Re: hlavně v klidu

Pokud máš děti, které to "žerou" a baví to i celou rodinu, pak je to určitě v pořádku. Ale jak bys to řešila, kdyby jeden ze synů prostě takhle žít nechtěl, byl povahově jiný a chtěl by třeba chodit do skautu a víkendy trávit po výletech? Nebo takové tempo jenom obyčejně nezvládal a měl potřebu většího klidu?

Mám v rodině zářný případ sportovní maminky, sportovního tatínka a nesportovní starší dcery. Chtěla chodit do nějakého výtvarně zaměřeného kroužku, ale nesměla, protože děcko přece musí sportovat. Takže musela i přes pláč a vztekání chodit do atletiky. O tom, že se flákla kde mohla nemusím asi psát, naučila se skvěle lhát a vymlouvat, aby se vyhla tréninku. Musela po šesté třídě o prázdninách na soustředění kam nechtěla a nakonec od tam i zdrhla. Když ji rodiče našli, tak ji tam vrátili a pohrozili jí polepšovnou. Nakonec začala dělat takové naschvály, že ji z atletiky doslova vyhodili a doma je z ní černá ovce.

U nás to taky na intenzivní zaměření na konkrétní sport nevypadá. Dcerka (8let) není soutěživý člověk, když jede na kole, tak v klídku, když jede na bruslích,tak v klídku, když mají v družině závody, tak ji už učitelka ani nenutí běhat s ostatníma, prý je jí jasné, že by malá stejně běžela svým tempem a nakonec by se někde zastavila a začala sbírat kaštany nebo cokoliv jiného. Jí je naprosto ukradené, jestli je první nebo poslední.
A jak jsem psala, u nás je hodně sportovních kroužků, ale když jsem se ptala, jestli vezmou dítě které se chce hýbat, ale nechce to dělat "vrcholově", tak se mi trenéři doslova vysmáli a udělali mi přednášku o tom, jak mé dítě skončí na drogách nebo jako buřt u PC. Čímž mne dožrali a totálně znechutili. On se dá volný čas dětí vyplnit i jinak, než tréninkem. A zůstali jsme u tance, který dělá v rozumné míře a s chutí.
Oba mí potomci se rádi pohybují, ale taky rádi chodí do výtvarky, rádi jezdí na výlety, chodí na výstavy atp. Oba chytla historie, prolízáme hrady, zámky, zříceniny... Malá začala v pěti letech tancovat, 2x týdně chodí na dvě hodiny do "lidušky" a tancuje opravdu ráda. Syn (4roky) zatím chodí jenom do výtvarky, pohybovku jsme vzdali, prostě ho to nebavilo a nechtěl tam chodit. Takže příští rok zkusíme jiný kroužek s "pohybem", pro malé děti tady naštěstí kroužky ještě jsou.

Já si myslím, že u dětí je důležité je naučit, že volný čas se dá vyplnit něčím hezkým a že PC a TV není smysl života. A že je príma se "pohnout" a že výlet neznamená přesunout se z bodu A do bodu B pomocí auta.