Názory k článku Špionáž v dětském pokoji

super članek

stačí jen nechat rodiče dostat do prekérní situace, kdy svým šmejděním objeví něco co nechtěli, po náletu do pokoje kdy děláte zrovna nějakou "soukromou" věc už se rodiče naučí klepat a čekat na vyzvání. stejně tak stačí nechat nějakej falešnej "dobře" schovanej dopis chichi

Já dokonce nevidím na prvním místě důležitost těch zubů, ale toho, že si vlastně bere něco, co není přímo jeho, pokud bych to neřešila a nepoukázala mu na to, že to není správné, mohlo by to s ním růst a pak by se mohlo podobně chovat třeba na škole v přírodě, když by bylo na pokoji s dětmi, které by měly ve svých věcech něco, na co by to moje dítě mělo chuť.

Já tomu teda tak dalece nerozumím, ale manžel tomu rozumí až moc dobře a z toho mála co jsem pochytila, tak vím, že na XP většina her, resp.nevím o žádně co by tak nefungovala a to je manžel maniak do her, funguje tak, že se nainstaluje v adminovi a jde spustit v jednotlivých profilech. Nevím jestli to nemusí být nějak nastavené, ale vím že to jde!!

to, jak dětem kontrolujete všechno možné mi přijde jako zvěrstvo!! Ze srdce nesnáším, když mi někdo kontroluje mobil, mail apod, nesnáším ani když mám rozjetou konverzaci na ICQ, Skypu apod a někdo mi jde čučet přes rameno.. nesnáším to! Stejné to bylo ve škole, když kantor v dobré víře šel při písemkách koukat, co kdo jak píše... v tu chvíli jsem přestala psát, ať se podívá, po odchodu pokračuju... Myslím, že na soukromí má právo každý, ať už je to dítě nebo důchodce!

to, že žijete v malém bytě všichni, je mi ze srdce líto, nicméně rozumím všemu nedostatku soukromí, do minulého měsíce jsme žili také v jedné místnosti. Ač manžel nepotřebuje dle jeho slov tolik soukromí, jemu nevadí kontrola emailu apod.. vždycky jsme se dovedli domluvit tak, že mi přes rameno nekoukal.. Já manželovi neotevřu ani dopis z banky, i když vím, že na něj čekáme... to, že přijde velký účet za telefon, tak max se zeptám, kam že tak důležitě manžel volal, že je tak velký účet, ano, mám možnost na webu zjistit, ale proč?? Existuje snad důvěra ne? Nebo aspoň mezi dospělými!!

A k dětem - celkem často máme u nás děti mých bratrů. Jsou to ještě děti, 15, 12 a 11 let. Měla bych kontrolovat, co si ským píšou? Máme mezi sebou takovou důvěru, že nemusím! Vím na 100%, že kdyby něco, přijdou.. Sama od sebe nečtu a když už si myslím, že se "něco děje" slušně se zeptám, jestli si to mohu přečíst... (Nechci tu psát konkrétně, proto to trochu zobecňuji tento příklad!!) Prostě mi to přijde moc přehnané, to co tu píšete že praktikujete, ale na druhou stranu - každý je svého štestí strojvůdcem (nepřepsala jsem se, je to tak schválně napsané!)

Ano souhlasím s vami-asi bysme měly být prostě n o r m a l n í