19.10.2010 18:39:55 Petr, 3 potomci
Zero tolerance
Co máme doma počítač, nenechal jsem tam nikoho instalovat žádné hry. Dnes, když jsou dcery víceméně dospělé vidím jak dobrá to byla volba, můžu srovnávat s vrstevníky. Rozhodně ani u mladšího syna nebudu měnit strategii.
Hry nepovažuju za neutrální. Podle mne odřezávají od reality a žerou čas bez ohledu na obsah, samozřejmě riziko toho že se děti dostanou později k vysloveně škodlivým hrám je velké. Riziko závislosti na hraní je taky nezanedbatelné. Pár příkladů z okolí znám. Nemyslím že by jakákoliv hra dokázala zprostředkovat reálné situace a tak se jí dalo něco natrénovat. To tak ještě matematiku, jenže matematika není život.
Čas který děti v určitém věku mají k dispozici, aby se naučily něco o světě, sociálním dovednostem, ukotvily se ve vztazích, ten mi připadá strašně vzácný na to aby ho promarnily v simulacích na placatém displeji.
Krev mi připadá příliš vzácná, než aby ji děti v simulovaných soubojích cákaly po zemi. Takhle se pomocí simulací, doopravdy, vychovávají armádní i soukromí zabijáci. Lidi, kteří potom zabíjí jako by o nic zvláštního nešlo.
Odpovědět