| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Anketa: Jak dítě přinutit k pohybu?

 Celkem 75 názorů.
 1.3Magráta13 


Nic 

(6.1.2009 9:05:46)
Hmmm...tak naše dcera (9let) bohužel aktivně neprovozuje žádný sport. Dojíždí do školy do města a tam sice nějaké sportovní kroužky jsou, ale až kolem 17 hodiny odpoledne a to už nemá domů spoj, takže bohužel. A o víkendu se zas nechce nám někam jí vozit, navíc jsme rádi, že jsme o víkendu spolu a můžeme někam vyrazit.
Naštěstí ale bydlíme na vesnici, v klidně ulici kde je i hřiště, takže když je hezky, je každý den venku. Miluje kolo, koloběžku, brusle (kolečkové i klasické).
Celou rodinu nás nejvíc baví zimní sporty (lyžování, bruslení), což je ale v polabí otázka spíš několika dnů než aby se to dalo nazvat sportem. jednou ročně týden na lyžích, když mrzne jako teď, tak máme za domem rybník a bruslíme.
Jinak sport hlavně turistika, musí být nějaký cíl, aby nás to bavilo.
A co se osvědčilo? Určitě věnovat se tomu společně s dítětem. Pokud sportuje celá rodina, dítě snadno přičichne.
 Verča (2 děti) 
  • 

hlavně v klidu 

(6.1.2009 10:00:32)
U nás se tak nějak razilo, že se má dítku nechat volnost v tom, co ho baví. Děti chodí na výtvarku - oba moc rádi, malá zkusila hrát na flétnu - po roce toho nechala, syn chodil do pohybovek -po prvním pololetí jsme to vzdali, dcerka začala tancovat - tancuje už čtvrtý rok...
Úplně první rozhodnutí ohledně sportu ale bylo, že z dětí NEBUDU dělat velké sportovce, zapojené do nějaké organizace. Většina sportovních oddílů v našem dosahu dříve nebo později začne po dětech chtít extrémní výkon. A to tak že moc. Vidím to u spolužaček mé dcery, které ve druhé třídě nemají prakticky žádný víkend volný, odpoledne tráví trénováním, aby pak večer usínaly nad úkolem (na což si jejich maminky stěžují).
Další věc, co se mi nelíbí - dětem to začne ujídat víkendy a rodinný život se pak točí kolem toho, jak má dítko závody, mimořádné přípravy na závody atp. Nechci být jenom taxikářem svých dětí, chci s nimi mít společné zážitky.
Takže pokud děti jednoho dne dozrají k tomu, že nějaký sport moc chtějí, tak ať si ho dělají, ale já je do toho navážet nebudu. Zatím jsou evidentně spokojení s námi a s tím, že máme relativní volnost v rozhodování, co se bude dělat. Kliďánko se v sobotu ráno rozhodneme, že je hezky a jedeme na brusle. Nebo že se nám nechce, protože je ohavně a celé dopoledne hrajeme člobrdo.
Moje děti jezdí na kole, na bruslích, v zimě jedeme na lyže, v létě k vodě. Trávíme hromadu času venku i ve všední dny, o víkendech jezdíme za město a pak někam "šlapeme", nebo pomáháme na zahradě prarodičům. Takže ne, ke sportu v dnešním pojetí je nevedeme. Vedeme je k pohybu (tedy k lítání po venku, lezení po stromech, hraní s míčem, skákání gumy, hraní fotbálku...) a k tomu, že zkusit se dá ledacos.
Letos v létě měla dcerka menší úraz a pak chodila na rehabilitaci. Jak lékaři, tak sestry si ji chválili, že je na ní vidět, že se opravdu hodně hýbe. Prý jí moc pomohlo, že má "rozhýbané" svaly rovnoměrně, že se hned pozná, že nedělá jenom jeden sport.
 Lída+2 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 10:41:25)
no člověk k tomu musí ty děti nějak nenasílně přitáhnout spíš sám....jezdíme lyžovat, chodíme bruslit,jinak během roku kolo, 1x týdně skoro pravidelně plavat, když byl syn na rehabilitaci..po úrazu ...(náhodně nás dostala rahábka co měla 2roky před tím manžela) tak jsme dostali pochvalu, že je ráda, že dítě není po manželovi(u něj, že by se důležitý svaly dali hledat mikroskopem....a že je vidět, že se hýbou a plavou to poznala okamžitě- podle čeho mi říci nechtěla...)

...no to je přesně o tom, když člověk chce aby dítě plavalo trénink trvá 1,5hodiny..což pro 6-7ltý dítě jke moc...podle mě...trénik je 2x týdně..skoro každou sobotu závody....v 9letech už 3x týdně...(nic normálně)
S fotbalem to je taky podobný...házená taky...nic teřba jen 1x týdně,aby to dítě mohlo dělat víc..zkusit a říci..jo to je to co my vyhovuje....

Takže starší chodil od kojence na plavčo a na cvičení pro batolata a malé děti později..sokol.....a nyní plavem sami..sem tam mu zaplatím kurz pro pokročilé v sobotu od 8-9hodin...jenže pak je unavený a sejde z výletu...a víkend jak psal někdo předemnou je krátký....)
2 roky chodil na horolezení..to je sice super...,ale loni moc dětí a málo lan..nechali jsme toho...
Florbal se mi podařilo po dlouhým hledání najít 1x týdně. je tam moc spokojený. Kamarádka má syna na 2x týdně a každou sobotu mají skoro závody.....

Mladší jako malý to samé až po sokol....loni na podzim si byli jeden víkend zkusit orientační běh..nějaký závody.mladšího to chytilo a tak začal chodit...
ale je to dost náročný...2x týdně od března do konce října...v úterý s manželem odjíždí v 15 hodin a vrací se po 18hodině..)ve čtrvetk od 16-17hodin a skoro každou sobotu jsou oba na závodech..:(
MAnžel zatím běhá s ním...jako doprovod..Dan si vezme mapu a buzolu a běží..manžel jen běží s ním....
a manžel se stal taxíkem pro další 3 děti...a je rád, že máme tak veliký auto...
..uvidíme jak dlouho je to bude oba bavit...nutit ho nebudu...
 Ekaterina 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 10:54:31)
No jo, s těmi sportovními oddíly je to pravda. Já mám sice děti zatím malé, takže jsme o žádném organizovaném sportu zatím neuvažovali, ale vidím to na synovci, který dělá judo - o víkendech ho rodiče pořád vozí na nějaké závody, to by mě teda fakt nebavilo...
Docela se mi líbí sporotvní kroužky při našem domě dětí a mládeže - mají tak třeba pro předškoláky kroužek, kde se seznamují s míčovými hrami, to mi přijde prima.
Doma sportujeme myslím přiměřeně - starší syn jezdí na kole, manžel s oběma chodí do bazénu (já jsem beznadějný neplavec), chodíme na výlety. Dost se snažím, aby kluci nebyli takoví totální nesportovci, jako já.
 zahir 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 10:57:35)
Píšete tady o bruslení, plavání, lyžování, jízdě na kole.A vaše děti tyhle sporty dělají dobrovolně nebo jste je nutili? Já to považuju za běžný, že se děti hýbou,takže to beru jako sport - ve smyslu projedem se na kole,když je zima chodíme bruslit,lyžovat... Ale můj syn (bude mu 6) třeba nechce jezdit na kole,což brzdí celou rodinu.Má koloběžku,i na kole udrží rovnováhu ale je líný šlapat.No,snad letos na jaře se to zlepší.A bruslit už jsem ho taky naučila,zatím se teda jen tak posunuje po ledě,ale bruslení to připomíná.Mě jde o to,že kdybych ho nenutila aby se to naučil,tak bruslit nebude.Nekřičela jsem,jen radila a i tak to bylo dost náročný.Nejdřív ho to nebavilo,padal,teď jak to trochu umí tak ho to baví.Jak k učení se těhle sportů přistupují vaše děti?
 Winky 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 11:14:40)
Přidávám se - taky by mě to zajímalo :-) bo naše malá je takový vzdorník, když po ní chci aby dělala něco jak se má, tak jsem odsouzená k nezdaru. Teď co je sníh jsem s nadšením vytáhla bob, že se půjdem vozit. Jenže - byla tam skupinka jiných dětí, drandili nahoru a dolů o sto šest - a to ji právě odradilo. Chce něco dělat sama. Takže já jsem seděla na bobu, a ona - s prominutím - ryla hubou do sněhu, koulela se, zahrabávala.... kdykoli jsem se ji snažila k něčemu nasměrovat - "mami já se chci koulet sama"... a tak je to s většinou činností. Jsou jí 3,5.
Takže z mého pohledu ji rozhodně nebudu dávat na žádné kolektivní sporty, leda že by sama škemrala. A co se individuálních týče - ráda bych ji přitáhla ke koním, sama jezdím. Ale v tomhle věku je ještě brzo, myslím na to aby se učila jezdit, vozím ji kdykoli je příležitost, ale ke zvířatům je potřeba vztah a vědomí toho že jim nesmím ubližovat, a taky se u toho musí dost poslouchat :-( nějaké vzdorování a pod. je dost riskantní.
Vycházky, kolo, semtam do bazénu beru jako rodinné aktivity, ne sport.
 Lída+2 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 11:18:37)
moje děti mě nedávno vyčetli, že jsme nebyli 3x za sebou v bazénu..jinak každý čtvrtek od 15-16:30 plavou...plavou v bazénu od malinka..takže jim to příjde normální....(fakt mě to překvapilo...a docela jsem si připadala jak krkavec...)dokonce jsem Dana přendala kvůli tomu na trénink zimní v úterý místo ve čtvrtek jak měl chodit.....

kolo: to je baví moc...jen tak ze srandy manžel přidělal na týden na kolo tachák...20km jen za to co nalítali před barákem..to nepočítám , že manžel, chudák nemá šanci přijít z práce a plácnout sebou~t~jak ho zbliknou dětinky co většinou popojíždí na kole....tak se dožadují projížďky...v týdnu jezdí okolo 8-10km a o víkendech jezdíme všichni okolo 20km....kolikrát se manžel plíží domů,aby měl aspoň 10minut~t~

lyže- to jsme na to Luka postavili( ten to sám nechtěl,ale naučil se to a baví ho to moc) loni jsme byli k výčitkám dětí asi 2x jen....,ale náš malej aktivista....v 1,5roce, když jsme se jeli kouknout na bráchu jak mu to jde řval na celou slezdovku a ukazoval si před boty a hodně rozhořčeně: " nemáááááááááám!"
ve výsledku jezdli sami na vleku ve stejnou dobu...mladšímu 2,5 a staršímu 5~t~,ale ot je fakt o povaze dítka....Luka jsme nenutili a Dan jde do všeho po hlavě....

Bruslení zbylo na mě...Luka jsem mordovala(nemyslím to doslova) aby to na tom ledě zvládnul bylo mu asi 7-8let....přestal padat a tak...a za rok mi řekl...maminko děkuju, že jsi mě to naučila, když jeli se šklolou byl nejmladší v nejlepším družstvu....
Dan se to doučil loni...letos si vzpomněl... a třeba teď o zimních jsme chodili na rybník dopoledne i odpoledne z poludu dětí a musím říci, že to komu se nechtělo 2x jsme byla spíš já~t~

Tak nevím....asi je to fakt baví, když chtěj změnit kroužek nechám to na nich....
 Lída+2 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 11:25:56)
Zahir...Luk musí všechno strašně dlouho trénovat...lyžovat ho manžel učil 2měsíce..pak skončil v lyž. školce..a tam stačilo 2x2 hodiny a doučiol,se všechno...měl teda on a instruktor jen....
A DAn třeba tohle všechno zvládnul nějak sám....(to je náš balzám na nervy jak říkáme):-)
On si člověk připadá neschopně, když dítě 14dní učí vůbec šlapat....
když bruslení pochopil starší za 3tt a mladší za 3dny....

Lukovi to ukážu a po chvilkách nutím opakovat..jak mu to začne jít skvěle..dělá to strašně rád:-)

Jinak manžel jako dítě nikdy nic nedělal...bruslit ho učili nešlo mu to tak to zabalili(jestli ej Luk po něm docela to chápu~o~občas se musím hodně držet,ale on si člověk za 10let zvykne......)
Na kole ho učili snad až 7letýho ......
plave šíleně....
a jen díky strejdovi umí lyžovat..dal si s ním práci.....
Na fotbal chtěl,ale nidko mu to nedovolil.....babička(promovaná pedagožka zasáhla rukou zákona....)
 zahir 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 12:10:26)
Právě mě jde o to, jestli ho mám vůbec nutit.Ale s tím bruslením to přineslo výsledek,loni jsme teda byli asi 2x,to vůbec nechtěl a teď jak jsem ho nutila tak se celkem chytil.Akorát jak napadl sníh,tak uvidíme co to udělalo s ledem.Holt vezmem hrablo.On teda v dost věcech dozrává o rok až 2 dýl oproti ostatním dětem - v kreslení,a hlavně v tom sportu.Jinak je v pohodě - rád běhá,už i do míče v létě kopal,po stromech leze... ale já bych ráda abysem si všichni vyjeli na kole,šli bruslit a tak.Já bohužel nelyžuju,tak myslím že si spolu vezmem učitele a naučíme se lyžovat spolu.
 Lída+2 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 13:11:12)
To je vždycky těžký...já když Luka nepostrčím tak ani nezjistí, že by ho to bavilo..samotnýho by ho to nenapadlo...

ZAto DAna nesmím nutit vůbec.....

A tím se řídím...Luka přidržet a nutit...zkoušet to dál a dál...
 Cita 


Re: hlavně v klidu 

(10.1.2009 21:58:53)
Lído, mám to stejně..staršímu jde všechno pomaleji, víc se vzteká...ta mladší chce všechno sama od sebe, všechno jí jde hned a baví jí to...taky umí podobný věci současně (ona ve třech, on v pěti) :o)

Takže staršího povzbuzovat a bohužel i sem tam lehce nutit, nedá se svítit, sám od sebe by nechtěl nikdy...nladší naopak nenutit (jenže to neni potřeba :o)...není univerzální návod, záleží na povaze dítěte.
 Xantipa. 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 13:06:47)
U nás je to o tom, že tyhle sporty ovládají všichni, tudíž je pro dítě divný, že ono ne a ví, že když chce být s námi na horách, lyžovat prostě musí, jinak bude sedět na zadku na chalupě~:-D To samý je to s kolem, bruslema - prostě se vším.
 stará Marie 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 13:19:40)
Xantipo, moje dcera (puberta) sice vše vyjmenované umí, ale moc ji to nebaví, takže klidně sedí sama doma na zadku s knížkou... :-) Tím chci říci, že přirozená motivace být s ostatními fungovala dokud byla malá (respektive nemožnost výběru), ale ta začala s osamostatňováním jaksi váznout... :-(
 Gudrun 


Re: hlavně v klidu 

(7.1.2009 10:48:16)
U nás je to podobné. Syn (14 let) taky nechce nic provozovat, jen sedí u počítače. Donucování je neúspěšné a stejně ho k ničemu nedonutíme, i když sami bruslíme, jezdíme na kole atd.~n~
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: kolo 

(6.1.2009 13:54:07)
Už jsem sem kdysi psala - co se kola týče, máme super zkušenost s ježděním s tažnou tyčí Trailgator. Umožní výlety v rozshu desítek km, které nejsou jinak možné - s prcky co už nemůžou být v sedačce a sami ještě moc nevládnou.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 11:59:56)
Moje řeč. Já už udělala zkušenost s fotbalem a fakt díky, nechci. Průběh :Syn je NORMÁLNĚ pohybově nadaný, na něco víc, na něco míň, chtěli jsme sport na vsi a v tu dobu tu nic jiného nebylo. Proběhlo pár tréningů a začlo to: v podstatě veškeré víkendy nabourané tím, že kluka někam vezete, prckové hrají turnajovým způsobem, takže je to tam tak na 4 hodiny....než se vrátíte, sobota v tahu.Automaticky se předpokládá, že prostě rodina rezignuje na další volnočasové aktivity a plně se přizpůsobí. Mysleli jsme, že přes zimu bude klid - všichni rádi lyžujeme, máme starý domek na horách...jenže opět turnaje, halové. To byl vůbec vrchol - přijelo tam třeba 20 kluků,hraje se tuším v 5 a krátce - takže dítko si zahrálo třeba za celé dopledne 5 minut.Ukončili jsme to po dvou letech trápení, hádání se doma (manžel je výšnivý cyklista,lyžař...chtěl jezdit a já nakonec taky..)Tak jako my dopadlo půl žáčkovského mužstva.Já nevím, proč je to tak vyhrocené a náročné na celou rodinu. Je to směšné, vždyť ty kluci stejně nakonec kopou za FC Kotěhůlky nějakou "pralesní ligu" a jenom proto, že možná z nich jednou za čas vyroste talent, kterého mohou bafuňáři střelit bohatému klubu se takhle hromadně blbne....
Tak te´d jezdíme hodně na kole a lyžujeme, celkem mě mrzí, že kluk nemá ještě něco, ale prostě se bojím se znovu zapojit do nějakého podobného blázince...
 Dreza 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 12:23:09)
Náš 7 letý syn hraje už třetím rokem fotbal. Hrozně ho to baví, fotbal je pro něj všechno. Souhlasím s tím, co tu píšete, že se tomu přizpůsobuje celá rodina, zvlášť když můj muž kluky trénuje. Tréninky mají 3x týdně hodinu a půl, teď přes zimu 2x týdně hodinu. V sezóně hrají ligu, to znamená jeden zápas týdně v trvání asi 50 minut, teď hrají halovou ligu a semtam nějaký turnaj ještě mimo to. Ta zima je pro zbytek rodiny (tj. já a dvouletý syn) horší, protože nemůžeme moc chodit s nimi, nejsou tam prostě pro prcky moc podmínky a on opravdu zápasy nesleduje :) Ale jinak, v sezóně, pokud to jen trochu jde, jezdíme s klukama na zápasy a fandíme jako diví. A to nemluvím jen o sobě, ale většina kluků má rodiče, kteří na zápasy jezdí nejen jako taxi, ale protože chtějí vidět, jak kluci hrají a podpořit je. Před měsícem jsme jeli přes 200 km na turnaj, kde naši kluci získali stříbrný medaile a byl to opravdu fantastickej výlet. Kluci jsou bezvadná parta, pomůžou si, podrží se a my jsme fandili jako pominutí, pro nás to bylo lepší než celý Nagano :)
Jinak taky jezdí na kole, lyžuje, plave, bruslení se teda trochu vzpírá, jak může, tak kope do balónu. Nedali jsme ho na fotbal proto, aby nás ve stáří živil z hvězdného platu v Manchesteru United :)
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 13:44:52)
No jo, ale právě o tom to je. Ve Vašem případě tím žije celá rodina a žije tím ráda. Ale u nás tomu tak nebylo - vnímali jsme to jako hrozné omezování našich dosavadních aktivit - najednou jsem se dostali na hory s bídou jednou za měsíc a to ještě s hroznými poznámkami trenérů, kluk to obrečel, já byla otrávená....Bohužel mi někdy přišli, jako by to BYLA přípravka od Manchesteru United.
Ale zase jim to ani nestálo za tu námahu, aby sestavili a zkombinovali kluky na zimní turnaje tak, aby se jich tam nesjelo 20, ale třeba jen 10, aby si víc zahráli....No nic.Vadilo mi hodně věcí,po 2. tréningu 1000,- Kč na půl roku (někteří kluci to po měsíci vzdají..), koupit balón, kopačky, chrániče - taky HNED a samozřejmě přímo v klubu( a nekupte to vzlykajícímu špuntovi..) Už je to pryč, kluk chodí přes Sokol 2 x týdně hrát florbal nebo házenou (střídají to). Příspěvek 100,- Kč na půl roku, vezmou je plavat, do kina...Potkala jsem fotbalového trenéra a ten mi pohoršeně řekl že "TO JE O NIČEM". Není. Moje děti nesou super nadaní sportovci, sportují pro radost a nebude je to živit. Jenže mi přijde, že konkrétně u fotbalu toto nikdo nechce slyšet.
 Markéta, syn 7 l. a miminko 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 15:02:55)
Zlatý kroužek fotbalu u kluka ve škole. Je to jednou týdně a mají sexy trenéra! Syn je nadšený, chodí tam s klukama ze třídy a moc ho to těší. Žádné víkendové turnaje. Kromě toho chodí jednou týdně do Sokola (to už od tří let) a zbytek sportovních aktivit si obstaráváme sami - kolo, brusle, lyže, plavání, chození po lesích a horách. A dnes jsme na sedmileté prohlídce ještě vyfasovali cviky pro nápravu vadného držení těla - nádhera. S mladším (tři měsíce) zatím cvičíme pouze Vojtovou metodou, úžasné!
 Nervík, 2 kluci 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 18:48:10)
Katko,
naprosto s Tebou souhlasím. Taky se mi nechce uvrtat do fotbalu, min. 2x týdně trénink a přes víkend zápas.
Co by mělo být cílem sportovních kroužků pro děti? To je základní otázka. Podle mého názoru přitáhnout co nejvíc dětí ke sportu, naučit je mít radost z pohybu, aby je to bavilo a vydrželo jim to.
Ale obzvlášť u fotbalu mi připadá, že chce každý trenér vychovávat Nedvědy. Kolik takových kluků je? Nenadělá se tím víc škody než užitku?
Pro kluky mi u nás chybí nějaký sportovní kroužek, kde by se to moc nežralo, a byl by jedenkrát týdně.
 Dreza 


Re: hlavně v klidu 

(7.1.2009 11:57:27)
Katko,
myslím, že to není problém fotbalu obecně, ale (nejen) toho vašeho klubu. Můj muž nenominuje na turnaj dvacet kluků, kteří si nezahrají, ale když se hraje v pěti, jede jich 10 a střídají se. To, kdo bude kolik hrát, není ale vůbec lehký vybalancovat. Samozřejmě, i trenér může být idiot, ale je spousta rodičů, kteří zapíšou kluka do fotbalu a čekají, že hned bude hrávat zápasy, ačkoliv neumí kopnout do balónu. Konkrétně do Sparty prý vozí rodiče 7letý kluky i 150 km! Pak řešíš, jestli hrát stylem, který je doporučován v odborný literatuře "ať si všichni zahrají, vždyť o nic nejde" a nebo hrát na výsledek. Ten první princip je jistě ušlechtilejší, jenže sami ti kluci jaksi nechtějí být pořád poslední...
Zásadní je totiž ten rozdíl mezi sportovním kroužkem a sportovním klubem. U nás ve škole je taky fotbalovej kroužek, tj. čutání na plácku za školou, a z toho se akorát pak víceméně vybírá, když je jednou za rok nějakej oficiální turnaj škol.
Jo a zase že by to u nás bylo jenom fotbal fotbal fotbal, to taky ne, máme i jiný aktivity, dá se to stíhat, i když toho volna samozřejmě není tolik.
Je to i u fotbalu, ale co znám osobně, tak nejambicióznější rodiče dávají děti na hokej a na tenis.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: hlavně v klidu 

(7.1.2009 12:15:00)
Dcera chodí na tenis od první třídy, do třetí to měli v rámci vyučování, teď už chodí na individuální hodiny. Ale nikdy to nebylo vedené v tom smyslu, že by měli podávat nějaké extra výkony. Prostě je učej, jak hrát, aby si rozumně zahráli. Víc tlačej jen na toho, kdo sám chce umět líp. Nám jde hlavně o to, aby dcera sportovala, uměla si zahrát tenis pro radost, ne aby někde vyhrávala turnaje. ~;)
 Dreza 


Re: hlavně v klidu 

(8.1.2009 1:17:25)
Lído, jasně, takhle to asi bere většina lidí. Nemyslela jsem to tak, že kdo dá dítě na tenis, je ambiciózní rodič :)
 pavla 2 deti 
  • 

Geocaching  

(6.1.2009 14:33:16)
Tak nas zacal celou rodinu bavit tenhle"sport" :)Sice se jedna spise o turistiku,ale obcas to chce i velky vykon na vylezeni na skalu ci zdolani nejakeho velkeho kopce.Deti chodi jednou tydne jeste cvicit do "sokola"..je to od vseho trochu(atletika,gymnastika,micove hry)..obcas dovezou i nejakou medaily ze zavodu,ale neni to urcite nic nakladneho(cca 500Kc /rok) a hlavne mame volne vikendu krome par ojedinelych zavodu.No a oba chodi uz dost dlouho do skauta,coz obnasi jednou za 14 dni vypravu(v zime na bezkach).Obcas jezdime na kole ,obcas na lyzich,nekdy jdeme do bazenu.Jsem zastancem od kazdeho trochu nez aby delaly nejaky sport vrcholove,namahaly jen urcite oblasti svalu a cela rodina tomu musela venovat svuj cas o vikendu.Mam dost kamaradek jejichz deti uz jezdi na sjezdovkach od dvou let nebo brusli 6 krat tydne..mne to prijde zbytecne a zvlast to detem bere to spravne detstvi(obcas si politat venku s kamarady,ci si doma zahrat nejake hry).Jsme rodina hlavne pres ty vylety(pesky,na kole,na lyzich) a jsem za to rada,zvlast v dnesni dobe,kdy dost deti jen sedi doma u TV ci pocitace.Tak krasnou zimu a nejen ji :)
 gg 


Re: hlavně v klidu 

(6.1.2009 22:09:56)
Dovolím si trošku oponovat. Mám dvě děti a obě hrají házenou za mladší žáky - 11 a 13 let, velice aktivně 3x týdně trénink, víkendy zápasy a turnaje, oba chodí do florbalu, mladší 1x týdně, starší 2x týdně, starší chodí ještě na basketbal 2x týdně. nemyslím si, že by toho měli moc. Školu zvládají, starší chodí na gympl, mladší se tam chystá, bohužel u nás není sportovní, tak asi na něj přejdou po 4 letech. ŠKOLA JE VŽDY NA PRVNÍM MÍSTĚ, pak je sport a potom až počítač a flákání se venku. Je to vše jen o organizaci času. S dětmi jsme mnohem víc než kdekteří rodiče, protože jsme časem já i manžel začali házenou trénovat a tím získali dalších 40 dětí, skoro jako našich. Jezdíme na společné víkendy, kde se věnujeme sportu a zažíváme spolu hrozně moc zážitků. Myslím si , že děti by měly sportovat, jako prevenci před nežádoucími jevy. A přitáhnout je musíte osobním příkladem a hlavně je podpořte, chodte se dívat na jejich výkony a zápasy, dělají to i pro vás. neumíte si představit ty smutné oči 10-ti letého dítěte, kterému se nepřišla podívat maminka na zápas....
 Verča (2 děti) 
  • 

Re: hlavně v klidu 

(7.1.2009 11:30:40)
Pokud máš děti, které to "žerou" a baví to i celou rodinu, pak je to určitě v pořádku. Ale jak bys to řešila, kdyby jeden ze synů prostě takhle žít nechtěl, byl povahově jiný a chtěl by třeba chodit do skautu a víkendy trávit po výletech? Nebo takové tempo jenom obyčejně nezvládal a měl potřebu většího klidu?

Mám v rodině zářný případ sportovní maminky, sportovního tatínka a nesportovní starší dcery. Chtěla chodit do nějakého výtvarně zaměřeného kroužku, ale nesměla, protože děcko přece musí sportovat. Takže musela i přes pláč a vztekání chodit do atletiky. O tom, že se flákla kde mohla nemusím asi psát, naučila se skvěle lhát a vymlouvat, aby se vyhla tréninku. Musela po šesté třídě o prázdninách na soustředění kam nechtěla a nakonec od tam i zdrhla. Když ji rodiče našli, tak ji tam vrátili a pohrozili jí polepšovnou. Nakonec začala dělat takové naschvály, že ji z atletiky doslova vyhodili a doma je z ní černá ovce.

U nás to taky na intenzivní zaměření na konkrétní sport nevypadá. Dcerka (8let) není soutěživý člověk, když jede na kole, tak v klídku, když jede na bruslích,tak v klídku, když mají v družině závody, tak ji už učitelka ani nenutí běhat s ostatníma, prý je jí jasné, že by malá stejně běžela svým tempem a nakonec by se někde zastavila a začala sbírat kaštany nebo cokoliv jiného. Jí je naprosto ukradené, jestli je první nebo poslední.
A jak jsem psala, u nás je hodně sportovních kroužků, ale když jsem se ptala, jestli vezmou dítě které se chce hýbat, ale nechce to dělat "vrcholově", tak se mi trenéři doslova vysmáli a udělali mi přednášku o tom, jak mé dítě skončí na drogách nebo jako buřt u PC. Čímž mne dožrali a totálně znechutili. On se dá volný čas dětí vyplnit i jinak, než tréninkem. A zůstali jsme u tance, který dělá v rozumné míře a s chutí.
Oba mí potomci se rádi pohybují, ale taky rádi chodí do výtvarky, rádi jezdí na výlety, chodí na výstavy atp. Oba chytla historie, prolízáme hrady, zámky, zříceniny... Malá začala v pěti letech tancovat, 2x týdně chodí na dvě hodiny do "lidušky" a tancuje opravdu ráda. Syn (4roky) zatím chodí jenom do výtvarky, pohybovku jsme vzdali, prostě ho to nebavilo a nechtěl tam chodit. Takže příští rok zkusíme jiný kroužek s "pohybem", pro malé děti tady naštěstí kroužky ještě jsou.

Já si myslím, že u dětí je důležité je naučit, že volný čas se dá vyplnit něčím hezkým a že PC a TV není smysl života. A že je príma se "pohnout" a že výlet neznamená přesunout se z bodu A do bodu B pomocí auta.
 gg 


Re: hlavně v klidu 

(7.1.2009 21:39:04)
Určitě máš pravdu v tom a to netvrdím nic jiného, že je důležité aby děti NĚCO dělaly. Je celkem jedno co, jestli sport, tanec - to je vlastně taky sport, malování nebo hra na hudební nástroj. Tady šlo o sport, tak jsem se vyjádřila ke sportu. Ale kdyby chtěli dělat cokoliv jiného, tak je plně podpořím. Když ve školce chodili do kroužku angličtiny od domu dětí, tak jsem je tam vozila / nepřipadala jsem si jako taxikář, jak tu některé maminky píší/, doma se s nimi pilně šrotila slovíčka, stejně jako když jim bylo 4 a 5 a chodili na fotbal, seděla jsem na tribuně a sledovala trénink, když né já tak manžel, prostě kdyby dělali cokoliv, stojím za nimi a fandím a podporuji. Chci vědět co mé děti dělají a chci se toho účastnit. Proto jsem taky já, absolutní nesportovec a to myslím vážně, začala studovat pravidla házené, postupně se vše učila a pak i začala trénovat. Moji třídní, která nás měla i z těláku málem praštila pepka, když se to dozvěděla. Takže kdyby chtěli malovat a mysleli to vážně, tak se to taky asi naučím.
A ještě se musím vyjádřit k tomu, co trenéři chtějí od dětí. Je mi jasné, že je to ten nejvyšší výkon, je to bohužel tak, prostě když něco dělám, tak to musím dělat pořádně a s plným nasazením. Zvláště pokud jde o týmový sport, kluk který odflákne tréninky, na půlku z nich nepřijde - protože má jiný kroužek / 10. leté dítě musí mít priority/ , nemůže počítat s tím, že ho trenér veme na turnaj, a když ano, tak si moc nezahraje. takové dítě je pro trenéra zbytečně vynaložená práce, je to kruté, ale je to tak. Není to případ dětí do 10 let, s kterými si převážně jenom hrajeme. Ale jsou i kroužky, kde na výkonu nezáleží, kluci si chodí jen tak zahrát do Orla florbal, když nepřijde, nic se neděje, nejezdí na zápasy, jen se vyblbnou, takové kroužky jsou určitě vhodné pro děti, které jsou v oblasti sportu méně ambiciózní a přitom si mohou v klidu zasportovat.
 KačkaH 


Re: hlavně v klidu 

(10.1.2009 22:19:38)
Naprosto s tebou souhlasím. Hlavně v klidu. Moje mladší dítko bohužel je od přírody spíš lenoch, ale když už jedeme všichni na kolo, co jí zbývá, jede s námi a nakonec se jí to i líbí, ale sama by se nevykopala. Já jsem taky spíš pro společný zážitky než pro výkon v nějakém sportu. Takže hurá společně na výlet nebo na kolobrndy. Vždyť to je přece ta správná zábava a o to přeci jde, ne?
 KačkaH 


Re: hlavně v klidu 

(10.1.2009 22:20:45)
Veru, kdybys mi chtěla napsat, písni, tvoje názory se mi moc líbí, docela ráda bych vás víc poznala.
 Betina 


akční dítě 

(6.1.2009 11:45:14)
Náš synek je velmi akční dítě - ve smyslu, že miluje pohyb v jakékoli podobě. Není hyperaktivní, s tím problém nemáme.
Lézt začal až po devátém měsíci, v jedenácti se postavil a začal
lítat - ne chodit krůček po krůčku, ale rovnou běhat. Od mala to miloval - běhat, skákat, lézt na různé prolézačky. V roce a půl vylezl až na vrchol obrovského žebříku a to jsme se otočili jen asi na 20 vteřin. Ve srovnání s dětmi jeho věku (8 let) je to opravdu typ dobře osvaleného štíhlého a velmi pohyblivého kluka. Kupodivu - když jsme šli zkusit nějaký organizovaný sport, tak ztvrdl, ztratil zájem, pohyboval se jen mechanicky a působil dojmem otráveného nesportovce. On si zkrátka pohyb užívá po svém. Takže chodíme plavat, miluje ježdění na kole, parádně lyžuje, bruslí i na in-lajnech. Podařilo se nám najít pro něj oddíl juda, kde je prima parta a prima trenér, který děti nechává spíš soutěžit a hrát hry a dává jim do těla po svém. Tam chodí syn velmi rád, má pocit, že si tam chodí hrát s kamarády. Takto nám to vyhovuje zatím všem, syn vybije svou pohybovou energii a přitom nemá pocit, že "musí" trénovat a není otrávený.
S potěšením čtu příspěvky od ostatních, kteří zastávají názor,
že prospěšnější je opravdu provozovat pohyb se svými dětmi společně, učit je tak, že využívat pohybem volný čas je ta nelepší věc na světě a navíc je přitom rodinka hezky pohromadě,
což je v dnešním fofru pro vztahy nesmírně důležité.
Mít doma hokejového supermachra je možná splnění nějakého osobního cíle, ale mě se cena za vrcholový sport vůbec nelíbí.
 Káča, dvě děti 1 a 3 roky 
  • 

jak začít? 

(6.1.2009 13:24:27)
Měla bych na vás otázku: jak začít s lyžováním v naší rodině, když já ani můj muž nelyžujeme? Já stála na lyžích naposledy na lyžáku na střední, hodně mě to bavilo a nechci to zabalit, i když je už dost pozdě. Nechci, aby naše děti na tom byly stejně. Je možnost najmout si nějakého instruktora? (je to finančně únosné?) Počkat s tím, až bude moci stát na lyžích mladší? Díky
 Insula 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 13:27:05)
Kačko, já bych doporučovala vyjet na hory a tam je spousta lyžařských škol pro malé děti. Také máme v plánu tam dceru letos dát. Ceny sice neznám, ale určitě jí tam instruktor za několik hodin může naučit základy a také vysvětlit, co a jak. Já jí to těžké naučím, když to sama neumím. ~t~ ~;) Manžel sice umí, ale také na lyžích dlouho nestál.
 Káča, dvě děti 1 a 3 roky 
  • 

Re: jak začít? 

(6.1.2009 13:38:30)
Právě doma řešíme, jestli to prubnout už letošní zimu. To by ale zatím vyjížděl jen manžel se synem a já s malou bych byla doma. Sice by to bylo na jednu, dvě zimy rozházené, ale až by malá dorostla, začínaly bychom od začátku jen my dvě. Nebo tomu ještě dáme čas a půjdem všichni naráz, ale to by mohl být slušný masakr:) Máte někdo zkušenost?
 Xantipa. 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 16:11:03)
Dobrý instruktor koukne na dítě, vyzkouší ho a řekne, jestli to vůbec ještě má cenu, jestli není dítě moc malé. Byla jsem svědkem, kdy rodiče přivedli dvě holčiny, sourozence, tu menší tak tříletou a ať ji prý učí. Instruktor malou vyzkoušel a řekl jim, že je na ni moc brzy, že nezvládá rovnováhu, přenášení a navíc - ta holčina se strašně bála. Ti rodiče se strašně rozzuřili, co si to ten dotyčný dovoluje, protože oni přece lyžují snad od plenek a plačící holčinu tam klidně nechali a odjeli, protože oni si přece zaplatili.
Syn chtěl až v pěti letech a po 2 hodinách jezdil sám na modré /tedy s námi, samozřejmě/. Instruktor se vyplatí - nás stála ale hodina 500,- Kč, ale neplacatil se s ním na plácku, ale vyjel na sjezdovku. Byl super, letos si ho zaplatím na zdokonalení pro sebe.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 18:22:42)
Kačko,

V lyžařských střediscích je spousta škol i půjčoven vybavení, je to velmi snadné, ale taky finančně náročné. U nás je to tak, že já lyžuju, manžel ne.
První dítě jsme postavili na lyže loni, byly mu tři. Začali jsme individuální výukou, když uměl zatáčet, začala jsem s ním jezdit i sama. Během zimních a jarních prázdnin se loni naučil zatáčet na obě strany a jezdit samostatně na pomalejší pomě. Na konec sezóny jsem mu loni dala zážitek - výpravu na Lysou horu v Rokytnici. Letos jsme dali opět první den individuál, další den skupinu, dva dny s mámou (druhý den odpoledne se pak přifařil k nějaké skupině školních dětí a jel s nimi závod slalom nějakých 400 m – nejel extra rychle, ale nespadnul a projel všechny branky!). Pak jsem zjistila, že se mnou jezdí šusem, tak jsem zase najala na dvě hodinky instruktora, aby se trochu srovnal a nakonec zas jezdil se mnou. Letos opustil pluh, jezdí rychleji a přesunul se na normální vlek. Příští rok budou dceři tři roky a plánuju, že by taky začala. Ze začátku bychom najali zase instruktora individuál, manžel by se motal někde kolem s termoskou, a já bych jezdila s klukem na sjezdovce.
Finanční únosnost… hm…achjo ~:(
Příklad: Individuální učitel 1 hodina 440, dvouhodina po slevě 745,-. Půlden ve skupině 250,- celý den ve skupině (2 x 2 hodiny) nějakých 450,-.
Vybavení pro dítě – půjčovné od 200,-/den. Ale při delší době zase sleva.
 jitucha 
  • 

Re: jak začít? - vůastní zkušenost 

(6.1.2009 18:41:34)
Synovi jsou přesně čtyři a taky jsem přemýšlela, jak na to. Pro začátek jsem ho tahala na lyžičkách po rovině, aby si zvykl. Naučil se stát rovně, nelehat si ani nepadat dopředu. Druhý den jsme vyrazili na mírnou sjezdovku. Vlek vyjel společně se mnou, dolů jel na dvou lanech za opasek, já za ním v pluhu. Jen stojí, já ho brzdím a trochu řídím, oba nás to moc baví. Až se trochu zlepší, asi ho zkusím dát do školičky, aby mu vysvětlili zatáčení apod. Z více míst mi doporučili yellowpoint. Na tvém místě bych asi koupila lyžičky pro nejmenší, připínací na obyčejné boty, trošku se starším pochodit, poblbnout, a uvidíš, jak vás to bude bavit. více tady: http://www.inmagazin.cz/clanek/560_ucime-lyzovat-nejmensi-deti-snadno-rychle-levne-a-efektivne--.aspx
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: jak začít? - vůastní zkušenost 

(6.1.2009 21:35:02)
Připínací lyže ani náhodou. Ty by jsi na nich chtěla lyžovat? Vždyť se nemusí kupovat ty nejdražší, lyže se dají půjčit, nebo koupit nějaký jetý. Tady je pěkný článek o lyžování dětí http://www.mojebetynka.cz/clanek/758/mamiii_koukej__ja_jeduuu_kdy_ajak_zacit_slyzovanim.html
 jitucha 
  • 

Re: jak začít? - vůastní zkušenost 

(9.1.2009 10:23:15)
vždyť píšu, "pochodit, poblbnout", to přece není lyžování. na první kontakt s lyžemi na rovině mi ale připadá zbytečné dávat rovnou lyžáky, zvlášť když jde o menší dítě.
 Betina 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 13:34:59)
na mrňouska je teda ještě hodně brzo, ale tříleté dítě už to může zkusit, záleží na povaze, některé děti začnou brečet a lyže nechtějí - zásadně nenutit
jinak opravdu všude na horách jsou lyžařské školy,
kde se naučí základy, nic levného to teda není,
jestli mě paměť neklame, tak jsme platili v roce 2006
asi tak ca 300 Kč za hodinu~R^
 Káča, dvě děti 1 a 3 roky 
  • 

Re: jak začít? 

(6.1.2009 13:46:33)
Díky, ještě přemýšlím, jestli je lepší, aby jsme se naučili nejprve my dospělí a pak až děti, nebo to vzít jedním vrzem... Nebo jak už jsem psala, napřed muž se synem a pak my holky... Musím říct, že mě dost štve, že mě moji rodiče k takovým věcem nevedli (aspoň že funguju na kole a na bazéně, i když kraula mě můj chlap ještě nenaučil:)
 1.3Magráta13 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 14:19:36)
Káčo, byla jsem na tom úplně stejně jako ty, s tím rozdílem že manžel lyžuje (ne nic extra, ale umí) a dítě jsme měli jen jedno (teď máme mimino).
Dcera stála na lyžích "až" v 5 letech, dřív nechtěla. Naučit bychom jí nedokázali, takže šla do lyžařské školy. Cena je sice vysoká (350-500,-Kč/hodinu), ale jednak má 1 instruktor 1 dítě a opravdu stačili 2-3 hodiny a už uměla vyjet i vlekem na nenáročnou jezdovku a sjet. jezdila jsem s ní a manžel nás kontroloval. teorii jsem měla zmáknutou ~:-D a právě ta nenáročná sjezdovka mě vyhovovala, bo jsem se pomalinku trénovala taky. Ale můžeš si najmout instruktora i ty. Viděla jsem v lyžařské škole spoustu dospěláků a někteří byli i dost dřeva a jiní už hodně v letech.

Teď už je to horší, dcera po 4 letech lyžování jezdí už i po černé sjezdovce, zatímco já se tvrdošíjně bráním opustit tu modrou~;) Takže jezdí s manželem. letos mám na starosti mimino, takže budou jezdit s manželem, já si možná trochu zalyžnu jen na nějakém menším kopci, no a za 2-3 roky se zas budu doučovat s mrňousem.
Co ale budu dělat až se to naučí i náš malý, to nevím. Zřejmě budu brázdit modré sjezdovky a mávat dětem na černou ~:-D
Ale sport se má dělat pro radost z něho samotného, ne kvůli okolí nebo výkonu. tak jsem spokojená
 Lassie66 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 15:01:07)
Magráto, moje řeč. Já jezdím na dětských furt, nejsou tam takové fronty na vlek a nikdo se tam nevytahuje extra výbavou či technikou jízdy. Jsme tam všichni na jedné lodi, většina z nás má bílá záda a to mi vyhovuje. Sjedu i větší, ale neláká mě moc představa, že spadnu z vleku před kilometrovou frontou lidí ~t~. Učit jsem se začala až před 3 lety, kdy mě přítel postavil na sjezdovku a poslal dolů...jela jsem to půl hodiny(on to sjel za 5 minut)a ještě mě cestou dolů srazil lyžař ~q~.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: jak začít? 

(6.1.2009 14:24:36)
Souhlasím.A moje zkušenost : Prvního kluka jsem mordovala brzo, ve třech a byla jsem já udřená a on ubulený. Pořádně se rozjezdil za jeden víkend úderem pátého roku. S mladším jsem to už nehrotila (ono s tím druhým už nejsme tak ambiciozní, že)a v pěti letech začal po dvou hodinách ve školičce jezdit. Te´d jsme byli o víkendu a oba jezdí dobře, ten mladší snad dokonce bude za chvíli lepší než ten starší....Podle mě je možné lyžovat s tříleťáčkem, ale spíš bych od toho moc nečekala. Většinou ještě nejsou schopni pochopit, co se po nich chce. Ano, můžou pomaličku jezdit na "dětském hřišti", ale pokud se začne mrně učit až po čtvrtém či pátém roce, určitě se nic neprošvihne. A školičky doporučuju, ty peníze se vrátí na Vašich ušetřených nervech a zádech.....
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 18:41:27)
Rozhodně si najměte instruktora. A to bych doporučila i rodičům, kteří lyžují. To, že někdo lyžuje, neznamená, že to umí i učit. Lyžování a výukové metody se mění. Když vidím na sjezdovce rodiče, kteří učí své děti lyžovat stylem, kterým se jezdívalo na rovných lyžích a oni jsou na carvingách, nejradši bych jim řekla, ať se to nejdřív sami naučí.
 tinas 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 19:24:31)
Belatrix,
ono to je i o tom,že instruktor je pro dítě autorita,kdežto rodiče má dítko na háku. :-) Manžel se hrbil na kopci se synkem,ničil si záda a nic. Pak šoupnul mlaďase do školičky a mlaďas ihned jezdil jako drak a navíc co řekl instruktor to bylo svaté. :-))
Malá šla do školky zcela automaticky a nelituji ani jedné vydané korunky. Jsou věci na,kterých se ušetřit dá,ale jsou věci,které za to fakt nestojí.
 Ledersonka 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 20:45:43)
Mě by spíš zajímalo, jak dítě ke sportu "přinutit". Mého pubertálního syna nebaví žádný sport kromě povinného plavání ve škole. Jinak je problém přemluvit ho jakémukoliv hýbáníse, i když už se kolikrát stalo, že musel jít s námi a nakonec se mu to líbilo. Ale pokud to jde, tak on by prostě nejraději seděl doma a koukal do pc. Pokud by měl někdo nějakou radu, byla bych ráda. Mimochodem, pc má dovolený jen o víkendech, takže to nepomohlo
 Lassie66 


Re: jak začít? 

(6.1.2009 20:51:38)
Co zkusit geocaching? Hledání cílů pomocí GPS navigace by ho mohlo zaujmout, koukni třeba na http://www.geocaching.cz/news.php nebo si to vyhledej na tomto serveru. Je to čím dál populárnější záležitost.
 Káča, dvě děti 1 a 3 roky 
  • 

Re: jak začít? 

(6.1.2009 22:05:03)
Díky všem za rady a zkušenosti:)
 HanaP (Vojta 7let, Kačka 3) 


Re: jak začít? - byli jsme na tom úplně stejně. 

(7.1.2009 10:33:38)
Já lyžovala jen jako dítě na běžkách a manžel taky naposled na lyžáku. Syna jsme dali do školičky v pěti letech. A já se rozhodla, že se naučím ve svých 35 letech lyžovat taky, abych nemusela jen koukat dole pod sjezdovkou. Nevím, jak dlouho by mě to bavilo a taky bych ho tam v jeho pěti letech nemohla nechat samotného. Školička dala synovi základy, ale co já jako samouk. Vyjela jsem nahoru na kopec a to jste měli vidět tu hrůzu v mých očích. Ale co se dalo dělat, dolů jsem musela sjet. Už je to rok, hrůzu jsem překonala, styl ještě není dokonalý (ale to asi v mém věku nikdy nebude), ale velmi mě to baví. Je to jeden z nejúžasnější zážitků, kterou může rodina spolu v zimě prožít. Letos už postavíme na lyže i dcerku, bude mít 3 a půl roku.
Takže Katko, neboj se a jděte do toho. Stojí to za to. A jak psali ostatní -existují školy i pro dospělé.
 Insula 


Přirozeně 

(6.1.2009 13:31:31)
Jsem pro přirozenost, takže zatím nevedu děti k nějakému konkrétnímu sportu (také jsou ještě malé 5 a 3 roky). Od předloňska chodíme na cvičení s maminkami, vloni začal i mladší syn. Jinak provozujeme sport doma. Bruslíme (v zimě, v létě), jezdíme na kole, s míčem, doma mají žebřík a tyč na lezení a také hrazdu, chodíme plavat (teď nám bohužel do září rekonstruují bazén :-(). Obě naše děti jsou pro pohyb. Nejraději jsou venku. A to i přesto, že dcera je velmi klidná povaha a syn je akční a já sama ani manžel nijak extra sportu neholdujeme. :-D
 radule 
  • 

predskolaci 

(6.1.2009 15:01:32)
my preferujeme zakladni vsestrannou dovednost.
mame zive kluky se sportovnimi predpoklady, presto ted ve skolkovem veku nijaky sport "nedelaji".
ani v nejblizsi dobe o zadnem neuvazujeme.
jedine krouzky, ktere navstevuji jsou plavani a Sokol.

ve volnem case jezdi na kolech, uci se lyzovat, bruslit, plavat.
v Sokole se uci gymnastiku, rovnovahu, hazet, skakat atd.
a diky geocachingu trenujeme vytrvalost.
to kdyz zvladnou vse, budeme spokojeni.

Bohuzel jsou v okoli same sportovni kluby vykonnostne zamerene, maji treninky 3xtydne, coz se nam moc nelibi.
Radsi bychom, aby deti delali treba dva ruzne sporty s treninkem jednou tydne.
ale to bude nejspis otazka, az prijdou do skoly a mezi kamarady.



 tinas 


Re: Přirozeně 

(6.1.2009 17:58:01)
Tak u nás prvotně děti ke sportu nikdo nutit nemusel. Hlavně syn je hodně akční,takže jsme spíš nabízeli,aby si vybral,kde tu energii ze sebe dostane. Jezdí na kole,skáče na BMX,jezdí na bruslích v zimě i v létě,lyžuje,jezdí na snowboardu,hraje softball,zkouší s námi golf,s klukama občas popadne hokejku nebo spíš florbalku.
Myslím,že ho třeba motivuje to,když může něco dělat společně s námi. Celá rodina máme basebalové rukavice a házíme si,když se nám chce někde v parku,nebo jak říkám začali jsme s manželem hrát golf a synek se hned snaží vetřít taky. :-) Malá dělá to samé,ale sekla se softbalem a místo něho si teď vybrala hip hop.
Já myslím,že pro děti je naprosto přirozené sportovat.
Mě se teď moc líbí ta nová koncepce herní konzole wii. Konečně někdo pochopil,že děti od hraní her nikdo nedostane a vymyslel,jak propojit aktivní pohyb a hru. Když chtějí hrát tenis musejí skutečně ovladačem provádět pohyb jako,když mají raketu. Není to už jenom prostá konzumace hry,ale je tam i ten pohyb. Když má syn zapojené to wii fit a běží tu podle obrazovky říkám si,že nás nejspíš sousedi brzy vynesou v zubech. Leda bych jim vysvětlitla,že pohyb je pro děti zdravější,než lenošení.
:-))
 Ivka (kluci 8 a 3 roky) 
  • 

Nezatracovat "závodní" sportování 

(6.1.2009 18:54:13)
Náš starší syn (třetí třída) je velmi pohybově nadaný. Od tří let lyžuje, jezdí na kole, chodí túry po horách...a to s nadšením! Taktéž odmala kope do míče a visel na plotě našeho fotbalového hřiště...takže to dopadlo tak, jak muselo...už tři roky chodí 3xtýdně na fotbal+víkendy zápasy.Stejně jako řada z vás jsem se tomu zpočátku bránila a odsuzovala to, ale teď z odstupem vidím spíš pozitiva:kluk má skvělou partu kamarádů (a manžel našel v novém bydlišti skvělou partu fandících tátů:-)!), vylítá se, otuží se (trénují celoročně venku), mají s tátou fajn společnou aktivitu a já mám sobotní dopo volné pro malého. Chodí s oddílem i do bazénu, teď v zimě bruslit, v létě mají soustředění (takový tábor, kde se hraje víc fotbal...)Myslím, že vůbec není zlé, když se dítě "zaháčkuje" ve zdravém kolektivu se zdravou náplní(samozřejmě předpoklad je rozumný trenér, kterého naštěstí máme, a kluci ho "žerou"). Jsme z Prahy a tady je už u dětí v tomto věku bohužel běžné celodenní vysedávání u PC a TV, velmi brzo začíná kouření, lehké drogy a jedinou náplní je bezcílné zevlování v ulicích s kalhotama proklatě nízko(jak sleduji tak cca od páté třídy ZŠ). Takže doufám, že intenzivní sportování bude fungovat jako prevence (že na zevlování nezbude čas!!). Syn zvládá ještě klavír v ZUŠ a nevypadá nijak "přetíženě". To s malým (3) to bude náročnější, momentálně prochází (už dva roky!) obdobím "nechci!" tak se sporty začneme zvolna později.
 tinas 


Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(6.1.2009 19:21:34)
Ivko,
máme to úplně stejně jenom s tím rozdílem,že u nás to není fotbal,ale softball. Teď na zimu sice syn netrénuje,protože trénink mají v pondělí a to má klavír v ZUŠ,ale jak půjdou ven tak zase bude chodit. Navíc teď mu zase začnou víkendové tréninky. Vidím to stejně jako ty. Čím víc bude syn sportovat - samozřejmně doborovolně tím méně bude mít času na kouření,pití,drogy a jiné lumpárny. Rozhodně nechci,aby se tu potuloval po sídlišti jako zdejší děti.

PS: Kalhoty visící proklatě nízko nesnáším a hlavně absolutně nedokážu pochopit na čem to těm klukům drží. :-)))) Doufám,že tahle móda se našemu domu vyhne. :-)~t~
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(7.1.2009 9:12:00)
Já s Vámi souhlasím, taky jsem si myslela, že je určitě dobré, aby kluci dělali nějaký sport intenzivněji.(puberta, drogy, vysedávání u PC)..jenže u nás dlouho kromě fotbalu nic nebylo a o fotbalu jsem psala výše. Copak je opravdu nezbytné, aby rodiče sami rezignovali na svoje sportovní aktivity (společné víkendové lyžování, v létě horská kola atd ..)? protože u nás to tak trenéři viděli - prakticky neexistoval víkend, který by nebyl nabourán nějakým zápasem či turnajem.Chápu, že některým rodinám to vyhovuje, v okolí jich několik znám,jejich víkendová náplň je zkrátka odvézt dítě na zápas, fandit na zápase,pokecat s ostatními rodiči, pohulákat na rozhodčího, pokud se upískne...Nám to ale nevyhovovalo, jsme akčnější,chceme ještě sami sportovat a přes týden na sebe máme všichni málo času, tak chceme být alespoň o víkendu spolu. Nyní už se u nás situace zlepšila, máme novou sportovní halu a v ní možnost florbalu - trenéři tolik neblbnou, nevyžadují dítě každý víkend....
 tinas 


Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(7.1.2009 11:40:32)
Katko,
my jsme přes léto pomalu neměli volný víkend. Co přes léto přes celou hrací sezónu,která končí v říjnu. Pomalu každý víkend byl zápas a to podotýkám po republice ne u nás za domem. Uf. Jsem ráda,že teď přes zimu je chvilku klid. S trenérem jsem měla taky výstup kvůli tomu,že synovi přendali v novém školním roce hodinu v ZUŠ přesně nahodinu tréninku,takže nemohl teď chodit a trenér to nemohl rozdýchat. Prý si máme vybrat jestli bude syn sportovat nebo hrát na klavír. To je fakt blbost. Mám pocit jako by pro ně nic jiného neexistovalo. V té ZUŠce si přece nemůžu jenom tak přijít a říct sorry,ale tahle hodina mi nevyhovuje.Navíc má syn v pondělí 7 hodin ve škole a pak ještě dvě hodiny tu hudebku,takže by po devíti hodinách šel ještě na dvě hodiny na trénink. O tom,kdy by se najedl,odpočinul si a udělal přípravu do školy nemluvě.
 gg 


Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(7.1.2009 22:04:13)
Chápu vás, ale zkuste se podívat na tento problém ze strany trenéra a ostatních dětí v týmu. Mluvím z vlastní zkušenosti. Trenér, třeba v házené, kterou děláme, vynakládá, podotýkám, že skoro zadarmo, svůj volný čas /ale dělá to proto, že ho to baví/. Snaží se ty malé špunty někam vést, něco je naučit. Pokud hrajete týmový sport závodně, hrajete soutěž. Ta bývá většinou jarní a podzimní kolo, v této době se hrají zápasy,ty zápasy musíte odehrát, jinak jste pokutováni svazem. Kdyby půl dětí z týmu nepřišlo na zápas, protože rodiče pro ně mají jiný program, nemáme koho postavit na hřiště - kontumace, pokuta. Děti, které na zápas přišly, jsou zklamané, brečí - nejhorší situace. Mám zkušenost, že dítě, které nepřijde, když se ho potom ptáme, kde bylo, smutně kouká a říká, že chtěl přijít, ale musel jet s rodiči na výlet.To si potom člověk připadá jako s prominutím blb.
A ještě k prioritám, podobné situace též řešíme, necháme děti samotné, aby se rozhodly, jestli když se jim kroužky kříží, přijdou do našeho nebo na klavír. U dětí do 10 let je to jedno, starší musí nést důsledky. Ostatní děti trénují a tím je vytlačí. Nebo se dohodneme, pokud jde o dítě, které má zájem a je perspektivní, s trenéry v jiných věkových kategoriích, aby trénink, který zamešká u nás, si dítě mohlo vynahradit jiný den.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(8.1.2009 9:23:01)
A co bys dělala,kdybys sama třeba chtěla jezdit lyžovat ? Sama jsi psala, že jsi před tím nic nedělala, tak zkus pochopit taky nás.. když jsem kluka dávala na fotbal, bylo mi řečeno, jak se hraje liga (jaro - podzim ) a já to RESPEKTUJU, byli jsme ochotni se přizpůsobit.Jenže pak se ukázalo, že kluci mají domluvené halové turnaje (víkendy) i celou zimu,proč proboha ? Pokud jsou rodiče nastaveni tak, že prostě nic jiného, než dětský sport nemají,tak je to asi vyhovující. Ale mě prostě role obdivující mamky na tribuně víkend co víkend bohužel nestačí, ráda bych se ještě hnula i sama....
 gg 


Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(8.1.2009 21:24:44)
Já myslím, že to jde všechno skloubit dohromady, alespoň u nás to tak funguje. Dám svůj příklad-zápasy v sezóně jsou jeden den z víkendu, řekněme sobota, když si děti udělají vše do školy v pátek odpoledne, máme celou neděli na naše aktivity. Nevím jak moc turnajů u vás bylo mimo sezónu, my máme asi 5 turnajů víkendových a 3 jednodenní v období mimo sezónu. Ostatní víkendy si člověk může dělat co chce - třeba jet na hory, to už záleží na naplánování. Rodičům dáváme dopředu vědět, které víkendy by si měli zamluvit pro házenou. Když jedeme na víkendový turnaj, manžel řídí tranzit, do kterého dáme 8 dětí. Pak už nám stačí jen 2 ochotní rodiče / každé auto přece veze tři děti/, kteří jedou s námi. Rodiče se střídají, funguje to. Někdy jedeme vlakem nebo autobusem, takže s námi nemusí jet žádní rodiče, přesto jezdí. Kdo nejede , může se věnovat svým zájmům. Není nutné, aby každé dítě jelo na každý turnaj, stejně si děti vybíráme podle momentální výkonosti, když někdo nejede, jede náhradník, není to sezóna, není to tak důležité. Horší je to u stěžejních hráčů, ti by měli jet pokaždé, ale ti jsou natolik zapáleni, že s tím není problém. Navíc poslední trénink před Vánoci byl 16.12 a další až 6.1. takže děti měli pauzu. Poslední týden v červnu, celý červenec a první týden v srpnu se také netrénuje. Ten pro koho je pauza dlouhá jezdí v tomto období na házenkářský tábor, třeba moji kluci. Taky si většina rodičů bere dovolenou, aby se přizpůsobili. V srpnu jsou tréninky nepovinné, kdo přijde ten trénuje. Takže myslím, že my máme volna spoustu, jak říkám ,nevím jak to bylo u vás. Zajímavé je, jak se někteří rodiče rádi zbavují svých ratolestí, slova vemte si je třeba na 14dní apod. Jednou jsme z turnaje přijeli o den dříve, protože jsme nepostoupili, samozřejmě jsme všechny rodiče informovali telefonicky,kdy si mohou děti vyzvednout. Počítala jsem s tím, že když někoho nezastihnu, tak jeho dítko spí u nás. Dělali jsme to pro děti, aby mohli být jeden den navíc doma s rodiči. Všichni v pohodě, kromě jedné maminky. Ta nám dokonce vynadala, jak si to představujeme, že už měla domluvenou diskotéku s kamarádkami a ted nikam nepůjde, protože se musí starat o děcko. Jó lidi jsou různí, ale to sem nepatří, to byl jen povzdech, že to taky někdy nemáme jednoduchý.
Jó a taky musím někdy volit. Třeba ted je u nás ples 16.1. a 24.1. Šla bych na oba, ale 17. jedeme s dětmi na jednodenní turnaj, tak jít nemůžu, musím být fit, když jich budu hlídat 15. Tak půjdeme až toho 24., ten víkend máme volný. A to je odpověd na otázku, tak bych to řešila i s těma horama, pojedu ten víkend, který bude volný
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(9.1.2009 9:30:19)
Zdá se ,že je to opět o lidech, jejich ochotě a také organizačních schopnostech. My jsme dostali rozpis pouze k lize´, co se týče zimních turnajů,dozvídala jsem pravidelně ve středu, že v sobotu "něco" je.....Načež jsme zrušili víkend, dojeli na halový turnaj a bylo tam od nás 20 kluků. Každý si pak zahrál cca 5 minut za celé dopoledne.No a když tato situace nastala asi počtvrté, začali jsme z toho vycouvávat....Trenéři jsou takoví vesničtí strejdové, hodní a fajn, ale jak už jsem psala - neumějí si představit, že má někdo kromě fotbalu ve volném čase ještě nějaké jiné plány...
 gg 


Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(9.1.2009 19:41:38)
přesně, je to o organizaci, já to říkám furt, kdyby to bylo na manželovi, tak se taky děti dozví ve středu, že v sobotu něco bude..~:-D To já píšu lístečky, tisknu, rozdávám, dokonce jsem zavedla pro ty nejmenší deníčky. Takže u nás už ted rodiče vědí co se bude dít až do května. Uznávám, že způsob ve středu se dozvíš co bude v sobotu neuznávám a taky bych ho asi nerozdýchala.
 Verča (2 děti) 
  • 

Re: Nezatracovat "závodní" sportování 

(7.1.2009 11:57:23)
Katko,

to je přesně to, co si neumím představit. Že bych měla své víkendy trávit fanděním. Jasně, chodím i tak na občasné vystoupení které má dcerka v divadle, ale rozhodně to není každý víkend. Ty "galaakce", kdy se zabere celý víkend jsou dvakrát do roka, ostatní vezmou některý večer, ale rozhodně se v ty dny dá podniknout i něco jiného. Navíc, neumím si představit, jak bych skloubila dvě děti s rozdílnými zálibami. To by jeden prostě "utřel", nebo by se rodiče rozdělili a fandili každý jednomu?
A o tom, že sama pohyb taky potřebuju ani nemluvím. Oba máme s manželem sedavé zaměstnání (teda já o něco míň), v týdnu se manžel vrací až kolem osmé večer domů, to by se pak nepohnul ani o víkendu? A co prarodiče, těm bychom pomohli kdy?
 Magda & 2 
  • 

Pohyb versus Sport 

(6.1.2009 18:30:15)
Chapu termin "pohyb" a "sport" jako dve odlisne veci. Pohyb je prirozena soucast nasich zivotu a pokud nase deti jenom sedi u TV nebo PC nebo lezi nad knizkama, tak to je v podstate neprirozene a bude to mit drive nebo pozdeji dopad na jejich zdravi. Sport je naproti tomu systematicke a narocne (nejen casove) venovani se nejake fyzicke cinnosti za ucelem sebe-zdokonaleni a pomereni sil se souperem (navic muze mit pozitivni vliv na nase zdravi, a to jak fyzicke, tak psychicke). Tohle jsou jenom moje laicke definice, jak to chapu ja. Jinak ja i muj manzel pochazime z vyrazne sportovnich rodin (manzelova rodina: profesionalni intruktor lyzovani, profesionalni atletka, moje rodina: profesionalni basketbalista, aktivni voleybalistka), presto se z nas obou stali tzv."kavarensti povaleci" a sportu se soustavne od VS studii nevenujeme (predtim jsem hrala aktivne hazenou a manzel vytrvalostne behal). A jak jsou na tom nase male deti? Predne si myslim, ze je nestastna definice "prinutit dite k pohybu", ale chapu, jak to asi bylo mysleno. S obema detma (3,5r a 1,5r) chodime pravidelne na detska sportovni hriste, kde starsi miluje behat po draze, hazime micem, hrajeme vybijenou...atd. Vsechny tyhle cinnosti absolvuju s nima formou hry a pohybovat se nas proste bavi. Meli jsme s manzelem diskusi, jestli deti prihlasime na nejaky sport (pokud budou mit sportovni predpoklady) a shodli jsme se, ze jednoznacne ANO. Akorat manzel uprednostnuje individualni sporty, ja zase kolektivni, takze jasnou predstavu jeste nemame, konkretni sportovni krouzky budeme hledat -i s detmi- az za nekolik let. Jsem presvedcena, ze sport jako cilena cinnost je pro deti dulezita, protoze krome pohybu se uci byt i zodpovedni, dusledni, pracovat na sobe, naucit se fair-play soutezivosti a zaroven muzou se sportem cestovat (turnaje celostatni i mezinarodni). Ano, pokud chci cokoliv delat dobre (vyborne), musim tomu prizpusobit svuj volny cas, ale to plati nejenom pro sport. Rozhodne deti nebudu do sportu nutit, ale chtela bych se pokusit je motivovat, aby se sportu venovaly, prinejmensim behem skolnich let (ZS, SS)- alespon nebudou mit cas na lumparny....
 Lili + 5 :-)) 


Re: Pohyb versus Sport 

(6.1.2009 19:57:58)
no, vymýšlím hry a upravuji pravidla adekvátně věku - "Vybíjená" hrajem celá rodina - nejstarší má 7,5 roku-nejmladší skoro dva:-))

Na dinosaura- vylepšená honěná
Na mumii-honěná kombinovaná se schovkou s prvky z počítačových her-lepší než počítač~t~
Na koně,
Klasický fotbal......
Většinou je to baví cca hodinu-hodinu a půl.

Jinak denně chodíme se psem na procházku 20minut-v každém počasí.

Nebo dlouhé prochajdy-hledání pokladu apod.
 Anusi 
  • 

Myslet na pubertu 

(6.1.2009 20:12:49)
Možná se mnou nebudete souhlasit, ale píšu příspěvek z vlastní zkušenosti: naše rodina je sportovně založená a proto byly děti vedeny ke každému sportu - v létě i v zimě. Dcera si nakonec vybrala plavání, syn po manželovi - hokej. Je pravdou, že sportovali dalo by se říci vrcholově. Jsem za to vděčna,i když opravdu jak píšete rodina se i o víkendech dělila, chlapi po zimních stadionech, já s dcerou po bazénech. Jedno pozitivum to však mělo: nevím jak u dětí probíhala puberta. Žádné partičky, diskotéky, kouření, žádné vysedávání po hospodách, vždy se vše podřizovalo sportu a i nyní když jsou již dospělí těmto nešvarům neholdují.Od 10let se uměli sami o sebe absolutně postarat, sbalit si bágly a vyrazit na zápasy. Nechci tímto říci, že jedině sport toto vyřeší, ale když má dítě povinost, ví že další den musí podat nějaký výkon nemůže vysedávat po hospodách nebo s partou pařit do noci. Opravdu si myslím, že všichni kdo ničí veřejný majetek, vysedává po nocích, drogy, cigarety, alkohol - ti všichni se nikdy ničemu nevěnovali a nuda je odsoudila k jejich chování v pubertě a dospělosti. A nejsou to děti z rodin které by je k tomu vychovávali.A nevěřte tomu, že s Vámi budou děti chtít trávit v pubertě celé víkendy. U nás jsme byli vděčni za každou společně strávenou chvilku, kdy jsme se sešli u společného stolu. O to víc si jsme se užívali a bylo to hrozně moc fain.
 Magda & 2 
  • 

Re: Myslet na pubertu 

(6.1.2009 20:35:56)
Anusi, ja s tebou naprosto souhlasim. Mam jeste prilis male deti, aby aktivne sportovaly, ale chtela bych je k tomu motivovat. Ja i manzel jsme delali sport na urovni krajsky prebor (nekdy i republikova liga), akorat na VS jsme prestali, protoze nas zacala vice zajimat kultura (i jsme kreativne tvorili), intelektualni dychanky, nezavazne cestovani...atd, a to uz s aktivnim sportem neslo skloubit. Je pravda, ze takova ta "divoka puberta" nas taky diky sportu minula, presto jsme meli potrebu se osamostatnit od vlivu svych vyrazne sportovne zalozenych rodicu asi prave tim, ze jsme sportovat prestali......(viz muj prispevek Pohyb versus sport).
 Anezka73 


Re: Myslet na pubertu 

(7.1.2009 15:39:02)
Já souhlasím, my jsme byli ke sportu vedeni a umíme téměř všechny a časem jsme si vybrali co chceme dělat za sport na vyšší úrovni.
Dítě si musí mít z čeho vybrat. Třeba ho nebaví kolo, lyže nebo běh, ale učaruje mu lukostřelba nebo veslování.

My to budeme dělat jako naši rodiče. Naučíme dítě bruslit, lyžovat, plavat, jezdit na kole, tenis, badminton, míčové hry a tenhle bazál a ono ať si pak vybere, ať zkusí co ho bude bavit.
Je mi jasné, že ho třeba nechytne první sport, který zkusí, ale 3. nebo 4.

Proti závodnímu sportu nemám nic, minimálně vede k všestrannosti, spolupráci, zdravému soupeření, přátelství a určité disciplíně. U dětí se v mnoha sportech nezačíná hned natvrdo. Nemá se to a dobrý trenér to ví.

Na veslování jsme hodně běhali, cvičili, plavali, normálně posilovali (bez činek), skákali, hráli míčovky, pinpong a veslovali, v zimě na trenažéru v bazénu. Totéž bylo na Judu a cyklistice. Všestrannost. Trenéři dětí většinou nejsou idioti. Děti se mají vyvíjet celistvě.
Tréninky byly 3x týdně, kdo chtěl mohl přijít i o víkendu. Chodili jsme rádi.

Syn je pohybově nadaný a pokud si vybere "svůj" sport, budu ráda. Na jaké úrovni ho bude chtít dělat je jeho rozhodnutí.
 LaraKroft 


Opačný problém 

(7.1.2009 12:08:28)
Holky, zatím jsem to tu nepřečetla, ale mám spíš problém opačný, jak dítě aspoň na chvíli usadit. Máme pětiletýho kluka, nesutále pobíhá, poskakuje, kope do balónu nebo hazí (hraje fotbal, basketbal, házenou, teď nově i hokejbal, to ho "naučil" mladší), když už chce koukat na telku, tak "mami, zapni mi tam nějakej sport". Tuhle sledoval na čt4 i šachy. Teď třeba mají oba kluci neštovice a já ho prostě neudržím v klidu. Jak ho nechám chvíli bez dozoru, už je zase uřícenej. Jo, ještě si to sám komentuje, hubu u toho nezavře.
 Martin 
  • 

geocaching 

(7.1.2009 13:04:02)
Když řeknu "Pojď ven", tak dostanu odpověď "Až za chvíli, až něco dodělám atp." (na druhou stranu, když už jsme venku, tak je problém ho zase dostat domů :-) ... když ale místo toho řeknu "Půjdeme hledat poklad?" tak se jde hned :-)

http://www.poklady.com/geocaching-o-co-vlastne-jde
 Martin 
  • 

geocaching 

(7.1.2009 13:05:13)
Když řeknu "Pojď ven", tak dostanu odpověď "Až za chvíli, až něco dodělám atp." (na druhou stranu, když už jsme venku, tak je problém ho zase dostat domů :-) ... když ale místo toho řeknu "Půjdeme hledat poklad?" tak se jde hned :-)

http://www.poklady.com/geocaching-o-co-vlastne-jde
 Mandalay 


Re: geocaching 

(7.1.2009 16:58:41)
Taky mame hodne radi "kešky", zvlast manzel, pro toho je vylet bez kesek temer polovicni. Deti (4 a 2) jsou nadsene, ze neco hledame a pak najdeme a prijemne se u toho projdeme.
Chtela jsem letos zacit ucit starsi dceru (4r.) lyzovat- mela jsem dojem, "ze uz je cas", ale nakonec jsem se tim prestala trapit, jeste rok vydrzi a zatim si plne uzivame sanek:-)
Mate nekdo zkusenosti s ucenim ditete primo na bezky? Diky
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: geocaching 

(7.1.2009 17:37:14)
Zkoušeli jsme staršího v cca 5 letech na běžky (už trochu jezdil na sjezdovkách) a s nevalným úspěchem. Ale my jsme v Krkonoších, takže do kopce z kopce. Nahoru se trápil(děti málo využívají ruce a na běžkách je to třeba), dolů se nesvezl, neb byl stále na zemi.V rovinatějším terénu by to asi bylo lepší.Ale stejně je rychlost slimáčí,srovnatelná s chůzí. Nelze plánovat delší výlet.
Na pár let jsme běžky s dětmi vzdali, jezdili jsme jen když jsme byli bez dětí nebo na střídačku.
Te´d už je staršímu 10 a koupili jsme nové boty a vázání (nové vázání typu třeba rotefela, víc drží nohy, znám z vlastní zkušenosti, nezeboucí nohy v pořádných botách taky dělají hodně).Tak doufám, že už se trochu rozběžkuje.Mě to na běžkách baví víc než na sjezdovkách,o manželovi nemluvě. Ten jezdí na sjezdovkách jen kvůli mě a dětem.
 tulenka 


sport - u nás nutnost! 

(7.1.2009 18:42:46)
Tak vzhledem k tomu, že se nám narodila hodně moc aktivní dcera, je unás pohyb nutností. Mělo mi být jasné, že když jsme za ní v 10 měsících běhali, že to s ní pak vd alších letech nebude tak jednoduché, ale nějak jsem si to nepřipouštěla. Jenže v roce a půl objevila tříkolku po neteři, takže jsme k druhým narozeninám sháněli kolo. Ve třech letech a kousek už jezdila bez pomocných koleček, takže nastalo období cyklistické. V zimě, když zamrzla řeka, chtěla brusle, takže jsme ve čtařech letech jezdily na bruslích. Nejprve lední, pak kolečkové. Když nám tu dostavěli aquapark, začali jsme chodit do bazénu a plavat - hodina přece nestačí, tak proč ne rovnou na tři, že? No a od pěti let chodí do ZUŠ na taneční přípravku. Statečně odolávám žádostem o zapsání nejprve do hokejové a poté do krasobruslařské přípravky. Přece jen dětství strávené tréninky a víkendy na zápasech nebo exhibicích nejsou nic pro sedmileté dítě. Bohužel, v dnešní době se každý snaží z dítěte vychovávat rekordmany, sportování pro radost jen tak, se vytrácí.

NO a k tomu, jestli jsme dítě nutili - spíš ona nutí nás. Nikdy jsem toho tolik nenajezdila, nenaplavala nebo nenabruslila jako teď, když máme dceru, která to všechno vyžaduje~;)
 DáMa 
  • 

Re: sport - u nás nutnost! 

(22.1.2009 2:23:46)
Tak to byl můj sen, že nás děti budou všude tahat a my nebudeme stíhat.
Zatím je to tak, že syn ve 2,5 letech slušně lyžoval, od třech jezdil na kole, plavání se věnujeme od narození, bruslení asi od 6 let... a výsledek je, že v 8,5 letech by byl nejradši doma, maloval si, četl a stavěl ze stavebnic a hlavně "...abychom ho pořád někam netahali", lyžuje nicmoc, totéž plavání, na kole se musí šlapat... Jediné, co ho chytlo, je bruslení - tedy hokej a to i přesto, že je horší než mnohem mladší děti, ale je to jediná činnost odkud příjde zpocený. Bohužel letos skončilo bruslení pro radost a začali s těmi nesmyslnými víkendovými turnaji, kde stejně všechno projedou, ale jak je psáno výše, dokonale to rozdělí rodiny o víkendech.
Dcera bude asi šikovnější a pohyblivější, ale zase tvrdohlavější, takže v jejích 3 letech ji nemohu donutit na lyže stoupnout a stát (ač je moc chtěla), abychom mohli začít s různým popotahováním, strkáním, taháním na hůlce, což syna bavilo a díky nacvičené stabilitě neměl problém na vlek, jezdit na provaze, na hůlce, za ruku, v horším terénu mezi nohama... A sama toho moc nenachodí, po chvilce chce lyže sundat. Brusle asi budou podobné, taky moc chce... Zatím ji teda chytlo bobování, tak třeba ještě není její čas.
Takže těm, kteří se s dětmi nezastaví upřímně závidím.
 Dan555 


Zkuste domácí prolézačky Suprafort 

(16.3.2013 22:13:27)
My jsme koupili sestavu Suprafort a problém s pohybem děti je vyřešen. Lezou tam hodiny jako opičky.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.