Verča (2 děti) | •
|
(6.1.2009 10:00:32) U nás se tak nějak razilo, že se má dítku nechat volnost v tom, co ho baví. Děti chodí na výtvarku - oba moc rádi, malá zkusila hrát na flétnu - po roce toho nechala, syn chodil do pohybovek -po prvním pololetí jsme to vzdali, dcerka začala tancovat - tancuje už čtvrtý rok... Úplně první rozhodnutí ohledně sportu ale bylo, že z dětí NEBUDU dělat velké sportovce, zapojené do nějaké organizace. Většina sportovních oddílů v našem dosahu dříve nebo později začne po dětech chtít extrémní výkon. A to tak že moc. Vidím to u spolužaček mé dcery, které ve druhé třídě nemají prakticky žádný víkend volný, odpoledne tráví trénováním, aby pak večer usínaly nad úkolem (na což si jejich maminky stěžují). Další věc, co se mi nelíbí - dětem to začne ujídat víkendy a rodinný život se pak točí kolem toho, jak má dítko závody, mimořádné přípravy na závody atp. Nechci být jenom taxikářem svých dětí, chci s nimi mít společné zážitky. Takže pokud děti jednoho dne dozrají k tomu, že nějaký sport moc chtějí, tak ať si ho dělají, ale já je do toho navážet nebudu. Zatím jsou evidentně spokojení s námi a s tím, že máme relativní volnost v rozhodování, co se bude dělat. Kliďánko se v sobotu ráno rozhodneme, že je hezky a jedeme na brusle. Nebo že se nám nechce, protože je ohavně a celé dopoledne hrajeme člobrdo. Moje děti jezdí na kole, na bruslích, v zimě jedeme na lyže, v létě k vodě. Trávíme hromadu času venku i ve všední dny, o víkendech jezdíme za město a pak někam "šlapeme", nebo pomáháme na zahradě prarodičům. Takže ne, ke sportu v dnešním pojetí je nevedeme. Vedeme je k pohybu (tedy k lítání po venku, lezení po stromech, hraní s míčem, skákání gumy, hraní fotbálku...) a k tomu, že zkusit se dá ledacos. Letos v létě měla dcerka menší úraz a pak chodila na rehabilitaci. Jak lékaři, tak sestry si ji chválili, že je na ní vidět, že se opravdu hodně hýbe. Prý jí moc pomohlo, že má "rozhýbané" svaly rovnoměrně, že se hned pozná, že nedělá jenom jeden sport.
|
Lída+2 |
|
(6.1.2009 10:41:25) no člověk k tomu musí ty děti nějak nenasílně přitáhnout spíš sám....jezdíme lyžovat, chodíme bruslit,jinak během roku kolo, 1x týdně skoro pravidelně plavat, když byl syn na rehabilitaci..po úrazu ...(náhodně nás dostala rahábka co měla 2roky před tím manžela) tak jsme dostali pochvalu, že je ráda, že dítě není po manželovi(u něj, že by se důležitý svaly dali hledat mikroskopem....a že je vidět, že se hýbou a plavou to poznala okamžitě- podle čeho mi říci nechtěla...)
...no to je přesně o tom, když člověk chce aby dítě plavalo trénink trvá 1,5hodiny..což pro 6-7ltý dítě jke moc...podle mě...trénik je 2x týdně..skoro každou sobotu závody....v 9letech už 3x týdně...(nic normálně) S fotbalem to je taky podobný...házená taky...nic teřba jen 1x týdně,aby to dítě mohlo dělat víc..zkusit a říci..jo to je to co my vyhovuje....
Takže starší chodil od kojence na plavčo a na cvičení pro batolata a malé děti později..sokol.....a nyní plavem sami..sem tam mu zaplatím kurz pro pokročilé v sobotu od 8-9hodin...jenže pak je unavený a sejde z výletu...a víkend jak psal někdo předemnou je krátký....) 2 roky chodil na horolezení..to je sice super...,ale loni moc dětí a málo lan..nechali jsme toho... Florbal se mi podařilo po dlouhým hledání najít 1x týdně. je tam moc spokojený. Kamarádka má syna na 2x týdně a každou sobotu mají skoro závody.....
Mladší jako malý to samé až po sokol....loni na podzim si byli jeden víkend zkusit orientační běh..nějaký závody.mladšího to chytilo a tak začal chodit... ale je to dost náročný...2x týdně od března do konce října...v úterý s manželem odjíždí v 15 hodin a vrací se po 18hodině..)ve čtrvetk od 16-17hodin a skoro každou sobotu jsou oba na závodech..:( MAnžel zatím běhá s ním...jako doprovod..Dan si vezme mapu a buzolu a běží..manžel jen běží s ním.... a manžel se stal taxíkem pro další 3 děti...a je rád, že máme tak veliký auto... ..uvidíme jak dlouho je to bude oba bavit...nutit ho nebudu...
|
|
Ekaterina |
|
(6.1.2009 10:54:31) No jo, s těmi sportovními oddíly je to pravda. Já mám sice děti zatím malé, takže jsme o žádném organizovaném sportu zatím neuvažovali, ale vidím to na synovci, který dělá judo - o víkendech ho rodiče pořád vozí na nějaké závody, to by mě teda fakt nebavilo... Docela se mi líbí sporotvní kroužky při našem domě dětí a mládeže - mají tak třeba pro předškoláky kroužek, kde se seznamují s míčovými hrami, to mi přijde prima. Doma sportujeme myslím přiměřeně - starší syn jezdí na kole, manžel s oběma chodí do bazénu (já jsem beznadějný neplavec), chodíme na výlety. Dost se snažím, aby kluci nebyli takoví totální nesportovci, jako já.
|
|
zahir |
|
(6.1.2009 10:57:35) Píšete tady o bruslení, plavání, lyžování, jízdě na kole.A vaše děti tyhle sporty dělají dobrovolně nebo jste je nutili? Já to považuju za běžný, že se děti hýbou,takže to beru jako sport - ve smyslu projedem se na kole,když je zima chodíme bruslit,lyžovat... Ale můj syn (bude mu 6) třeba nechce jezdit na kole,což brzdí celou rodinu.Má koloběžku,i na kole udrží rovnováhu ale je líný šlapat.No,snad letos na jaře se to zlepší.A bruslit už jsem ho taky naučila,zatím se teda jen tak posunuje po ledě,ale bruslení to připomíná.Mě jde o to,že kdybych ho nenutila aby se to naučil,tak bruslit nebude.Nekřičela jsem,jen radila a i tak to bylo dost náročný.Nejdřív ho to nebavilo,padal,teď jak to trochu umí tak ho to baví.Jak k učení se těhle sportů přistupují vaše děti?
|
Winky | •
|
(6.1.2009 11:14:40) Přidávám se - taky by mě to zajímalo bo naše malá je takový vzdorník, když po ní chci aby dělala něco jak se má, tak jsem odsouzená k nezdaru. Teď co je sníh jsem s nadšením vytáhla bob, že se půjdem vozit. Jenže - byla tam skupinka jiných dětí, drandili nahoru a dolů o sto šest - a to ji právě odradilo. Chce něco dělat sama. Takže já jsem seděla na bobu, a ona - s prominutím - ryla hubou do sněhu, koulela se, zahrabávala.... kdykoli jsem se ji snažila k něčemu nasměrovat - "mami já se chci koulet sama"... a tak je to s většinou činností. Jsou jí 3,5. Takže z mého pohledu ji rozhodně nebudu dávat na žádné kolektivní sporty, leda že by sama škemrala. A co se individuálních týče - ráda bych ji přitáhla ke koním, sama jezdím. Ale v tomhle věku je ještě brzo, myslím na to aby se učila jezdit, vozím ji kdykoli je příležitost, ale ke zvířatům je potřeba vztah a vědomí toho že jim nesmím ubližovat, a taky se u toho musí dost poslouchat :-( nějaké vzdorování a pod. je dost riskantní. Vycházky, kolo, semtam do bazénu beru jako rodinné aktivity, ne sport.
|
|
Lída+2 |
|
(6.1.2009 11:18:37) moje děti mě nedávno vyčetli, že jsme nebyli 3x za sebou v bazénu..jinak každý čtvrtek od 15-16:30 plavou...plavou v bazénu od malinka..takže jim to příjde normální....(fakt mě to překvapilo...a docela jsem si připadala jak krkavec...)dokonce jsem Dana přendala kvůli tomu na trénink zimní v úterý místo ve čtvrtek jak měl chodit.....
kolo: to je baví moc...jen tak ze srandy manžel přidělal na týden na kolo tachák...20km jen za to co nalítali před barákem..to nepočítám , že manžel, chudák nemá šanci přijít z práce a plácnout seboujak ho zbliknou dětinky co většinou popojíždí na kole....tak se dožadují projížďky...v týdnu jezdí okolo 8-10km a o víkendech jezdíme všichni okolo 20km....kolikrát se manžel plíží domů,aby měl aspoň 10minut
lyže- to jsme na to Luka postavili( ten to sám nechtěl,ale naučil se to a baví ho to moc) loni jsme byli k výčitkám dětí asi 2x jen....,ale náš malej aktivista....v 1,5roce, když jsme se jeli kouknout na bráchu jak mu to jde řval na celou slezdovku a ukazoval si před boty a hodně rozhořčeně: " nemáááááááááám!" ve výsledku jezdli sami na vleku ve stejnou dobu...mladšímu 2,5 a staršímu 5,ale ot je fakt o povaze dítka....Luka jsme nenutili a Dan jde do všeho po hlavě....
Bruslení zbylo na mě...Luka jsem mordovala(nemyslím to doslova) aby to na tom ledě zvládnul bylo mu asi 7-8let....přestal padat a tak...a za rok mi řekl...maminko děkuju, že jsi mě to naučila, když jeli se šklolou byl nejmladší v nejlepším družstvu.... Dan se to doučil loni...letos si vzpomněl... a třeba teď o zimních jsme chodili na rybník dopoledne i odpoledne z poludu dětí a musím říci, že to komu se nechtělo 2x jsme byla spíš já
Tak nevím....asi je to fakt baví, když chtěj změnit kroužek nechám to na nich....
|
|
Lída+2 |
|
(6.1.2009 11:25:56) Zahir...Luk musí všechno strašně dlouho trénovat...lyžovat ho manžel učil 2měsíce..pak skončil v lyž. školce..a tam stačilo 2x2 hodiny a doučiol,se všechno...měl teda on a instruktor jen.... A DAn třeba tohle všechno zvládnul nějak sám....(to je náš balzám na nervy jak říkáme) On si člověk připadá neschopně, když dítě 14dní učí vůbec šlapat.... když bruslení pochopil starší za 3tt a mladší za 3dny....
Lukovi to ukážu a po chvilkách nutím opakovat..jak mu to začne jít skvěle..dělá to strašně rád
Jinak manžel jako dítě nikdy nic nedělal...bruslit ho učili nešlo mu to tak to zabalili(jestli ej Luk po něm docela to chápuobčas se musím hodně držet,ale on si člověk za 10let zvykne......) Na kole ho učili snad až 7letýho ...... plave šíleně.... a jen díky strejdovi umí lyžovat..dal si s ním práci..... Na fotbal chtěl,ale nidko mu to nedovolil.....babička(promovaná pedagožka zasáhla rukou zákona....)
|
zahir |
|
(6.1.2009 12:10:26) Právě mě jde o to, jestli ho mám vůbec nutit.Ale s tím bruslením to přineslo výsledek,loni jsme teda byli asi 2x,to vůbec nechtěl a teď jak jsem ho nutila tak se celkem chytil.Akorát jak napadl sníh,tak uvidíme co to udělalo s ledem.Holt vezmem hrablo.On teda v dost věcech dozrává o rok až 2 dýl oproti ostatním dětem - v kreslení,a hlavně v tom sportu.Jinak je v pohodě - rád běhá,už i do míče v létě kopal,po stromech leze... ale já bych ráda abysem si všichni vyjeli na kole,šli bruslit a tak.Já bohužel nelyžuju,tak myslím že si spolu vezmem učitele a naučíme se lyžovat spolu.
|
Lída+2 |
|
(6.1.2009 13:11:12) To je vždycky těžký...já když Luka nepostrčím tak ani nezjistí, že by ho to bavilo..samotnýho by ho to nenapadlo...
ZAto DAna nesmím nutit vůbec.....
A tím se řídím...Luka přidržet a nutit...zkoušet to dál a dál...
|
Cita |
|
(10.1.2009 21:58:53) Lído, mám to stejně..staršímu jde všechno pomaleji, víc se vzteká...ta mladší chce všechno sama od sebe, všechno jí jde hned a baví jí to...taky umí podobný věci současně (ona ve třech, on v pěti) :o)
Takže staršího povzbuzovat a bohužel i sem tam lehce nutit, nedá se svítit, sám od sebe by nechtěl nikdy...nladší naopak nenutit (jenže to neni potřeba :o)...není univerzální návod, záleží na povaze dítěte.
|
|
|
|
|
Xantipa. |
|
(6.1.2009 13:06:47) U nás je to o tom, že tyhle sporty ovládají všichni, tudíž je pro dítě divný, že ono ne a ví, že když chce být s námi na horách, lyžovat prostě musí, jinak bude sedět na zadku na chalupě To samý je to s kolem, bruslema - prostě se vším.
|
stará Marie |
|
(6.1.2009 13:19:40) Xantipo, moje dcera (puberta) sice vše vyjmenované umí, ale moc ji to nebaví, takže klidně sedí sama doma na zadku s knížkou... Tím chci říci, že přirozená motivace být s ostatními fungovala dokud byla malá (respektive nemožnost výběru), ale ta začala s osamostatňováním jaksi váznout... :-(
|
Gudrun |
|
(7.1.2009 10:48:16) U nás je to podobné. Syn (14 let) taky nechce nic provozovat, jen sedí u počítače. Donucování je neúspěšné a stejně ho k ničemu nedonutíme, i když sami bruslíme, jezdíme na kole atd.
|
|
|
|
Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(6.1.2009 13:54:07) Už jsem sem kdysi psala - co se kola týče, máme super zkušenost s ježděním s tažnou tyčí Trailgator. Umožní výlety v rozshu desítek km, které nejsou jinak možné - s prcky co už nemůžou být v sedačce a sami ještě moc nevládnou.
|
|
|
Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(6.1.2009 11:59:56) Moje řeč. Já už udělala zkušenost s fotbalem a fakt díky, nechci. Průběh :Syn je NORMÁLNĚ pohybově nadaný, na něco víc, na něco míň, chtěli jsme sport na vsi a v tu dobu tu nic jiného nebylo. Proběhlo pár tréningů a začlo to: v podstatě veškeré víkendy nabourané tím, že kluka někam vezete, prckové hrají turnajovým způsobem, takže je to tam tak na 4 hodiny....než se vrátíte, sobota v tahu.Automaticky se předpokládá, že prostě rodina rezignuje na další volnočasové aktivity a plně se přizpůsobí. Mysleli jsme, že přes zimu bude klid - všichni rádi lyžujeme, máme starý domek na horách...jenže opět turnaje, halové. To byl vůbec vrchol - přijelo tam třeba 20 kluků,hraje se tuším v 5 a krátce - takže dítko si zahrálo třeba za celé dopledne 5 minut.Ukončili jsme to po dvou letech trápení, hádání se doma (manžel je výšnivý cyklista,lyžař...chtěl jezdit a já nakonec taky..)Tak jako my dopadlo půl žáčkovského mužstva.Já nevím, proč je to tak vyhrocené a náročné na celou rodinu. Je to směšné, vždyť ty kluci stejně nakonec kopou za FC Kotěhůlky nějakou "pralesní ligu" a jenom proto, že možná z nich jednou za čas vyroste talent, kterého mohou bafuňáři střelit bohatému klubu se takhle hromadně blbne.... Tak te´d jezdíme hodně na kole a lyžujeme, celkem mě mrzí, že kluk nemá ještě něco, ale prostě se bojím se znovu zapojit do nějakého podobného blázince...
|
Dreza |
|
(6.1.2009 12:23:09) Náš 7 letý syn hraje už třetím rokem fotbal. Hrozně ho to baví, fotbal je pro něj všechno. Souhlasím s tím, co tu píšete, že se tomu přizpůsobuje celá rodina, zvlášť když můj muž kluky trénuje. Tréninky mají 3x týdně hodinu a půl, teď přes zimu 2x týdně hodinu. V sezóně hrají ligu, to znamená jeden zápas týdně v trvání asi 50 minut, teď hrají halovou ligu a semtam nějaký turnaj ještě mimo to. Ta zima je pro zbytek rodiny (tj. já a dvouletý syn) horší, protože nemůžeme moc chodit s nimi, nejsou tam prostě pro prcky moc podmínky a on opravdu zápasy nesleduje :) Ale jinak, v sezóně, pokud to jen trochu jde, jezdíme s klukama na zápasy a fandíme jako diví. A to nemluvím jen o sobě, ale většina kluků má rodiče, kteří na zápasy jezdí nejen jako taxi, ale protože chtějí vidět, jak kluci hrají a podpořit je. Před měsícem jsme jeli přes 200 km na turnaj, kde naši kluci získali stříbrný medaile a byl to opravdu fantastickej výlet. Kluci jsou bezvadná parta, pomůžou si, podrží se a my jsme fandili jako pominutí, pro nás to bylo lepší než celý Nagano :) Jinak taky jezdí na kole, lyžuje, plave, bruslení se teda trochu vzpírá, jak může, tak kope do balónu. Nedali jsme ho na fotbal proto, aby nás ve stáří živil z hvězdného platu v Manchesteru United :)
|
Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(6.1.2009 13:44:52) No jo, ale právě o tom to je. Ve Vašem případě tím žije celá rodina a žije tím ráda. Ale u nás tomu tak nebylo - vnímali jsme to jako hrozné omezování našich dosavadních aktivit - najednou jsem se dostali na hory s bídou jednou za měsíc a to ještě s hroznými poznámkami trenérů, kluk to obrečel, já byla otrávená....Bohužel mi někdy přišli, jako by to BYLA přípravka od Manchesteru United. Ale zase jim to ani nestálo za tu námahu, aby sestavili a zkombinovali kluky na zimní turnaje tak, aby se jich tam nesjelo 20, ale třeba jen 10, aby si víc zahráli....No nic.Vadilo mi hodně věcí,po 2. tréningu 1000,- Kč na půl roku (někteří kluci to po měsíci vzdají..), koupit balón, kopačky, chrániče - taky HNED a samozřejmě přímo v klubu( a nekupte to vzlykajícímu špuntovi..) Už je to pryč, kluk chodí přes Sokol 2 x týdně hrát florbal nebo házenou (střídají to). Příspěvek 100,- Kč na půl roku, vezmou je plavat, do kina...Potkala jsem fotbalového trenéra a ten mi pohoršeně řekl že "TO JE O NIČEM". Není. Moje děti nesou super nadaní sportovci, sportují pro radost a nebude je to živit. Jenže mi přijde, že konkrétně u fotbalu toto nikdo nechce slyšet.
|
Markéta, syn 7 l. a miminko | •
|
(6.1.2009 15:02:55) Zlatý kroužek fotbalu u kluka ve škole. Je to jednou týdně a mají sexy trenéra! Syn je nadšený, chodí tam s klukama ze třídy a moc ho to těší. Žádné víkendové turnaje. Kromě toho chodí jednou týdně do Sokola (to už od tří let) a zbytek sportovních aktivit si obstaráváme sami - kolo, brusle, lyže, plavání, chození po lesích a horách. A dnes jsme na sedmileté prohlídce ještě vyfasovali cviky pro nápravu vadného držení těla - nádhera. S mladším (tři měsíce) zatím cvičíme pouze Vojtovou metodou, úžasné!
|
|
Nervík, 2 kluci | •
|
(6.1.2009 18:48:10) Katko, naprosto s Tebou souhlasím. Taky se mi nechce uvrtat do fotbalu, min. 2x týdně trénink a přes víkend zápas. Co by mělo být cílem sportovních kroužků pro děti? To je základní otázka. Podle mého názoru přitáhnout co nejvíc dětí ke sportu, naučit je mít radost z pohybu, aby je to bavilo a vydrželo jim to. Ale obzvlášť u fotbalu mi připadá, že chce každý trenér vychovávat Nedvědy. Kolik takových kluků je? Nenadělá se tím víc škody než užitku? Pro kluky mi u nás chybí nějaký sportovní kroužek, kde by se to moc nežralo, a byl by jedenkrát týdně.
|
Dreza |
|
(7.1.2009 11:57:27) Katko, myslím, že to není problém fotbalu obecně, ale (nejen) toho vašeho klubu. Můj muž nenominuje na turnaj dvacet kluků, kteří si nezahrají, ale když se hraje v pěti, jede jich 10 a střídají se. To, kdo bude kolik hrát, není ale vůbec lehký vybalancovat. Samozřejmě, i trenér může být idiot, ale je spousta rodičů, kteří zapíšou kluka do fotbalu a čekají, že hned bude hrávat zápasy, ačkoliv neumí kopnout do balónu. Konkrétně do Sparty prý vozí rodiče 7letý kluky i 150 km! Pak řešíš, jestli hrát stylem, který je doporučován v odborný literatuře "ať si všichni zahrají, vždyť o nic nejde" a nebo hrát na výsledek. Ten první princip je jistě ušlechtilejší, jenže sami ti kluci jaksi nechtějí být pořád poslední... Zásadní je totiž ten rozdíl mezi sportovním kroužkem a sportovním klubem. U nás ve škole je taky fotbalovej kroužek, tj. čutání na plácku za školou, a z toho se akorát pak víceméně vybírá, když je jednou za rok nějakej oficiální turnaj škol. Jo a zase že by to u nás bylo jenom fotbal fotbal fotbal, to taky ne, máme i jiný aktivity, dá se to stíhat, i když toho volna samozřejmě není tolik. Je to i u fotbalu, ale co znám osobně, tak nejambicióznější rodiče dávají děti na hokej a na tenis.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(7.1.2009 12:15:00) Dcera chodí na tenis od první třídy, do třetí to měli v rámci vyučování, teď už chodí na individuální hodiny. Ale nikdy to nebylo vedené v tom smyslu, že by měli podávat nějaké extra výkony. Prostě je učej, jak hrát, aby si rozumně zahráli. Víc tlačej jen na toho, kdo sám chce umět líp. Nám jde hlavně o to, aby dcera sportovala, uměla si zahrát tenis pro radost, ne aby někde vyhrávala turnaje.
|
Dreza |
|
(8.1.2009 1:17:25) Lído, jasně, takhle to asi bere většina lidí. Nemyslela jsem to tak, že kdo dá dítě na tenis, je ambiciózní rodič :)
|
|
|
|
|
|
|
|
pavla 2 deti | •
|
(6.1.2009 14:33:16) Tak nas zacal celou rodinu bavit tenhle"sport" :)Sice se jedna spise o turistiku,ale obcas to chce i velky vykon na vylezeni na skalu ci zdolani nejakeho velkeho kopce.Deti chodi jednou tydne jeste cvicit do "sokola"..je to od vseho trochu(atletika,gymnastika,micove hry)..obcas dovezou i nejakou medaily ze zavodu,ale neni to urcite nic nakladneho(cca 500Kc /rok) a hlavne mame volne vikendu krome par ojedinelych zavodu.No a oba chodi uz dost dlouho do skauta,coz obnasi jednou za 14 dni vypravu(v zime na bezkach).Obcas jezdime na kole ,obcas na lyzich,nekdy jdeme do bazenu.Jsem zastancem od kazdeho trochu nez aby delaly nejaky sport vrcholove,namahaly jen urcite oblasti svalu a cela rodina tomu musela venovat svuj cas o vikendu.Mam dost kamaradek jejichz deti uz jezdi na sjezdovkach od dvou let nebo brusli 6 krat tydne..mne to prijde zbytecne a zvlast to detem bere to spravne detstvi(obcas si politat venku s kamarady,ci si doma zahrat nejake hry).Jsme rodina hlavne pres ty vylety(pesky,na kole,na lyzich) a jsem za to rada,zvlast v dnesni dobe,kdy dost deti jen sedi doma u TV ci pocitace.Tak krasnou zimu a nejen ji :)
|
|
gg |
|
(6.1.2009 22:09:56) Dovolím si trošku oponovat. Mám dvě děti a obě hrají házenou za mladší žáky - 11 a 13 let, velice aktivně 3x týdně trénink, víkendy zápasy a turnaje, oba chodí do florbalu, mladší 1x týdně, starší 2x týdně, starší chodí ještě na basketbal 2x týdně. nemyslím si, že by toho měli moc. Školu zvládají, starší chodí na gympl, mladší se tam chystá, bohužel u nás není sportovní, tak asi na něj přejdou po 4 letech. ŠKOLA JE VŽDY NA PRVNÍM MÍSTĚ, pak je sport a potom až počítač a flákání se venku. Je to vše jen o organizaci času. S dětmi jsme mnohem víc než kdekteří rodiče, protože jsme časem já i manžel začali házenou trénovat a tím získali dalších 40 dětí, skoro jako našich. Jezdíme na společné víkendy, kde se věnujeme sportu a zažíváme spolu hrozně moc zážitků. Myslím si , že děti by měly sportovat, jako prevenci před nežádoucími jevy. A přitáhnout je musíte osobním příkladem a hlavně je podpořte, chodte se dívat na jejich výkony a zápasy, dělají to i pro vás. neumíte si představit ty smutné oči 10-ti letého dítěte, kterému se nepřišla podívat maminka na zápas....
|
Verča (2 děti) | •
|
(7.1.2009 11:30:40) Pokud máš děti, které to "žerou" a baví to i celou rodinu, pak je to určitě v pořádku. Ale jak bys to řešila, kdyby jeden ze synů prostě takhle žít nechtěl, byl povahově jiný a chtěl by třeba chodit do skautu a víkendy trávit po výletech? Nebo takové tempo jenom obyčejně nezvládal a měl potřebu většího klidu?
Mám v rodině zářný případ sportovní maminky, sportovního tatínka a nesportovní starší dcery. Chtěla chodit do nějakého výtvarně zaměřeného kroužku, ale nesměla, protože děcko přece musí sportovat. Takže musela i přes pláč a vztekání chodit do atletiky. O tom, že se flákla kde mohla nemusím asi psát, naučila se skvěle lhát a vymlouvat, aby se vyhla tréninku. Musela po šesté třídě o prázdninách na soustředění kam nechtěla a nakonec od tam i zdrhla. Když ji rodiče našli, tak ji tam vrátili a pohrozili jí polepšovnou. Nakonec začala dělat takové naschvály, že ji z atletiky doslova vyhodili a doma je z ní černá ovce.
U nás to taky na intenzivní zaměření na konkrétní sport nevypadá. Dcerka (8let) není soutěživý člověk, když jede na kole, tak v klídku, když jede na bruslích,tak v klídku, když mají v družině závody, tak ji už učitelka ani nenutí běhat s ostatníma, prý je jí jasné, že by malá stejně běžela svým tempem a nakonec by se někde zastavila a začala sbírat kaštany nebo cokoliv jiného. Jí je naprosto ukradené, jestli je první nebo poslední. A jak jsem psala, u nás je hodně sportovních kroužků, ale když jsem se ptala, jestli vezmou dítě které se chce hýbat, ale nechce to dělat "vrcholově", tak se mi trenéři doslova vysmáli a udělali mi přednášku o tom, jak mé dítě skončí na drogách nebo jako buřt u PC. Čímž mne dožrali a totálně znechutili. On se dá volný čas dětí vyplnit i jinak, než tréninkem. A zůstali jsme u tance, který dělá v rozumné míře a s chutí. Oba mí potomci se rádi pohybují, ale taky rádi chodí do výtvarky, rádi jezdí na výlety, chodí na výstavy atp. Oba chytla historie, prolízáme hrady, zámky, zříceniny... Malá začala v pěti letech tancovat, 2x týdně chodí na dvě hodiny do "lidušky" a tancuje opravdu ráda. Syn (4roky) zatím chodí jenom do výtvarky, pohybovku jsme vzdali, prostě ho to nebavilo a nechtěl tam chodit. Takže příští rok zkusíme jiný kroužek s "pohybem", pro malé děti tady naštěstí kroužky ještě jsou.
Já si myslím, že u dětí je důležité je naučit, že volný čas se dá vyplnit něčím hezkým a že PC a TV není smysl života. A že je príma se "pohnout" a že výlet neznamená přesunout se z bodu A do bodu B pomocí auta.
|
gg |
|
(7.1.2009 21:39:04) Určitě máš pravdu v tom a to netvrdím nic jiného, že je důležité aby děti NĚCO dělaly. Je celkem jedno co, jestli sport, tanec - to je vlastně taky sport, malování nebo hra na hudební nástroj. Tady šlo o sport, tak jsem se vyjádřila ke sportu. Ale kdyby chtěli dělat cokoliv jiného, tak je plně podpořím. Když ve školce chodili do kroužku angličtiny od domu dětí, tak jsem je tam vozila / nepřipadala jsem si jako taxikář, jak tu některé maminky píší/, doma se s nimi pilně šrotila slovíčka, stejně jako když jim bylo 4 a 5 a chodili na fotbal, seděla jsem na tribuně a sledovala trénink, když né já tak manžel, prostě kdyby dělali cokoliv, stojím za nimi a fandím a podporuji. Chci vědět co mé děti dělají a chci se toho účastnit. Proto jsem taky já, absolutní nesportovec a to myslím vážně, začala studovat pravidla házené, postupně se vše učila a pak i začala trénovat. Moji třídní, která nás měla i z těláku málem praštila pepka, když se to dozvěděla. Takže kdyby chtěli malovat a mysleli to vážně, tak se to taky asi naučím. A ještě se musím vyjádřit k tomu, co trenéři chtějí od dětí. Je mi jasné, že je to ten nejvyšší výkon, je to bohužel tak, prostě když něco dělám, tak to musím dělat pořádně a s plným nasazením. Zvláště pokud jde o týmový sport, kluk který odflákne tréninky, na půlku z nich nepřijde - protože má jiný kroužek / 10. leté dítě musí mít priority/ , nemůže počítat s tím, že ho trenér veme na turnaj, a když ano, tak si moc nezahraje. takové dítě je pro trenéra zbytečně vynaložená práce, je to kruté, ale je to tak. Není to případ dětí do 10 let, s kterými si převážně jenom hrajeme. Ale jsou i kroužky, kde na výkonu nezáleží, kluci si chodí jen tak zahrát do Orla florbal, když nepřijde, nic se neděje, nejezdí na zápasy, jen se vyblbnou, takové kroužky jsou určitě vhodné pro děti, které jsou v oblasti sportu méně ambiciózní a přitom si mohou v klidu zasportovat.
|
|
|
|
KačkaH |
|
(10.1.2009 22:19:38) Naprosto s tebou souhlasím. Hlavně v klidu. Moje mladší dítko bohužel je od přírody spíš lenoch, ale když už jedeme všichni na kolo, co jí zbývá, jede s námi a nakonec se jí to i líbí, ale sama by se nevykopala. Já jsem taky spíš pro společný zážitky než pro výkon v nějakém sportu. Takže hurá společně na výlet nebo na kolobrndy. Vždyť to je přece ta správná zábava a o to přeci jde, ne?
|
|
KačkaH |
|
(10.1.2009 22:20:45) Veru, kdybys mi chtěla napsat, písni, tvoje názory se mi moc líbí, docela ráda bych vás víc poznala.
|
|
|