by na to vlastne ani nemali cas. Stale maju co robit, su AKTIVNE.

"nějaká krev v rámci zdravého rozumu" - taketo dementne postoje su v dnesnej dobe, bohuzial, uz normou. Kto ma nieco proti, je za citlivku.
 Miriam, 5r+2,5r 
  • 

Re: Zero tolerance 

(20.10.2010 20:04:35)
Ak je problem adrenalin, tak sportujte. Je x adrenalinovych sportov, ktorym sa mozete venovat a viest k nim aj svoje deti. Vy im ukazujete zabavu, ktorej sucastou je krviprelievanie a tym im davate najavo, ze to je v poriadku. A este sa na tom zlahka zasmejete, ze ide o bojoveho ducha muza. Nestacim sa cudovat.
 maja 
  • 

Re: Zero tolerance 

(20.10.2010 20:16:26)
Musím se pana Vážného zastat ...asi to myslel tak, že kluci jsou prostě kluci...my taky pořád doma říkali " nestřílejte na sebe těma klackama" , nekupovali jsme žádné militaristické hračky, takzvaně jsme tyto hry netolerovali a nebylo nám to vzásadě nic platné ... tomu prostě nezabráníš, kluci vezmou první věc co jim padne do ruky a už střílejí, s kámošema, ve školce, pak jako velký už lítají s bandou po lese a hrajou na četníky nebo na vojáky...asi to opravdu je nějak něčím dané a myslím, že je mnohem užitečnější vysvětlit , že to je jen hra ( ať už počítačová nebo v lese s klackem) než se z toho hroutit....tak to vidím já.
 štěpánkaa 


Re: Zero tolerance 

(20.10.2010 20:39:56)
kamarádky klud si vyráběl tajně miniatury zbraní z chleba~t~~t~~t~. Začalo to ve školkovém věku. Rodiče totiž byli pacifisti a jiné než ty chlebové zbraně doma neměli...~d~
 ronniev 


Re: Zero tolerance 

(20.10.2010 9:49:50)
Všeho s mírou. Netolerovat vůbec žádné počítačové hry je podle mě stejný úlet jako tolerovat bez výběru všechny. vyřazuje to ty děti z kolektivu. Podotýkám, že moje děti mají televizi u sebe v pokoji a nekoukají na ni, ač by mohly, nebaví je, používají ji jen jako monitor k wii. Ve škole patří k premiantům (dva z toho na dost prestižních osmiletých gymplech), spoprtují, učí se jazyky a na hudební nástroje. Krom toho všechny tři vášnivě čtou. To neříkám, abych se chlubila, ale abych ukázala, že "všestranně rozvinutý jedinec" může vyrůst i z dítěte, kterému se počítačové hry nezakazují. My jsme nezakazovali nic kromě hrubých stříleček, s jediným pravidlem - napřed povinnosti. Krom toho, spousta her je stejně na internetu, takže když bude mít dítě internet a bude si chtít hrát, tak si prostě hrát může. Čímž chci říct, že podle mě jsou nejškodlivější ze všeho "absolutní" postoje, ať na tu, či na onu stranu.
 Petr, 3 potomci 
  • 

Díky za názor 

(20.10.2010 22:14:16)
a taky za velmi podrobnou a upřímnou odpověď. Píšeš:
Nejsem já, kdo má dětem určovat cestu, maximálně ji spolu s ním hledat, hledat v čem je obdarované. A vést ho pak k tomu s rozumným mixem důslednosti, flexibility, mírnosti a lásky.
S tím musím jen souhlasit. I když bych se označil za pacifistu, nejsem taková karikatura pacifisty kterému je možné sebrat peněženku a on ještě poděkuje. To že jsem proti válce ještě neznamená že nejsem bojovník. Někdy (často) je potřeba bojovat. Pokud čteš Eldridgeho nebo spíš Richarda Rohra, asi to nemusím moc vysvětlovat.
Co se týká her, asi se v obecné rovině neshodneme, protože máme každý jiné konkrétní zkušenosti. Ale to nevadí. V situaci v které jste jistě volíte to nejlepší řešení. Do toho nemám žádné právo vnášet svoje názory.

Mojí motivací k odstranění televize a her z rodinného života je snaha ochránit děti před formováním komerčními a sekulárními vlivy v době, kdy všechno přejímají nekriticky a neumí rozlišovat. To neznamená že je chci izolovat od života. I jedna z mých dcer dnes dělá bojová umění a historický šerm.
Vidím obrovský rozdíl např. mezi Pánem Prstenů jako románem J.R.R.Tolkiena a komerčním filmem. Jednak je tu úplně jiný cíl autora, jednak je tu rozdíl mezi vyprávěním a obrazovým médiem.

Taky chápu že kluci (muži) jsou podstatou bojovníci. Nemyslím ale že by se tohle dalo formovat pomocí her. Jedno z největších poučení které jsem získal z doby kdy jsem rekreačně dělal krate byl zážitek, jak moc bolí nezastavený úder nebo kop. Tomu jsou hry na kilometry vzdálené. I můj pětiletý syn má svou hromádku dřevěných mečů, ale moc dobře ví jak to bolí když dostane přes prsty a jak pláče kamarád když ho přes prsty bací on. Jako zenový buddhista (když jsme u těch duchovních kořenů) považuji přímou zkušenost za nezastupitelnou a všechno co odřezává od reality za škodlivé.
 Petr, 3 potomci 
  • 

Ještě k článku 

(19.10.2010 20:49:15)
Jsou počítačové hry lepší než jejich reputace?
Co je to za otázku? Vždyť hry jsou tak většinově přijímané, že je to součást naší většinové kultury. Z tohoto hlediska mají neutrální reputaci, pro naprostou většinu lidí je to normální věc. Bavím se o tom s lidmi, zajímám se. Sebe do téhle kultury nepočítám, já jsem příslušník subkultury :o).

Pokud na problematické stránky her někdo vůbec upozorňuje, jsou to buď psychologové ev. sociologové, nebo někteří věřící, nebo příbuzní obětí závislosti. Jenže co není v médiích, to neexistuje. Občas se objeví nějaký ten "vyvážený" článek ve stylu -na jednu stranu možná škodí, ale na druhou stranu pomáhají-. No, hlavně je to dobrý obchod. Jako všechny obchody s čímkoliv návykovým.
 susu 
  • 

Re: Ještě k článku 

(20.10.2010 7:26:30)
Jen na okraj, čtení a literatura je taky návyková, ale tu jsme si už zvyklí řadit mezi správné návyky.
 aa 
  • 

Re: Ještě k článku 

(20.10.2010 10:45:49)
čtení a literatura je taky návyková, ale tu jsme si už zvyklí řadit mezi správné návyky.

je nějaký důvod, proč to mezi správné návyky neřadit?
/napadá mně : brak, kýč... lenost, kdy vlastně stále číst a třeba se moc nepohybovat, je vlastně spíše pohodlnost/
 susu 
  • 

Re: Ještě k článku 

(20.10.2010 11:29:59)
tak jak píšeš. Jsem celoživotně vášnivá čtenářka a čtení mě izolovalo od okolí, vyloženě mi knížky suplovaly kamarády, které jsem byla ochotná i vyhodit, když za mnou přišli, že já si chci číst, nemusela jsem nic vymýšlet, nemusela jsem se hýbat, nebyla jsem ochotná doma pomoci s prací, nevrlá, když mě rodina vyrušovala od čtení,.... závislost jako když vyšije a spousta špatných životních návyků.

A není to o čtení, je to o závislosti a pohodlnosti, stejně jako u toho počítače či čehokoli jiného, když je toho moc, není to dobré.
 Makůva 


Re: Ještě k článku 

(24.10.2010 23:18:55)
Taky se přidám. ~j~ Knížky jsou můj mor... Třeba dneska jsem šla spát v pět ráno. Když čtu nevnímám, nejsem schopná přestat. Takže se snažím to minimalizovat, což s ročním synem je přes den snadné. V noci už méně...~d~ Závislost jak vrata...
 maja 
  • 

Re: Ještě k článku 

(20.10.2010 14:08:59)
no ...myslím, že snad není nikdo kdo by si myslel, že extémní krvavé, zabijácké hry atd jsou neutrální ... o tom se nemusí psát v novinách a říkat v televizi :)
 Petr, 3 potomci 
  • 

Krvavé hry 

(20.10.2010 21:46:00)
Myslí si to spousta lidí, ovšem spíš mladších. Starší generace chápe že je tu nějaká vazba, mladší už ne.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.