| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Noví otcové, staré manýry

 Celkem 181 názorů.
 Insula 


šťastnější??? 

(23.2.2009 7:55:07)
V článku je napsáno, že muž zastoupí ženu, když ona pracuje, ale když je doma, tak on se jde "bavit". A v tom je ten "problém".
Můj muž se také dokáže postarat o děti, ale když jsem doma, tak se věnuje jen sám sobě nebo se jde bavit. Také mám pocit, že neděláme nic společně jako rodina. Navíc mi manžel dost často předhazuje právě model "našich" rodičů. Dělá to ironicky.
 10.5Libik12 


Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 9:30:38)
Panebože, zase nějaká Scarlett, co dá do úvodu sdělení, že před rokem 1989 se žilo ve větvích. Má pravdu, v té době dokonce muži ženy zásadně získávali tím, že je odvlekli z domovské tlupy za vlasy, aby jim tyto otrokyně v jejich jeskyni přežvýkávaly kožky. V mém případě mě to hodně naštvalo, protože jsem měla dost drahou mokrou tvralou.

 Zufi. 


Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 9:52:07)
Ahoj!
Můj manžel v letech 1989 a 1984 vozil kočárek hrdě a pyšně po sídlišti, navazoval rozhovor s matkama a velebil naše dět, kde to jen šlo~:-D, v jeho práci věděli všichni první zuby i kroky....
Pomáhal mi s úklidem, vařil, o víkendu i v noci vstával a krmil Sunarem, abych se vyspala, dodnes se pyšní kudy chudí (třeba promocí nebo účastí v Mense).
Všichni otcové před sametem nebyli stejní a dnes asi taky nejsou všichni stejní!
Spousta manželových i mých kamarádů už tenkrát svoje děti vozily a ukazovali.
 Zufi. 


Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 9:52:51)
vozili
 Markéta, syn 7 l. a miminko 
  • 

Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 10:38:21)
Dokonce i můj otec v roce 1970 a následujících se mně a bratrovi velmi věnoval, chodil s námi ven, jezdil s námi na výlety, trávil s námi dovolené sám, když byla maminka v práci, vařil. A šil nejlépe z celé rodiny - dokonce mi šil i šaty do tanečních. A to byl na dnešní poměry velmi mladý otec - bylo mu 23 let, když jsem se narodila. A rozhodně se za to nikdy nestyděl. Já mám pocit, že pohled typu: Za komoušů se otcové dětem nevěnovali, zato dnes, to je jiná, je dost zkreslený. Ono podebatování otců v práci o tom, jaké děti dělají pokroky, je často založené na jejich pozorování během pár hodin o víkendu, protože děti jinak nevidí, neb brzy odcházejí do práce a pozdě se z ní vracejí. Jinak ten článek je podivuhodně napsaný - není mi vůbec jasné, co bylo smyslem, jestli má nějaký závěr, kdo je spokojený nebo nespokojený...
 Blanka 
  • 

Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 13:54:55)
Trochu mi uniká smysl článku, ale někdy ti psychologové opravdu řeší zásadní problémy. Jinak si myslím, že to není dobou, ale lidma, prostě jsou chlapi, kteří nepomáhali před revolucí a nepomáhali by ani teď. Jinak mluvit o tomhle tématu v souvislosti s dobou, mi přijde malinko ujeté. Můj táta nás hlídal bez problémů, když bylo potřeba i uvařil, prostě cokoliv a já to mám teď doma poměrně stejné, manžel je schopný se o děti postarat od A do Z, klidně i uvaří, když jsem s dětma já dělám to já, prostě to tak nějak přirozeně vyplývá z toho, kdo je zrovna jak v práci, atd.
 Dana 
  • 

Re: šťastnější??? 

(23.2.2009 20:00:18)
Myslím, že to srovnání s dobou před rokem 89 pokulhává a dnes nic neřeší. Mám dojem, že se postavení žen s dětmi zhoršilo po roce 89 (a to říkám i když minulé době nefandím) - ubyla jistota zaměstnání po rodičovské, rodičovský příspěvek velmi nízký, otevírací doba školek se mnohde přestala krýt s obvyklou pracovní dobou a společenské klima zrovna dětem nepřálo. Po roce 2000 dětí začlo přibývat (včetně mých:-)) a začal se vyvíjet tlak na zlepšení situace. Ale jde to pomalu, RP sice vyšší, přibyde nějaká školka ale např. zkrácené úvazky se nějak nedaří.
 Péťa a Péťa 2 r. 
  • 

Re: šťastnější??? 

(28.2.2009 20:23:11)
No, mě teda dost překvapil ten závěr:

"Co s tím? Jako nejlepší rada pro maminky se tak asi jeví vrátit se na začátek tohoto textu. Tedy uvědomit si, že taky mohly žít v době, kdy muži na otázku: Vezmeš malého odpoledne do parku? reagovali větou: Zbláznila ses? Co kdyby mě někdo viděl?"

To jako Scarlett myslí vážně?! Máme to chápat tak, že vlastně máme být vděčné za to co máme a vůbec se neozývat, když nám něco chybí nebo vadí? Vždyť bychom na tom vlastně mohly být mnohem hůř ... žít v době před rokem 1989 ... no to snad ne :-)
 Kudla2 


šťastnější! 

(23.2.2009 9:34:14)
ono je vcelku logické, že když rodiče nemají hlídání, tak toho volného času "jen pro sebe" moc nemají, a volný čas s rodinou je přece jen JINÝ volný čas, je to sice hezké, ale úplný relax to není, pořád se musíš přizpůsobovat někomu jinému.

Po pěti letech doma s dětmi ~;) velmi dobře chápu potřebu toho času JEN SÁM/SAMA pro sebe. Takže mi přijde nefér a priori vyčítat mužovi, že si jde občas "po svých", já nevím, třeba zahrát s kamarády fotbal.

Klíčové je pro mě, jestli je to rovnoměrné, tj. jestli může totéž udělat i žena. Nelíbil by se mi model "muž pravidelně 3x týdně večer na fotbal, žena s dětmi", protože ten, co si "vyráží" by si měl uvědomovat, že relax je fajn, ale ten druhý musí v tu dobu zastat práci za oba, a že by měl totéž dopřát v nějaké přiměřené míře i jemu.

Pokud ten muž z článku 3x týdně hlídá, tak to znamená, že ta žena si 3 večery může vyrazit za svým relaxem. Pak by měla ale přibližně totéž dopřát i jemu, a na společné trávení času zbývá 1 večer. Přišlo by mi ale nefér chtít po něm "choď do práce, 3x týdně večer převezmi kompletně děti a ten zbytek trav povinně s rodinou".

 Insula 


Re: šťastnější! 

(23.2.2009 9:40:56)
No právě. U nás doma je to právě tak, že manžel si jde za zábavou a já nemůžu, jsem doma. ~n~
 Lída+2 


Re: šťastnější! 

(23.2.2009 11:32:02)
Insulo víš jak jsem to řešila já...manžel celý týden...v práci buť jezdil pozdě večer..děti už slali...nebo jen ve středu v 18 a to taky spali a pak na víkend..našla jsem si brigádu a prostě v sobotu v 7:20 jsme odkráčela....dokonce od 6týdenního plně kojenýho Dana....a do 12:30 mě nikdo neviděl....
prostě dělajte so co chcete.....
NAšla jsem si úžasnou brigádu v galanterii kde jsem prodávala....když měl Dan hlad tak mi ho dovezli~t~

Ale problém nastal, když jsem si na ten den co on přijel naplánovala bazén nebo něco s kámoškou...80= jsme jich nestihla....přijel pozdě~n~~n~

Ale nyní když bude dětem v létě 8,5 a 10let.... se jich jejich krkavčí rodiče zbaví na 4celé týdny~b~~b~ vždycky 2 a 2....mě totiž v práci nutí vybírat si dovču takže jsem zaplatila tábory a tak......~t~~t~~t~

Jo jinak....být jen s dětma doma....nedělat nic jinýho než se starat o ně a týden čekat než se manžel vrátí....to bych asi brzy skončila v Bohnicích.....na to bych neměla....

Jo a hlídání nemáme...mamka si je bere na 7-9dní v roce...většinou 7dní.....ale nestěžuju si...není to její povinnost..dobrý to.:-)
 Lída+2 


Re: šťastnější! 

(23.2.2009 11:44:13)
Jo,ale nyní co jsou děti větší a já v práci a já nehniju doma....kde nikdo stejně nikdy neocenil nic co jsem udělala,aby jsme měli volný víkendy a netrávili je uklízením.....tak je to o hodně lepší.....

No něco by se vylepšit dalo,ale tady bude chyba ve mě...já si zapomenu říci..a než bych něco vysvětlila..tak si to udělám sama.....a další 10x opakovat něco co jsem chtěla udělat za 2dny, když si o to náhodou řeknu mě fakt nebaví....~n~
TAkže je to o tom, že chlapi jsou sklerotický a nevšímavý....

Ale zase manžel o prázdninách sebral děti a odjeli na pár dní a prostě je obstaral...i když po návratu byl vyčerpaný a unavený(aspoń někdy byl ve stavu jako já denně)...dokonce to loni dotáhli tak daleko, že mi zapomněli asi 2dny úplně napsat....

Jo a to vzal do stanu i 2letýho Daníka ke zděšení kámošek, že by mu ho chudáčka nedali.....

 Insula 


Re: šťastnější! 

(23.2.2009 12:18:00)
No, já už budu končit a hledám si práci, takže se bude MUSET zapojit. ~t~
 Lída+2 


Re: šťastnější! 

(23.2.2009 12:19:28)
To bude ,ale krušný...to je snad skoro všude.....~Rv
 Karol 
  • 

Re: šťastnější! - špatně čtete 

(23.2.2009 9:49:06)
Špatně čtete, žena z článku nechodí za relaxem, muž 3x týdně hlídá protože je v práci. A za to požaduje právo na čas pro sebe? Co pak ta žena, je buď v práci nebo s děckem.
 Insula 


Re: šťastnější! - špatně čtete 

(23.2.2009 9:50:08)
Přesně takhle jsem to pochopila. Vyvážené to není (tedy ten "model" v článku).
 Kudla2 


Re: šťastnější! - špatně čtete 

(23.2.2009 9:58:43)
ano, to je pravda, přečetla jsem to špatně, omlouvám se.

OK, tak počítejme.

Týden má 5 pracovních dnů. Tři z nich se paní přes den stará o dítě, večer je v práci, pán to má naopak. Takže jsou vytížení oba a nemají si co vyčítat.

Ty zbývající 2 pracovní dny by asi bylo spravedlivé, aby si - pokud budou chtít - vyrazili někam každý jeden den.

Dotyčného partnera bych taky ve volných dnech automaticky "neobskakovala", ale sama vím, že při starosti o dítě není vždycky reálné mít udělané všechno ostatní vedle toho (uklizeno, navařeno). My to řešíme tak, že ty běžné provozní, nudné, neustále se opakující věci dělá ten, kdo má zrovna na to energii, a když to není ani jeden, tak to holt zůstane chvíli neudělané. Manžel se neválí na kanapi, dělá toho opravdu dost (hlavně skvěle vaří), takže by mě ani nenapadlo mu vyčítat, že ten který den nemá náladu, lehne a neudělá vůbec nic. I já mám takové dny.

Problém by byl, kdyby to měl být stálý model, ale do toho bych nebyla ochotná vůbec jít.~o~
 Péťa a Péťa 2 r. 
  • 

Re: šťastnější! - špatně čtete 

(28.2.2009 20:34:43)
Hezký výčet, ale kde je potom ten společně strávený čas? Je sice fajn, když si partneři dokážou vyjít vstříc a střídají se v tom, kdy kdo kam vyrazí. Ale to mohli zůstat sami a svobodní... Proč potom vlastně spolu lidi jsou, když netráví čas společně?
 10.5Libik12 


Re: šťastnější! - špatně čtete 

(23.2.2009 10:09:52)
Já trochu nechápu obecnou rovinu problému, "jak si kdo kdy chodí z manželů na pivko".

Odmítám představu, že je tu nějaký společenský úzus, který toleruje chlapy v hospodách respektive se pohoršuje nad jakýmikoliv zájmy žen.

No a jak si to udělaj ty dva, je zase privát.
Tyhlety obecné úvahy můžou vést tak maximálně k soukromým válkám, kde si ženuška (chlapík) najednou vzpomene, že je utlačovaná, přestože zcela dobrovolně dosud dělala věci i za svůj protějšek. Možná z důvodu, aby to bylo rychlejc a líp udělaný a měla klid.
 Zdena 
  • 

Re: šťastnější! 

(23.2.2009 12:03:34)
Manžel té novinářky třikrát týdně hlídá dítě proto, aby ona mohla jít do práce, ne proto, aby se věnovala koníčkům. Takže ona pro sebe čas nemá, má ho jen on. A kromě toho si myslím, že narozením dítěte rodiče nepřestávají být partnery, měli by žít i spolu, ne jen zprostředkovaně přes dítě.
 radka 
  • 

Re: šťastnější! 

(24.2.2009 15:59:41)
Kudlo, ale ona neni3krat tydne za relaxem, ona je v praci...
 Pavla 
  • 

Re: šťastnější! 

(3.3.2009 2:23:34)
Kudlo, čti pořádně článek, ten muž 3x týdně hlídá dítě, protože manželka je v práci, ne že by měla volný čas pro sebe. Jinak Scarlet mne nenadchla, nevím, co tímto článkem chtěla vyjádřit? Ženy buďte rády, že vám někdy pohlídají pouze vaše děti manžílkové, když vy jste v práci, to kdysi nebývalo. Jinak ať se válí na těch gaučích. Já mám dojem, že aby se v Česku změnilo chování mužů v domácnostech tomu právě brání samy české ženy typu Scarlet. Buďme rády, že nás nemlátí, nejsou denně opilí v hospodě jako kdysi, což je samozřejmě také nesmysl. Je mi 60 let a už jsem zažila, že za mého dětství pomáhali muži svým zaměstnaným ženám v domácnosti, ale to byli inteligenti a ne pitomci. Vyrostla jsem v takové rodině. Dnes je to stejné, s blbcem se nedomluvíš, ale blbce si také neber za manžela, jinak ti Scarlet poradí, buď ráda, že máš chlapa, který chodí alespoň do práce.
 Věra 
  • 

Paní redaktorka se spletla 

(25.2.2009 5:30:13)
Patřím ke generaci, o které paní redaktorka píše, atypičtí jsme v tom, že první dítě jsme měli v roce 1980,(oba jsme studovali), poslední 1999,takže mezi dětmi máme generační rozdíl a můžu posuzovat i socialistické a tržně-kapitalistické mateřství, ale vždycky kolem nás všichni otcové úplně normálně jezdili s kočárky, dokonce generace našich otců vozila i nás a naše kamarády a kamarádky kolem roku 1960, (je ale pravda že v šedesátých letech muži tak moc nepřebalovali, spíš nakrmené a uložené dítě jenom vozili.)
 puira 


můj muž 

(23.2.2009 8:10:11)
Myslím si, že každému vyhovuje něco jiného. Mně vyhovuje můj muž, který když přijde z práce, tak mi pomůže buď s malou ( 2 roky), tím že ji zabaví a já můžu něco dělat, nebo to udělá sám. Třeba nevypere, nevyžehlí, ale jinak umí udělat vše, nevyhýbá se tomu. Celkem dost trávíme času spolu, jsme domácí typy, jak říká kamarádka papučoví :) Ale já to mám tak ráda, občas si vyjít, ale doma s mužem mě to baví.
U mých rodičů tomu bylo a je tak, že na vše je matka, otec přijde z práce, sedne k tv a sedí a hledí, když byl doma delší dobu, nenašel si nějaké koníčky, jen seděl u té s prominutím posrané televize a měl deprese z toho, že jeden den je jak druhý a že nedávají nic pořádného v telce. Z toho mě omývají. Matka, ikdyž je nemocná, musí obstarávat nákupy, dělání svačinek (i pro mého neschopného otce), vlastně kolem otce a bratra lítá jak hard, bez známek uznání, prostě je to tak "normální". Otec razí heslo, chodím do práce 30 let, tak si zasloužím odpočinek. V životě jsem neviděla, že by koupil dárek komukoliv z rodiny.
Možná proto si vážím toho, že mám pracovitého muže, kterému záleží na tom, aby jeho rodina na tom byla dobře, ale zároveň se snaží být s námi. Samozřejmě, že vždy to nejde bez mráčků, a že je to někdy mrak jak hora, ale když hádka přejde, vždy si uvědomím, že to byla jen prkotina, a že jsem ráda, že se máme.
 Aneka_ 


Je třeba začít hned 

(23.2.2009 8:16:53)
Hrozím se toho, že bych mohla dopadnou jako moje maminka, která byla vždy na vše sama -chlap byl na práci venku a tu dělal dobře!, děti byly malé a stále malé. Takže to dopadlo tak, že tatínek dnes -když není venku práce-pochrupuje v křeslě, zatímco maminka umývá okna poté ci si vymalovala, vytírá žehlí a jakmile se probudí, poprosí o jídlo a maminka jde. Do toho pracuje. Já jako dítě, puberťák a domažijící dospělec jsem také nepomáhala, nemusela jsem. Vařit jsem se naučila až v manželství a až teprve tehdy mi došlo, co vlastně nechci.
Takže je normální, že se můj muž stará o naše dítě, je normální, že po obědě umyje a uklidí nádobí a já ležím, je normální, že něco dělám já a leží on, je normální, že pohneme oba a pak jdeme společně na výlet. Nedělám večeře, nedělám svačiny, nedělám snídaně. Jistě, dceři ano-je malinká, ale manžel je samostatný, má ruce a plnou lednici, zvládá to. Jsou věci, které dělám jen já a věci, které děla jen manžel, ale většinou je to na tom, kdo má chuť a čas. Jsem ráda, za tuto "moderní"dobu.
 MM, 2 kluci 
  • 

Aneko, souhlas... 

(23.2.2009 10:25:45)
... - když to tak ve vztahu funguje od začátku, je to prostě pro oba normální. Ani si to nedovedu představit jinak!

Jen s tím jídlem si myslím, že i s přípravou snídaně, večeře a i s vařením se oba mohou střídat. U nás je to tak, že já vařím častěji, ale můj muž se toho taky někdy ujme, zejména třeba o víkendu, a má předsevzetí naučit se ještě více jídel... :-)
 Natanela 


Chybí nám kořeny. 

(23.2.2009 8:22:00)
Kdyby psychologové a sociologové přestali bádat a vrátili se ke kořenům, zjistili by, že muž a žena byli stvořeni jako partneři, ale každý se svou vlastní rolí. Když Bůh stvořil muže, viděl, že mu něco chybí, není pro muže dobré, aby byl sám. Stvořil tedy z Adamova žebra ženu, pomoc jemu rovnou. Muži Bůh řekl, že bude milovat svou ženu jako sebe sama, protože žena je částí mužova těla. A z toho důvodů má MUŽ opustit matku i otce svého a být se svojí ženou a oni budou JEDNO TĚLO.
Dokuď budeme popírat biblické pravdy a budeme se nad nimi urážet, vztahy nikdy fungovat nebudou.
Když se muž se ženou postaví na své místo, vytvoří spolu nepřemožitelný a harmonický tým.
Máme ty nejmodernější psychologické poznatky a rozvodovost se neustále prohlubuje, nechybí nám psychologie, ale lidem chybí pravda, na které by založili a postavili svůj život.
 ...j.a.s... 


Re: Chybí nám kořeny. 

(23.2.2009 8:37:39)
Jaké pak kořeny a rozdělené role; já jsem plně pro, aby se muži a ženy střídali v péči o dítě i na mateřské a aby to nebylo tak, že když muž hlídá, tak nemusí vytřít apod., protože ON už hlídá a to je dost.
Zcela odmítám, že bych byla ten lepší rodič jen proto, že mám dělohu na dítě. Prostě taky se musím učit některé tzv. ženské role, tak ať se učí i muž.
Článek je celkem dobrý, ale opravdu blábolem je tvrzení, že mužům prostě od přírody škodí, když jdou z exteriéru do interiéru. Fakt hloupost.
Proč by žena měla dělat vždy více jen kvůli tomu, že je žena?
 Jana 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(24.2.2009 23:08:07)
Ja tedy, pokud manzel hlida, nechci, aby jeste vytrel, protoze na nej je to opravdu dost. On je hlidanim deti stejne unaveny, jako ja kdyz hlidam deti a jeste pri tom napr. uvarim obed. Ja si myslim, ze zeny proste maji na zvladani domacnosti a pece o male deti vetsi talent. Samozrejme obecne, jsou i vyjimky, jak mene schopne zeny, tak velice schopni a talentovani muzi. Muzi jsou zase talentovanjesi na jine veci, napr. manzel pracuje jako fyzik, v praci jednoznacne prevazuje pocet muzu a neni to o rovnych pracovnich prilezitostech jako spis o tom, ze klukum jde vetsinou fyzika a matika lip, podobne technici, strojari, ridici kamionu, atd., atd. Samozrejme existuji vyjimky, znam par zen, co se zivi fyzikou nebo ridi kamion.
A jeste jeden postreh. Muj muz, kdyz ma problem v praci, tak se neni schopen soustredit na deti, prijde domu, deti se na nej navesi, ale on je jakoby duchem nepritomny a neni schopny se na ne soustredit.
Ja, kdyz maji deti problem, napr. jsou nemocne, nejsem schopna se poradne soustredit na praci a porad taktrochu myslim na to nemocne dite.

A dalsi vec, vychova ditete souvisi se schopnosti slouzit druhemu, umeni uprednostnit potreby druheho pred potreby svoje, upozadit svoje ego.
To jde muzum obecne hure nez zenam, neb muzi jsou od prirody egocentrictejsi nez zeny (samozrejme zase obecne, existuji vyjimky). Ovsem dnes jsou lide vice egocentricti nez v minulosti (kazdy si jede vic sam za sebe a podle sebe a neni tolik svazany s okolim, muze si mnohem vice vybirat, s kym navaze kontakty a vztahy), takze je pro nas obecne vychovavat deti tezsi. Nehlede na to, ze nam ubyvaji instinkty, a rozum, ktery misto nich nasazujeme je chaba nahrada, zvlaste pridame-li prehrsel informaci(neco jineho radi babicka, kniha A, kniha B, ucitelka ve skolce, kamaradka A, kamaradka B,...), neustaly spech, takze vlastne ty informace poradne neutridime a nevyhodnotime, a jeste k tomu prozivame emoce, ktere nam rozum take pekne zatemnuji. Vychova ditete je proste dnes velmi narocna a tak samozrejme klesa zajem tuto narocnou praci vykonavat, zvlaste kdyz je tak spatne placena a clovek se na ni vetsinou nemuze pripravit kvalitnim vzdelanim, jako to byva u jinych profesi.
 Blanimour 


Re: Chybí nám kořeny. 

(26.2.2009 21:07:06)
Jistě, muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, to už jsme slyšeli mockrát. Otázka je, proč by se měla právě jen žena pořád přizpůsobovat a tolerovat mužovy odlišnosti. A také je otázka, kdy je to jaeště odlišná struktura mozku a kdy jen lenost.
 Jana 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(27.2.2009 21:56:45)
No prave proto, ze to je ta zena z Venuse, vzdyt je to preci uzasne, ze mas tu moc s tim neco udelat, muzes tomu svemu chlapovi pomoct. Jen musim vedet co, a to nam zenam dnes cim dal vic neni jasne, chovame se cim dal vic muzsky (viz pomsta s hovinkem, ktera se mne osobne vubec nelibila). "Linemu" chlapovi nema smysl vytykat, ze je liny, ale dat si praci, popremyslet proc je liny a napr. dat najevo, ze si uvedomuju a beru vazne jeho problemy v praci a osvobodit ho jeste od stresu doma.
 MirkaEyrová 


Re: Chybí nám kořeny. 

(27.2.2009 22:47:28)
Jano, na druhou stranu valná většina (českých) žen TAKÉ chodí do práce; a NĚKDO tu práci v domácnosti a péči o děti udělat MUSÍ. Proč muž může být děsně stresovaný z práce a tudíž se kolem něj "má" chodit po špičkách, a žena přes stres v práci musí ještě nastoupit druhou směnu nad domácími úkoly, vařením večeře, mytím dětiček a úklidem nádobí??? To je reakce na názor někoho z diskuzí, u nás to takto nechodí ~s~.
 hela 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(28.2.2009 18:14:45)
Pořád se opakuje, co by měla žena dělat, aby se měla dobře, aby jí to doma jakž takž fungovalo, a hlavně, jak má brát ohled na může, jak zajistit jeho spokojenost, jak muže chápat a bla bla bla. Kolik znáte článků a knih, které radí mužům, co by měli dělat, aby jejich ženy byly spokojené a jak mají chápat jejich odlišnost a jak mají něco opravdu dělat, aby jim to doma opravdu fungovalo?
Mně se to totiž zdá v hrozném nepoměru, ale třeba je to jen má neznalost trhu.
 Tulka 


Re: Chybí nám kořeny. 

(28.2.2009 18:28:27)
Helo,to nebude neznalostí trhu~:-D
 hela 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(28.2.2009 18:14:47)
Pořád se opakuje, co by měla žena dělat, aby se měla dobře, aby jí to doma jakž takž fungovalo, a hlavně, jak má brát ohled na může, jak zajistit jeho spokojenost, jak muže chápat a bla bla bla. Kolik znáte článků a knih, které radí mužům, co by měli dělat, aby jejich ženy byly spokojené a jak mají chápat jejich odlišnost a jak mají něco opravdu dělat, aby jim to doma opravdu fungovalo?
Mně se to totiž zdá v hrozném nepoměru, ale třeba je to jen má neznalost trhu.
 Pavla 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(3.3.2009 2:37:00)
Tedy Jano, jsi fakt husa. Víš dokonce, že i Dr. Plzák považuje líného chlapa za jedovatou kategorii do manželství? Asi těžko. Je-li líný, vyhodit, nebrat. Nepřemýšlet proč je líný, vždycky bude líný, klidně ho hýčkej, pracuj na něho, ale nedoporučuj to jiným. Zabalit, převázat pentlema a poslat ho zpět k mamince. A ještě ho, chudinku, dostávat ze stresů? Ty má nejspíš z toho, že se ještě nutí chodit do práce, takže doma už se jen musí válet ve stresech. Máš-li pečovatelský komplex, zajdi do naděje, vyber si pár bezdomovců a hýčkej je, pracuj na ně a toleruj jim, že jsou líní a nechtějí nic dělat.
 Luky, 3 děti 
  • 

blábol 

(23.2.2009 8:50:21)
Každý ať si zamete před vlastním dvorkem, ale přiznejme si, že muži jsou velmi zhýčkaní. Podle mého může v pohodě fungovat model muž v práci, žena v domácnosti s dětmi, ale jak je v článku i v některých reakcích uvedeno - muž jednou pohlídá děti a už si myslí, že je mistr světa a že na něj žena přenáší tíhu chodu domácnosti. Ta neviditelná práce, kterou ženy dělají, se dá těžko ocenit a zaplatit a to muži vůbec nevidí. Kdo jim to vysvětlí?
 Petula2 dospívající a 1 mimi 
  • 

Re: blábol 

(26.2.2009 11:34:33)
Já souhlasím,1 manžel se o děti postaral,šel s nima ven,doma hrál,stavěl kostky,kreslil,atd.Když jsem šla z dětmi ven,dokázal uklidit,vyžehlit.Pokud mě kamarádky nutili jít do společnosti,tak mě doslova vyhazoval at si odpočinu.Zdá se idilka,ale zase chlastal,a to když začal tak nevěděl kdy končit.Až to skončilo rozvodem.Druhý manžel tohle dělal než jsme se vzali.Prý pro vzor pubertákům.Dnes nešáhne na nic,synka nevezme na procházku.Pomalu ani jídlo si neudělá.já chodím každý den tak na 2 hodky do práce a on nepomůže,ještě kojím,ale 1 ho hlídal a pak na mě řval že je na nervy a syn plakal a plakal..Nevěděl si s ním rady,prý jestli chci makat,mám malého brát sebou nebo se na to vykašlat.Tak ho beru sebou.Práce mi to dovoluje.Peníze jsou potřeba při dvou studujících na které jejich vlastní otec nyní kašle.Tak nevím co je lepší.Mít manžela co chlastá a pomáhá a nebo hodného,ale líného jak prase,který sedí s nohama nahoře jak král.Kolikrát už toho mám fakt dost že stávkuji a neudělám krom maličkého nikomu ni.
 Lenka, 2 dospělí kluci 
  • 

blábol 

(26.2.2009 18:43:09)
To ti schvaluju,nedělej jim blbce, měla jsem taky chlapa, který mi nepomohl a když jo, tak jen proto, abych viděla, jak jsem neschopná. Teď žiju sama jenom s klukama a protože jsem je tak vychovala, nepřijde jim zatěžko vyluxovat, umýt nádobí, uklidit společnou chodbu v paneláku, prostě všechno berou jako samozřejmost, akorát jim to musím říct. Já bych mu dala, aby na mě řval.. je lepší být sama...
 Petula2 dospívající a 1 mimi 
  • 

Re: blábol 

(27.2.2009 9:37:03)
Já vím,asi je lepší být sama,ale lehce se říká a realita je jiná.Sama občas přemýšlím jak dál...Jsem na vše sama a občas mi to dost leze na mozek.To už pak ječím na všechny velký a pak jsem prý nesnesitelná.Nejhorší jsou víkendy,kdy si manžel vezme jeho 9 letého syna a ani se o něj nepostará.Hlavně že ho tu chce.Prý to nechápu,jemu stačí blízkost jich dvou.Ale co já?Má rozmazleného spratka,kterej si vše může dovolit,chodí jen draze oblékanej,protže z trhu to prý je podřadné..tvrdí jeho matka,spát chodí až kdoví kdy...baví se semnou.(bych si vyprošoval,moje věc,se o tom nebudu bavit)..škoda slov,at uvařím cokoli...jeho odpověd to nejím se pobleju atd.To už je opravdu o nervy.Tak jsem to vyřešila tím,že si ho nevšímám...jíst dostane až si vyloženě řekne nebo bych se zbláznila,když neřekne hladoví a spát?To jsem si vydupala že nejdéle v 10,takže opravdu jde až v 10.Přeci nebudou dospělí spát a tohle malé dítě koukat do 3 rána na televizy.Proč to prý zakazovat,když ho má 1 za 14 dní.A ted holky radte
 Lenka, 2 dospělí kluci 
  • 

blábol 

(27.2.2009 13:42:48)
Teda já vím, že budu vypadat jako přemoudřela ženská, co každýmu ráda radí, ale já jsem nikdy neměla problémy ani s cizíma dětma.. Kámoška má děcka ve věku našich, matku pomalu neposlechly, já jsem na ně zařvala a kmitaly jak švýcarské hodinky. Možná to ty děti opravdu vycítí, co si ke komu mohou dovolit. I synovec velice brzo pochopil,že doma si může dělat, co ho rodiče nechají (mimochodem-má 21,fetuje,tahá se s partou), u nás musel respektovat naše pravidla.. Dupla bych si.. Ale jak říkám, je to můj názor a omlouvám se,jestli to někomu přijde nafoukané..
 Pavla 
  • 

Re: blábol 

(3.3.2009 2:45:51)
Luko, asi takové Jany jim to nevysvětlí, viz můj příspěvek. Dokud budou takové české husy jako Jana, tak zhýčkaní čeští pánové se budou mít dobře. Zkrátka musí být české ženy opatrné a nebrat si zhýčkané chlapce, jenže těch je dost, už je takto vychovávají jejich milující matinky a pak to musí podle nich převzít snacha. Mohla bych povídat, jaké mají dnes stresy v práci jak muži, tak ale i ženy, řekla bych, že ženy více. Urvaná z práce, vystresovaná, přijít domů a přebalovat chudáka manžílka, který leží na gauči a pláče nad svými problémy? Kdo pláče nad mými? Ano literatura pro nás pro ženy, jak zacházet se svými mužíčky, kteří jsou z Marsu, abychom jim nešláply na kuří očko, jak takticky a diplomaticky na ně, chudáčky, a opravdu neexistuje jedna kniha pro muže, jak se chovat k ženám, jak o ně pečovat, jak jim pomáhat v dnešní nelehké době atd. A to ještě tomu dá korunu redaktorka Scarlet (jestli se ale jenom nevydává za ženskou, třeba je to ten Scarlet).
 metty, 3 kluci 


A to má být co? 

(23.2.2009 8:53:05)
Zajímalo by mě, kde vidí Natanela místo ženy a muže žena u plotny, muž na poli? Z obecných frází o jednom tělě (ha, ha - někdy bych tu svojí půlku těla s chutí přizabila) se toho člověk moc nedozví.
 Natanela 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 9:18:36)
metty, ono to dobře funguje v praxi. Když bys měla doma muže, který tě bude milovat jako sebe samého. Představ si to. Nebylo by pro něho problém pro tebe něco udělat, vždyť by to dělal pro sebe. Neříkal by, co zase chceš, zas nějaký problém. Bral-li by tě jako součást svého těla, změnil by se i jeho postoj k tobě. Ruku na srdce, která z nás netouží po takové lásce.
A co ty? Změnila bys svůj postoj ty k němu, když by tě neustále zahrnoval láskou, na tou spoutávající, ale tou, která dává sílu.
Věř mi něni to nedosažitelná teorie, je to moje 15ti letá praxe v manželství. Dá se jít v manželství stále dál, láska a zamilovanost, která je na počátku vztahu je nesrovnatelná s tou, ke které se můžeme postupem let dopracovat.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: A to má být co? 

(23.2.2009 11:18:54)
No křesťanstvím to asi nebude to jsou zase fanatický kecy - promiň, ale dle tebe to jinde než u křesťanů nemůže fungovat?
Nemůžeš mi napsat, kde přesně to v té bibli je, protože moje tchýně (křesťanská fanatička) o tom asi nikdy neslyšela.
My už to spolu s manželem táhnem dvacátý rok a nemůžu si stěžovat. Nemůžu říct, že by jsme měli role nějak rozdělené, prostě každý udělá co je potřeba. Myslím tím domácnost - já např. snad nikdy v manželství nemusela vysávat - on zase nežehlí.
 Dobra1 


Barco, pro tvou tchyni a nejen pro ni 

(23.2.2009 15:06:28)
Pokud je krestanka, ukaz ji v bibli toto: Efezskym 5. kapitola verse 23-33. Mluvi se tu i o podrizenosti zeny, ale hlavne o lasce muze k zene. Je hodne tech, kteri se ridi jen tim prvnim a na to druhe zapominaji. Dobre je si take pripomenout Efezkym 6.4 (tyka se samozrejme obou rodicu, ale uz jsem psala, ze biblicky ma hlavni odpovednost pred Bohem za vychovu deti muz).
Jo a doporucuju se jeste podivat na definici lasky - 1. Korinstskym 13.4-7
 MirkaEyrová 


Re: Barco, pro tvou tchyni a nejen pro ni 

(26.2.2009 23:33:14)
Dobri, možná toho víš víc o křesťanství. Možná by bylo dobré dát tu "podřízenou roli" ženy do kontextu s dobou a místem, kde byly základy křesťanství položeny. Mě samotnou ty informace překvapily, jenže já se ještě biblí neprokousala, takže ty info mám "jen" z druhé ruky.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: A to má být co? 

(23.2.2009 11:20:51)
Jen ještě malé rýpnutí. Nikdy mi manžel neřekl co zase chceš. Takhle doma nekomunikujeme - máš asi trošilinku zkreslenou představu o mimokostelnických manželstvích.
 Dobra1 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 9:21:42)
V bibli to neni o tom, ze zena je doma u plotny a muz v praci na poli.
Muz ma byt hlavou rodiny a milovat svou zenu, jako Kristus miluje svou cirkev (cirkev= vsichni krestne). To znamena, ze ma rozhodovat o dulezitych vecech, pomahat, kde je treba (vcetne prace v domacnosti), ma travit cas s rodinou - napr. planovat spolecny cas, podilet se na vychove (biblicky je ostatne vychova otazkou prave muzu, oni za ni nesou pred Bohem konecnou odpovednost), umoznit zene odpocinek.
Zena ma sveho muze ctit a milovat a podrizovat se mu. Znamena to, ze mu da cas pro sebe,na odpocinek po praci, soucasne by mela chtit, aby vzal na sebe svou odpovednost (viz vyse), ale pak se mu do ni nemichat. To jest rict v soukromi svuj nazor (myslim ne pred detmi, tady by meli oba vystupovat co nejjednotneji), ale konecnou odpovednost nechat na nem, pokud jeho jednani primo neohrozuje deti na zdravi. Musi ho pak taky nechat nest dusledky - oblikl deti malo ven a jsou nemocne?,tak at je s nimi doma a u doktora on.
Tohle dnes nefunguje bezne ani z jedne strany. Zeny na sebe berou odpovednost muzu a ti nechapou, ze by nejakou v tomhle smeru meli mit.na druhe strane, pokud se ji chopi, casto jim do toho mluvime, protoze to nedelaji podle nasich predstav.
Muzu rict, ze ani u nas to neni idealni, ale prave proto, ze se s Bozi pomoci snazime veci resit tak, aby k tomuhle smeraovali, tak to vetsinou funguje.
 Kudla2 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 9:36:16)
hm, Dobri, a co když je otec třeba plánovací antitalent? musí plnit svou úlohu vrchního plánovače volného času rodiny i tehdy, pokud má na to mnohem výraznější talent manželka? ~y~
 Samarlu 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 9:53:12)
Asi nemusí~d~. O tom to taky není. Moderním jazykem to vysvětluje teoložka jménem Jo Croissant, některé její knihy vyšly i v českém překladu.

Celé je to z mého pohledu a zkušenosti hlavně o spolupráci v páru - kurník, se trochu známe, ten umí vařit a ona plánovat čas nebo on zajišťuje chod vozu a ona plánuje nákupy, to je přece technická věc.

Z principu: je třeba ty věci ocenit (fakt jsem ráda, že se nemusím vrtat v autě a hlídat splátky a řezat dříví a odhazovat sníh, to dělám fakt jen v nouzi, jako třeba když chlap leží s čtyřicítkama nebo tak, manžel je taky rád, že když dorazí z práce po dlouhý šichtě, tak dostane něco k jídlu, že jsem nenechala jeho vyprané prádlo hnít v pračce, než se k tomu dostane..., že nosím v hlavě, kdy se má s dětma kam jít) a rozdělit - ale opravdu spravedlivě, podle možností a talentů. Je to docela práce, ale podle mě se velmi vyplácí. Taky jsme si kus toho rozdělení vyhádali - občas se nezadařilo, okolnosti se mění a je třeba změnit styl práce, některá práce se zviditelnila až po upozornění...

Takže investovat kus sebe, snažit se vidět práci, ocenit, v čem je partner dobrý, nebát se netradičních řešení na míru, nenechat se svázat tradicema (jako inspirace jsou dobré), snažit se.

Jednu věc nevím: jak vylepšit vztah, kde je snaha jednostranná.

Musím dodat, že jsem měla kliku, vzala jsem si chlapa, co žil pár let sám a stihl si všimnout, že jídlo se samo nevyskytne, nádobí samo neumeje, fusekle samy do pračky nenaskáčou.
Jak nechat dozrát mládence z mamahotelu, to taky netuším.
 Dobra1 


jednostranna snaha 

(23.2.2009 15:19:29)
Myslim, ze neni v lidskych silach, aby takovy vztah fungoval. Kdyz se dokazes spolehnout na Boha, on da cloveku casto silu zit i v takovem nevyvazenem vztahu a meni i partnera. Ale fakt to chce tu vec plne odevzdat a prestat se sam o neco snazit (tj partnera do neceho dotlacit). je to hrozne tezky, clovek ma pocit, ze se prece musi sam snazit a casto si vubec neuvedomi, ze kdyz porad prosi Boha o pomoc, tak mu to vzapeti bere z ruky a nenecha mu prostor. A Buh proti nasi svobodne vuli nejde.
 Dobra1 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 15:12:56)
Nejde o planovani jako takove, ale o to, ze rozhodujici slovo ma muz. A pokud sveri tuto roli zene, protoze je na to lip vybavena, je to v pohode.

Neco jineho je, kdyz ji to "hodi na krk" z pohodlnosti, jen aby mel klid, i kdyz by na to mohl mit cas a ma i vetsi talent. A nejhorsi je, kdyz se takovyhle manzel jeste vytahuje, ze on by to udelal lip a pritom se sve zodpovednosti sam vzdal.

 myš 
  • 

Re: A to má být co? 

(23.2.2009 10:25:53)
Hmm, hlava rodiny rozhodující o důležitých věcech, co to přesně je? O jakých důležitých věcech má rozhodovat muž a proč? Protože rodinu živí? Ale to už dnes v 90% není vůbec pravda, na živení rodiny se podílí i žena, i když třeba v menší míře.

Tenhle model ja patriarchální a zastaralý. Žena je schopná úplně stejně rozhodovat o mnohých věcech jako muž. Podle mě je nejlepší model dvou rovnoprávných rolí, kde se na rozhodování podílí oba a pokud se neshodnou jsou na řadě kompromisy. Každý samozřejmě může mít větší vliv v rozhodování ve věcech, kterým líp rozumí, tzn. jaká se třeba udělá střecha na baráku nakonec po prodiskutování rozhodne muž, protože o tom ví mnohem víc a pod. U nás to tak funguje a nepotřebujeme žádnou přemoudřelou hlavu rodiny s rozhodovací pravomocí.


 10.5Libik12 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 10:33:02)
Organizační hlava rodiny existovat musí,byl by chaos. Je to ten, kdo určí, kam se dávaj ručníky, mycí potřeby, kdy se myjou okna, v kolik bude oběd. Bývá to spíš ženská.

Neříkejte mi, že v rámci ideálu, řešíte s manželem, kam si dávat fusekle a v kolik vybírat schránku na poštu.

Existuje prostě jeden, kdo řekně: "Buď tak hodnej(a), zítra tohle udělej". No, jenže, pokud to řekne takhle, tak už podporuje nadřazenost, jelikož on přece nemá co prosit a pro toho druhého to má být samozřejmé.

Je to boj o slovíčka.
 myš 
  • 

Re: A to má být co? 

(23.2.2009 10:42:12)
Libik

řešíš trochu něco jiného, tady byla řeč o rozhodování v důležitých záležitostech, ne o tom, kdo rozhoduje, kam se dávaj fusekle. Hlava rodiny asi nerozhoduje o tom kam příjdou modrý fusekle a kam červený a co bude zejtra k obědu.

Organizace běžných provozních věcí v domácnosti je podle mě něco jiného, než o čem tady píšou věřící v souvislosti s biblí a rozdělením rolí v rodině.



 10.5Libik12 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 10:48:46)
Já jsem spíš volně navazovala na výtky tomu, že manžel řekne "ukliď si, já ti pohlídám dítě"
Dle mého je strašně složité, aby 2 dospělí lidé bez toho, aby byl jeden šéf praktických věcí, technicky koexistovali.

Existují muži, kteří udělají, co jim žena žekne (a naopak), ale distancují se od rozhodnutí(kam jít s dítětem, co mu dát na sebe, co koupit, kdy se vrátit,..) kdo je v takovém případě úkořen?

Konzervativní hodnoty rodiny jsou zajímavé téma, nicméně u nás naprosto přežité, nemyslím, že by se jich někdo dovolával s odkazem k Bibli.(myslím v měřítku české společnosti)
 Ráchel, 3 děti 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 16:58:42)
tak u nás jsem na některé praktické organizační věci spíš já (co se bude vařit, koordinace rozvrhů atd.), ale na jiné zas manžel - já nejsem totiž například schopná komunikace s bankami nebo hlídat, jestli mají děti zaplacený legitky. Takže jsme šéfové praktických věcí tak nějak oba.
 Zasjaj. 


Re: A to má být co? 

(27.2.2009 5:22:46)
Libik
"organisacni hlava rodiny" to mi pripomelo muj rozhovor s otcem:
ja: "tati, maminka rodi deti a na co je tatinek?"
otec: " ten je hlavou rodiny" ~2~
 DENISA 
  • 

Re: A to má být co? 

(23.2.2009 11:02:10)
Tak tento model vztahu bych asi fakt neustala - ctit, milovat (to ano) a PODRIZOVAT SE MU. To je jak 200 let zpatky.
 Dobra1 


Re: A to má být co? 

(23.2.2009 15:52:51)
napsla jsem to uz vyse- svemu sefovi praci se taky podrizujes, stejne jako platnym zakonum. Je to o vyznamu toho slova, ze respektujes jeho rozhodnuti a nejdes pres nej, i kdyz se ti nekdy zda mimo.
 MM, 2 kluci 
  • 

@Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 18:29:00)
... - vždyť partnerství/manželství a vztah šéf-zaměstnanec jsou dvě úplně různé věci!

Jasně že se šéfovi "podřizuješ", holt to tak v pracovním životě chodí, ať už chceš či ne, a nějak se živit musíš, tak to přijmeš, pokud ten šéf není úplný despota a práce Tě jinak jakžtakž baví. (A mmch. částěčně už dneska máš na některých pozicích taky možnost spolurozhodvovat, určitá míra demokracie v některých podnicích už je...)

Ale vztah s partnerem/manželem je přece něco OSOBNÍHO - to přece nemůžu brát jako v té práci, jako že "tak to prostě chodí" a šmitec, nýbrž tady je na NÁS dvou, jak si to uděláme!

Je to náš jedinečný, osobní vztah a rozhodně bych do něho nevnášela hierarchie typu šéf-zaměstnanec - to se tam podle mě vůbec nehodí! Proč taky?

Je to prostě o tom, jak si to s partnerem domluvíme, "naladíme" na sebe navzájem, a jak se nám to pak během soužití podaří realizovat. A když si řekneme (a oba to tak cítíme), že u nás nechceme aby existovala "nadřízená autorita", "hlava rodiny" nebo jak to nazvat, tak prostě nic takového v našem vztahu nebude (resp. kdyby se to někdy nechtěně vplížilo, zkusíme na tom pracovat, aby se to zase změnilo směrem k rovnoprávnosti)!
 Dobra1 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 21:51:34)
Ja jsem tim chtela rict, ze nekdo musi mit posledni slovo tam, kde se neshodnete. To nijak nevylucuje spolurozhodovani v dulezitych vecech. V praci je konecna odpovednost na sefovi, i kdyz jeho rozhodnuti nakonec bude ve vsem tvoje a z jeho puvodniho nevrhu treba nezustane nic.
V tomhle je to v partnerstvi podobne. Ja si proste myslim, ze v takovuch situacich, kdyz proste neni mozna dohoda, ma zena ustoupit a nechat na muzi, at to tedy resi po svem a nechat na nem i pripadne negativni dusledky rozhodnuti. Pokud nastanou, muz si obvykle uvedomi, ze je pro priste dobre sve zene naslouchat. A pokud je vysledek naopak lepsi, nez by byl po zenine navrhu, melo by to byt dobre pro oba a pouceni zase pro zenu, jestli priste v takove situaci ma zastavat drivejsi nazor.
Moje znama se casto hadala s muzem ve vecech, kdy byl "slepy" k tomu, ze by jeho jednani mohlo miy nejaky negativni dopad na deti. rikal: Ja to taky zazil a bylo to v pohode... deti zbytecne rozmazlujes..Jednou trval na dlouhe zajizdce k jeho rodicum pri ceste na dovolenou, i kdyz bylo dost vedro. Tak mu nakonec ustoupila, vzala s sebou co nejvic piti a jeli. Cestu absolvovali, ale i pres vsechna opatreni bylo vecer detem spatne z prehrati v aute, presne jak to dopredu rikala. Muz se pak celou noc i nasledujici den o deti staral, nosil je na zachod, kdyz zvraceli, daval jim tekutiny,... Ona nechala vsechny dusledky na nem, radila jen, kdyz se prisel zeptat. A on to delal, protoze uznal svou chybu. A priste ji mnohem vic naslouchal a promyslel, jestli ma trvat na svem.
Mimochodem, ona si moc dobre uvedomovala, ze detem bude spatne, ale nebudou vazne ohrozene, jinak by neustoupila a nehazardovala.
 Teraza Horáková 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 22:02:13)
dobri, nezlob se, jen názor. Ne, vždy nemusí mít poslední slovo manžel. .... u nás něco jako poslední slovo vlastně neexistuje...jakože by měl někdo pocit uspokojení "já jsem to rozhodl". Tím se nevychloubám úžasným manželstvím, existuje prostě něco jako dohoda obou stran, kdy kdo ustoupil jsem vlastně nikdy neodsledovala.


Uvedu ilustrační příklad, ale zase z našeho manželství. Šlo o manželovo zdraví a fakt nechtěl a zuby nehty se bránil tomu, že má zdravotní problém. Udělala jsem první krok za něj, prostě jsem ho objednala na vyšetření (znám ho, tušila jsem, že tam půjde, ale čekala jsem, že na poslední chvíli odmítne). Překvapil, šel tam, vydržel, přetrpěl, od té doby chodí pravidelně.

Vyhrála jsem, tím, že jsem ho ukecala a on také, tím, že tam šel...... bylo to na poslední chvíli a potřebuju ho živého a zdravého..... a on vyhrál víc. Vlastní zdraví. O čem to tedy celé bylo? O ničem.....

no a na tohle se dají aplikovat i běžný životní problémy.... tak hledejte vítěze. Kompromis je o tom, že nikdo není ublížený, nikdo se necítí "navrch", jde prostě o dohodu, která nakonec vyhovuje všem.
 Dobra1 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 22:12:01)
Ja se nezlobim. Spis to potvrzuje, co jsem rekla-ze k situacim, kdy dohoda opravdu neni mozna, dochazi v dobrem vztahu jen zridka.
Ale kdyby se tvuj muz zasekl a nesel, nic nenadelas, do auta ho nasilim nestrcis a neodvezes. Dusledky odmitnuti jit by jste pak nesli oba, on bolesti ze zubu a ty bolesti nad nim.
 Teraza Horáková 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 22:20:27)
dobri, asi ne..... a asi se trochu potvrzuje to "babičkovské" a to, co nesnáším.... taktizování, vydrbávání s druhým..... ale nemám pocit, že jsem vyhrála, nebo taktizovala....

svého muže znám a on není pitomec, který nepozná, že ten problém opravdu asi nějaký má, pro něj je prostě jednodušší dorazit na dohodnutou schůzku, než si ji sjednat

O zubaře nešlo, tohle bylo vážnější, ale i toho zubaře jsme takhle ( to je snad prokletí chlapů, že se bojí), pořešila takhle - sehnala jsem lékaře, co dělá ošetření nejen pod injekcema, ale pod hypnózou :-)))) nebyla třeba.

Omlouvám se za odbočení, jak jsem psala, mně se příčí dělat "brikule" kvůli běžnostem, natož kvůli vážným věcem, ale pokud ten vztah funguje, - jsem poměrně stará na to, abych potřebovala "vrchního velitele" nebo toho, kdo rozhoduje o věcech, penězích, chodu rodiny, prostě se dohodneme.
Mně prostě připadá pitomý podřizovat se v běžném životě partnerovi, jakože má poslední slovo a právo veta.
 Grainne 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 22:50:49)
Terezo
muž a žena jedno jsou, tvoří jeden celek. Jak může část jednoho celku řídit druhou část celku?
Pokud celek pracuje jedním směrem, je funkční bez ohledu na počet vynesených odpadkových košů a bez ohledu na to, kdo o tom rozhodl. Pokud celek nefungue, rozpadne se.

Nehodlám ničit partnerský bztah hlubokomyslným dumáním nad tím, kdo je tady šéf, nebo dokonce kdo má oprávnění stát se šéfem. Nepopírám, že někdo šéfa potřebuje, pak si důvod najde, já ho nepotřebuju, potřebuju funkční partnerský vztah. Partnerský, nikoliv vztah podřízeného a nadřízeného.

Pak už zcela logicky vynese odpadky ten, kdo stojí blíž.
 Teraza Horáková 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 23:20:25)
ano, Grainne, pro mně krásně vyjádřeno a bezezbytku souhlasím.... Podalas to jednoduššeji a pochopitelněji, ale přesně TAKHLE to vnímám. děkuju.
 Pavla 
  • 

Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(3.3.2009 4:00:14)
Grainne a Terezo, přesně souhlasím, křesťani nadělají spoustů keců o podřízeností a nadřízenosti v manželství, podle nich manželství jinak nefunguje, ale s tím nesouhlasím, nejkrásnější vztah je ten, který popisujete vy dvě. Jsem moc ráda, že se tu někdo takový našel, moje dcera má také takový vztah, vůbec nechápe, jak se někde pořád o něco dohadují, kam v létě, v zimě, kdo vynese koš, hádat se o blbostech, a pak mohou křesťané "radit". Oni se o všem dohodnou úplně bez problémů, a to jsou oba dominantní, ale zároveň inteligentní a mají se rádi, myslím, že totéž je u vás. Ale jsou nevěřící, takže křesťani by jim ani nevěřili, protože funkční manželství mají jenom křesťané, ale já vím, že to tak není, jenom pořád radí pohanům. Jak píše Tereza, manžel problém se zuby, chápu to stejně, přece jenom totální blb by to neřešil. Klidně ho objednám, znám chlapy, že jsou ještě zbabělejší u doktorů než my ženské, v nejhorším tam s ním i půjdu, ale kdyby k zubaři odmítl jít, tak se leknu, že jsem si vzala totálního pitomce. Zub se sám nespraví a nepřestane bolet. A Dobri honem musela napsat, a co kdyby nešel k zubaři? To je právě problém těch křesťanů, asi si berou pitomce, že vůbec musí položit tuto otázku.
 MM, 2 kluci 
  • 

Grainne, přesně tak! 

(24.2.2009 12:18:47)
Není v podstatě co dodat.
Snažila jsem se výše říct něco podobného, ale nevím zda to má smysl, když Dobri stále trvá na tom svém "ustanovení", že "šéf", co má poslední slovo, má být muž.
Přitom tu podle mě nezazněl ani jeden opravdu pádný argument, proč by to tak mělo být... :-/ ?
 Grainne 


Re: Grainne, přesně tak! 

(24.2.2009 12:39:42)
MM, argumentem je, že je to prostě dáno. Ve skutečnosti to tak být nemusí, ovšem je nutné udržovat ten dojem navenek. Křesťané "to tak mají". Jestli tomu opravdu věří, nevím.
Já si nějak nedovedu představit, proč by Bůh vyráběl pracně dva lidi, aby jeden mohl šéfovat druhému, žebro může být naopak vnímáno jako symbol jednoty, jednoho celku a hříchem není poznání, ale rozpad jednoty celku, kdy jeden převzal nadvládu nad druhým. Mohlo klidně dojít k interpretační chybě.
Dokonce ani nikde nevidím ten důvod nadřazenosti, nikde není psáno, že muž je moudřejší, schopnější, lepší.......
 Dobra1 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 23:01:48)
My se taky dohodneme. Ale meli jsme i situace, kdy to neslo. Moje mama nam hrozne zasahovala do rodiny a ja to nevidela, protoze jsem byla takhle vedena cely zivot. Sice jsem s ni casto diskutovala, nekdy se hadala, ale nakonec jsem vzdycky ustoupila. Mama je vyborny manipulator a kdyz neco chce, dokaze na to napnout neskutecne sily, aby toho dosahla, tedy hlavne, aby druzi udelali, co chce. Bylo ji jedno, ze uz jsem na dne, staram se o maleho hodne urvaneho novorozence, chodim s ni kazdy den za tatou do nemocnice (dceri byly 4 tudny a uz chodila denne s nami, v jedinou denni dobu, kdy spala dyl nez 10min v kuse a manzel byl v paraci do sedmi, takze hlidat nemohl), posloucham kazdy den do pulnoci jeji narky v telefonu... Ona mne prece potrebuje a ja se o ni musim postarat, muj chlap at se laskave postara o dceru a uklidni ji, kdyz rve hlady a chce nakojit, hodinovy rozhovor s ni ma preci prednost, ne. A tek podobne. Manzel musel zasahnout nebo uz bych se opravdu shroutila a on taky. Ja to tehdy fakt dobre nevidela a hadala jsem se s nim, ze mne mama opravdu potrebuje, at to jeste chvili vydrzi... Jenze tohle trvalo nakonec vic nez rok(krome navstev v nemocnici) a shorsovalo se to, muz a dcera byly odsouvani cim dal vic, kdykoli mama chtela a vydrzela tlacit dost dlouho. Nakonec me doslova donutil, abych ji na nejakou dobu nebrala telefon a neotvirala dvere, kdyz 5 min. v kuse zvonila, jen aby mi mohla vynadat, ze jsem nevdecna dcera...
Myslim, ze kdyby muz tehdy nezasahl, byli bychom uz rozvedeni a ja naprosto na dne a v depresich. A byla by to i jeho chyba a jeho odpovednost za celou raodinu, kdyby to neudelal. Moje chyba by byla, kdybych ho neposlechla a nasla si nejakou cestu k tomu, abych se od mamy nechala dal vydirat.
Mimochodem, dnes mame vztah s mamou mnohem lepsi nez za poslednich 15 let pred tim.
 Tulka 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 23:20:00)
No to je smutný,ale zrovna tak mohl mít takovou matku tvůj muž a ten příběh mohl proběhnout obráceně,ne?
 Teraza Horáková 


Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(23.2.2009 23:33:18)
dobri, moc Ti přeju, že se to obrátilo.... a že jste pochopili, že když jste spolu a MÁTE DĚTI, rodina jste Vy. To by bylo na dlouhé povídání, psala jsem to na jiné diskuzi, já mám tu okolní rodinu velikou a širokou a někdy je opravdu těžké "ukočírovat" zájmy mojí vlastní rodiny - tj. našich dětí, partnerovy a moje.... a ty okolní.

Dojde-li ke sporu, jsem 100 % za mým manželem (a aby to nebyla taková švanda jednoduchá, manžel má děti z prvního manželství:-))), někdy si připadám jako "klaun na tenkém laně", ale... na manželovi mi záleží a hodně by mi vadilo, kdyby se trápil, že odmítám jeho děti. A ač jsou bývalé ženy, jsou minimálně z 50-ti % jeho.... a genetika je prevít, někdy i více :-)))) .... atd. Jsou fajn a mám je osobně ráda. A docela těžké rozhodování je, koho máš ráda míň nebo víc, abys mu stranila v nějakým (vždycky totálně nesmyslným) sporu. Např matka versus manžel. Otec versus sestra atd. Matka versus bratr, Otec versus vnoučata (naše děti) atd...


a dobri...., přes tohle přes všechno jsem nakonec projela asi tak rok, nebo rok a půl léčbu antidepresivy, BOHU DÍKY za varování.

Tlak z mnoha stran, aby mi došlo, co je důležitý. Důležitý je, abych byla v klidu a pohodě JÁ - komu to bude znít sobecky - jeho problém - ale pak se mohu starat o domov, klid, pohodu, okolí, se rozdám.... samozřejmě s výjimkou krizovek, bylo dost jedno, jestli je mi psychicky blbě, když mělo dítě 39,5 teplotu, co nešla srazit, nebo se věšel bratránek z nešťastný lásky....

myslím, že kraviny (tzn. kdo co rozhoduje) si můžeme nechat na dobu, kdy přejde problém, tj., kdy je někomu zle fyzicky, je nemocný, psychicky, no a pokud se následně začneme hádat o tom, kdo víc pomohl, nebo "beze mně by to nešlo", tak je něco špatně ve vztahu.


 MM, 2 kluci 
  • 

Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 12:26:32)
... že to bylo zrovna tak - stejně tak to může být naopak, tj. žena by takto "zachránila" svého muže a vlastně i manželství!

To jsem právě výše myslela - že někdy je to jeden partner, jede druhý - prostě podle situace a problematiky o které jde, podle toho kdo z nich zrovna v tom okamžiku má větší přehled o situaci či větší sílu odhodlání to rázně řešit (v Tvém případě to byl zrovna muž, ale jindy to může být zase žena). STále jsi neuvedla přesvědčivý argument, proč by to měl být vždycky muž, to tvrzení mi prostě přijde mimo realitu!
 Dobra1 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 15:15:55)
Tak jo, uznavam, ze to asi neumim dostatcne vysvetlit. Podle mne proste aby vztah dobre fungoval, musi mit jeden v jinak nevyresitelnych situacich rozhodujici slovo. No a ja jsem presvedcena, ze odpovednost za rodinu jako takovou ma na prvnim miste chlap aje dobre, kdyz v tom dokaze stat. Coz znamena, ze v nerozhodnych situacich ma mit rozhodujici slovo-at uz zni "bude po mem" nebo "dobre, ustoupim, bude po tvem."
U mych rodicu to bylo dlouhodobe obracene, protoze tata mel oravdu hodne prace (doktor s 10 sluzbama do mesice, rano do prace vstaval v pul ctvrte)a malo casu na nas a mama si zvykla rodinu vest a rozhodovat. Byli spolu dlouho, nemeli vazne problemy, ale i moje mama dnes uznava, ze nejkrasnejsi byly posledni tri roky, kdy byl tata v duchode, ale ona jeste pracovala a byla tak unavena, ze na vedeni rodiny uz ji moc sil nezbylo a nechala ty veci zpatky na tatovi, ktery byl zase sice starsi, ale doma mel moznost nacerpat vic sil. Vlastne z celeho manzelstvi nejradsi vzpomina prave na tuhle dobu.
No a ja mam stejne zkusenosti. Pokud na sebe beru zodpovednost tam, kde by ji mel mit manzel, nejak to nikdy neni tak dobre, jako kdyz mu to necham.
Dokazu si predstavit, ze to nekomu dobre funguje i naopak, prirozene dominantni zena a prirozene lehce submisivni muz, kdy ji m obema vyhovuje, ze v nerozhodnych situacich rozhoduje ona.
Podle mne je ale u prumerne zeny a prumerneho muze normalnejsi prvni varianta, ja aspon neznam zenu, ktera by ve svem muzi nechtela mit oporu. A oporou je ten, kdo prebira odpovednost za dohodou neresitelne situace.
Osobne me na cele tehle diskusi vadi vadi postoj, ze takove situace nejsou a tudiz vzdy existuje moznost dohody o tom, kdo bude mit hlavni slovo tentokrat a kdo ustoupi.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 15:19:55)
Dobri, oporu nechápu v tom smyslu, jak to píšeš. Takovou nepotřebuju a nechci. Mně spíš vyhovuje "v takových případech je ochoten přistoupit na moje řešení, neremcá a podpoří mě v tom".
 Dobra1 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 17:58:59)
Coz znamena, ze hlavou v takovych situacich jsi ty. Pokud vam to obema vyhovuje, prosim.
 Pole levandulové 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 15:54:05)
Dobri, pokud nastane ve vztahu situace, kdy nejde logicky rozhodnout aby byli spokojeni oba, tak si maji hodit korunou, protoze jinak bude vzdy jeden z nich ten, co se muze citit ukrivdene - to jsou slova Dr. Plzaka, ktereho nemusim uplne ve vsem, ale tady ma pravdu.
Pri tvem popisu, kdy "o dulezitych vecech rozhoduje muz, protoze je to muz" mi vstavaji chlupy po tele nechuti.
Sama ziju s manzelem v osmiletem vztahu, o dulezitych vecech probiha porada o nedulezitych rozhoduje ten, ktery se k nim dostane v dobe, kdy je potreba rozhodnout. Nedela nam potiz se nejak dohodnout a fungovat rovnopravne, oba pracujem, oba vydelavame, oba pecujem o domacnost /pripadne na to nekoho najimame/, oba mame volny cas, ktery travime vetsinou spolu se synem, ale nekdy i kazdy zvlast. Ale rozhodne odmitam, ze by o necem mel rozhodovat vyhradne muz, jen proto, ze ma penis a tudiz i nejspis nejake nadprirozene schopnosti, ktere jsou zenam cizi.
Jinak jsme pochopitelne vsichni ateisti, rekla bych, ze z rodiny, kde je ateismus velmi zakorenen :-)
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 17:44:28)
Souhlasím se Skramuškou, jenom trochu doplním.
V našem případě často rozhoduje o věcech ten, kdo má o příslušné oblasti rozhodování lepší představu nebo zkušenosti nebo schopnosti.
Manžel dělá zásadně všechna technická rozhodnutí a rozhodnutí, kde je potřeba rychle kombinovat a řešit v návaznosti na jiné okolnosti. Já mám lepší zas třeba intuici – taková ta rozhodování, kdy člověk šlape do neznáma, dělám většinu ekonomických rozhodnutí, jednám s právničkou, většinou vyřizuju telefonáty, jednám třeba častěji se stavební firmou. Manžel má větší pořádek v papírech, tak vede finance v souvislosti se stavbou domu. O běžném provozu domácnosti většinou rozhoduju já, ale manžel je lepší pedagog, ve výchově dětí ho respektuju. Každý z nás řeší, na co má buňky, ten druhý to obvykle respektuje. Taky se někdy rafnem, ale není to často.
 Grainne 


Re: Ale to je přece náhoda... 

(24.2.2009 16:02:57)
dobri, opora je opora a dominance je dominance, to je obrovský rozdíl a nelze to zaměňovat.
Sama vidíš, že za určité situace si vedení lze bez problémů předávat ve chvíli, kdy je vedení jednoho přínosem. To je opora, vedení převezme ten, kdo je v tu chvíli silnější, nebo méně vytížený prací apod.
Pokud je žena submisivní, je to správný model, ale může fungovat bezpočet variant, včetně té, že se vedení prostě předává podle momentální potřeby.

Pokud to tak funguje u vás a je to pro oba vyhovující, je to správné. U nás by tohle nefungovalo, jsme oba dominantní a bez obrovské tolerance bychom se patrně pozabíjeli.
Může se stát, že muž třeba onemocní a budeš mu muset poskytnout veškerou oporu a vedení převzít. Pak to uděláš a nebudeš přemýšlet o "správném pravidlu".
 Pavla 
  • 

Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(3.3.2009 4:04:19)
Dobri, tvoje matka je také věřící? TO by mě vážně zajímalo.
 Pavla 
  • 

Re: @Dobri: Ale to přece nemůžeš srovnávat... 

(3.3.2009 3:48:38)
Z té rady od Dobri, vidíš, jak jsou křesťani ujetí a vůbec nepoužívají mozek. Copak jde srovnávat manželství dobrovolně založené dvěma lidmi a vztah mezi šéfem v práci a podřízeným? V žádné práci prakticky nejsi dobrovolně, do nějaké zkrátka musíš, abys se uživila. Takže první nesmysl. Vůbec si nemůžeš vybrat svého šéfa, jakého ti přidělí, takový je. Máš-li kliku, je solidní, když ne, tak máš stresy nebo se ti podaří přejít jinam, a to není dnes vůbec jednoduché. A motat do manželství zákony, které se musí dodržovat, to je fakt děs. Křesťani jsou něco našprtaní a narazí to na všechno, vlastního úsudku nejsou schopni. Vztah šéfa a podřízeného opravdu není o lásce a zamilovanosti. Vztah mezi manžely není o nadřízenosti a podřízenosti, ale vykládej tohle křesťanům. Když je šéf blb a jenom rozhoduje a nikoho se na nic neptá, tak ani jeho oddělení dobře nefunguje. A jestliže se takto chová v manželství chlap (může to být někdy i žena), tak to hrozí rozpadem. Jedině, když si to ta žena nechá všechno líbit a ustupuje a upozaďuje se, jak jí leckteří radí, je parádně nešťastná, ale to už je přece úděl žen, tak poradí i křesťané. On ti Bůh v nebi odplatí tvoje manželské utrpení už i tím, že tam zase budeš se svým šíleným manželem, toho totiž nepotrestá za to jak se k tobě choval, jako chlap mohl.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(23.2.2009 15:17:52)
No, milá zlatá, my ostatní, pro které je bible prostě jen historický dokument, si z biblických rolí moc nevezmem.
Mmch, když se tahle teorie aplikuje na ostatní, tedy nehumanoidní samce a samice, působí dost legračně :)
 irma 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(24.2.2009 13:15:59)
milá paní,
pokud máte potřebu v každé diskuzi cpát ostatním svůj fanatismus, vyhledejte raději web s podobným zaměřením. Zde není žádná Strážní věž apod.
 Pavla 
  • 

Re: Chybí nám kořeny. 

(3.3.2009 2:57:58)
Natanelo, vy křešťani už mě fakt neštvete se svými "moudry". Když se už oháníš tím co řekl Bůh, znáš vůbec Bibli? Přečti si Starý zákon, jak se tam zacházelo se ženami. Křesťanství totéž, to má zase hlavně na svědomí váš svatý apoštol Pavel. "Žena budiž podána muží svému". A žena v shromáždění ať mlčí". Výroky Pavla, na těch chlapi postavili křesťanství. Nechtěla bych být ženskou ve Starém zákoně, ale ani za křesťanů ve středověku. Ono být ženskou bylo, je a bude vždycky těžší, škoda, že si člověk před narozením nemůže vybrat, být ženou nebo chlapem? Byla bych pro to být chlapem. Být ženskou je v každé době za trest. A už vůbec nepiš, že to je proto, že Eva neposlechla a vzala ze stromu ovoce a snědla, že nás všechny ostatní Bůh proto trestá. Ale že Bůh zapomněl trestat muže, když také jedl? To ti není divné? Vždycky se měli daleko lépe, dovedli si to zařídit, všechno pro ně bylo jednodušší, a když už toho mají dnes ženské plné zuby, tak je samozřejmě zbožné křesťanky ještě napomenou. To víš, oni toho Boha vymysleli a tu bibli přece psali chlapi, takže samozřejmě si to všechno přizpůsobili, aby jim bylo dobře a takové slepice jako ty jim to ještě dnes baští. Jako správná křesťanka se tedy pokoř, podrob se, buď submisivní, modli se ke svému manželovi i Bohu a nám, nevěřícím hříšnicím dej pokoj.
 anemone 


smysl článku? 

(23.2.2009 9:30:20)
Možná po ránu špatně chápu. Ale co vlastně, v kostce, článek tvrdí? Ženy jsou přetížené? Muži jsou přetížení? Ženy jsou nespokojené? Muži jsou nespokojení? Je třeba řešit nějaký "problém"? A pokud ano, lze radu na konci chápat jako toto řešení?
Musím si trošku rýpnout. Líp se mi v poslední době čtou články autorů, kteří takříkajíc nemají psaní článků v popisu práce. Píšou, jenom když mají potřebu něco říci.

 bromelie 


Když nic po manželovi nechci, je klid 

(23.2.2009 9:30:52)
Můj manžel doma funguje pouze na požádání. Když něco chci, tak to udělá (dle jeho vyjádření pomůže). I když poslední dobou i to nijak nepřehání. Když pověsí prádlo a vydělá myčku, tak je přesvědčen, že ten den udělal většinu věcí v domácnosti, které se většinou (samy) dělají. Starám se o domácnost, zahradu a dokonce i auto :-(. Takže máme doma střídavě oblačno. Období, kdy mám po krk práce a dětí a chci po něm, aby se zapojil do domácnosti (to mi neustále leze na nervy a já jemu) a období, kdy máme klidné vzorné manželství, jelikož po něm nic nechci a raději vše udělám sama. Je hrozné, že Česká republika vyšla ve výzkumu nejhůř :-(. Včera tchýně říkala, že manžel byl vždycky tak pořádný a pomáhal. Prý, když měl děda osmdesátiny, tak jí pomáhal s přípravou oslavy :-). Takže tak. Ještě pořád se u nás bohužel bere to, že když manžel vynese koš, tak doma pomáhá (což je ovšem špatně, protože co má doma co pomáhat, on se má zapojit do chodu domácnosti).
 Hadi a spol 


Když zapomíná fungovat 

(23.2.2009 9:48:02)
Na to, aby manžel fungoval doma mám jednoduchý recept - když se začíná "flákat", tak je nejvyšší čas domluvit si s kamarády víkend bez rodiny - prostě se sbalím, v pátek odjedu a vracím se v neděli odpoledne. Přijedu, doma uklizeno, navařeno, vypráno prostě domácnost funkční i beze mě, děti spokojené - no a manžel zase na nějakou dobu funguje stejně jako já při chodu domácnosti a to i bez keců :-) :-)
 bara, 05/07, // 
  • 

Re: Když nic po manželovi nechci, je klid 

(23.2.2009 9:55:05)
Takové články mě přivádí k zuřivosti a to doslova. Můj otec se o nás starat nestyděl, vařil, jezdil s námi sám na brusle na lyže na výlety a k tomu mají s mojí mamkou nádherný vztah. Můj manžel bohužel ideální není a to doslova, aby se věnoval synovi jsem musela těžko vybojovat věčným opakováním, že to nedělá kvůli mě ale sobě aby měl hezký vztah se synem. Šla jsem po vzájemné dohodě do práce již od synových 9 měsíců na poloviční úvazek, a předpokládala jsem, že automaticky manžel převezme i část domásích prací, bohužel ne, jeho život bych chtěla mít, když jedu nakoupit a hlídá manžel tak když po 2 hodinách přijedu je tak unaven, že už nic neudělá, jen sedí celý večer u počítače či televize. Jeho názor na domácí práce, bohužel jsem to zjistila až po svatbě, do té doby mu to nevadilo, je přeci na ženské, jinak se nemusel vdávat. Chyba je jinde a to už ve výchově, naříkáme a sami vychováváme další sobce bojící se závazků. Doufám, že můj syn takový nebude, přestože mě už dohady nebaví, navzdám to a chci po manželovi aspoň něco aby dělal kromě toho, že si hodiu pohraje se synem a je na celý večer grogy, kromě jedné věci ..., to může každý den.-)
 Apačka Lapačka 


Pohlídám ti malou, aby sis mohla poklidit.... 

(23.2.2009 10:04:02)
Přesně tak! U nás podobně. Mě onehdá dostala věta: "Tak já ti pohlídám malou, aby sis mohla uklidit." Jak to mohl říct MůJ MUŽ!?

A když jsme měli nedávno rodinnou oslavu, tak byl za hvězdu ON, protože ON nás živí, ON pomohl nachystat občerstvení (tři hodiny se piplal s obloženou mísou, no a já dělala, hmmm, "ten zbytek"), ON je tak skvělý a hodný.
Ne, že by nebyl, zaplaťpánbůh ano, ale po roce na MD a s půlročním pupkem mě tyto řeči docela hodně štvou. Ano, žárlím na vlasního muže, protože moji práci nikdo neocení. Jak nezralé ~f~.
 Hadi a spol 


Domácí práce dělat až když je manžel doma... 

(23.2.2009 10:09:43)
To je nejjednodušší způsob, jak těm chlapům taky dát vědět, že všechno to se neudělá samo :-) :-) :-)

Ostatně rodičovský příspěvek je odměna za péči o děti :-) takže proč bychom se měli přes den, kdy naši chlapi jsou v práci starat o něco jiného? Oni vydělávají tím, že dělají nějakou práci. My vyděláváme tím, že se staráme o děti :-) :-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Domácí práce dělat až když je manžel doma... 

(23.2.2009 10:21:34)
Mila plice,
ja vydelavam v praci + se jeste staram o rodinu.
Myslis, ze dostanu metal?
 Hadi a spol 


Re: Domácí práce dělat až když je manžel doma... 

(23.2.2009 11:24:49)
rozhodně si nemyslím, že dostaneš metál :-) :-) ale spousta chlapů očekává metál za jakoukoliv činnost doma
 MM, 2 kluci 
  • 

Plíce, beru to taky tak... 

(26.2.2009 18:17:39)
... a to, že maminky NAVÍC třeba stihnou udělat neco v domácnosti, je sice fajn (pokud to není na úkor péče o děti), ale nesmí to být samozřejmost - právě proto že je to NAVÍC, mimo její vlastní "popis práce" (do toho spadají domácí práce jen potud, pokud souvisejí přímo s péčí o dítě, tedy např. udělat dítěti oběd... apod.) Muž má po dobu, když je dítě malé, na starosti výdělečnou práci, žena zase tu (skoro) nevýdělěčnou - tedy péči o děti, a domácnost by měli dělat oba dva, dle situace a toho jak se dohodnou.
 MM, 2 kluci 
  • 

Plíce, beru to taky tak... 

(26.2.2009 18:17:43)
... a to, že maminky NAVÍC třeba stihnou udělat neco v domácnosti, je sice fajn (pokud to není na úkor péče o děti), ale nesmí to být samozřejmost - právě proto že je to NAVÍC, mimo její vlastní "popis práce" (do toho spadají domácí práce jen potud, pokud souvisejí přímo s péčí o dítě, tedy např. udělat dítěti oběd... apod.) Muž má po dobu, když je dítě malé, na starosti výdělečnou práci, žena zase tu (skoro) nevýdělěčnou - tedy péči o děti, a domácnost by měli dělat oba dva, dle situace a toho jak se dohodnou.
 DENISA 
  • 

Re: Pohlídám ti malou, aby sis mohla poklidit.... 

(23.2.2009 11:25:25)
Tak na tenhle tvuj prispevek pekne sedi historka, ktera nedavno kolovala na mailu. Bohuzel uz ji nemuzu najit, tak jen prevypravim svyma slovama: Jima napadne, ze by mohli nekdy s manzelkou Judy udelat barbecue pro par pratel. Judy tyden dopredu radne promysli koho pozvat, vyrobi pozvanky a rozesle je. Zaroven sepise km dlouhy seznam na nakup. Den pred barbecuje jede na nakupy a nakoupi - maso, chleba, dipy, ovoce, zeleninu, colu, pivo, vino, plastove nadobi, uhli do grilu a 1000 dalsich veci. Doma po strechy naplnene auto vylozi, roznosi do lednice, sklepa, spize. Vecer rozporcuje, ocisti a nalozi maso do vlastnorucne pripravene marinady. V den D rano vycisti neuveritelne spinavy gril odminule. Pak udela 20 druhu salatu, oblozenych mis, priloh, jednohubek a upece dort. Rychle se upravi, aby nedelala muzi ostudu, vynda nalozene maso z lednice a jde vitat hosty. Jim polozi maso na gril. Judy naleva hostum, nabizi jednohubky a salaty. Pak pripomene vesele diskutujicimu Jimovi, at vynda maso z grilu, jinak ho pripali. Vsichni se bajecne najedli a placaji Jima po ramenou, jake udelal bajecne grilovani. Odchazeji a ovineny Jim by rad super vecer zavrsil sexem. Judy odpovida, ze je unavena, Jim se urazi, protoze nechape, jak muze mit tak nevdecnou zenu, ktera si nevazi toho, ze nemusela ten den varit veceri.
 Blanka 
  • 

Re: Když nic po manželovi nechci, je klid 

(23.2.2009 14:01:09)
Přesně moje řeč, žena přece taky nepomáhá děti hlídat chlapovi, prostě s mimi je. Jinak já jsem asi měla štěstí, manžel v pohodě provede i velký úklid, všechno odtahá, vytře, atd. a přitom prý dokud byl doma, tak byl v tomhle směru na zabití.
 Patrica 


BLBOST 

(23.2.2009 9:47:05)
Jak kdo! Můj muž se chlubil i v roce 84 a staral se a vůbec, žvást.
 Lenka, 2 dospělí kluci 
  • 

Re: BLBOST 

(27.2.2009 13:52:08)
Tak buď ráda, že se staral, můj se chlubil, vozil, žehlil plíny, ale to bylo všechno.. Pak mi jen radil,jak to udělat, abych všechno zvládla :-D Do dnes, i když spolu už nežijeme, poslouchám při občasných setkáních, co on...
 Kristianka 


Můj otec vs můj muž 

(23.2.2009 10:06:09)
Od dětství si pamatuji že můj otec zastával roli živitel rodiny.Postupem času jak jsme my tři děti rostly tak se měnila i jeho pozice.Maminka začala chodit do zamněstnání a otec postupem času začal přebírat někté povinosti automaticky.Nejvíc o víkendu máma uklízela,otec uvařil přes týden když byl doma dřív tak třeba vyluxoval,vynesl smetí,umyl nádobí.Nakonec je to tak že otec dokáže zastat snad všechny domácí práce :0D a máma je v klidu.Takže jsem vyrůstala v modelu kde jsem viděla že se oba rodiče střídají v domácích činostech.A tudíž mi přišlo normální že chlap si umí vyprat atd.Hned v prvním vhodném okamžiku jse toto sděli svému muži a co neumněl jsem ho nenásilnou formou ;0D naučila.Jsme spolu 9let takže ted je to už v pohodě,ale někdy to bylo fakt těžký.Musím ovšem říct že snaha se vyplatila ted můžu klído pído onemocnět a manžel se postará jak o domácnost a tak i o našeho chlapečka.Aniž by mi pak vstávaly vlasy hrůzou jak to u nás vypadá.Vím že jsem mněla štestí jak na rodiče tak i na svého muže.A doufám že takových mužů bude jen přibývat.
 Kristianka 


Re: Můj otec vs můj muž 

(23.2.2009 10:19:28)
Musím ještě podotknout že to dělá i normálně né jen když jsem nemocná.Pochopil že ženská na md to má těžší než pracující chlap.Jasně někdy má den blbec kdy prostě nechce nic dělat,ale to más nad každej~;).Ale jinak to funguje dobře a bez vážnějších problémů~:-D
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Tata 

(23.2.2009 10:19:42)
Mam z clanku smisene pocity..

Muj tatka mne braval kazdou zimu na lyze, na tyden!. Byl schopen uvarit a postarat se o mne. Kdyz bylo mladsi segre 5 zacala s nami jezdit i ona. Jen mi a tata, protoze mami je ucitelka a tyden volna nedostala ani o jarnakach.
Letos mu bude 55.
Muj manzel naprosto bezne jezdil s kocarkem na nedelni fotbal, pozdeji bral kluky oba dva.
A deda tchan take.
Podle mne neni problem, aby se muzi postarali o deti.
U nas doma mame poblem s tim, ze ja chodim denne na 8,5h do prace + skoro dve hodiny denne stravim dojizdenim.
Deti vodi do skolky a ze skolky manzel a ma pocit , ze se o deti stara jen on.
Kdyz jsou kluci ve skole , dela si co chce - maximalne vynda mycku a preluxuje byt. A to je pak sakra servanej.
Pracuje jako hasic, 24h sluzby kazdy treti den, dva dny ma pak volno. Kdyz je v praci, delam mene hodin a s klukama sem ja. (a rano je odvede babicka)
Presto mi neustale predhazuje a vycita, ze s detmi netravim cas.
Ale tak nejak nevidi, ze prijedu po 16h domu a nastava mi druha sichta v podobe pece o domacnost, a pece o kuky (protoze manza ma nekolikrat tydne trenink + spojene povinnosti)
Cas sama pro sebe nemam zadny, jednou za tri tydny se urvu na hodinu plavat, cvicim doma, kdyz uspim deti. Na rotopedu jezdim, kdyz uspim deti.
O volnych dnech o vikendu jezdim sama s detmi lyzovat.
A odjet s kamaradkami nekam na vikend neberu jako reseni!
To prijedu, doma bordel jako v tanku a manzel by se sebral a sel pryc, maximalne bych nasla deti u jednoho pocitace a jeho u druheho.
Omloouvam se za velky prispevek, ale obcas je to na zblazneni.
 Lenka 
  • 

Re: Tata 

(23.2.2009 10:38:17)
Historické rozdělení prací se už přežilo, žena není jen v domácnosti, ale taky vydělává. Cili přeneseně, taky chodí "lovit nebo obdělávat pole" + jí ale bohužel zůstal ten domácí krb k obstarávání.
A za druhé, muž v paneláku, nebo jiném bytě, už nemá ty práce, které bývaly kolem baráku dřív - nanosit vodu, naštípat dříví...atd.

Role se posouvaly, ale tak,že ženy vlivem "emancipačního hnutí" a u nás později bohužel i socíku /ženy údernice/, de facto převzaly další role, ani by jim nějaké ubyly.

Ne tolik muž, český muž, jak už tady mnohé psaly "pomáhá ženě s něco málo domácími pracemi" a trochou péče o děti a je proto zvýván jako bůh.

Co s tím? Začít požadovat po chlapech stejný životní styl, jako mají Skandinávci...tam je to totiž fifty fifty, žádné pomáhání ženě. Žádné shazování a znevažování její role.
Taky přestat obsakovat synky a vychovat další generaci v novém myšlení, a ne generaci mamánků.
A přestat je jako pohlaví spokojovat s chlapy, kteří nesplnují tyhle požadavky - jen proto, abych nějakého chlapa měla.
Ale tohle je strašně dlouhý proces, navíc se mu české ženy docela vehementně samy brání. Protože bohužel odvíjejí často pocit vlastní hodnoty od toho, že "jsou nepostradatelné, všechno umí zajistit nejlíp"...no, takže jim ty povinnosti zůstávají. Mmch zdejší fenomén, kdy jsou v pátek napráskané masny s čerstvým masem a "maminy" stojí fronty, aby nakoupily na víkend a pak vyvařovaly pro své "manži" taky něco vypovídá. O fenoménu pečlivých hospodyněk, jejichž nejlepší vizitkou je teplý oběd a teplá večeře.
Což začít u tohoto? Místo shánění flákoty a dělání večeře na vidličku jít na kafe s kamarádkou, však se mužíček a rodina nepo...

Jen mi tu nepište, že vy to tak nemáte. Vy možná ne, ale já vidím takových ženských kolem sebe pořád dost a dost. Otroci vlastního muže a rodiny. Dokonce mám i takovou známou ..."musím dneska vařit, prát...nemůžu jít na kafe"...a to není jeden den, ale převážná většina jejího života.
 10.5Libik12 


Re: Tata 

(23.2.2009 10:43:29)
Ale feministické hnutí je socialistické, rovnost je základní idea socialismu. V tomto byste paradoxně měli socialismus, jak ho někdo pamatuje, adorovat.

Liberalismus de facto s feminismem nepočítá, tam je základní hodnotou svoboda aneb "zařiď se".
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Tata 

(23.2.2009 11:14:10)
Libiku,

nezlob se, ale myslím, že trochu plácáš.

„rovnost je základní idea socialismu. V tomto byste paradoxně měli socialismus, jak ho někdo pamatuje, adorovat“.
To znamená, že se domníváš, že v socialismu, jak ho lidé pamatují, existovala rovnost? Rovnost mezi lidmi, rovnost mezi členy nečleny, rovnost mezi muži a ženami…?

Feministické hnutí je socialistické? Jako že existovalo za socialismu, nebo že všechny feministky jsou zároveň socialistky? Jak jsi na to přišla? Dělala jsi průzkum politického přesvědčení žen v zemích, kde je rozšířený feminismus? Nejsou to náhodou země spíš s liberální politikou? Liberální politika = zařiď se jak umíš? Nepleteš si to zas trochu s anarchií?

Nerozumím, nechápu…radši jdu vařit dětem oběd.

 10.5Libik12 


Re: Tata 

(23.2.2009 12:11:40)
Zuzano,

doufám, že tvé feministické myšlení neodradí jeho socialistický zdroj, což je fakt, který snad nikdo kromě tebe nezpochybňuje.
Ale neber si to tak, socialismus není sprosté slovo, ale ideologie a definovali ji daleko dřív, než jsme mohli zažít autoritářské režimy.

Je to zkrátka požadavek na umělé (regulované, dotované, dozorované, jinak státem kontrolované) uspořádání světa tak, aby měli pokud možno všichni stejně.

V Švédsku se to hodně ujalo, Evropa je tím chycená a těžko říct, jestli to není dobře.~;)

Feminismus je socialistické hnutí a nemusí se za to stydět.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Tata 

(23.2.2009 12:40:27)
Libik,

tvoje suverenita je pozoruhodná.

Nepopírám, že jakýsi marxistický feminismus kdysi existoval, ale zdaleka nejsilnější je tzv. liberální feminismus (o němž tvrdíš, že nějak vůbec neexistuje nebo nemůže existovat)
Nezbývá mi než citovat: "liberální feminismus nejsilnější proud podporující rovnoprávnost žen, bojuje za jejich možnost prosazovat se jako muži podle individuálních předpokladů a zájmů. Dlouho byl jediným převládajícím feministickým proudem, v jehož znamení probíhala první vlna. Domnívá se, že na začátku jsou všechny osoby stejné a jejich pozdější rozdělení je především důsledkem vlivu odlišného prostředí a výchovy. Východisko vidí především v postupné změně nahlížení jedinců na daný problém a v odmítání rozdílných sociálních rolí žen a mužů. Obě pohlaví by měla tyto stereotypy prolamovat, sociální role zbavit jejich protikladnosti a naopak brát v úvahu společné prvky. Dialog či spolupráci s muži proto považuje za důležitý a přínosný. Preferuje plynulé postupné reformy před radikální revolucí a věnuje se zejména změnám zákonů.....
 Tulka 


Re: Tata 

(23.2.2009 13:02:19)
mám pocit,že socialistický neznamená marxistický.Socialistická strana v USA snad taky na začátku minulého století dala návrh na slavení dne žen,pokud se nepletu. A asi se nepletu~:-D
 10.5Libik12 


Re: Tata 

(23.2.2009 14:40:18)
Zuzano, ty odhlížíš od toho, co je liberalismus a socialismus a říkáš, že někdo, kdo chce kodifikovat "stejné možnosti" nějakými vnějšími principy, ať už pro Marťany a Jupiteřany, krasobruslaře a rychlobruslače nebo muže a ženy je liberál.

Nebudu zahlcovat údaji o tom, jak pochopitelně lze vysledovat to, že nebýt liberalismu (rp. průmyslobé expanze), žijeme možná v tradičních uskupeních (konzervativních) a nevznikla by ani kontra ideologie (socialismus), takže za všechno můžou kluci a holky od liberalismu.

Jenže to je strašně rozplzlý a nevypovídá to k faktu, že dneska feminismus potřebuje státní požehnání svých požadavků, ať už podporou pracovních míst nebo podporou rodinné politiky. A TO NENÍ LIBERALISMUS.

 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Tata 

(23.2.2009 16:50:31)
Libiku,

nestačím se divit.
Zase mi tady něco podsouváš, překrucuješ a vkládáš mi do úst věci, které jsem neřekla.

Nejsem taková hvězda, abych byla autorkou všeobecně platného pojmu „liberální feminismus“ (který podle tebe vůbec nemůže existovat viz tvoje reakce na Lenku viz výše), a tudíž ani nebudu zkoušet něco takového přehodnotit, jestli dovolíš. Obrať se se svou pochybností na jiné instance.

Asi ti dělá problém připustit, že jsi plácla nějaký kraviny, a snažíš se odvést diskusi na nějaká širší politická témata, do kterých se nehodlám pouštět s člověkem, který si plete politické systémy se společenským hnutím, vymýšlí si pofidérní souvislosti, naznačuje, že cíle feminismu se omezují na nějaké sociální výhody matek s dětmi a podporu rodinné politiky a jako takový je neslučitelný s liberálním politickým systémem. Hele, přečti si o tom něco.
 hela 
  • 

Re: Tata 

(28.2.2009 18:33:03)
Ne nemáme. Já chodím do obchodu příležitostně, když mám někdy někde mezičas, nebo se mi jedno za čas (asi jednou za půlrok) chce. Chodím normálně do práce, a nevím, kolik teď stojí rajčata. Manžel nakoupí všechno, a dobře, podle aktuální ceny a kvality. Rozliší, co je drahé, a co je zrovna výhodné. Když něco chci, tak si o to řeknu. Tudíž, když náhodou doma něco není - já nejsem zásobovač, tak to prostě nemá. Jídlo se vaří z toho, co je, takže máme všechno.
Je to taky o tom, že on jezdí autem, já MHD, proč bych se s tím měla tahat? Ani bych to neunesla. A do obchodu stačí obv. jeden, nač tam trávit čas oba, když já mezitím můžu udělat něco jinýho a postarat se o další věci, který je nutno doma udělat. Vyhovuje to i jemu.
 Blanka+Adámek 


Asi jsem se narodila v nake divne rodine :-) 

(23.2.2009 10:35:55)
Kdyz jsme se narodily (ja rocnik 70, segra 72), tak tata jeste studoval VS a mamka pracovala jako zdravotni sestricka - takze skoro porad v praci, denni, nocni a vikendove sluzby. Doma delal vsechno tata - varil, pral, zehlil, vypravoval nas do skolky, uklizel... A uz to vsechno umel z domova, ne ze by ho k tomu nejak privedla nase maminka. Mel 4 mladsi sourozence, tatinek jim brzo umrel, babicka mela co delat, aby je uzivila a tak proste prirozene prebral spoustu povinnosti. Tak me ani ve snu nenapadlo, ze by to melo fungovat jinde nejak jinak, jine modely fungovani rodin jsem ani neznala, ani nezkoumala.

A muj manzel taky umi a dela vsechno, stejne jako ja, proste se o to nejak stridame a funguje to i bez domluvy. U nas se o zadnem presunu z extrieru neda hovorit, v nasem panelovem byte se zadne stipani drivi, obdelavani pozemku a opravovani baraku nekona, tak nevim, proc by se nemohl chlap podilet na praci doma. Nebo jako - holt smula, nemam zadny "muzsky prace", tak nebudu delat nic?? Ostatne, jaky si to udelame, takovy to mame.
 Petra, 3 


rada 

(23.2.2009 10:54:17)
Článek celkem hodnověrně popisuje současný stav, ovšem závěrečná "nejlepší rada matkám" ve stylu "buďte rády za to, co máte", celý článek notně shazuje. Ovšem pro tuto redaktorku je to typické.
 Romana a Ondřej 
  • 

Výchova 

(23.2.2009 11:39:30)
Určitě je to v různých rodinách různé. Každý jsme jinak vychovaný, každý si neseme jiné vzory od rodičů. Já jsem spokojená a mnohokrát jsem své tchýni v duchu poděkovala, že svého syna vychovala tak, že pro něj není problém jakákoliv práce v domácnosti. Můj partner se účastní všech rodinných prací i péče o syna naprosto automaticky a nikdy jsme to nijak zvlášť neřešili. Jsem, pravda, alergická na větu: Chlap pomáhá v domácnosti - jak pomáhá? komu? sám sobě? Chci svého syna také tak vychovat. Aby pro něj nebyl problém se ve 20 sebrat a s kamarádama si pronajmout byt a uvařit si večeři, složit si tričko, naskládat nádobí do myčky, uklidit nádobí z myčky. Vyprat si může chodit k mamince, ale když to bude umět, bude lépe.
 Micka+ Přemeček 


Přehnané uklízení = otročina, tada pokud to není jako koníček 

(23.2.2009 12:23:08)
My bydlíme v RD, takže u nás se práce automaticky rozdělili - já mám na starost domácnost a manža péči o barák ( opravy,údržbu ). Jednou jsem před ním fňukala, že už mám pokrk toho domácího stereotypu ohledně úklidu a on s kklidem prohlásil - jestli chceš, tak si to na chvilku vyměníme. V garáži v té době stálo rozdělané auto potřebující nějaké ty výměny olejů apod., na půdě bylo potřeba natříř trámy proti škůdcům a věděla jsem, že je třeba něco udělat s nedostavěným zahradním krbem. Rychle mě nápad na výměnu přešel. Já nepotřebuju mít každý den byteček jako z katalogu, savem vydrbanou koupelnu a lesknoucí se podlahy. Nemám nikde plísně a ani se nebrodíme v odpadcích a špinavém prádle, ale ve finále se ohledně úklidu zas tak nepředřu. Je to tak,jak si to žena sama nastaví. Pochybuju, že si chlap všimne toho, že není každý den vytřená podlaha, setřený prach a prádlo ve skříních srovnané do komínků. Ženy samy ze sebe dělají otrokyně v domácnosti a to většina z nás má pračku, myčku a kuchyňské roboty. Moc to nechápu, proč je pro hodně žen důležitější naklizený, načičnaný byt, než troška relaxace. Ruku na srdce, kolikrát v roce k vám příjde neohlášená návštěva, která vám ještě ke všemu vleze do linky a do šuplíků a kontroluje usazený prach na rámech oobrazů ?
 Pavlína 
  • 

Re: Přehnané uklízení = otročina, tada pokud to není jako koníček 

(23.2.2009 12:55:32)
Já si to taky myslím, máme to s manželem stejně.

A ještě jedna věc, která mě v souvislosti s článkem napadá: nedávno tady byl na rodině článek o "neuklizeném hovínku", které skončilo manželovi v autě. Já to třeba nechápu, je to takový zbytečný boj kdo z koho. Manžel spíš potřeboval pochválit, jak to sdětma zvládnul. Závěr co jsem chtěla říct: je zbytečné "tlačit na pilu".
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Přehnané uklízení = otročina, tada pokud to není jako koníček 

(23.2.2009 12:56:26)
Pěkně napsaný. Prostě to máte takhle a vyhovuje Vám to, tak proč by Vás měl někdo odsuzovat. Mě se to líbí je to dohoda, která vyhovuje vám dvěma. Já pořád nechápu co se tady řeší. Takový příklad : manžel vypravuje ml.syna do školy a já ho vyzvedávám, jdu nakoupit a uvařím jídlo. Po příchodu manžela si klidně lehnem a odpočíváme nebo si všichni čtyři sednem a zahraje spol.hru. Pokud by manžel přišel s tím, že není utřenej prach, tak mu klidně bez hádek řeknu ať ho teda utře. U nás doma pokud si něčeho takovýho všimne tak neupozorňuje mě, ale jde a udělá to. Také doma nemáme špínu a bordel, jen nevidím důvod neustále běhat s prachovkou a hadrem a tvářit se uštvaně.
 susan+syn (5 let) 
  • 

Re: Přehnané uklízení = ne vždy výmysl ženy 

(23.2.2009 13:26:16)
Právě kvůli tomu jsem opustila otce svého dítěte, protože si představoval, že budu denně lítat po bytě s hadrem a prachovkou a k tomu vařit teplé večeře a obskakovat ho. Jeho maminka to tak přece dělala a všechno zvládala! Podotýkám, že v té době jsem chodila z práce později než on a vydělávala víc. Přehnané uklízení není tedy jen výmyslem žen!!!!! Bohužel nebylo možné se domluvit na žádném kompromisu. A v očích tohoto člověka budu pořád líná, i když dokážu sebe i syna sama bez problémů uživit a k tomu se po práci starám o dítě i domácnost, která sice nikdy nebude perfektně naklizená, ale to ke štěstí nepotřebujeme.
Sice se teď nezastavím, ale je mi fajn.
 Zawgat_Mohammed 


... 

(23.2.2009 12:50:02)
Nikdy jsem nechapala, proc chlap prijde z prace a lehne si k televizi, zatimco zena po navratu zacne uklizet nebo varit. Pritom financne na chod domacnosti prispivaji oba.
Jednou jsem mamince darovala knizku k narozeninam a ona se zeptala, kdy ma cist, kdyz se musi starat o domacnost :(
Tradicni model chodu domacnosti ma neco do sebe. Muj manzel je velice ochotny, doma udela prakticky vsechno, ale nic poradne. Kdyz pere, nahaze do pracky vsechno dohromady, prida hned s praskem i avivaz (namisto behem machani, tudiz ma pro stejny efekt dvojnasobnou spotberu), vesi pradlo tak zmuchlane, jak ho vytahne z pracky, necha ho preschnout a potom zehli. Vari sice skvele, ale spinava je cela kuchyn a kdyz uklizi, stejne nikdy neni cisto. Kdyz zasiva obleceni, obvykle zvoli spatnou barvu niti. Kdyz umyje okna, zustanou na nich fleky. Takhle bych mohla pokracovat donekonecna.
Tudiz, pokud chci, aby to u nas doma vypadalo k svetu, musim nakonec stejne vse udelat sama. Nevim, zda jsou takovi vsichni muzi, ja jsem bohuzel zatim nepoznala zadneho, ktery by byl schopen vest domacnost.
Ja zase nejsem schopna vydelat ted behem tehotenstvi ani korunu, natoz euro, jelikoz se kazdou chvilku musim odebrat smerem zachod.
A pokud nekdo tvrdi, ze otec a dite k sobe maji tak blizko jako matka a dite, tak at se potom nedivi, ze i pri rozvodech bude mit matka jenom 50% sanci ziskat dite.
 Vladan 


Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 13:01:27)
Super! Typicky ženský pohled. Vaří, zašívá, pere...ale není to tip-top.
Vysaju postele, čalounění, koberce, umyju okna, utřu prach, vydrhnu koupelnu, uvařím jídlo...a večer přijde matka odněkud z nákupu, uvidí na stole noviny a začne nadávat, že je v baráku bordel.
Doporučoval bych to "nežrat". On málokdo hledí na okna, jestli tam je nějaký flek nebo ne...a když má zmačkané prádlo, tak ho holt potom musí delší dobu žehlit.
Řekl bych, madam, že skutečně nevíte, co doma máte!!!
 adelaide k. 


Re: Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 13:10:09)
Vladane, souhlas, mě kdyby chodil MM za zadkem a předělával co jsem uklidila protože to není "dost" tak bych ho asi ráda neměla.~o~
 Vladan 


Re: Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 13:12:24)
Mě to jen zvedlo ze židle. Žádný učený z nebe nespadl - a pokud prádlo špatně pověsí a pak ho SÁM vyžehlí, tak ať to dělá, jak chce, ne? Být tím chlapem, tak už dávno jen sedím u televize a nechám na perfekcionistce, ať si všechno udělá sama.
 MM, 2 kluci 
  • 

Vladane, celkem souhlas... 

(23.2.2009 13:25:38)
... já bych taky nechtěla aby po mně někdo "opravoval" to jak jsem co v domácnosti udělala :-(! A přijde mi též že některé ženy to prostě moc řeší (ale i někteři pedanti-muži ;-)).
Konstruktivní věcné(!) připomínky se mi zdají OK(třeba kdyby ona mu dala tip, jak na to prádlo, aby to nemusel pak žehlit), ale to je něco jiného...

Jo a (trochu OffTopic, sorry) ohl. té aviváže - upřímně řečeno nechápu proč ji tolik lidí používá?! Nepoužívala jsem ji nikdy (poté co jsem se již před delší dobou dočetla nějaké informace). Je to akorát zbytečná zátež pro pěneženku i životní prostředí! Navíc může způsobit nebo zhoršit alergie, neb tato "chemie" zůstává jako tenká vrstva na na prádle, které pak navíc hůř saje pot či vodu (např. ručníky apod.).
A navíc bez aviváže byt to manžel pisatelky měl jednodušší, dal by jen prací prostředek a hotovo :-)!
 Vladan 


Re: Vladane, celkem souhlas... 

(23.2.2009 13:33:33)
Aviváž má v podstatě stejnou funkci, jako kondicionér. Prášek vlákna otevírá, aviváž je uzavírá a uhlazuje - proto je prádlo pak měkčí.
Ale pokud kupují lidi levnou, tak se můžou na to rovnou vykašlat - já jsem pracoval ve firmě, která prášky a aviváže vyráběla:-)
 MM, 2 kluci 
  • 

No právě... 

(23.2.2009 14:57:39)
... přesně jak píšeš - aviváž vlákno "uzavírá" a tím uhladí - pak hůř saje a je na něm ta vrstva, která někdy může způsobovat kožní potíže atd.
Každopádně my aviváž nepostrádáme, nijak zvlášť "tvrdé" nám prádlo rozhodne nepřijde!

Ale to asi trochu odbočujeme od původního témtau, že :-)?
 Lída+2 


Re: No právě... 

(23.2.2009 16:17:13)
A úplně nejlepší je, když si lidi koupí funkční prádlo a bundy a já nevím co a vyperou to v aviváži~t~~t~~t~
To nechápu proč za to tolik utráceli, když to tím zničí ty funkce~Rv
 DENISA 
  • 

Re: Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 13:39:34)
Vladane od Zagwat to musela byt nejaka provokace. To preci neni mozne "kdyz zasiva, zvoli spatnou barvu niti". A jestli je to nahodou pravda, tak je ta zenska zrala na odbornika. Ja si myslim, ze jsou opravdu prace na ktere vetsina muzu bunky nema, napr. prani, zehleni natoz zasivani, tak bych je s tim ani neotravovala (ja taky nemam bunky na spravovani motoru), ale vysat ci utrit prach urcite zvladne kazdy.
 Eva 
  • 

Re: Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 17:10:04)
Tuším, že nick nebo jméno Zawgat Mohamed znamená Žena Mohamedova. Tak to snad hovoří za vše ne?!
 Róza - 05,08 


Re: Re:Tohle je typické 

(23.2.2009 14:32:16)
Vladane, já nevím jak to myslela ZM, ale mě taky celkem vadí, že musím manželovi vůbec nějakou práci zadávat, že na to nepřijde sám a čeká až ho poprosím udělej to a to.
No a pak tu práci "vožulí" jak nevíc to jde, aby to měl už z krku. Vyluxuje a když mu něco stojí v cestě, tak to objede místo aby se sehnul a vyluxoval i pod tím. Prostě je to všechno jen tak, abych nemohla říct že to neudělal ale nenadřel se.
 Vladan 


A je to takový problém? 

(23.2.2009 14:41:50)
Víš proč si toho nevšimne? Protože muž má jiné myšlení i vidění než žena - to je přesně to, co jsem říkal. Pro mě znamená uklizený dům ČISTÝ DŮM. Pro máti to, že nebude nic na stole.
Jeho nenapadne, že by mohl vyluxovat, Tebe nenapadne, že by bylo potřeba vyměnit olej v autě nebo překontrolovat spotřebu stmívacích lamp - například.
Proto je ten život zvláštní, že se muž a žena doplňují, ne?
Muž a žena např. každý jinak nakupují - chlap vběhne do obchodu, koupí, co potřebuje a jde pryč. Žena vejde, obejde celý obchod, zkouší, přemýšlí, vybírá...ale to neznamená, že jeden to dělá líp nebo hůř.
Jestli chceš, aby manžel pomáhal, musíš mu to holt říct - prostě proto, že jeho to nenapadne. Ale jsou i horší věci:-)
 Róza - 05,08 


Re: A je to takový problém? 

(23.2.2009 14:48:45)
A proč mu Vladane musím říkat i to, aby překontroloval ten olej v autě ~;((?
 Aneka_ 


Re: A je to takový problém? 

(23.2.2009 14:57:13)
Vladane, mluvíš mi z duše, leč problém!, zjišťuji, že můj muž je vlastně skvělá ženská a já perfektní muž~t~.
Tedy ZM má smysl pro humor, poněvač já tak peskovat chlapa, vyprdl by se na mně a navíc, já bych neměla odvahu, neboť tak se na ty věci mohu vyprdnout já a udělá to manžel a s radostí. On má podivnou úchylku -kuchyň a viditelné drobky. Kuchyň se leskne a nádobí nemáme nikde jinde, jen v kredenci~R^ a jakmile vidí drobek, hned se hospodyňka sehne a zvedne ho. nemá to rád. Zase na druhou stranu nevyžaduje to ode mně a tím tak udržuje doma pořádek, neprudí a já jsem spokojená.
 MM, 2 kluci 
  • 

Jéé Aneko, to je legrace... 

(23.2.2009 15:01:33)
... - ten "můj" je zaky ujetý na drobky a sbírá je zpod stolu a všude možně :-)! V některých ohledech je pořídnější/pedantičtější než já...
No ale dobře se doplňujeme¨, o práci v domácnosti a péči o děti se dělíme dle situace, potřeby apod. - a funguje to celkově u nás asi tak, jak popisuješ i Ty.
Upřímně řečeno si to ani moc nedokážu představit jinak!
 hela 
  • 

Re: A je to takový problém? 

(28.2.2009 18:50:12)
Kecy. To vidění je jen alibi pro líný chlapi. Vidí to moc dobře. A přesto se jim to nechce udělat.
Můj otec viděl prach dřív než matka, šel a utřel poličky.
Mého manžela irituje nejen špína, i když obecně má ten práh citlivosti dost dál, ale i nepořádek. Když nemůžu - nestíhám, protože práce, nebo nelze, protože zdrav. důvody, tak stejně chodí a komentuje. Vidí, a komentuje, i když ví, že já s tím v danou dobu nemůžu nic udělat, i kdybych chtěla. Ženská by nic neřekla a všechno udělala. Já tím, že nedělám všechno hned a dopředu, ale vydržela jsem občas něco neudělat, tak si všímá a dá to do pořádku, když mu to vadí. Protože ví, že já to napucuju, až já na to budu mít zdraví/čas/sílu.
 hela 
  • 

Re: Re:Tohle je typické 

(28.2.2009 18:44:51)
Tak ho to nech předělat.
Já jsem měla za to, že když vytírá, je to deluxe. Nějak jsme se střídali. Pak jsem ca 2 měsíce já nemohla vytírat vůbec, a zjistila jsem, že některý místa (pod skříňkou, kolem wc) nevytírá VŮBEC. Normálně požádám o nápravu.
Papírový kapesníky, co si nevytáhne z prádla - neřvu na něj kvůli tomu. Jsme dohodlí, že si kapsy kontroluje sám. Není malej, nebudu ho ve všem kontrolovat. Jen pak požádám o vyčištění pračky. Dost účinná metoda, aby si příště dával pozor.
Samozřejmě to vyžaduje klid, když je tomu někdy v něčem naopak
 Zawgat_Mohammed 


Re: Re:Tohle je typické 

(24.2.2009 14:00:27)
Ja si vazim toho, co manzel dela. Ale podotykam, ze at se snazi jak chce, nikdy to neudela poradne - poradne tak, aby to zena povazovala za uklizene. Samozrejme mu nenadavam.
Ale proste je lepsi si to udelat sama a ne se divat na neco, co on sice udelal jak nejlepe mohl, avsak co kazda zena povazuje za odflaknute.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re:Tohle je typické 

(24.2.2009 14:02:03)
Hele, Mohamedova manželko, nezobecňuj, jo? ~;) Rozhodně ne "každá žena". Pokud uklidí, je mi fuk, jestli to podle mého pohledu nebude perfektní.~t~
 10.5Libik12 


Re: Re:Tohle je typické 

(24.2.2009 14:09:55)
Lído, to jo, ale zase proč se nervovat pohledem na něco polovičatého rp. proč nechat někoho dělat něco, k čemu nemá nadání~;)
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re:Tohle je typické 

(24.2.2009 14:15:21)
Libik, ale klidně se budu koukat, když to nebudu muset dělat ~t~~t~~t~ Nedostatek nadání je v takovýchhle případech spíš výmluva ~j~
 Vladan 


Re: Re:Tohle je typické 

(25.2.2009 13:45:16)
No jasně. Uděláte si to sama a když se budete bavit s kamarádkami, tak si budete stěžovat, jakého máte nemožného chlapa, protože nic doma nedělá.
Kdyby Vám to tak vadilo, a vážně jste chtěla veškeré domácí práce dělat sama, tak byste o tom určitě nepsala a Váš manžel by je nedělal - neměl by proč
 Bosorka2 


A tohle je myšleno jak? 

(23.2.2009 12:53:22)
Psala to extrémní feministka, která se domnívá, že muži jsou od přírody neschopnější, takže po nich prostě nemůžeme chtít tolik, jako chceme samy po sobě- protože už z podstaty nemají šanci zvládnout totéž-

nebo to psala extrémě nenáročná žena, která to vidí tak, že muži jsou naopak od přírody významnější, nic po nich nemáme chtít- a máme být rády, že nás považují aspoň za lidské bytosti a neprodávají nás na trhu ? :-)))
 Molly Weasley 
  • 

A co matky? 

(23.2.2009 13:23:29)
A to jste ještě nezažili moji mamku, jak se krásně zúčastňuje chodu domácnosti. Často doma vaří, myje nádobí, utírá prach, vysává, myje okna, dveře, čistí koupelnu i záchod, vychovává syna, chodí do práce a na brigádu, a ještě se k tomu všemu stíhá dívat na televizi a kecat na internetu. Proč z mojí mamky taky nikdo nepadá na zadek úžasem? Vždyť i ona "pomáhá" svou troškou v chodu domácnosti.

v Africe je prý jeden kmen, který má role obrácené - ženy se starají o jídlo, loví zvířata, mají hrubější chování a jejich muži jsou doma, starají se o děti, víc jim záleží na oblečení a doplňcích a jsou taky mnohem víc užvaněnější :-)
 Přátelé a známí 


Spokojenost v manželství 

(23.2.2009 13:42:46)
Pokud se jeden z manželů stane otrokem domácnosti a přebírá veškerou péči o děti, tak bývá manželství / partnerství narušeno. Tak to bylo je a bude všech dobácha a režimech.
Pokud je manželství vyvážené a partneři se cení, tak se tyto činnosti vždy dají rozdělit a to více času zbyde na vztah mezi manžely, který se bohužel mnohdy rozpadá právě s příchoděm dětí a příchodem nových povinností, což slabší jedinci neunesou.
Můj manžel ví, co péče o děti obnáší a rozhodně se mi nesnaží vysmívat (jak někteří muži dělají), že péče o dítě je nic proti práci. Sám si to měl možnost vyzkoušet, když jsem byla v nemocnici.
Bohužel,ale mnoho mých kamarádech se po porodu natolik změnilo, že jsou to jiné osobnosti - mají tolik starostí, na které jsou samy, že je upřímně lituji.







 Ivona,Klára 6,Tereza 2.5 
  • 

vše záleží na domluvě 

(23.2.2009 13:56:45)
když jsem byla malá,otec se o nás zrovna 2x nestaral,byl rozmazlený už z domu a mamka ho v tom po svatbě podporovala,taky se jí to pěkně vymstilo.Zastává názor,že starost o domácnost a rodinu,není práce,ale samozřejmost,nepomohl ani když byla mamka nemocná,nechápe jak se chlap může starat o dítě,je to přece ženská práce,my jsme celý život žili jen tak vedle sebe,nikdy se nás nezeptal,jak jsme se celý den měli,co jsme dělali,jen nás seřval za špatné známky.Podle toho taky vypadal náš vzájemný vztah.Kvůli každé blbině po nás s bráchou řval,dětství jsme měli ve stresu.Vůbec nemá představu kolik času žena stráví domácíma pracema a ještě má zaměstnání.Je absolutně nepoužitelný,zajímá ho pouze televize a pivko v hospodě.Já jsem si naštěstí vybrala manžela,který ví co domácnost obnáší,pomáhá s dětma,věnuje se jim a ty ho přímo zbožnují.Když jsem byla se starší v nemocnici,dokázal se celý týden postarat o 14 měsíční dcerku,je pravda,že taky mu občas musím říct,s čím je třeba pomoct,protože mu to prostě nedojde.Nezlobím se,protože oproti tomu,co jsem zažila v dětství je to 100 a 1,u nás doma je klídek,pohoda a pokud potřebuju pomoct,tak to prostě řeknu
 Miri30 


Můj názor 

(23.2.2009 13:57:50)
Myslím, že v článku je "splácáno" jedno přes druhé. Omlouvám se za ten výraz. A ve finále - je to úvaha o čem? CO JE ŠTĚSTÍ? ... muška jenom zlatá...
 Kukajs (Mája+Jožka+Tom) 


CO TO JAKO JE??? 

(23.2.2009 14:37:40)
Tak tenhle článek mě fakt nadzvedl, hlavně ten závěr - ženské neremcejte, nic po těch svých nechtějte, kdybyste žily o pár let dřív, měly byste to mnohem horší. CO TO JAKO JE????
 Zdena, 2 kluci 
  • 

Re: CO TO JAKO JE??? 

(25.2.2009 12:10:00)
Přesně souhlasím. Že se muž stará OBČAS o děti a na zbytek času vyžaduje volno. Za to mám být ráda? Snad bychom se taky mohli třeba dělit o starost o domácnost.
 Fufina 


Re: CO TO JAKO JE??? 

(2.3.2009 22:55:52)
Mne chlap vzdycky rekne, at jdu pracovat, ze moc rad zustane na materske a ze si aspon odpocine :-). Do prace bych misto materske nesla, vydelava vic nez ja a dite by mi chybelo. Staram se o dite, o psa, o domacnost a prestoze mi pomaha, mam pocit, ze je to cele nevyvazene, ale vlastne ani nevim, co po nem chtit. A s ohledem na to, ze nemame hlidani /jen jedna babicka a ta nehlida/, partnersky zivot dost upada a omezuje se na rodicovskou peci a vecerni posedavani u televize /v mem pripade obvykle uklid a vareni/.
 marketa 
  • 

rada na zaver ...  

(23.2.2009 14:39:31)
nejvic me nadzvihla ta rada na konci. ze mame byt stastny a nemektat, ze driv to bylo horsi. to je teda fakt sila.

muj muz ma na svoji zabavu pravidelne jednou tydne a jsem rada, ze chodi.
no a on zase souhlasi s tim, ze nase mala chodi 3 x tydne na 3 hodinky do jesli, prestoze jsem doma a mohli bychom tyhle penize usetrit. a ted budu chodit jednou tydne cvicit a urcite se potom nepozenu vzdycky hned domu.
a kdyz mi prijede kamaradka na vikend, tak s ni jdu do mesta treba kazdy vecer a o vikendu vypadnem na cely den a je to samozrejme, stejne jako kdyz jemu nekdo prijede.
myslim, ze jak si to kdo zaridi ... - ty chodis v pondeli na volejbal a pak do hospody a ja jsem rada, ze si odpocines.
no a ja chci chodit ve stredu na jogu a taky se vratim pozde. je to o domluve.
 Přátelé a známí 


Re: rada na zaver ...  

(23.2.2009 14:44:21)
Souhlas, pokud se manželé nedomluví na nějaké rozumné dohodě, tak je to vše potom o ničem.
 marketa 
  • 

Re: rada na zaver ...  

(23.2.2009 14:56:37)
jo a delam toho doma vic, ale taky nechodim do prace, tak jsme se shodli, ze toho delam vic.

ale za prve - manzel to casto ocenuje. prijde a rekne, ze je rad, ze je doma poradek a on ma ve skrini ciste obleceni a dcera vypada spokojene. vi, ze to neni jen tak.
za druhe - umi vyklidit mycku, odvezt flasky, privest velky nakup a vi i kam ho uklidit.
za treti - pocitac pouzivame oba, ale poradek v nem udrzuje on a nove uzitecne programy stahuje taky on.
a dusi na kole mi spravi taky on. umim to, ale jsem rada, ze to nemusim delat.

jo, muzu si stezovat, ze kdyz malou oblika, tak neni zrovna moc barevne sladena a ma na sobe pokecane triko od vcera. ale je oblecena! a kdyz mam jinou predstavu, tak mu to obleceni proste pripravim, nebo ho upozornim, ze je treba, aby byla ciste oblecena, ze jdeme treba k doktorovi.

a mame domluvi, ze kdyz umeju okna, tak hodne nahlas a napadne reknu, ze je to uzasne, jak nam dovnitr sviti slunce a kdyz to reknu tak asi 3 krat, tak on se dovtipi a oceni, ze jsem umyla okna :-) . proste mu verim, ze to nevidi.
 marketa 
  • 

Re: rada na zaver ...  

(23.2.2009 14:57:44)
a mame domluvU
 arsiela, 


Re: rada na zaver ...  

(23.2.2009 17:41:19)
Markéto mě to spíš pobavilo.Hned jsem si vzpoměla na mýho tátu,kromě toho ,že už před pětatřiceti denně jezdil s kočárkem,zvládal všechny domácí práce.Máma byla trenérka na sportovce,takže 3x ročně jezdila na soustředění a táta mě měl na krku plus celej barák.Vařit umí dodnes o moc líp,uklízí taky pomalu líp než matka.Nikdy jsme doma nezažila dohady ,jako že tohle je moje práce tohle tvoje,prostě oba dělali to co je potřeba.Akorát snad okna jsem nikdy tátu mýt neviděla.Ale určo by to taky zvládnul.
 marketa 
  • 

Re: rada na zaver ...  

(23.2.2009 20:05:52)
no, ale bezny to nebylo a bohuzel ani dnes neni.
 Martina, 2 kluci 


Nepoužitelný sobec :-)) 

(23.2.2009 16:53:59)
Můj manžel nikdy nevyjel sám s kočárkem, na všechny výlety chodíme/jezdíme "jako rodina"...ale že je nepoužitelný sobec mě nikdy nenapadlo :-)
Spíš mě napadlo, že asi stojím proti nějaké mocné pověře "vyjedeš-li sám, zemřeš" :-))...protože jinak kolem dětí i domácnosti koná vše v klidu a minimálně napůl.
 Gudrun 


Chudáci chlapi 

(23.2.2009 18:17:18)
Chlapi se oproti minulým dobám moc nezměnili. Pro ženskou na MD je přece samozřejmé, že je 24 hodin s dítětem. Chlap chodí do práce a o víkendu by si měl "vyčistit hlavu", zatímco ženská je doma, tak to nepotřebuje. Když má manžel volno, navštíví kamaráda, oznámí mi to tak samozřejmě a vůbec ho nenapadne, že bych si tak ráda od mimina odpočinula, že bych třeba taky někoho navštívila. Kdyby s ním byl nepřetržitě, asi už by se dávno zbláznil.
 Teraza Horáková 


Re: Chudáci chlapi 

(23.2.2009 21:54:31)
no, nevím, jak dlouho jsi na MD a doma s dítětem, třeba to časem tak samozřejmé nebude, zvláště, bude-li dítě 2., 3. a další.

To je Tvoje věc, rozhodnutí, soužití Vaší rodiny, třeba budete všichni nadšení a spokojení a třeba Ti po 6-tém roce doma začne chybět společnost dospělých lidí, zvlášť, bude-li manžel z práce tak "vyšťavený", že přijde domů, bude chtít teplou večeři, klid a nemluvit a po pozření večeře padne jako špalek

......A třeba máš báječného manžela, co si s Tebou povídá (a hodné dítě nebo děti, se kterými nemusíš být vzhůru měsíc celou noc), a pak to fungovat může úplně krásně.

Mně se článek nelíbí v jiném slova smyslu, děti máme spolu, vadilo by mi, kdyby se manžel styděl "vyrazit" ven s kočárkem, nebo mne zaskočit u dětské lékařky, má-li čas a možnost a já holt operaci slepého střeva.
Stejně tak by mi vadilo, když budu polochcíplá s horečkama a manžel přijde z práce a bude se divit, že je doma bordel a tu večeři nemá a bude chtít jít na pivo a volejbal.
 Kristianka 


Re: Chudáci chlapi 

(24.2.2009 8:59:03)
přečti si to znovu
 Teraza Horáková 


Re: Chudáci chlapi 

(24.2.2009 9:09:19)
ta reakce je špatně umístěná
 Kohnova 
  • 

To jsou 

(23.2.2009 19:23:57)
pindy nasi Mindy a neni mi jasne, ve ktere chore hlave se tahle stat urodila.
Pokud manzele pracuji oba na plny uvazek, tak je jasne, ze maji domacnost a deti na pul, ne? Pokud je jeden z nich na materske, tak je jasne, ze dela o dost vic nez cely uvazek a ten, co vydelava na chleba, ze to zase nema lehke, protoze na nem lezi zodpovednost dodat obezivo.
Existuje milion navodu a modelu, jak se spravedlive podelit o praci v domacnosti a pokud nekdo neni schopen hlavou zpracovat, co vsecko se musi doma delat, aby se domacnost udrzela v chodu, tak by se nemel zenit (vdavat), protoze neni dospely a takoveho jednice bych nedoporucila jako partnera k zalozeni rodiny.
Krome toho, pokud jsou dva dostatecne prijmy, je tu moznost si na alespon cast domaci otrociny nekoho zaplatit.
Vylevy tohohle typu fakt nechapu.
 Teraza Horáková 


Re: To jsou 

(23.2.2009 21:33:21)
Jsou role, kde jsem nezastupitelná. Kojící máma, máma jako taková, manželka, přítelkyně, milenka, ta, co dělá doma tím "doma". Vím to. Taky bych nerada, aby mne v nich někdo "zaskakoval" a v některých by mi vadilo i pitomých 5 minut.

Můj táta se za nás nikdy nestyděl, v kočárku nás vozil (vím z vyprávění a fotek) a jeho nejčastější cíl byly výstavy aut a letiště. Taky vím, že někdy cestou "zakotvil" pod kaštanem v hospodě, a údajně pleskal "kámoše přes pracky, když šmatali do kočárku špinavejma prackama" dodnes z toho nemáme újmu. Ani jeden. Taky jsme byli maskoty celého tehdy ještě "hasičského sboru" - pak pár let "požárního" a nyní opět "hasičského" - to jsou už ale naše děti a táta je děda.

Byly doby, kdy jsem se cítila "provinile" na schůzce v 9 večer a táta hlídal - podotýkám, - schůzce pracovní - a následně na dopoledním cvičení, kdy jsem měla pocit, že bych měla nejspíš připravovat rodině teplou večeři, protože po cvičení mám schůzky (včetně třídních) až do večera.....


A až v době, kdy jsem se s těmihle svýma blbýma pocitem vyrovnala naplno, můj manžel, o generaci starší, přestal mít pocit, že musí "lovit" a já budu vařit, hlídat děti a abych se nenudila "žvýkat kůže".....

MMCH, ani na minutu nepřestal být velmi akčním milencem.


Dělení napůl apod... to je Tvoje parketa/povinnost atd.... vnímám - nezlobte se - jako koninu.

Sama prostě dělám to, co stihnu, co stihnout můžu, nebo to, co je mi bližší a manžel totéž. To, že pro mně je snažší vyžehlit košile a pro manžela jednodušší odnést kartony mléka, prostě bereme tak nějak přirozeně.

Netvrdím, že to bylo snadný, myslím, že ani pro jednoho, a role vlastně rodinně nemáme nijak rozdané snad s výhradou toho, že já jsem ta máma, co poslouchá a on je ten táta, co brání a chrání.
 Petra  
  • 

úžasný chlap 

(23.2.2009 22:04:18)
Článek se mi celkem líbil, jako úvaha nebo zamyšlení OK, vadí mi doporučení na závěr. Rady tohoto typu - to je jak od mé babičky.
Myslím, že když není žena ve vztahu spokojená, neměla by se snažit uchlácholit faktem, že její maminka nebo třeba prababička to měla horší (ono to stejně není tak jednoznačné - i na ženy jsou dnes kladené úplně nové nároky).
Svého muže jsem si vzala z velké lásky a také proto, že je to úžasný chlap o kterého nemusím mít strach. Nebála jsem se, že nedokáže skloubit své náročné povolání a starost o rodinu. A taky se to nestalo a neděje. Že při tom všem někdy zapomene být ještě romantický hrdina, který o mě pečuje, miluje mě a zahrnuje láskou, tak to celkem chápu. Snažim se vidět všechno co dělá a dát mu najevo, jak skvělé to je. Ale když mě něco trápí, něco mi vadí nebo chybí, tak to budu řešit, to se na mě babičky nezlobte. Nevzala jsem si bábovku, kolem kterého musím chodit po špičkách aby se z toho rodičovství nezhroutil.
 DENISA 
  • 

Docela se divim 

(24.2.2009 8:32:59)
Vidim tu takovou spoustu odsuzujicich prispevku, ze mi to neda neneagovat. Ty co tu odsuzuji clanek a popisuji, jak jejich tatinek takovy nebyl, jak jejich manzel pomaha jako das, vubec nechapou, ze clanek neni nikdy popisem generalnim, tzn. ve vetsine pripadu a ne popisem te konkretni situace. To, ze vas tatinek za komancu jezdil s kocarem a doma pomahal samozrejme existovalo a takovych bylo vic, ale rozhodne ne vetsina. Muj otec si nikdy v zivote ani caj neuvaril, ani pribor nepodal a jemu podobnych v jeho veku znam spoustu. To, ze dnes jsou vesmes muzi jini a zapojuji se pri domacich pracech, taky neni uplne bezne, znam par takovych, kteri se chovaji hur nez muj otec a je jim 25.
 Grainne 


Re: Docela se divim 

(24.2.2009 8:51:18)
Denisu, problém je v tom, že právě takové generalizování v článcích často vede k tomu, že spousta lidí má najednou pocit, že něco dělají špatně a úporně se snaží přenastavit systém, který jim vyhovuje, jen proto, že jim připadá, že to "není normální".

Mně by pod vlivem jakéhokoliv textu například nenapadlo vyčkávat a přešlapovat v kuchyni, až se muž vrátí z práce a požadovat po něm mytí nádobí. S přehledem stihnu udržet celou domácnost v pořádku, když muž přijde, mám hotovo a v klidu užíváme společné chvíle.
Když pracuju, automaticky se o povinnosti dělíme a nemusím ho organizovat, většinu věcí pak děláme společně.
Bohužel dnes to vypadá, že žena má POVINNOST muže řádně zapřáhnout, aby bylo dosaženo "společenské dokonalosti". Tu povinnost nemá, má právo požádat manžela o pomoc a nastavit systém, který vyhovuje těm dvěma.
Určitá schopnost podělit se o domácí práce se obvykle projeví dřív, než přijdou děti, takže je otázka volby, zda skutečně chci děti s někým, kdo odmítá podílet se na výpomoci v domácnosti. Můžu učinit pokus muže předělávat - podle sebe je to možná přijatelné, ale předělávat někoho aby vyhovoval společenským požadavkům ve stylu :"Psali to v Cosmopolitanu", či ve stylu: "Ten od Máni Breberkový taky meje okna", obvykle končívá katastrofou. Tedy vztahovou katastrofou.
Já tyhle zobecňující články považuju z tohoto důvodu za společensky nebezpečné.
 Hana 
  • 

Re: Docela se divim 

(24.2.2009 21:06:50)
Tento článek mně připadá jako nějaký podmět pro výzkum, aspoň je tak napsaný - nechci urážet pokud to tak není.
Jinak: Jaký si to uděláš, takový to máš.... vždy je řešení, domluva a pokud ne, tak je to špatné ale zase je tu řešení a ponaučení,...
Taky mně toto téma přopadne jaksi typické pro nás matky na MD a už mě nebaví, manžela tedy asi taky ne. U nás to je doma na mně a na manželovi to ostatní (není toho málo), jenže on mění prostředí a já ne, takže se domluvíme, já si někdy vyhodím z kopýtka, u toho studuji VŠ a neřím neumyté nádobí, podlahu, rozházené hračjy, atd. - bohužel naše návštěvy na MD ano.
 Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 


Inteligentní žena ví kde má její muž hranici svých možností 

(25.2.2009 21:16:35)
Souhlasím s názorem, že nelze porovnávat dobu Boženy Němcové a 21. století. Dnes je dnes a podle toho to musíme brát.
Jsou dvě možnosti v láskyplném vztahu, buď je chlap zvyklý z domova přiložit ruku k dílu a ještě závisí k jakému, což většinou je to s čím pomáhal jeho táta a nebo ho požádám zda by to či ono nevzal na svá bedra, aniž bych ho již předem odsuzovala, jakto že na to ještě nepřišel sám.
Také pozoruji, že dělba práce se mění se situací, teď jsem na mateřské a tak hodně věcí si prostě udělám sama, protože nerada odkládám na zítřek. I tak na manžela něco zbyde. Organizaci domácnosti mám na starosti já a troufám si tvrdit, že to vzešlo z toho, že mám k tomu mnohem větší předpoklady z rodiny. U manžela si tím nikdo moc hlavu nelámal.
Takže ve výsledku je u nás situace taková, že manžel si hraje se synem a když není zbytí provede všechny provozní zásahy. Hlavně o víkendu pomáhá s některými domácími činnostmi a zůstává romantickým hrdinou, který dvacetkrát denně mě přesvědčuje, že já jsem ta nejlepší bohyně na světě, co všechno zvládne. No a já to tedy zvládám. Jsem asi přeci jen ješitná.
 Veronika 
  • 

Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(26.2.2009 7:48:18)
Nečetla jsem všechny příspěvky. Ale co je mi jasné je, že bych se raději věnovala dítěti než se plazila s hadrem nebo žehlila. Proč má mít chlap zase "bonus" hry a starání se o dítě, které lásku oplácí a čas s ním strávený (pokud to není 24 hodin denně 365 dní v roce) je příjemný. Co Vám oplatí hadr nebo smeták, jaké máte z uklízení uspokojení a dobrou náladu?

Bohužel se s manželem o práce v domácnosti hádáme. Tchyně je slepice, tchán neumí uvařit ani vajíčka a ještě se tím chlubí, takže z domova chlapa pracovat v domácnosti neviděl a já nechápu proč 1 týden nemůžu uklidit já a druhý on. Nesnáším úklid a taky se přemáhám a raději bych šla s děckem na procházku. Zatím dítě nemáme, ale občas hlídáme. Zatímco se manžel baví a hraje s vypůjčeným klučíkem, teta (já) uklízím, vařím, peru. Mám náročné zaměstnání, denně dojíždím, vydělám víc než kterýkoliv chlap, ale druhou směnu stejně dělat musím. Zatím to tedy dopadá, že se u nás uklízí 1x za 14 dní. Manželovi bordel nevadí. Není po sobě schopen uklidit ani nádobí do myčky. I když máme jinak celkem rádi, tohle mě od něj vzdaluje, to sobectví, lenost, pohodlnost. Nevím, jak ho přinutit, aby jsme se o úklid v domácnosti střídali. Ano střídali, proč ne? Protože to naši otcové nic doma nedělali? Můj táta zrovna v domácnosti "pomáhal" a žádná bačkora nebyl, není a nebude. Kolikrát odjedu na víkend pryč s tím, že v bordelu žít nehodlám, stejně neuklidí. Pro manželovu rodinu jsem černá ovce.
 Ivonaq,Klára 6,Tereza 2.5 
  • 

Re: Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(26.2.2009 22:05:52)
to je fakt síla,když jsme neměli děti,už tehdy mi manžel pomáhal třeba s nádobím(myčku jsme neměli)nebo vysavač byl jeho kámoš.Co máme děti jsem právě ráda,že jde s nima ven a já si doma udělám co potřebuji,naše druhé dítko je totiž tak aktivní,že být neustále ve střehu i při hraní,je pro mě někdy hrozně unavné,někdy mám pocit,že ještě jedny oči na zadku by se šikly(zvlášť po našem výletu na pohotovost),tak já to považuju za pomoc v domácnosti,pustím si hudbu a na chvíli nemusím být ve střehu,aby se zase něco nestalo
 Xantipa. 


Re: Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(27.2.2009 0:02:27)
To mi přijde dost blbý - připravit se o společné trávení času s manželem a dítětem kvůli tomu,abych si mohla "v klidu" uklidit. Lepší řešení mi připadá takové, kdy společně jdeme ven a pak společně uklízíme.
 Xantipa. 


Re: Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(27.2.2009 0:10:53)
A navíc mi vadí postoj - pomoc manžela v domácnosti. Je snad svéprávný partner, tudíž - pomáhat mají děti, muž a žena se spolu starají a pomáhají si navzájem. Tak jaképak, že muž pomáhá ženě v domácnosti. Já teda nevím, ale naše domácnost je společná, ne jen moje.
 Ivona,Klára 6,Tereza 2.5 
  • 

Re: Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(27.2.2009 20:43:06)
až tak doslova to myšleno nebylo,samozřejmě,že trávíme společný čas venku,myslela jsem třeba ukoly z angličtiny,na které večer,když jdou děti spát už nemám sílu,vůbec mi to neleze do hlavy,nebo žehlení,přes den s dětma se to fakt nedá a máme s manžou dohodu,že večery jsou naše a nepracovní,to jest,že se nic ohledně domácnosti nedělá
 Lenka, 2 dospělí kluci 
  • 

Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(28.2.2009 14:39:45)
Tak to je síla, zažila jsem si to na vlastní kůži, věčné hádání kvůli tomu, že já nestíhám, zatímco můj muž ležel na gauči a přemýšlel, proč jsem tak neschopná. No po této zkušenosti vím, že bych od takového chlapa utekla dřív, než si s ním pořídím děti a mohl by být hodný, jak chce, protože žití s bordelářem a lenochem je ubíjející...
 Hričinka 


Problém z mého hlediska 

(1.3.2009 11:57:37)
Když je žena v práci, stará se o děti muž. Když je žena doma, chce si muž užít svůj volný čas. Kdy má volný čas žena - matka?
 Pavla 
  • 

Re: Hra s dítětem není "pomoc" v domácnosti 

(5.3.2009 0:08:25)
Veroniko, to je docela pořádný problém. Jak je tchyně slepice, synáček a tchán opečovávaní mamánci, jde s tím vůbec něco udělat? Maximálně před manželstvím mělo být jasno, jak se budete o práci v domácnosti dělit, teď už to bude veliký problém, a když nemáš pochopení u jeho rodiny, chtějí to postaru, tak to se skutečně udřeš. A to nemáte děti! Představ si situaci byť jen s jedním dítětem. Až se vrátíš do práce, bude to stejné plus starost o dítě. Šíleně mě štvou chlapi, kteří se ještě dnes chlubí, že neumí uvařit ani čaj a vejce. Neumí utřít prach, neumí umýt nádobí, ale uměli by, jenže jsou jenom líní to dělat, takže tvrdí, že neumí. A ještě si představ do budoucna, zaměstnání, domácnost, starost o dítě nebo děti, manžel po práci odpočívá na gauči a večer před spaním se tě může zeptat. Bude s tebou něco nebo mám jít spát? A ty budeš držet žehličku v ruce, nebacíš ho s ní? Dneska ženy vydělávají jako muži, někdy i více, domácnost jim leckdy zůstává celá, starost o děti také a ještě poskytují zadarmo manžílkům sex. To se pánové mají. Za hospodyni by zaplatili majlant, za prostitutku také, české ženy to poskytují všechno zdarma. Hospodyně - charita, manželská prostituce - charita a ještě domů nosí peníze. Chtěla bych být českým chlapem tohoto ražení. A až je česká žena v padesáti sedřená jako mrcha, tak se jde odpočinutý manžílek omladit k nějaké třicátnici. Dnes už na tento starý český model opravdu není doba. Tito pánové by měli zůstávat na ocet. Naštěstí někteří to už pochopili.
 Hričinka 


Můj pohled na problém 

(1.3.2009 11:59:37)
Když je žena v práci, stará se o děti muž. Když je žena doma, chce mít muž svůj volný čas. Kdy má volný čas žena - matka?
 Hela, dvě dcery 
  • 

Re: Můj pohled na problém 

(2.3.2009 15:29:27)
Tak to by mě taky zajímalo, kdy mám volno já
 singera 
  • 

Re: Můj pohled na problém 

(2.3.2009 15:37:22)
Heli, zrovna teď když sedíš u pc a odpovídáš v diskuzích. Super odreagování, že? :-)
 esmeral33 


otec 

(3.3.2009 9:08:00)
Já osobně jsem zoufalá,když chci,aby aspon syna naučil na flétnu,tak abych s ním boxovala několik kol.Všechno v domácnosti visí na mě,přijde domů,pojí a sedne k počítači,maximálně děckám pustí pohádku,která je nebaví,tak je mám na krku zpátky,ale on je hlídá celý den.Na baráku žádný pokrok,a že by s nimi šel na procházku neexistuje.Neuznává,že okolo 18,hod by se mělo pojest,děcka umyt,je natolik zaneprázdněn hrou a vrčí:pí,ta mi jebe mozek.atd.Jestli jel s kočárkem,tak možná dvakrát před osmi lety,když se narodil první syn.Je to přesně ve smyslu tchýniné věty:Však co by ses staral,at se stará sama.Podotýkám,že bych občas potřebovala vystřídat,hlavně s učením prváčka,zatím nemáme diagnozu,ale si nějaké dys.,ev.lehký autismus tam bude.Nebo,že by byl zblblý,tím věčným manželovým řvaním a urážky.KDYŽ VIDÍM VENKU OTCE S KOČÁRKEM,CHCE SE MI BREČET. zuzanka
 singera 
  • 

Re: otec 

(3.3.2009 9:43:05)
pryč od něj! Nemáš třeba ve svých rodičích nebo v někom oporu?
 Katka 
  • 

Re: otec 

(3.3.2009 21:10:59)
Já měla něco podobného doma, dokonce slovně napadal manža i mě. Nakonec jsem skončila psychicky mírně vyčerpaná u psycholožky, která mě z toho docela dostala. Máme spolu dvojčata, nyní předškoláky, jedno z nich je hůře zvladatelné, máme to už potvrzeno od doktorů. S kočárkem tatínek nevyjel ani jednou, ale všude hrdě vyprávěl jak se o něstará, ale nedokázal jim vyměnit ani plenu, pouze práce, pivko, kamarádi. Vše se změnilo když jsem začala chodit do práce, a najednou tatínek zjistil že občas musí děti vyzvednout ze školky, udělat něco k jídlu, občas zajít k doktorce. Dokonce už i umyje nádobí, ale je to práce na dlouhý lokte. Ale ty chlapy to chce trochu pošťouchnout. Samy je to nenapadne.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.