| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Špionáž v dětském pokoji

 Celkem 95 názorů.
 amy 
  • 

Musím se smát 

(2.10.2009 10:01:05)
v úvodu je napsáno, že matka luxuje 9-leté dceři pokoj, dál to pokračuje, že když budeme chtít utřít prach v dětském pokoji starších dětí, máme se jich zeptat... Není 9-leté dítě už dost staré na to, aby si v dětském pokoji udržovalo pořádek samo? Synovi je 6 let a už 2 roky si v dětském pokoji uklízí sám. Když byl menší, tak nám s tím pomáhal.

Ohledně internetu asi nezbývá nic jiného, než poučit a důvěřovat. Koneckonců většina z nás chodí do práce, dětem končí škola dřív než rodičům pracovní doba, takže není problém usednout po příchodu domů k počítači a před předpokládaným příchodem rodičů vymazat historii, počítač vypnout a usednout k učebnicím, aby první, co rodiče uvidí, až otevřou dveře, bylo jejich poslušné, učenlivé dítě skloněné nad literaturou:-)
 Lizzie 


Re: Musím se smát 

(2.10.2009 16:38:47)
Doma se luxuje celý byt najednou, stejně jsem tu sporadicky. Spoléhám na to, že máma má a měla tolik taktu, aby do šuflat nelezla a zbytek mi byl - je - fuk.
Jediné, co mi vadí je to, že se naši dodnes nenaučili klepat. Nebo spíš vadilo, prakticky s nimi nebydlím. Ale jinak mi svobody poskytovali dost, takže odpuštěno:) Možná je v tom trochu to, že jsou stále míň zvyklí, že je někdo z dětí doma.
 Etraska 
  • 

Re: Musím se smát 

(2.10.2009 20:09:16)
Jo, to by se rodičové mohli naučit. Anebo zaklepat a neotevřít prakticky ve sterjném okamžiku a aspon 3 vteřiny počkat. :D
 Lizzie 


Re: Musím se smát 

(2.10.2009 20:49:22)
Mně šlo vždycky spíš o to, že jsem se strašně lekla, to nemám ráda~t~ Když jsem hluboce zamyšlená, tak na mě někdy není dobré ani mluvit (klidně u televize).
 Ivule 
  • 

Re: taky se musím smát 

(3.10.2009 20:45:19)
Checht, no obzvláště veselá mi připadá tato věta:

"Pro předškoláky je jejich "privátní zóna" něčím velmi důležitým. Jejich pokoj je výrazem jejich osobnosti a označuje i odlišení se od světa dospělých. Zaklepat, dříve než vstoupíte dovnitř, by mělo být samozřejmostí."

Neumím si představit, že si náš předškolák (pardon přeškolačka), odklidí svoje koníky, lego, kostky, pastelky a ostatní svoje haraburdí někam do své "privátní zóny" a ba což, že tam dokonce zavře za sebou dveře.. V naší domácnosti panoval vždycky zvyk, že obývák je od slova "obývat" a naše dcera tuto tradici rozhodně nehodlá neporušovat.

Nemáte náhodou tipy, jak takového předškoláka "odstěhovat" ze zbytku bytu do svého pokojíku? Nějak mě už nebaví dívat se na to, jak se nám barák proměňuje v jednu velkou dětskou hernu..
 Růžik 


Re: taky se musím smát 

(3.10.2009 20:55:23)
zaváhala jste !!! když byla malinká a nyní těžko prosadíte , důsledně stále a pořád trvat na svém ,naučit nové hranice ,dříve to bylo takto ,ale dnes již budou hračky v pokojíku ,když jsi vezmeš novou hračku tak tu co jsi sni hrála doted odnes zpět ,bud jednu nebo zadnou .........
 hanas5 


Re: taky se musím smát 

(3.10.2009 21:29:13)
Tohle není otázka zaspání, náš mladý pán pomalu rozšiřuje své hranice konání, má 2,5 roku, to je doba, kdy se rozšířil na celý dům a část zahrady pod balkonem a samozřejmě balkon. Pokud chce svůj privátní prostor a posílá mne pryč, jde na 99% o nějakou čertovinu, jinak je to tvor společenský a vyžaduje pozornost, o nějakém privátním prostoru v pokojíku nemůže být řeč. Dokonce i ve spánku kontroluje, jestli s ním někdo je v místnosti, není to dobré, ale nic s tím nenadělám. Pokud si tak vybavuji i ti starší už dávno chodili do školy a bylo jich všude plno, zalézali do pokojíku až s přicházející pubertou.
 Jana, 2 děti 
  • 

Re: taky se musím smát 

(5.10.2009 12:23:06)
Ha, hranice. Jenže co dělat, když starší syn 4,5 roku v pokojíčku prostě nebude ani za nic, prý se tam bojí - on se totiž bojí všude, kde nejsem já. A já s ním v pokojíčku celý den být nechci. Takže jsem v obýváku nebo kuchyni a on v obýváku, kde na mě stále vidí.
 Ivule 
  • 

Re: taky se musím smát 

(6.10.2009 0:13:51)
No stejně je to i u nás. Neumím si představit, že bych měla naši 5letou dceru vystrnadit někam do jejího pokojíku, aby tam byla jako sama nebo co, a já bych zůstala v obýváku. Já chci být s ní a ona se mnou, resp. s tátou. Což ovšem vede k tomu, že nám obývák přeměňuje v dětskou hernu. :)
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Hmmm 

(2.10.2009 10:10:56)
Skutečně mne pobavilo, že by matka měla dítěti oznámit, že hodlá v jeho pokoji utřít prach, aby si dítě mohlo ukrýt své poklady....
Plně respektuji soukromí svých dětí, ale na druhou stranu očekávám, že dítě se o svůj pokoj (a nejen o něj, neboť jeho úkoly jsou doma rozsáhlejší) plně postará samo. Tedy v době, kdy už má právo na "své tajnosti" má i povinnosti se postarat o úklid. Není přece nic divného na tom, že si 10-ti leté (a starší dítě) jednou týdně v pokoji utře prach a vysaje koberec. Konec konců už když měly děti cca 3 roky dostaly do ruky prachovku, když jsem uklízela a "pomáhaly"........
S.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Hmmm 

(2.10.2009 11:04:33)
Souhlasim, od malicka je detem treba vstepovat, ze svuj bordel si uklidi sami a ze mama neni sluzka a otrok.
Nasi kluci jsou schopni, po zaveleni: bude se luxovat, sklidit hracky, uklidit a srovnat veci na stole.. utrit s policku a vyluxovvat, i pod postelemi (boxy na koleckach si vytahnou sami) starsimu bude 7 , mladsimu 5 a jsou to kluci

kostky do krabice s kostkami a knihy do knihovny to beru jako samozrejmost.
Posledni dobou pomahaji treba i preluxovat kuchyn (jeden luxuje pokojicek druhy kuchyn :-))

do osobnich veci bych jim nikdy nelezla, nasi to take nedelali
 Ecim 


Re: Hmmm 

(2.10.2009 21:19:07)
Simono, Cairo,
tak to máme podobně. Snažím se zábavnou formou zapojit do úklidu svého 2,5letého syna. Nebo se spíš snaží zapojit sám, protože ho to baví, a my ho v tom podporujeme. (Stejně jako rád "pomáhá" při vaření, ale to už je jiná kapitola.) Schválně máme pokojíček uspořádaný tak, aby šel snadno uklízet. Jako dítě jsem byla dost bordelář, ale pak jsem přešla do opačného extrému. Chci dělat všechno pro to, abych svým dětem uklízení a jiné domácí práce neznechutila. A vůbec - pro sebevědomí dítěte je lepší, když se do domácích prací zapojuje a není obskakované.
 Rybka 
  • 

Sladkosti 

(2.10.2009 11:49:29)
Co je na tom, že si dítě schovává sladkosti? Horší by bylo kdyby misto sladkostí našla ona matka třeba drogy.
 lenazel 


Re: Sladkosti 

(2.10.2009 12:01:29)
Rybko, pokud ty sladkosti mizi ze spolecne skrine a dite nechce jist normalni jidlo, jak to bylo popsane v clanku, tak to v poradku neni. Pokud si schovava sladkosti, ktere dostane primo ono samo a mlsa s mirou, tak na tom skutecne nic spatneho neni.
 jedna plus dvě 


Re: Sladkosti 

(2.10.2009 22:31:16)
Hm, a co kromě zmíněnýh zubů moli a červi? Ségra si totiž taky schovávala.:-©
 JiBi* 


Re: Sladkosti 

(9.10.2009 12:05:39)
Já dokonce nevidím na prvním místě důležitost těch zubů, ale toho, že si vlastně bere něco, co není přímo jeho, pokud bych to neřešila a nepoukázala mu na to, že to není správné, mohlo by to s ním růst a pak by se mohlo podobně chovat třeba na škole v přírodě, když by bylo na pokoji s dětmi, které by měly ve svých věcech něco, na co by to moje dítě mělo chuť.
 ya 
  • 

hm 

(2.10.2009 11:52:26)
To je ale blbej článek. Tolik soukromí nemám ani já. Aby se paní autorka z těch dětiček nepokakala. Normálnímu člověku stačí pouhá slušnost a úcta k děcku aby našel správnou míru.
 maja 
  • 

Re: hm 

(2.10.2009 12:38:29)
Mě nepříjde, že by to byl špatný článek, docela mě zaujal. Například s tím internetem, to je u nás dost aktuální. Pořád to vysvětlujeme , že nesmí nikde nic osobního atd, ale nikdy nevíš. Dokonce přemýšlím, že tu část o počítačích nechám dětem přečíst.
 monika-h 


Re: hm 

(2.10.2009 16:52:29)
Souhlasím,lidi to teď strašně přehání,přehnaná péče o děti je někdy horší než je mírně zanedbávat.Akorát se z dětí vychová nesamostatný tvor,který bude psych. lab.jenom proto že je zvyklý aby mu někdo ustupoval a náhodou se ho něčím nedotknul.~b~
 Katka + 2 
  • 

Re: hm 

(5.10.2009 21:29:49)
Já chci taky soukromí :) Děti mi "omylem" nacházejí věci v šuplících, když mi tam šly schovat "překvapení". Rozrážejí dveře na WC, aby se mohly zeptat, zda mohou na druhé WC. (Nechápu ani jedno z toho, na druhé WC můžou vždycky a že jsem uvnitř ví už tím, že odemykají zámek zvenku)
Manžel mi při z nějakého závažného důvodu otevřených skříňkách dělá razii a vysvěluje, jak se správně udržuje pořádek.
Už nevedu svoje věci, vše moje je veřejné.
Jediný, kdo dodržuje zásady soukromí jsem já :)
 Ecim 


Re: hm 

(5.10.2009 21:46:31)
Nic si z toho nedělej. Můj syn mě s oblibou doprovází na WC, najíždí do mě autíčkem, skáče mi po klíně a pere se se mnou o toaletní papír a štětku. A když si čistím zuby, tak se mi rád šplhá po noze.
 Helena 
  • 

Podstata článku 

(2.10.2009 12:45:19)
Súhlasím s predchádzajúcimi príspevakmi, že deti by mali za stav svojich izieb niesť aspoň čiastočnú zodpovednosť a súhlasím aj s tým, že na ukrytých sladkostiach nemusí byť nič zlé (ak ich teda deti dostali a nie ich niekde ukradli),

ale myslím, že podstata článku je rozumná a nám, rodičom, občas nezaškodí si pripomenúť, aby sme sa viac zaujímali o to, čo naše deti na počítači robia, myslím, že riziká sú priveľké...

Helena
 Inka 
  • 

Re: Podstata článku 

(2.10.2009 13:26:10)
A já to pochopila, že podstata článku byla, že máme dětem zachovávat soukromí. Tak nevím.
 Helena 
  • 

Re: Podstata článku 

(2.10.2009 13:28:33)
Tak som si to pozrela znovu a máš asi pravdu, mňa na tom najviac oslovili riziká internetu... :-)
 Helena 
  • 

Re: Podstata článku 

(2.10.2009 13:30:07)
Tak som si to pozrela znovu a máš pravdu, mňa na tom proste najviac oslovili riziká internetu, tak že som si z článku zapamatala hlavne to :-)

(Deťom sa snažím súkromie zachovávať.)
 Modřinka 


Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 13:56:43)
Asi budu za macechu, ale domnívám se, že míru "soukromí" dětí by měli určovat rodiče a ne teoretické články. Pokud bych např. našla deník svých dětí, přiznám se, že bych do něj nahlédla. Ne proto abych zjistila koho zrovna miluje, ale že nejede v nějakém průšvihu. Totéž platí u mobilu a mailu. Nikdy bych informace takto získané nepoužila či nezneužila(např. jako zábavné vyprávění kamarádce, v hádce, atd.), pokud by opravdu nešlo o něco vážného. Nevím, proč bych jim tím měla ubližovat. A dovolovat se do cca 15 let jestli mohu v dětském pokojíčku vyluxovat tedy nehodlám. Dítě samozřejmě potřebuje své koutky, tajemství a soukromí, ale ta míra je značně individuální. Pokud někdo krade ze společné mísy sladkosti, nehodlám se s ním domlouvat na kompromisu.
 Inka 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 14:30:07)
Tak to já už od předškolního věku na dětský pokoj klepu. Když bych tam šla šůrovat, tak to určitě oznámím dopředu a nevtrhnu tam nečekaně. Do deníku, pošty, mobilu a podobně bych nikdy nekoukala. A od syna očekávám totéž.
Asi je jiné, pokud má někdo podezření na drogy nebo něco podobného, ale jinak jsem pro nešmírování jak u dětí, tak u manželů.
 Etraska 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 14:40:02)
Naprosto souhlasím, když tady čtu jak rodiče koukají svým dětem do soukromí, úplně mě z toho běhá mráz po zádech, ještě že je mě už 17. No a pokud jde o ty počítače, řekla bych, že existují i tací rodiče, kteří vůbec s počítačem neumí a jejich děti ho ovládají mnohem líp :). Asi je dobré děti předem varovat o nebezpečích, která je mohou na internetu čekat a poradit jim, aby v zájmu vlastní bezpečnosti nezveřejńovali žádné osobní informace. Ale líst jim do soukromí, to fakt né, dospělím by to přece také vadilo.
 jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 15:55:55)
Modřinko
Nikdy jsem si nevedla žádný deník a podbné věci. Moje máma by do nich určitě taky nahlédla a to jsem nechtěla. Samozřejmě, že jsem prostě nechtěla, aby věděla koho miluju atd. Do pokoje mi rodiče normálně lezly a bylo to hnusný. Např. jsem se převlékala a myslím, že v 10ti letech mi to už bylo dost trapné.
 7kraska + jedna 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 17:12:59)
V 80.letech jsem dospivala, psala jsem si denik o tom, koho miluju atd. Jsem dost psavec, tak psani deniku bylo moji potrebou. Pocitace tehdy nebyly. Ucila jsem se nejlip ze tridy, mela hodnotne zajmy a nebyly se mnou vubec zadne problemy. Presto moje matka mela naopak potrebu mi do deniku lezt, hledat ho v mych schovavackach, cist si v nem, ukazovat ho otci a kdyz jsem na to vzdycky prisla, tak rikala, ze bych mela byt stastna, ze mam rodice, kteri se o mne zajimaji. Totez dopisy, ktere jsem dostavala na prazdniny na chalupu od kamaradek a moje rozepsane dopisy pro ne. Mela jsem strasny pocit bezmoci a - proc to nerict - i nenavisti k matce. Od te doby dodnes mame spatne vztahy. Drogy tehdy bezne neexistovaly, nejvetsim strasakem bylo brzke otehotneni, toho se matka bala nejvic, HA se tehdy mladym holkam bezne nedavala. Prvni sex jsem mela po dvacitce uz na VS, jedine dite az v 35 letech - mela jsem to vzdycky pod kontrolou. Fakt nevim, jestli to cely z jeji strany nebylo trochu zbytecny prudeni, zvlast kdyz se s tim netajila.
 Ecim 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(3.10.2009 9:55:47)
Podobné konflikty jsem měla s jinou příbuznou, která se o mě starala v době nemoci mé maminky. Šíleně jsme se hádaly. Když jsem jí nechtěla ukázat deníček nebo dopisy kamarádkám nebo se jí s něčím svěřit, tak ně mě řvala, že jsou to "samý špinavosti, které nesmějí na denní světlo". Věděla jsem, proč se jí nesvěřuji. Ona totiž ty informace, které jsem jí ve slabé chvilce svěřila, proti mě dokázala zneužít a velmi nechutným způsobem překroutit. Jednou jsem přišla ze školy velmi vytočená, protože jsem se poprala se spolužáky, kteří mě plácali po zadku. Nakonec jsem jí to na její nátlak (co se prý sakra tak blbě tvářím) pověděla. Za pár dnů na mě při dalším konfliktu řvala, že "se akorát celá třesu na to, aby mě kluci plácali po zadku, je to prý to jediné, co mě zajímá". Prostě to takhle překroutila o sto procent. Cítila jsem se zhnusená a ponížená, ječela jsem na ni, že lže a že už jí NIKDY NIC neřeknu. Z okolí se mě nikdo nezastal. Prý jí mám být vděčná za to, že se o mě stará, když je maminka pryč. A tečou jí nervy, že se bojí o maminku. (Jako kdyby mně netekly a jako kdybych se já nebála.)
Ona toho dnes velmi lituje a snaží se mi to vynahrazovat. I když je to už skoro 20 let a i když už spolu vycházíme dobře, tak už ve mně tyhle zážitky prostě zůstaly a zůstanou navždycky.
 Ecim 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(3.10.2009 18:21:03)
Jani,
tak to jsem ráda, že se to zlepšilo.
Vadí mi, když ze mě někdo tahá nějaké důvěrné informace. Proto se snažím z nikoho nic netahat a výsledek je ten, že se mi lidé docela svěřují. Mají rádi, když jim řeknu: "Pokud chceš, ráda si s tebou o tom popovídám, ale pokud nechceš, tak se tě nebudu na nic vyptávat." Také moc oceňuju, když se někoho zeptám na něco, co se týká další osoby, a on mi řekne: "Já to vím, ale slíbil(a) jsem, že to nikomu neřeknu." Z toho je mi potom jasné, že se tomu člověku můžu také svěřit a on to nebude nikomu vykládat.
 Modřinka 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 17:16:15)
Klepání na dveře mi příjde samozřejmé, právě třeba kvůli převlékání. To je něco jiného než "můžu ti dnes vyluxovat?" Byla jsem u několika rozhovorů s rodiči když se "vyšetřovaly drogy" a matky obvykle plakaly, že neměly tušení, že zrovna jejich "Pepíček/Andulka" by se o něco takového zajímali. No mohly lhát, že. Ono když rodiče začnou něco tušit, bývá to už pěkně rozjeté. Nedělejme si iluze. Drogy se mohou týkat všech, nejen dětí které tráví odpoledne neznámo kde a neznámo s kým. Jak jsem už napsala, je to záležitost rodičů a jejich dětí, já to mám nastavené takto.
 Jája 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 16:26:56)
Modřinko, přesně.
U menších dětí na ně musím dohlédnout. U větších - co kdyby třeba spadli k drogám? I tam bych měla zachovávat "míru soukromí"? JÁ přece za to dítě zodpovídám!!! A nechci, aby si ublížilo!!! Dospívající mi může namítnout, že on má k problému informací dost. Jo, to má, to má kuřák nebo alkoholik taky. Ale přesto není od věci se snažit zrovna tyhle věci utnout hned v počátku. Právě aby dítě jednou nenarazilo. Až dostane rozum, třeba mi za to jednou poděkuje. Proti tomu je pak škatule s nasyslenými sušenkami procházka růžovou zahradou.
 Bambule, dcera15 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 16:44:34)
Tak dlouho jsem ctila soukromí 15ti leté dcery, až se jednoho dne ocitla na ARO - otrava léky.
Projevovala jsem jí dostatečný zájem, měla snahu si s ní povídat, někdy se s něčím svěřila, ale většinou byla zarytá jak partyzán. Říkala jsem si - puberta - a respektovala to, že chce věci řešit se svými spolužáky, kamarády...
Lékař nám sdělil, že byla v dlouhotrvající depresi, která vyústila pokusem o sebevraždu. Její chování se v uplynulých měsících nijak drmaticky nezměnilo, nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku.
Dcera je dnes po zdravotní stránce OK. Ale já si stále kladu otázky, proč jsem k sakru byla tak nechutně čestná a ctila její soukromí, nikdy jsem jí nelustrovala SMS, nekoukala jí přes rameno, když chatovala se spolužáky a kamarády, neprohlížela jí sešity, prostě po ničem nepátrala.
Kdybych to bývala udělala, mohla jsem zachytit nějaké signály. Nebo taky ne.
Každá mince má dvě strany, taky jsem chtěla ctít soukromí, ale zároveň rozumím rodičům, kteří chtějí být v obraze, nejde o to dítě špehovat, jen se dozvědět, co se děje. A samozřejmě zůstat naprosto diskrétní.
 jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 16:51:25)
No jo, jenže když to dítě ví, že jsi se mu někde hrabala, tak už se stejně nikdy nic nedozvíš. Bude si dávat velký pozor. A stejně když bude v průšvihu, tak by bylo blázen, aby ty SMS nemazalo a psalo si deník a mělo drogy doma apod.

Je teda fakt, že bych při podezření taky toto uděla.
 pandaa 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 17:48:11)
Bambule, nic si nevyčítej. Myslím, že tvá dcera si určitě váží a hlavně časem bude vážit toho, že si ctila její soukromí. Má matka mě také našla v jejích letech v podobném stavu a to i přes to, že jsem byla pod neustálou kontrolou, lezlo se mi do věcí běžněm, do pokoje se zásadně neklepalo. A přesto si ničeho nevšimla!! Dnes jí nemůžu odpustit mimo jiné i absenci soukromí, což je normální potřeba každého člověka tedy i dítěte, zvláště pak dospívajícího.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 18:41:47)
to je mi líto, je to tvrdě získaná zkušenost
přesně z těhle důvodů diskrétně lustruju dceři emaily a nestydím se za to. Nijak to nezneužívám, nic jí neomlacuju o hlavu, ale když z emailů vypozoruju, že se "něco děje", můžu na dané téma přirozeně navést hovor.
 Vážný 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 19:42:38)
Máme jeden mailový počítač s jedním profilem a syn ví, že pokud se tam něco bude instalovat, tak o tom chci vědět a schválit to. Díky tomu naše stařičká XP běhají slušně (koneckonců se živím tím aby počítače běhaly slušně), jsou ozáplatovaný atd. Přesto že maj 1,2 TB disku (to jako cca 1200 GB).

Vedlejší efekt je, že všichni máme maily v jednom Outook Expresu, s pár pravidly, které je rozhazují. Takže všichni všechno víme.

Navíc mám ještě kopii dětských mailů i mailů manželky snadno dostupnou přes webové rozhraní mailserveru. (Musí se nastavit, aby se nemazaly z webu hned po stažení, ale třeba za 14 dní.)

Hlavním zdrojem kontroly mobilů je dobíjení peněz. Ale občas i tam zalistuju. SPíš je to tak, že se mi syn pochlubí nějakou fekálně odpornou nahrávkou od svých kamarádů. A má srašnou srandu, že se mi to nelíbí, podobně jako 156 verze ...Jsem Váš telefón, zvoním....

Na okraj: Pokud chceme něco hodně drastickýho na Internetu, stačilo si pustit Marseillaisu (fr. hymnu) a překlad. Ta špinavá krev jejich nepřátel, rozuměj Němců, co přišli vraždit jejich ženy a děti rovnou z náručí, spolu s tyrany, co skropí jejich pole, do zbraně občané ... docela stačila. Ať žije pokojná EU.

Syn teď donekonečna čumí na hvězdnou bránu, kterou někde na webu našel jako flash (torent bych mu nepovolil, nelegálně kopírovat se musí umět :) a to smí tatínek), stejně jako Simpsonovi. Ta hvězdná brána je pohádka (ne že by neměla své problémy, ale skousnu to), ti Simpsonovi mi vadí více, tím, že vedle výsměchu americkým (nejen) stereotypům, čím dál častěji shodí i pravé hodnoty. Dcerka je dost často na Facebooku, poučení dostali, stáhli je tam oba spolužáci z bývalých a současných škol a skauta. A dokonce i z církve... Její mail mám přesměrovanej i na sebe, takže vidím kdo jí akceptuje přátelství.

Regulací tohoto je práce. Pokud mají úkoly do školy, musí se učit (syn to bere hodně zodpovědně), tak halt počítač není. Také absolutní prioritu má práce manželky a pak my, protože prostě i kdybych si chtěl jen chatovat, tak maj prostě smůlu...

Doma je ještě starý notebook, chytající internet přes wifi, mám na něm pro příležitostné situace v práci windows server. Ten si děti občas půjčí a koukají na něm na filmy (DVD přehrávač nemáme), nebo na internet.

Soukromí u nás doma je veškeré žádné, protože bydlíme věichni jak cikáni v 1+1. Z různých finančních, rodinných i osobních důvodů jsme s tím zatím nic nebyli schopní udělat. Teď nás pomalu staví majitelé před fakt, že nás tam nechtějí a budeme jim prostě muset byt vrátit a najít si hypotéku, což by bylo snadné pro zdravé lidi, ale pro nemocné je to problém.

Takže nám občas děti vlezou až do takových věcí, kde bychom je rádi neviděli, ale ani oni nemají soukromí. Spí hlavou u ledničky na palandě v kuchyni, 90 cm od linky.... Kdo chce soukromí, vezme si sluchátka.... Máme i traktoristická, hodí se na spaní přes den...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(4.10.2009 15:33:56)
Vážný, tohle bych tedy nesnesla, mít na domácím počítači pro všechny jeden společný profil. Za prvé kvůli soukromí, za druhé mám ráda věci uspořádané podle sebe. A maily stahované společně do jednoho klienta - no comment. ~q~ Na našich domácích počítačích můžu jako administrátor do všeho, ale používám to jen v případě nejvyšší nutnosti, stejně jako v práci (spravuju síť o několika stech PC). Podle mého názoru se tohle prostě nedělá, ani dětem.
 Vážný 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(5.10.2009 2:45:32)
To vzniklo naprosto prakticky. Pokud by měli svůj profil, musel bych se starat o daleko větší binec. Například hry instalovat do každého profilu apod (a že jich maj požehnaně, protože byly časy, kdy naše společnost vyráběla i hry pro PC a jako zaměstnanci jsme je měli levnější).

Co se týče dokumentů, tak tam každý svůj profil má a je na něm, zda si je tam uloží (to jde i z hlavního profilu). A zase: Jednou za cca rok dojde k nějaké havárii na HW. Takhle vím, že ze záloh budu obnovovat určité konkrétní adresáře a že jich nebude moc...

Kdybych měl doma Small Business Server s Exchange, tak bude mít každý svojí schránku doma, ale takto mi to za to nestojí...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(5.10.2009 8:41:58)
Co je to za nesmysl, instalovat hry do každého profilu??? Tos sebral kde??? Takovou blbinu jsem fakt nikdy nedělala.
Dokumenty standardně přesměrovávám na datový disk, mail mám na IMAPu, takže taky toho bordelu na lokálním kompu moc nemám, děti používají mail na Seznamu a lezou tam přes webové rozhraní. O jejich bordel na disku se moc nestarám, to je jejich problém, jestli to ukládají, kam mají. A havárie HW jednou do roka - určitě to není pokaždý HD, že.
 Vážný 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(5.10.2009 14:24:39)
No za pět let jsem kvůli problémům s HW přeinstalovával komp 4x. Dlouhou dobu jsem měl jeden disk a měl jsem datovou partition ale pak jsem narazil na problém s velikostí softwaré části.

Děti používají OE stejně jako my, proč by měli používat webové rozhraní. Původně měli svoje konfigurace v profilech, ale nakonec stejně skončili v hlavním profilu, protože tam jsou všechny programy - vzdělávací, hry, ... Řada programů má na XP problém, pokud druhý účet není admin. A pak už nemá smysl mít některé programy tam, některé jinde. Podobně, většinu her mám z orig. CD a DVD přenesenou do images, kvůli ochraně CD a tyhle virtuální DVD bych taky musel spravovat v různých profilech.

Jinak pro zajímavost - toho sw máme nainstalovány cca 3 sloupce v start menu (mám MSDN pro osobní potřebu) a myslím že naprostou většinu legálně. Na to nemám fakt čas to ještě prokopírovávat do různých profilů atd. Dneska mám 2x500GB zrcadlených pomocí NTBackupu.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(5.10.2009 14:42:16)
Nesmysl, nesmysl, nesmysl. Není rozumný důvod, proč virtuální mechaniky spravovat v jednotlivých profilech zvlášť. Stejně tak, proč kopírovat SW do jednotlivých profilů. Taky máme nainstalovanou spoustu věcí, například kompletní Adobe Creative Suite (legálně, pro pracovní účely). A proč to probůh máš ve třech sloupcích? Není šikovnější poskládat to do složek?
Programy, které vyžadují ke spuštění práva administrátora, jsou prasárna. Víc se k tomu asi říct nedá. Většina se dá přemluvit k fungování pod profilem s omezenými právy, přinejhorším pomocí globální úpravy registrů.
MMCH, OE považuju za zvěrstvo.
 ChemicalJane + 4 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(7.10.2009 9:29:40)
Já tomu teda tak dalece nerozumím, ale manžel tomu rozumí až moc dobře a z toho mála co jsem pochytila, tak vím, že na XP většina her, resp.nevím o žádně co by tak nefungovala a to je manžel maniak do her, funguje tak, že se nainstaluje v adminovi a jde spustit v jednotlivých profilech. Nevím jestli to nemusí být nějak nastavené, ale vím že to jde!!

to, jak dětem kontrolujete všechno možné mi přijde jako zvěrstvo!! Ze srdce nesnáším, když mi někdo kontroluje mobil, mail apod, nesnáším ani když mám rozjetou konverzaci na ICQ, Skypu apod a někdo mi jde čučet přes rameno.. nesnáším to! Stejné to bylo ve škole, když kantor v dobré víře šel při písemkách koukat, co kdo jak píše... v tu chvíli jsem přestala psát, ať se podívá, po odchodu pokračuju... Myslím, že na soukromí má právo každý, ať už je to dítě nebo důchodce!

to, že žijete v malém bytě všichni, je mi ze srdce líto, nicméně rozumím všemu nedostatku soukromí, do minulého měsíce jsme žili také v jedné místnosti. Ač manžel nepotřebuje dle jeho slov tolik soukromí, jemu nevadí kontrola emailu apod.. vždycky jsme se dovedli domluvit tak, že mi přes rameno nekoukal.. Já manželovi neotevřu ani dopis z banky, i když vím, že na něj čekáme... to, že přijde velký účet za telefon, tak max se zeptám, kam že tak důležitě manžel volal, že je tak velký účet, ano, mám možnost na webu zjistit, ale proč?? Existuje snad důvěra ne? Nebo aspoň mezi dospělými!!

A k dětem - celkem často máme u nás děti mých bratrů. Jsou to ještě děti, 15, 12 a 11 let. Měla bych kontrolovat, co si ským píšou? Máme mezi sebou takovou důvěru, že nemusím! Vím na 100%, že kdyby něco, přijdou.. Sama od sebe nečtu a když už si myslím, že se "něco děje" slušně se zeptám, jestli si to mohu přečíst... (Nechci tu psát konkrétně, proto to trochu zobecňuji tento příklad!!) Prostě mi to přijde moc přehnané, to co tu píšete že praktikujete, ale na druhou stranu - každý je svého štestí strojvůdcem (nepřepsala jsem se, je to tak schválně napsané!)

 Lída,3 kluci a holka 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(7.10.2009 9:40:51)
No, JSOU takové hry, které chodí jen s administrátorskými právy... bohužel. Některé z nich produkuje Vážného chlebodárce. ~;) Ovšem nastavit se dá skoro všechno. MMCH, podle dosavadních projevů vcelku chápu, pokud ho zaměstnavatel zas tak moc neplatí. ~t~
 KKarolina 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(4.10.2009 22:40:24)
Je mi vas i vašich dětiček celkem líto.Snad se vam poštěstí a budete mít víc soukromí.~;)
 Tvoje dcera 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 20:21:43)
Si děláš srandu né! Já ti taky nelezu do mailů, ale už sem měla chvíli podezření, že mě tam lezeš. Ted si jdu změit heslo, aby ses mě tam už nedostala a nemysli si, že ti to jen tak odpustim, tohle se nedělá matičko, lezt někomu do jeho nejvědšího soukromí. Eště že sem to zjistila včas! Odedneška s tebou nepromluvim ani slovo!

Tvoje dcera
 Ráchel, 3 děti 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 23:30:44)
ahoj dcero, to jsem ráda, že jsme si dneska večer spolu tak hezky popovídaly ~;)
 X E N A 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(3.10.2009 14:28:57)
Hele dcero, to psal přece táta a né máma!?!?!
 Curly, dve deti 
  • 

Re: Míru soukromí určují rodiče 

(4.10.2009 21:58:00)
No ja teda neviem, asi to ma kazdy s tou potrebou sukromia rozne. Ja som mala v detstve a puberte spolocnu izbu s mladsou sestrou, okrem toho bola izba priechodna, takze rodicia tam mnohokrat pocas dna prechadzali. A teda nemam z toho nejaku traumu z detstva. Ja mam zatial deti male (7 a 4) a zatial maju skor potrebu travit cas s nami v obyvacke, pripadne spat s nami v nasej spalni :-). Z obyvacky ich do detskych izieb nevyhaname a ich spolocnost si uzivame. Ked budu vacsie, myslim ze im nebudem hlasit ze sa chystam upratat, pripadne vyvetrat v ich izbe. Ak nebudem mat vazne dovody, urcite im nebudem sliedit v izbe ani citat dennicky. Ale na deti treba davat velky pozor, tento svet ktory teraz zijeme, to nie je ako ked sme boli my mali....
 hanas5 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(3.10.2009 22:28:21)
Před rokem mi 17-letý syn spáchal sebevraždu, rok se předtím léčil z deprese a z jeho chování se dalo usuzovat, že je vše na dobré cestě k uzdravení. Bohužel systém léčení na dětské psychiatrii byl ten, že pokud někdo dělal, že je ok, tak měl vycházky a návštěvy neomezeně, pokud někdo uznal, že problémy stále má, byl nonstop pod kontlolou bez možnosti jít ven třeba i s rodiči, z léčebny měl zážitky hodně negativní, tedy z dětské, když byl na doléčení na oddělení pro dospělé, ožil a i stav se zlepšil - rychle. Z jeho chování se nedalo usoudit, že něco chystá, ani psycholožka to nečekala, i když čekala, že se časem do léčebny vrátí, s psychiatrem jsem neměla sílu ani náladu mluvit, možná kdyby mu nešahal na léky, celkem dlouho trvalo, než mu něco začalo pomáhat a podle mne bylo přijatelnější, aby usnul ve škole, než aby si řezal zápěstí. Po jeho smrti jsem prošla jeho počítač, e-mailovou poštu, jeho stránky, až na účast na jednom diskuzním foru a nový blog, na který jsem narazila díky tomu, že jsem pročetla všechno, kde byl, se nedalo usoudit, že něco chystá. Pokud bych mohla něco zpětně změnit, rozhodně by to nebyla kontrola jeho osobních věcí, pokud věci řešit chtěl, tak to šlo i bez toho, spíše bych vyměnila psychiatra, když mu začal měnit léky bez hospitalizace, měla bych jiný přístup ke škole, když nevěřili, že mu opravdu je špatně, možná i k základce, kdy na něj udělali kvůli jedné slohovce hon na čarodějnice a to byl patrně i spouštěč jeho deprese.
 hanas5 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(3.10.2009 22:29:40)
Před rokem mi 17-letý syn spáchal sebevraždu, rok se předtím léčil z deprese a z jeho chování se dalo usuzovat, že je vše na dobré cestě k uzdravení. Bohužel systém léčení na dětské psychiatrii byl ten, že pokud někdo dělal, že je ok, tak měl vycházky a návštěvy neomezeně, pokud někdo uznal, že problémy stále má, byl nonstop pod kontlolou bez možnosti jít ven třeba i s rodiči, z léčebny měl zážitky hodně negativní, tedy z dětské, když byl na doléčení na oddělení pro dospělé, ožil a i stav se zlepšil - rychle. Z jeho chování se nedalo usoudit, že něco chystá, ani psycholožka to nečekala, i když čekala, že se časem do léčebny vrátí, s psychiatrem jsem neměla sílu ani náladu mluvit, možná kdyby mu nešahal na léky, celkem dlouho trvalo, než mu něco začalo pomáhat a podle mne bylo přijatelnější, aby usnul ve škole, než aby si řezal zápěstí. Po jeho smrti jsem prošla jeho počítač, e-mailovou poštu, jeho stránky, až na účast na jednom diskuzním foru a nový blog, na který jsem narazila díky tomu, že jsem pročetla všechno, kde byl, se nedalo usoudit, že něco chystá. Pokud bych mohla něco zpětně změnit, rozhodně by to nebyla kontrola jeho osobních věcí, pokud věci řešit chtěl, tak to šlo i bez toho, spíše bych vyměnila psychiatra, když mu začal měnit léky bez hospitalizace, měla bych jiný přístup ke škole, když nevěřili, že mu opravdu je špatně, možná i k základce, kdy na něj udělali kvůli jedné slohovce hon na čarodějnice a to byl patrně i spouštěč jeho deprese.
 Ecim 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(2.10.2009 21:28:21)
Ono to s tím soukromím chce vystihnout správnou míru, chce to určitý kompromis mezi rodiči a dětmi. Myslím si, že nejlepší je, když si děti od určitého věku v pokojíčku uklízejí samy a rodiče jen zkontrolují, zda je vše uklizené.
S tím deníčkem jsi to napsal hezky. Myslím si, že také záleží na tom, kde rodič deníček najde - jestli je to na dně nějakého šuplíku nebo přímo na očích. Občas se stává i to, že dítě, které má třeba problémy s komunikací, rodičům deníček "nastrčí". Jedná známá takhle "našla" dceřin deníček a dcera tam psala o tom, že si chce něco udělat. Ta známá občas v kritických situacích sama vyhrožovala sebevraždou, ale když totéž začala dělat i dcera, tak se hrozně divila. Je ale fakt, že rodiče po nálezu deníčku začali dceřin problém řešit.
 Marki3 


Re: Míru soukromí určují rodiče 

(4.10.2009 21:49:10)
Bylo by ti příjemný, kdybys najednou zjistila, že ti někdo přečetl tvůj deník? Líbilo by se ti nechat na chvíli na stole rozepsaný dopis a pak zjistit, že si ho rodiče přečetli a ještě mají tendence o obsahu diskutovat? Jestli něco takovýho svým dětem děláš, tak věř, že ti to nikdy nezapomenou.
 štěpánkaa 


a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 17:08:36)
Hned vzápětí bude doufám následovat článek, ve kterém nám někdo odborně poradí, co mají dělat rodiče, aby si udrželi aspoň trochu soukromí. Když jejich děti vejdou kdykoliv kamkoliv, z lednice si vezmou kdykoliv cokoliv a z jejich šatníku si oblíknou též cokoliv, v horším případě to i upraví, aby to bylo "IN", v TV a na internetu si pustí kdykoli cokoli, v rodičovské postýlce se kdykoli rozvalí, v horším případě i s kamarády (kamarádkami). A když děti již narostly do roz měrů, že po natažení v křesle je pokoj neprůchodný,....
S malými dětmi mě vůbec nenapadlo, že takové problémy mohou nastat. Né že by se toto vše u nás už odehrálo, ale s nastupující pubertou se jednotlivé body postupně naplňují (zatím jenom první 2).....
 Lizzie 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 18:21:11)
U lednice platí...kdo dřív přijde, ten dřív žere. A sežere.
 Ráchel, 3 děti 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 18:37:56)
jo? tak ať pak taky za svý nakoupí!
 SnowWhite 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 19:08:40)
Co to proboha je? Jak za svý nakoupí? Jako dítě? A luxovat si v devíti letech pokoj, když sama neluxuju mi připadá dost ujetý?????
 Ráchel, 3 děti 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 19:24:53)
chci tím říct, že u nás doma si děti nemůžou vzít z ledničky jen tak co je napadne, protože to např. můžu potřebovat k uvaření večeře pro celou rodinu. Prostě jen tak sežrat z ledničky co mě napadne je bezohledné. proto ta moje reakce. Moje děti jsou vychované tak, že se musí domluvit, co si můžou vzít k jídlu, a ne to "sežrat" ostatním
 SnowWhite 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 19:57:17)
Moje děti jsou vychované tak, že se zeptají, na druhou stranu nic jim nehrozí (ani finanční postih v podobě nákupu), když by něco snědly....pokud je to potřeba k večeři, prostě se pro to skočí znovu.
 Lizzie 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 20:45:56)
Na to býval a je speciální zásuvka v lednici. Případně cedulka: ,,Nesahat"~:-D
 štěpánkaa 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 19:36:40)
Klídek, Snowwhite. Můj příspěvek byl nadsázka a reakce na něj též. Doma zatím vše řešíme domluvou. Ale když dojdu z práce domů a je vyžraná lednice, sypou miláčci nakoupit - přes ulici máme naštěstí večerku - do 22 hod, většinou mají i chleba nebo jiné pečivo. Platíme to my, rodiče.
 SnowWhite 


Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 19:59:06)
Tak to máme přes kopírák :-) včetně té večerky! Už jsem se bála, že je někdo ještě drsnější než já :-)
 Lea 
  • 

Re: a co soukromí rodičů? 

(2.10.2009 23:43:56)
Co treba rict NE? (Tohle je moje postel a ja si nepreji, aby ses v ni rozvaloval atd.)

Nevim, podobny problem jsem nikdy neresila - respektuji soukromi deti a oni nase (nase loznice je pro ne "tabu"- ne ze bych jim nekdy neco zakazovala, ale zrejme jsem kladla behem let prubezny duraz na soukromi a je by dneska ani nenapadlo nam tam lezt). Je to vyhodne - mame misto, kam se muzeme zavrit, funguje to jako takovy signal "potrebuji byt chvili sam, nerusit."
 Ecim 


potřeba soukromí pro děti i pro rodiče 

(3.10.2009 9:36:49)
Nedávno mě velmi potěšil a pobavil můj 2,5letý syn, když se zavřel do dětského pokoje a vesele na mě zavolal: "Mami, já chci tady být sám." Potěšilo mě, že už má potřebu soukromí a dokáže ji tak pěkně vyjádřit. A že se zdravě osamostatňuje.
S dětmi ve věku 2,5 roky a 4 měsíce je to zase o něčem jiném, ale snažím se oboustrannou potřebu soukromí řešit nějak spontánně a diplomaticky, být dětem k dispozici, když potřebují moji pozornost, a nechat je v klidu, když mám dojem, že zrovna moji pozornost nepotřebují. Pokud chci být zrovna sama já, tak je nějak pěkně zabavím (hračkou, pohádkou), ale neodháním je.
Mladší synek spí pochopitelně s námi v ložnici. Staršího tam uspíme (chce být s bráškou a mně můj šestý smysl říká, že kdybych ho poslala pryč, mohl by žárlit, což jinak skoro nedělá) a pak ho přeneseme do jeho pokojíčku. Když se starší syn v noci vzbudí, tak k nám může kdykoli přiběhnout. Občas se ale vzbudí, zůstane v pokojíčku a je tam spokojený sám.
Ale chápu, že jsi zjevně mluvila o větších dětech.
 SnowWhite 


Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:02:57)
Jak to máte s dětma? K nám holky vtrhnou bez jakýchkoliv cavyků - většinou dveře stejně kvůli nim nechávám otevřené. Neumím si představit, že by klepaly nebo tak něco :-). Když u nás kdysi pobýval manželův syn - připadalo mi to jako naprostá samozřejmost, že bude klepat a dveře jsem zavírala.....prostě cizí vetřelec. Z dnešního pohledu se svými dětmi mi to u holek připadá naprosto nepochopitelné, že by něco takového měly dělat.
 Inka 
  • 

Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:05:12)
U nás se teda klepe. Na ložnici i na dětský pokoj, pokud jsou zavřené dveře.
 SnowWhite 


Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:16:02)
To je právě to, u nás nikdy nejsou dveře zavřené....a teď už se asi nezavřou :-)
 Ecim 


Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(3.10.2009 11:19:31)
To mi připomnělo jednu veselou příhodu.
U nás v rodině se nikdy neklepalo. Pokud jsme se chystali vejít do jiné místnosti (třeba do pokoje), tak jsme třeba z předsíně zavolali nebo tak něco. Jednou jsem šla navštívit tetu a zaklepala jsem na místnost, ve které teta zrovna byla. (Myslím, že to byla kuchyň nebo obývák.) Teta se hrozně vyděsila a požádala mě, ať už na ni NIKDY neklepu, že se lekla, že jde někdo cizí.
U nás doma se zatím neklepe, protože děti jsou ještě malé. Párkrát jsme už ale s manželem mluvili o tom, že až děti povyrostou, tak klepat začneme. Když chceme být s manželem večer sami, tak se na tu chvilku zamkneme v obýváku (v ložnici spí miminko), abychom staršího synka ušetřili nějakého ošklivého zážitku. A pokud chceme být chvilku sami přes den, tak poprosíme toho druhého, aby se postaral o děti, a odejdeme si do nějaké místnosti, kde nikdo není.
 štěpánkaa 


Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:09:55)
No právě. Já akutně trpím nedostatkem soukromí (manžel je dýl v práci, zatím mu to tak moc nepřijde). Kluci mají "pokojíček" (10m2, spaní na patře), máme kuchyň se stolem na jídlo, tam je i TV (jako předškoláci u toho spolu se mnou dělali snad vše - malovali, četli jsme tam, skládali puzzle, lego,... A pak máme skoro 25 m2 obývákoložnici, kde je i PC, televize, DVD a další. Takže pokud nedělají do školy nebo si nečtou, příp. nějqaké hry a skládání, tak jsou téměř stále nalezlí tam. Jiná místnost není k dispozici, chceme to řešit jiným bydlením, ale to je ještě v řádu let daleko. No a jak jdou do puberty (13 let), tak jich je nějak všude plno a zatím platné domluvy přestávají platit (nejvíce lituji večerky ve 20 hod, teď tu straší i do deseti). Výhoda věku je, že dost zvládnou různé domácí práce (odpadky, jednodušší nákupy, úklid v jejich pokoji). Ale ten nedostatek soukromí mě celkem ničí......
 štěpánkaa 


Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:16:48)
Jo a nový byt - ideálně aspoň 2xWC.~y~~y~~y~
 Teraza Horáková 


Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 20:33:55)
štěpánko, v novém bytě máme naplánované hajzlíky 3 a koupelny dvě. Na úkor úložného prostoru a špajzdu a rozměrů místností (no jsme limitovaní pozemkem a ROZPOČTEM), ale...

soukromá koupelna u ložnice bude paráda, až začnou synové přijímat v domě kamarádky, či přítelkyně a WC v přízemí pro klienty je asi povinnost /pracujeme doma/

co se soukromí dětí týče, - ano, jsou velcí, pokoj luxujeme společně, denně ustýlám postel, jsou tak mrňaví a v noci akční, že denně hledám rohy od deky, mají ale svá ŠUPLATA A JSOU PRO MNĚ TABU.

Na dveře od pokoje klepu, kdykoliv tam jdu, naučilo je to klepat na dveře od ložnice naší.


 Vážný 
  • 

Re: Malá odbočka - soukromí rodičů dotaz 

(2.10.2009 21:25:48)
No my hledáme větší byt, ale zatím žijeme se dvěma dětma klukem (12 a holkou 9,5) v 1+1, 42m2. Spíme v pokoji na patře, pod námi máme miniobýváček, za schody jsou 2,5 stolu fur něčím obložený z nichž jeden zabírá navíc počítač. V kuchyni mají děti palandu, je tam stůj pro 4, linka a televize. Pokud chci manželku obejít musím ji značně obejmout (šířka 90 cm mezi linkou a palandou).

Nějak se nám z toho nedařilo se doteď dostat (nemoci dětí i naše >> finance, nemožnost se odstěhovat z dosahu specialistů i intergrující školy) a je to docela príma. Akorát se věci vršej na podlaze všude. Damoklovo kolo visí nad vchodem na hmoždince a laně. Akorát jsme nikdy neměli knihovnu.

Díky gymplu to trochu začíná být problém.

Známí takto žijou v 5 lidech (2+3 děti). Učili doma z principu a měli moc malé příjmy na to aby jim magistrát dal sociální byt.
 SyLiNe 


Ve 12ti letech je to nezodpovědné? 

(3.10.2009 19:09:50)
Nevím, ale to, že je nezodpověné nechat 12ti leté dítě surfovat samo na internetu... tomu se fakt musim smát... moje děti už od 10ti na počítači byli sami.. pokud potřebovali nějak pomoct došli si pro mě nebo manžela. Přijde mi to nespravedlivé... ve 12ti už toho hodně potřebuje na počítači (internetu) dělat a přijde mi pěkný nesmysl pozorovat dítě při práci, když je mu 12! Nechápu, co je na tom nezodpovědné... chápu na nějaké pornografické stránky může narazit, ale pokud se tomu vyhne na internetu neznamená, že se tomu vyhne úplně. Nechci tím říct, že je jedno, že ně narazí, ale ve 12ti začíná puberta a v takové době to myslím těžko snášejí i ty děti. Krom toho moje dcera se styděla se mě zeptat, když měla nějaký intimní problém a tak si to našla na internetu a byla spokojená. Dobře tento "text" byl docela nepochopitelný a zmatený, ale chtěla jsem tím prostě říci, že abslotutně nechápu, proč by 12ti leté dítě mělo být sledováno při děláni na internetu.
 Taodvedle 


Re: Ve 12ti letech je to nezodpovědné? 

(4.10.2009 17:15:45)
tak ja jseem pro kontroulu u serfovani i uz 14.letych. pocitac do pokoje nedam uz z toho duvodu. bude ve spolecne mistnosti, kde mame vsichni pristup.a jinak dnes se daji nez. intern. stranky zablokovat.

a jinak moje taky 9.leta dcera je hrozna bordelarka, a ja ex. dela ji to sileny problem ukidit po sebe obleceni, proste ji to nevadi, nevidi to. ja se do ni umim vzit, ale presto to po ni pozaduji. vysavat musi obcas sama, obcas ja. uklizi si vetsinou sama, ale velky uklid ( utreni prachu , atd. delame spolu) .
a ano klepat se uz dnes musi, moje dcera jde do puberty a to se soukromi nesmi moc narusovat.
 Reeby 
  • 

Re: Ve 12ti letech je to nezodpovědné? 

(4.10.2009 17:18:41)
Ve 14? To si děláš srandu???
 ex-bordélářka 
  • 

Skříň padla na hubu 

(4.10.2009 14:37:22)
Jako dítě a pak i jako puberťák jsem měla problém si pořádek udržet, oblečení jsem vršila na židli a protože mi mamka neustále za to nadávala, občas jsem ho nesložené naprala do skříně, která buďto po čase vypadla sama nebo mi mamka záměrně její obsah nemilosrdně vyhodila na zem. To jsem vždycky zuřila a považovala jsem to za útok na své soukromí, ponížení a nevím co ještě:-))...to mi snad už bylo čtrnáct?
Zpětně vzato ji chápu a pozorujíce dnes svoji tříletou dceru si myslím, že se mi všechno vrátí na dětech, dcerka je totiž bordelářka po mně (ale ve třech letech má ještě nárok, myslím). Mně osobně pomohlo dospět a počkat až mi uzraje "úklidové centrum v mozku". Dneska jsem holka pořádná:-)
Můj osobní názor je, že nic se nemá přehánět a ke všemu se má přistupovat se zdravým selským rozumem. Soukromí dětí s klepáním na dveře hodlám ctít až to děti ocení, rozhodně se nechystám klepat na dveře pětiletému děcku. To mi přijde přehnané. Myslím, že takové to strojené chování rodičů, tvrdě vyčtené z metodických příruček, spíš staví zeď mezi ně a děti. S dcerou se hodně snažím mluvit už teď ve třech letech, jsem taková ta zajímající se matka a myslím, že poznám, kdy ji přemíra mého zájmu a vyzvídání začne otravovat, to pak zařadím zpátečku. Ale ukradený mi její život nebude nikdy.
 Ecim 


Re: Skříň padla na hubu 

(4.10.2009 18:07:58)
Mám pocit, že jsi to vystihla hezky. Řídit se selským rozumem, povídat si s dítětem a sledovat, kdy potřebuje zájem a kdy potřebuje soukromí - souhlasím.
 Taodvedle 


Re: Skříň padla na hubu 

(4.10.2009 22:11:33)
na netu cihaji ruzna nebezpeci pro nase deti, je treba je chranit i tady. takze duvera je dobra,ale kontrola musi jeste byt. Pro me tv, ani pc do detskeho pokojiku nepatri, spi tam. ani my nemame pc v loznici. ja ji cist pres rameno nebudu ale chci vedet obcas na jakych strankach se pohybuje. Byla jsem na prednasce deti a media, a ono to tak bezelstne neni.
 Ecim 


Re: Skříň padla na hubu 

(4.10.2009 22:31:10)
V pohodě, já jsem nemluvila o netu, máš pravdu, že tam číhá spousta nebezpečí. Můj příspěvek se týkal ještě hodně malých dětí, ve třech letech snad ještě nikdo net nepoužívá :-)
 Ecim 


Re: Skříň padla na hubu 

(4.10.2009 22:35:06)
Pokud jde o net, také ho určitě budeme muset začít časem kontrolovat, až to bude aktuální. Zatím to naštěstí nemusíme řešit, máme kojence a batole.
 KKarolina 


Tak ja tedy vůbec nevím... 

(4.10.2009 22:47:53)
Mam ještě male dětičky 5. a 2.roky,uklízím tedy převažně ja i když dcera-no vlastně i synek se celkem snaží-ale znate to-pořadně si uklidím sama.Dcerka chodí občas sama na net hrat online-hry,nebo maluje.Je zatím malinka a neumí ani číst,tak nějak nemam samozřejmě obavy.Ale až vyroste,tak asi budu mít strach a vůbec si to neumím představit.Na netu jsou někdy opravdu dost hnusne věci,nehledě o mailech a facebook,nebo baddo z toho taky nemam zrovna dobrý pocit.No je to mazec-da se ale vůbec v dnešní době ty děti nějak uhlídat?Když zakažu ja může jít na net jinam,třeba.No nevím,asi hodně zaleží na vychově a povaze dětí před tím než budou mít zajem se někam podívat...nevím,je to těžke a docela se toho bojím.
 Tes 


Každé dítě svůj pokoj? 

(5.10.2009 7:25:32)
Dnes je standartem, aby každé dítě mělo vlastní pokoj?
Já teda v dětství měla problém spíš s bratrem a schovávání dopisů apod. před ním, než s mámou. Právě k ní do skříně jsem si své "poklady" schovávala. Jestli dopisy četla nevím, ale nikdy mi o tom neřekla... ;-) Soukromí jsem doma nikdy neměla :-(, proto jsem taky co nejdřív vypadla z domu na internát.
 Ecim 


Re: Každé dítě svůj pokoj? 

(5.10.2009 8:03:42)
Myslím si, že dnes to nutně standardem není. Ono ale hlavně záleží na lidech. Já jsem měla vždy pokoj společný se svým o 5 let mladším bratrem, ale nepředstavovalo to pro nás větší problém, protože pokoj byl veliký a my jsme s bratrem hodně bezkonfliktní typy a moc dobře si rozumíme. Vždy jsem si říkala, že mít vlastní pokoj by bylo fajn, ale zase mi nijak extra nevadilo ho nemít. Když jsem se ale chystala stěhovat ke svému příteli, tak se bratr těšil, že bude mít pokoj pro sebe, a neustále se mě vyptával, kdy "už konečně vysmahnu", ale bylo to z 95% myšleno v žertu, spíš se tím snažil i trochu zakrýt i smutek z toho, že se odstěhuju.
Osobně si myslím, že pokud jsou na to podmínky, tak je ideální, když mají děti pokoj dohromady, dokud jsou malé, ale když povyrostou, tak dostanou svůj vlastní pokoj. Ale chápu, že ne vždycky to tak jde udělat. Rádi bychom to takhle udělali s našimi dětmi, pokud na to budou podmínky.
 Blanka 
  • 

Re: Každé dítě svůj pokoj? 

(5.10.2009 15:07:55)
Naše děti mají pokoj společný a my tam přespáváme, protože zatím to prostě jinak vyřešit nejde.
 JdM 


Po přečtení článku i příspěvků... 

(5.10.2009 7:49:21)
Chci tak nějak shrnout svůj názor. Článek mi přijde trochu si protiřečící. Na jedné straně vypichuje nutnost uchovávat dítěti soukromí a na straně druhé přehnaná kontrola... Nějak bych nepochopila co si z něho vzít.. :)
A moje zkušenosti s rodiči. Jako dítě jsem byla bordelář. Jedináček s vlastním pokojem v 3+1. Od určitého věku jsem si musela uklízet sama (když vlezla matka a prohlásila, že už je to neunesitelné). Nevybavuji si, že by někdy klepala, ale je to možné (tedy pokud to nedělala nenechalo to na mě žádné následky). Když jsem byla v pokoji zavřená, tak tam nikdy nikdo moc nechodil, pokud něco nutně nepotřeboval. Moc jsem doma nebývala, takže se občas stalo, že jsem se od někud vrátila a můj pokoj byl uklizený. Pro mě to bylo hrozné z jediného důvodu. Nemohla jsem nic najít :) Ale do nedávna (do konfliktu) měla pocit, že i když tu nebydlí, ale má klíče od bytu (bydlím tu s přítelem), může kdykoli odemknout byt a vejít. Což mi přišlo opravdu děsivé.
Můj otec naopak klepal vždy. Nemívala jsem s ním dobré vztahy (alkoholik, ale jinak slušný člověk), nicméně dodnes si ho vážím za to, že vždy klepal a počkal než vešel. To si naopak pamatuji velmi dobře. Teď už se vztahy s ním v mnohém lepší.
Ložnice rodičů pro mne byla vždy určité tabu a vždy jsem měla podivný (až posvátný) pocit, když jsem tam vešla. Nikdy mi to nezakazovali, ale bylo to nějak samozřejmé a to celou dobu co jsme žili spolu (do nějakých 25. let)
Internet jsme měli hodně brzy (otec miloval techniku) takže jsem tam chodla a chatovala (tenkráto to byla telekonfrence) už od nějakých 14ti, 15ti let. Nikdy mě nikdo nekontroloval, jen mi nadávali za účet za telefon.
Nedovedu si představit, že by skutečně dalo dítě v tomto směru kontrolovat. Informace, které nenajde doma najde u kamarádů apod. Je důležité s nimi o takových věcech mluvit. A jestli si matka někdy četla moje deníčky a dopisy (otec to určitě nikdy nedělal) to dodnes nevím. Pokud by se mi s tím přiznala teď, asi už by mi to nevadilo. Stejně jsem se jí se vším svěřovala.. :)
Tímto dlouhým příspěvkem chci říct, že každý člověk je individuum a s jako takovým se s ním musí zacházet. Je samozřejmá určitá míra soukromí, ale nic se nesmí přehánět (mluvím o dětech u dospělích se soukromí samozřejmostí a to i ze strany jejich dětí). A co dodat? Každého z nás určitě velkou mírou ovlivňuje výchova a zkušenosti z vlastního dětství, které předáváme dál...
Omlouvám se, že to bylo tak dlouhé, ale musím se přiznat, že pár příspěvků mi přišlo přinejmenším podivných, tak jsem reagovala globálně... :) Pokud někdo dočetl až sem, tak děkuji a gratuluji.
 Ecim 


Re: Po přečtení článku i příspěvků... 

(5.10.2009 7:54:01)
Dočetla jsem příspěvek až sem. Přečetla jsem si ho se zájmem, líbil se mi.
 JdM 


Re: Po přečtení článku i příspěvků... 

(5.10.2009 9:50:32)
:D Tak gratuluji ještě jednou a děkuji.
 KKarolina 


Re: Po přečtení článku i příspěvků... 

(5.10.2009 22:26:04)
Ano souhlasím s vami-asi bysme měly být prostě n o r m a l n í~z~
 19letá 
  • 

aby jste se nedivili 

(24.2.2010 0:57:13)
takový šmejdení je u staršího dítěte o hubu. mě to bylo jedno jestli mamka najde nějakej pornočasopis nebo něco podobnýho, největší šok z toho ale měla ona. rodiče, někdy je lepší nevědět...
 19letá 
  • 

Re: aby jste se nedivili 

(24.2.2010 1:03:18)
stačí jen nechat rodiče dostat do prekérní situace, kdy svým šmejděním objeví něco co nechtěli, po náletu do pokoje kdy děláte zrovna nějakou "soukromou" věc už se rodiče naučí klepat a čekat na vyzvání. stejně tak stačí nechat nějakej falešnej "dobře" schovanej dopis chichi
 Jan Novák (opravdu) 


Jen zírám. 

(5.7.2010 17:16:47)
Někteří z Vás si zjevně neuvědomují, že špionáž typu čtení emailů, dopisů, deníků a prohrabávání osobních věcí je nezákonné. Právo na soukromí je nezcizitelné a není vázáno na věk. Od chvíle, kdy je člověk schopne cokoli tajit, tak jsou ostatní povinni tajemství respektovat. Uvědomte si, že soukromí dět je stejně cenné, jako Vaše. V dnešní době není pro adolescenty problém sehnat poměrně sofistikovanou špionážní techniku. Jeden můj známý napíchl svému dítěti telefon! On se ale nedal a umístil diktafon do pokoje k rodičům :-D :-D Trochu je po telefonu poškádlil, že jde chlastat a když si s ním chtěli promluvit, přehrál jim svou nahrávku. DUvěra v rodině naprosto na sr..., ale nelituje. SOukromí je pro každé dítě to nejcennější co má. Nesnažte se jej narušovat, jinak se to obrátí proti Vám.
 hjkghjdf 
  • 

super 

(18.7.2011 12:19:28)
super članek:-)~6~~w~
 hjkghjdf 
  • 

super 

(18.7.2011 12:19:34)
super članek:-)~6~~w~

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.