| Jája | •
 |
(2.10.2009 16:26:56)
Modřinko, přesně.
U menších dětí na ně musím dohlédnout. U větších - co kdyby třeba spadli k drogám? I tam bych měla zachovávat "míru soukromí"? JÁ přece za to dítě zodpovídám!!! A nechci, aby si ublížilo!!! Dospívající mi může namítnout, že on má k problému informací dost. Jo, to má, to má kuřák nebo alkoholik taky. Ale přesto není od věci se snažit zrovna tyhle věci utnout hned v počátku. Právě aby dítě jednou nenarazilo. Až dostane rozum, třeba mi za to jednou poděkuje. Proti tomu je pak škatule s nasyslenými sušenkami procházka růžovou zahradou.
|
| Bambule, dcera15 | •
|
(2.10.2009 16:44:34)
Tak dlouho jsem ctila soukromí 15ti leté dcery, až se jednoho dne ocitla na ARO - otrava léky.
Projevovala jsem jí dostatečný zájem, měla snahu si s ní povídat, někdy se s něčím svěřila, ale většinou byla zarytá jak partyzán. Říkala jsem si - puberta - a respektovala to, že chce věci řešit se svými spolužáky, kamarády...
Lékař nám sdělil, že byla v dlouhotrvající depresi, která vyústila pokusem o sebevraždu. Její chování se v uplynulých měsících nijak drmaticky nezměnilo, nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku.
Dcera je dnes po zdravotní stránce OK. Ale já si stále kladu otázky, proč jsem k sakru byla tak nechutně čestná a ctila její soukromí, nikdy jsem jí nelustrovala SMS, nekoukala jí přes rameno, když chatovala se spolužáky a kamarády, neprohlížela jí sešity, prostě po ničem nepátrala.
Kdybych to bývala udělala, mohla jsem zachytit nějaké signály. Nebo taky ne.
Každá mince má dvě strany, taky jsem chtěla ctít soukromí, ale zároveň rozumím rodičům, kteří chtějí být v obraze, nejde o to dítě špehovat, jen se dozvědět, co se děje. A samozřejmě zůstat naprosto diskrétní.
|
| jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 | 
|
(2.10.2009 16:51:25)
No jo, jenže když to dítě ví, že jsi se mu někde hrabala, tak už se stejně nikdy nic nedozvíš. Bude si dávat velký pozor. A stejně když bude v průšvihu, tak by bylo blázen, aby ty SMS nemazalo a psalo si deník a mělo drogy doma apod.
Je teda fakt, že bych při podezření taky toto uděla.
|
|
| pandaa |
|
(2.10.2009 17:48:11)
Bambule, nic si nevyčítej. Myslím, že tvá dcera si určitě váží a hlavně časem bude vážit toho, že si ctila její soukromí. Má matka mě také našla v jejích letech v podobném stavu a to i přes to, že jsem byla pod neustálou kontrolou, lezlo se mi do věcí běžněm, do pokoje se zásadně neklepalo. A přesto si ničeho nevšimla!! Dnes jí nemůžu odpustit mimo jiné i absenci soukromí, což je normální potřeba každého člověka tedy i dítěte, zvláště pak dospívajícího.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(2.10.2009 18:41:47)
to je mi líto, je to tvrdě získaná zkušenost
přesně z těhle důvodů diskrétně lustruju dceři emaily a nestydím se za to. Nijak to nezneužívám, nic jí neomlacuju o hlavu, ale když z emailů vypozoruju, že se "něco děje", můžu na dané téma přirozeně navést hovor.
|
| Vážný | •
|
(2.10.2009 19:42:38)
Máme jeden mailový počítač s jedním profilem a syn ví, že pokud se tam něco bude instalovat, tak o tom chci vědět a schválit to. Díky tomu naše stařičká XP běhají slušně (koneckonců se živím tím aby počítače běhaly slušně), jsou ozáplatovaný atd. Přesto že maj 1,2 TB disku (to jako cca 1200 GB).
Vedlejší efekt je, že všichni máme maily v jednom Outook Expresu, s pár pravidly, které je rozhazují. Takže všichni všechno víme.
Navíc mám ještě kopii dětských mailů i mailů manželky snadno dostupnou přes webové rozhraní mailserveru. (Musí se nastavit, aby se nemazaly z webu hned po stažení, ale třeba za 14 dní.)
Hlavním zdrojem kontroly mobilů je dobíjení peněz. Ale občas i tam zalistuju. SPíš je to tak, že se mi syn pochlubí nějakou fekálně odpornou nahrávkou od svých kamarádů. A má srašnou srandu, že se mi to nelíbí, podobně jako 156 verze ...Jsem Váš telefón, zvoním....
Na okraj: Pokud chceme něco hodně drastickýho na Internetu, stačilo si pustit Marseillaisu (fr. hymnu) a překlad. Ta špinavá krev jejich nepřátel, rozuměj Němců, co přišli vraždit jejich ženy a děti rovnou z náručí, spolu s tyrany, co skropí jejich pole, do zbraně občané ... docela stačila. Ať žije pokojná EU.
Syn teď donekonečna čumí na hvězdnou bránu, kterou někde na webu našel jako flash (torent bych mu nepovolil, nelegálně kopírovat se musí umět :) a to smí tatínek), stejně jako Simpsonovi. Ta hvězdná brána je pohádka (ne že by neměla své problémy, ale skousnu to), ti Simpsonovi mi vadí více, tím, že vedle výsměchu americkým (nejen) stereotypům, čím dál častěji shodí i pravé hodnoty. Dcerka je dost často na Facebooku, poučení dostali, stáhli je tam oba spolužáci z bývalých a současných škol a skauta. A dokonce i z církve... Její mail mám přesměrovanej i na sebe, takže vidím kdo jí akceptuje přátelství.
Regulací tohoto je práce. Pokud mají úkoly do školy, musí se učit (syn to bere hodně zodpovědně), tak halt počítač není. Také absolutní prioritu má práce manželky a pak my, protože prostě i kdybych si chtěl jen chatovat, tak maj prostě smůlu...
Doma je ještě starý notebook, chytající internet přes wifi, mám na něm pro příležitostné situace v práci windows server. Ten si děti občas půjčí a koukají na něm na filmy (DVD přehrávač nemáme), nebo na internet.
Soukromí u nás doma je veškeré žádné, protože bydlíme věichni jak cikáni v 1+1. Z různých finančních, rodinných i osobních důvodů jsme s tím zatím nic nebyli schopní udělat. Teď nás pomalu staví majitelé před fakt, že nás tam nechtějí a budeme jim prostě muset byt vrátit a najít si hypotéku, což by bylo snadné pro zdravé lidi, ale pro nemocné je to problém.
Takže nám občas děti vlezou až do takových věcí, kde bychom je rádi neviděli, ale ani oni nemají soukromí. Spí hlavou u ledničky na palandě v kuchyni, 90 cm od linky.... Kdo chce soukromí, vezme si sluchátka.... Máme i traktoristická, hodí se na spaní přes den...
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(4.10.2009 15:33:56)
Vážný, tohle bych tedy nesnesla, mít na domácím počítači pro všechny jeden společný profil. Za prvé kvůli soukromí, za druhé mám ráda věci uspořádané podle sebe. A maily stahované společně do jednoho klienta - no comment.  Na našich domácích počítačích můžu jako administrátor do všeho, ale používám to jen v případě nejvyšší nutnosti, stejně jako v práci (spravuju síť o několika stech PC). Podle mého názoru se tohle prostě nedělá, ani dětem.
|
| Vážný | •
|
(5.10.2009 2:45:32)
To vzniklo naprosto prakticky. Pokud by měli svůj profil, musel bych se starat o daleko větší binec. Například hry instalovat do každého profilu apod (a že jich maj požehnaně, protože byly časy, kdy naše společnost vyráběla i hry pro PC a jako zaměstnanci jsme je měli levnější).
Co se týče dokumentů, tak tam každý svůj profil má a je na něm, zda si je tam uloží (to jde i z hlavního profilu). A zase: Jednou za cca rok dojde k nějaké havárii na HW. Takhle vím, že ze záloh budu obnovovat určité konkrétní adresáře a že jich nebude moc...
Kdybych měl doma Small Business Server s Exchange, tak bude mít každý svojí schránku doma, ale takto mi to za to nestojí...
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(5.10.2009 8:41:58)
Co je to za nesmysl, instalovat hry do každého profilu??? Tos sebral kde??? Takovou blbinu jsem fakt nikdy nedělala.
Dokumenty standardně přesměrovávám na datový disk, mail mám na IMAPu, takže taky toho bordelu na lokálním kompu moc nemám, děti používají mail na Seznamu a lezou tam přes webové rozhraní. O jejich bordel na disku se moc nestarám, to je jejich problém, jestli to ukládají, kam mají. A havárie HW jednou do roka - určitě to není pokaždý HD, že.
|
| Vážný | •
|
(5.10.2009 14:24:39)
No za pět let jsem kvůli problémům s HW přeinstalovával komp 4x. Dlouhou dobu jsem měl jeden disk a měl jsem datovou partition ale pak jsem narazil na problém s velikostí softwaré části.
Děti používají OE stejně jako my, proč by měli používat webové rozhraní. Původně měli svoje konfigurace v profilech, ale nakonec stejně skončili v hlavním profilu, protože tam jsou všechny programy - vzdělávací, hry, ... Řada programů má na XP problém, pokud druhý účet není admin. A pak už nemá smysl mít některé programy tam, některé jinde. Podobně, většinu her mám z orig. CD a DVD přenesenou do images, kvůli ochraně CD a tyhle virtuální DVD bych taky musel spravovat v různých profilech.
Jinak pro zajímavost - toho sw máme nainstalovány cca 3 sloupce v start menu (mám MSDN pro osobní potřebu) a myslím že naprostou většinu legálně. Na to nemám fakt čas to ještě prokopírovávat do různých profilů atd. Dneska mám 2x500GB zrcadlených pomocí NTBackupu.
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(5.10.2009 14:42:16)
Nesmysl, nesmysl, nesmysl. Není rozumný důvod, proč virtuální mechaniky spravovat v jednotlivých profilech zvlášť. Stejně tak, proč kopírovat SW do jednotlivých profilů. Taky máme nainstalovanou spoustu věcí, například kompletní Adobe Creative Suite (legálně, pro pracovní účely). A proč to probůh máš ve třech sloupcích? Není šikovnější poskládat to do složek?
Programy, které vyžadují ke spuštění práva administrátora, jsou prasárna. Víc se k tomu asi říct nedá. Většina se dá přemluvit k fungování pod profilem s omezenými právy, přinejhorším pomocí globální úpravy registrů.
MMCH, OE považuju za zvěrstvo.
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(7.10.2009 9:29:40)
Já tomu teda tak dalece nerozumím, ale manžel tomu rozumí až moc dobře a z toho mála co jsem pochytila, tak vím, že na XP většina her, resp.nevím o žádně co by tak nefungovala a to je manžel maniak do her, funguje tak, že se nainstaluje v adminovi a jde spustit v jednotlivých profilech. Nevím jestli to nemusí být nějak nastavené, ale vím že to jde!!
to, jak dětem kontrolujete všechno možné mi přijde jako zvěrstvo!! Ze srdce nesnáším, když mi někdo kontroluje mobil, mail apod, nesnáším ani když mám rozjetou konverzaci na ICQ, Skypu apod a někdo mi jde čučet přes rameno.. nesnáším to! Stejné to bylo ve škole, když kantor v dobré víře šel při písemkách koukat, co kdo jak píše... v tu chvíli jsem přestala psát, ať se podívá, po odchodu pokračuju... Myslím, že na soukromí má právo každý, ať už je to dítě nebo důchodce!
to, že žijete v malém bytě všichni, je mi ze srdce líto, nicméně rozumím všemu nedostatku soukromí, do minulého měsíce jsme žili také v jedné místnosti. Ač manžel nepotřebuje dle jeho slov tolik soukromí, jemu nevadí kontrola emailu apod.. vždycky jsme se dovedli domluvit tak, že mi přes rameno nekoukal.. Já manželovi neotevřu ani dopis z banky, i když vím, že na něj čekáme... to, že přijde velký účet za telefon, tak max se zeptám, kam že tak důležitě manžel volal, že je tak velký účet, ano, mám možnost na webu zjistit, ale proč?? Existuje snad důvěra ne? Nebo aspoň mezi dospělými!!
A k dětem - celkem často máme u nás děti mých bratrů. Jsou to ještě děti, 15, 12 a 11 let. Měla bych kontrolovat, co si ským píšou? Máme mezi sebou takovou důvěru, že nemusím! Vím na 100%, že kdyby něco, přijdou.. Sama od sebe nečtu a když už si myslím, že se "něco děje" slušně se zeptám, jestli si to mohu přečíst... (Nechci tu psát konkrétně, proto to trochu zobecňuji tento příklad!!) Prostě mi to přijde moc přehnané, to co tu píšete že praktikujete, ale na druhou stranu - každý je svého štestí strojvůdcem (nepřepsala jsem se, je to tak schválně napsané!)
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(7.10.2009 9:40:51)
No, JSOU takové hry, které chodí jen s administrátorskými právy... bohužel. Některé z nich produkuje Vážného chlebodárce.  Ovšem nastavit se dá skoro všechno. MMCH, podle dosavadních projevů vcelku chápu, pokud ho zaměstnavatel zas tak moc neplatí. 
|
|
|
|
|
|
|
|
| KKarolina | 
|
(4.10.2009 22:40:24)
Je mi vas i vašich dětiček celkem líto.Snad se vam poštěstí a budete mít víc soukromí.
|
|
|
| Tvoje dcera | •
|
(2.10.2009 20:21:43)
Si děláš srandu né! Já ti taky nelezu do mailů, ale už sem měla chvíli podezření, že mě tam lezeš. Ted si jdu změit heslo, aby ses mě tam už nedostala a nemysli si, že ti to jen tak odpustim, tohle se nedělá matičko, lezt někomu do jeho nejvědšího soukromí. Eště že sem to zjistila včas! Odedneška s tebou nepromluvim ani slovo!
Tvoje dcera
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(2.10.2009 23:30:44)
ahoj dcero, to jsem ráda, že jsme si dneska večer spolu tak hezky popovídaly
|
|
| X E N A | 
|
(3.10.2009 14:28:57)
Hele dcero, to psal přece táta a né máma!?!?!
|
|
|
| Curly, dve deti | •
|
(4.10.2009 21:58:00)
No ja teda neviem, asi to ma kazdy s tou potrebou sukromia rozne. Ja som mala v detstve a puberte spolocnu izbu s mladsou sestrou, okrem toho bola izba priechodna, takze rodicia tam mnohokrat pocas dna prechadzali. A teda nemam z toho nejaku traumu z detstva. Ja mam zatial deti male (7 a 4) a zatial maju skor potrebu travit cas s nami v obyvacke, pripadne spat s nami v nasej spalni  . Z obyvacky ich do detskych izieb nevyhaname a ich spolocnost si uzivame. Ked budu vacsie, myslim ze im nebudem hlasit ze sa chystam upratat, pripadne vyvetrat v ich izbe. Ak nebudem mat vazne dovody, urcite im nebudem sliedit v izbe ani citat dennicky. Ale na deti treba davat velky pozor, tento svet ktory teraz zijeme, to nie je ako ked sme boli my mali....
|
|
|
| hanas5 | 
|
(3.10.2009 22:28:21)
Před rokem mi 17-letý syn spáchal sebevraždu, rok se předtím léčil z deprese a z jeho chování se dalo usuzovat, že je vše na dobré cestě k uzdravení. Bohužel systém léčení na dětské psychiatrii byl ten, že pokud někdo dělal, že je ok, tak měl vycházky a návštěvy neomezeně, pokud někdo uznal, že problémy stále má, byl nonstop pod kontlolou bez možnosti jít ven třeba i s rodiči, z léčebny měl zážitky hodně negativní, tedy z dětské, když byl na doléčení na oddělení pro dospělé, ožil a i stav se zlepšil - rychle. Z jeho chování se nedalo usoudit, že něco chystá, ani psycholožka to nečekala, i když čekala, že se časem do léčebny vrátí, s psychiatrem jsem neměla sílu ani náladu mluvit, možná kdyby mu nešahal na léky, celkem dlouho trvalo, než mu něco začalo pomáhat a podle mne bylo přijatelnější, aby usnul ve škole, než aby si řezal zápěstí. Po jeho smrti jsem prošla jeho počítač, e-mailovou poštu, jeho stránky, až na účast na jednom diskuzním foru a nový blog, na který jsem narazila díky tomu, že jsem pročetla všechno, kde byl, se nedalo usoudit, že něco chystá. Pokud bych mohla něco zpětně změnit, rozhodně by to nebyla kontrola jeho osobních věcí, pokud věci řešit chtěl, tak to šlo i bez toho, spíše bych vyměnila psychiatra, když mu začal měnit léky bez hospitalizace, měla bych jiný přístup ke škole, když nevěřili, že mu opravdu je špatně, možná i k základce, kdy na něj udělali kvůli jedné slohovce hon na čarodějnice a to byl patrně i spouštěč jeho deprese.
|
|
| hanas5 |
|
(3.10.2009 22:29:40)
Před rokem mi 17-letý syn spáchal sebevraždu, rok se předtím léčil z deprese a z jeho chování se dalo usuzovat, že je vše na dobré cestě k uzdravení. Bohužel systém léčení na dětské psychiatrii byl ten, že pokud někdo dělal, že je ok, tak měl vycházky a návštěvy neomezeně, pokud někdo uznal, že problémy stále má, byl nonstop pod kontlolou bez možnosti jít ven třeba i s rodiči, z léčebny měl zážitky hodně negativní, tedy z dětské, když byl na doléčení na oddělení pro dospělé, ožil a i stav se zlepšil - rychle. Z jeho chování se nedalo usoudit, že něco chystá, ani psycholožka to nečekala, i když čekala, že se časem do léčebny vrátí, s psychiatrem jsem neměla sílu ani náladu mluvit, možná kdyby mu nešahal na léky, celkem dlouho trvalo, než mu něco začalo pomáhat a podle mne bylo přijatelnější, aby usnul ve škole, než aby si řezal zápěstí. Po jeho smrti jsem prošla jeho počítač, e-mailovou poštu, jeho stránky, až na účast na jednom diskuzním foru a nový blog, na který jsem narazila díky tomu, že jsem pročetla všechno, kde byl, se nedalo usoudit, že něco chystá. Pokud bych mohla něco zpětně změnit, rozhodně by to nebyla kontrola jeho osobních věcí, pokud věci řešit chtěl, tak to šlo i bez toho, spíše bych vyměnila psychiatra, když mu začal měnit léky bez hospitalizace, měla bych jiný přístup ke škole, když nevěřili, že mu opravdu je špatně, možná i k základce, kdy na něj udělali kvůli jedné slohovce hon na čarodějnice a to byl patrně i spouštěč jeho deprese.
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)