| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku U jídla dětem vypněte televizi!

Jako stromPodle času
 Celkem 111 názorů.
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Televize u jídla jako pomocník 

(14.3.2008 9:33:10)
Ve věku okolo dvou let byl syn ochoten najíst se pouze při sledování televize nebo něčeho jiného (např. na zemi u pračky, kdy sledoval, jak v ní víří prádlo). Protože to prostě odvedlo pozornost od té nechutnosti a odpornosti zvané jídlo. Jak já byla za to rozptýlení vděčná - jinak byl ochoten pouze vypít mléko. Okolo třetího roku to přešlo a jí celkem normálně (a většinou nenadšeně a velmi dlouho) bez televize. No, někdy v neděli oběd vyjde na dobu, kdy dávají pohádku, pak ovšem nesní nic (žádný trojnásobek!), protože vytřeštěně zírá na televizi. Výsledky výzkumu moc nechápu - to jako že dítě dostane normální porci, celá rodina kouká na televizi, dítě porci sní, rodič nepřítomně vstane, přidá dítěti porci další a pak ještě jednou to samé? Já osobně si u jídla nejradši čtu, ale když jíme pohromadě, musím se holt krotit. Vynahrazuju si to ráno, kdy si do postele přinesu topinky, otevřu knížku a tak hodinu si vesele čtu a drobím pod peřinu.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(14.3.2008 9:53:00)
to byla pěkná poznámka - rodič několikrát vstane a dítěti přidá:-) Na druhou stranu Katka se už docela dlouho obslužuje sama - jogurt, pečivo (ne chleba). Ale taky se mi nezdá, že by si kvůli zapnuté televizi dala místo jednoho jogurty hned tři:-)
Pak znám taky rodinu, která má speciální skříňku na sladkosti (různé perníky, tyčinky) a děti k ní mají volný přístup. Těch sladkostí sní za den neuvěřitelné množství a nepotřebují ani zapnutou televizi, pračku nebo cokoli jiného, jedí, dokud vše nesnědí.
Odpovědět
 zuza 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(15.3.2008 9:07:39)
Boze, dalsi americky blabol. Amíci mají problém jak s jidlem tak s televizi, tak to cpou ostatnim. Jsem ráda, ze i ostatni maminky se priznaly ze pouzivaji Tv jako kulisu- ja taky J. je 2 roky a mesic a o trochu vice jidla sni kdyz je necim zabaven - jinak samozrejmne "nemá čas"!! a nebo trochu ji u spolecne vecere - ale poledni prikrm do nej nacpu jedine takto. a to jeste fakt jen par lzicek. Doufam ze ve 3 letech se to zmeni.
Odpovědět
 Milly36 


Re: Televize u jídla jako pomocník 

(15.3.2008 18:01:17)
Zuzo a ostatni nechapavci ohledne porci: je to mysleno takto: kdyz si dite sedne k televizi s balickem cipsu anebo kyblikem zmrzliny.

BTW - a kdo Vasim detem zapnul tu telku uplne poprve? Vsadim se, ze Vy samy. Takze tim padem jste si je na to naucily samy. ~j~:-D
Odpovědět
 Dajenka, 1 dítko 


Re: Televize u jídla jako pomocník 

(16.3.2008 22:46:58)
Tak nevím, ale moje dítě u nás doma kyblík zmrzliny ani pytlík chipsů jednoduše nenajde. Ze zásady to nekupujeme a nekonzumujeme. Takže tento problém odpadá.
Obézní dítě je podle mého názoru vizitkou stravovacích návyků rodiny co do skladby jídla, nikoliv sledování televize. Mimochodem, náš malej bez pohádky o krtkovi taky nesní nic. Občas mám pocit, že žije z podstaty, občas jsou dny, kdy zbaští za dooledne rohlík s marmeládou, čtvrtlitr mléka, dvě jabka, banán a jogurt.
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Televize u jídla jako pomocník 

(16.3.2008 22:51:37)
Pokud máš vychvístka, to se ti to mluví o vizitkách rodiny.
Já mám jedno dítě hubené a druhé tlusté, tak mě teda oznámkuj.


Podivila jsem se níže položené otázce, co je smutného na ustavičném čumění na televizi.
Smutné na tom je, že lidem je společná večeře málo, musí při tom prožívat sportovní zprávy nebo seriál. A taky zvukový smog je strašná odpornost, bude z toho hluchota.
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Televize u jídla jako pomocník 

(14.3.2008 10:16:19)
Naše holky pravidelně večeří u večerníčku a já s nima. Máme to tak nastaveno. Ale večeři jim dávám zdravou, tak snad se to toho netýká.
Odpovědět
 majdaleenka +07+11 


Re: Televize u jídla jako pomocník 

(14.3.2008 10:28:47)
to je dobrý, chtěla jsem napsat, že malý by mi bez televize nesnědl ani polovinu zeleninového příkrmu, i tak po chvíli musím přesedlat na jogurt, protože prostě ne. Obávala jsem se, že budu za kacíře, to mám radost, že to tak není:-D
Odpovědět
 Olga 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(14.3.2008 15:18:56)
Synovi je 3,5 roku a od té doby, co jsem přestala v jeho roce a půl kojit, jíme šíleně! Každé jídlo je boj o život, aby vůbec něco snědl. Jsem vděčná, když něčím rozptýlíme jeho pozornost a v mezičase do něj šoupneme pár soust jídla. Pije v pohodě, ovoce jí také sám, ale cokoliv ostatního sní jen jakoby mimoděk-při hře, sledování Tv nebo DVD. Vím sice, že to není správné, ale jsem ráda, že tak sní aspoň něco ;)
Aspoň ve školce, když vidí ostatní děti, tak docela jí. My dospělí ho však k tomu neinspirujeme.
Odpovědět
 Dana 
  • 

TV v ložnici 

(14.3.2008 16:07:51)
Vím,že je to o jídle u televize.Ale nedá mi to se nezeptat. S manžou řešíme spor.On chce mít TV v ložnici já ne.Pořád říká,že dnes jí tam má každý. (já osobně tedy nikoho neznám). Jenže si neumim představit,že on se dívá v postaly do rána na TV,kdežto já tam spím se dvěma malými dětmi!!!! Několik měsíců jsme to takhle měli,ale mě TV budí! Nehledě na to,že kolikrát při ní usnul a mě to vzbudilo,tak jsem jí vypínala já. Co si o tom myslíte? Máte TV v ložnici? My se kvůli tomu dohadujem.
Odpovědět
 Myšutka* 


Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 16:33:57)
U nás v ložnici je piditelevize. Pro případ nemoci, když máme horečku a už se nám nechce číst, nebo když se občas (tak jednou za měsíc) chceme na něco dívat a už jsme unavení. Ale platí, že pokud jeden chce spát a druhý ne, tak ten "spáč" má přednost. Jenže u nás jede televize večer tak dvakrát do týdne. Spíš si čteme.
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

My ji teda máme akorát... 

(14.3.2008 16:41:40)
... v obýváku a nikde jinde. Proč taky? Přijde mi to naprostá zbytečnost a že ji tam má "každý", není pravda. Asi jak kdo. Nás by to nenapadlo, i tak se moc nekoukáme - a když, tak si to pustím hezky v tom obýváku a uděláme si tam hezký večer :-).
Odpovědět
 Magda 
  • 

Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 17:48:35)
....v loznici se delaji jiny veci, rozhodne mezi ne nepatri koukani na TV...:-)))) TV is a sex killer!!!!
Odpovědět
 Sarka, dve batolata, treti v brisku 
  • 

Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 20:30:09)
TV v loznici? Jsem osobne proti. V loznici se ma spat ci....., ale ne sledovat televizi. My ostatne TV doma vubec nemame. Nejak to vyplynulo z manzelova odstehovani se po svatbe do domku od rodicu. Ja jeste sice tehdy rok cekala na potrebne dokumenty v Ceske Rep., ale manzel nechtel utracet, tak radeji travil volne chvile sportem a praci. A ja mam z Francie zkusenost, ze i domactnost bez TV dokaze do zivota poslat normalni dite :-) Holcicka, kterou jsem hlidala, byla premiantka tridy, ted je vystudovana lekarka a vubec nestradala socialne. Ale kazdy tyden se rodina sesla u videa a filmu. Takhle to mame i my. Babicka z CR posila dvd s krtkem a dalsimi "kamarady" a sem tam se divame vsichni. Je pravda, ze kdyz deti spi, procitame zpravy na netu, ale jsme radi, ze nam zadna bedynka (laptop schovame do supliku) obyvak nehyzdi a pro zabavu si sami zpivame ci poslouchame hudbu. Pro hodne lidi jsme blazni, ale neresime nedostatek casu. Tedy resime, ale kdo ho dnes neresi i bez tv, ze?
Odpovědět
 Sarka, dve batolata, treti v brisku 
  • 

Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 20:30:34)
TV v loznici? Jsem osobne proti. V loznici se ma spat ci....., ale ne sledovat televizi. My ostatne TV doma vubec nemame. Nejak to vyplynulo z manzelova odstehovani se po svatbe do domku od rodicu. Ja jeste sice tehdy rok cekala na potrebne dokumenty v Ceske Rep., ale manzel nechtel utracet, tak radeji travil volne chvile sportem a praci. A ja mam z Francie zkusenost, ze i domactnost bez TV dokaze do zivota poslat normalni dite :-) Holcicka, kterou jsem hlidala, byla premiantka tridy, ted je vystudovana lekarka a vubec nestradala socialne. Ale kazdy tyden se rodina sesla u videa a filmu. Takhle to mame i my. Babicka z CR posila dvd s krtkem a dalsimi "kamarady" a sem tam se divame vsichni. Je pravda, ze kdyz deti spi, procitame zpravy na netu, ale jsme radi, ze nam zadna bedynka (laptop schovame do supliku) obyvak nehyzdi a pro zabavu si sami zpivame ci poslouchame hudbu. Pro hodne lidi jsme blazni, ale neresime nedostatek casu. Tedy resime, ale kdo ho dnes neresi i bez tv, ze?
Odpovědět
 .Žaba 


Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 20:48:20)
Jediní ľudia majúci TV v spálni, ktorých poznám, sú moji rodičia (ale dávali si ju tam len pred pár rokmi :-)). Podľa mňa ju tam majú koli tomu, aby otec mohol v kľude sledovať futbal a nikto mu to neprepínal :-D

Ja sama by som TV v spálni nechcela.

Mmch, zaspatie v noci pri TV sa dá riešiť tým, že si naprogramujete automatické vypnutie, myslela som, že v dnešnej dobe to má vačšina TV.
Odpovědět
 Zdenka 
  • 

Re: TV v ložnici 

(14.3.2008 21:15:29)
Už jsem několikrát četla o průzkumech, jak TV v ložnici zabíjí nejen sex, ale i vzájemnou komunikaci. Když v ložnici není TV, tak prý ještě před spaním manželé aspoň pár větami proberou, co tomu druhému potřebovali říct a během dne to ještě nestihli. Čumění na TV tohle v podstatě úplně odbourá a úspěšně ničí nejen sex, ale celý vztah i chod rodiny.
Takže já jsem zásadně proti TV v ložnici. Úplně TV sice nezatracuju, ale zatím jí nemáme a já doufám, že to tak vydrží co nejdéle.
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: TV v ložnici 

(15.3.2008 19:04:26)
Tak doma u rodičů byla TV klasicky v obýváku. Když jsem se odstěhovala s přítelem do prvního podnájmu, asi 3 měs. jsme neměli TV vůbec (v té době nám to fakt nevadilo :-) ) no ale potom mu nějaký "kamarád" daroval starší TV kvůli hokejovému mistrovství a už u nás zůstala.... A jelikož to byl malý byt, neměli jsme sedačku a dívali se z postele. Pak ve vlastním jsme měli malý kuchyňko-obývák taky bez sedačky a ložnici, takže jsme dali TV tam.... a teď jsme udělali z ložnice dětský, a na naši ložnici zbyl pokoj necelých 9m2, tak manžel koupil plochou obrazovku a pověsil ji pod strop. Já tedy když chci spát tak je mi to úplně fuk co dávají - usnu bez problémů. Jen když je to nějaké ukřičené, dá si to manžel na sluchátka (stejně tak hudbu když chce poslouchat) a nerušíme se. Teď přibude další miminko, takže se bude TV holt vypínat. Jsme spolu 10 let ale vliv TV na náš osobní život jsem nijak nepocítila.

No ale zas tím pádem nehrozí TV u jídla :-) neboť v posteli nejíme (no manžel někdy, ale dcera rozhodně ne). Nehledě na to, že dcera (2,5) je teda docela dobrý jedlík. Koupili jsme tu nastavitelnou stoličku (á lá Trip-trap), na tu si krásně sama vyleze, sleze, dosáhne na stůl atd. S tou už je to stolování docela v pohodě, z hrnečku pije celkem bez problémů - když jí ho nedám vyloženě plný..... Taky má stavy že odmítá ochutnat něco neznámého, ale není toho tolik. Navíc manžel je s ní ochotný sehrát "komedii" že právě to co ona nechce ochutnat jí ani nemůžeme dát, protože to by malé děti ani neuměly sníst a to pak je otázkou pár minut kdy to přijde vyloudit :-)
Odpovědět
 Jitka, dcera 2,5 roku 
  • 

Re: TV v ložnici 

(15.3.2008 20:15:48)
My tedy máme malou TV v ložnici již několik let. Než jsme měli dceru, tak jsem se tam večer dívala třeba na seriály, přítel v obýváku na fotbal atd. Rozhodně jsme se navzájem nerušili při spaní. Teď si naopak užíváme společná víkendová rána, kdy dcera zaleze za námi do pelíšku a sledujeme pohádky. A co se jídla týká-dcera jí pořád stejně - s televizí nebo bez ní. Samozřejmě se na ni u jídla dívá jen vyjímečně, ale rozhodně to neřeším, zvlášť když vím, že dávají její oblíbený pořad (Noddy, Sezame, pojď si hrát!).
Odpovědět
 Kačkač 


Re: TV v ložnici 

(16.3.2008 12:54:07)
My TV v ložnici nemáme a rozhodně mít ani nebudeme. Skoro všichni známí ji tam mají. Myslím, že pak člověk sklouzne do toho, že si ji zapíná jako kulisu na usínání, místo komunikace nebo čtení nebo sexu probíhá čumění na TV.

Co se týče TV u jídla, občas ji dětem pustím, zvlášť, když si potřebuji chvíli orazit, vypnout u kafe. U TV jedí líp - rozhodně ne moc, naše děti berou jídlo jako jed, který je potřeba do sebe dávat v malých dávkách, jenom když už rodiče moc prudí. Ale jsou jídla, u kterých trvám na vypnuté televizi - víkendové obědy a všechny večeře.
Odpovědět
 Janusina 


TV v ložnici? No fuj... 

(17.3.2008 9:04:25)
dodávám, že jde jen o můj osobní názor. TV samozřejmě v ložnici nemáme (Ač máme dvě malé děti, máme v ložnici jiné starosti ;)) a také nikoho takového neznám. Jenže my tu TV nemáme ani jinde ~j~, takže nemusíme řešit ani jídlo u zpráv a podobné situace. Dětičky nejsou na televizi zvyklé, natož aby u ní jedly... Občas pustíme pohádku na compu, ale přesto dávají přednost pohádkám čteným. Je ale pravda, že ten starší miluje dálkový ovladač u babiček :-D, to je prostě úžasná věc, kterou doma nemáne...
Odpovědět
 Petra 
  • 

Re: TV v ložnici 

(17.3.2008 9:36:15)
Jelikož máme jenom byt 2+1, tak máme obývák a ložnici dohromady. Ale z postele na televizi nevidíme, musíme sedět na sedačce:) Přesto jsem si zvykla usínat u hrající telvize nebo puštěného počítače. Manžel chodí spát většinou později než já. Takže já klidně u hrající televize a rozsvíceného světla usnu (usnu i v práci, v trolejbusu a tak:)
A jído - syn u televize nejí. Manžel zásadně u televize a já k jídlu potřebuji knížku. Jinak jsem nervózní a jídlo si nevychutnám:(
Odpovědět
 Lucie, Amaia+Eneko+Julen 


Re: TV v ložnici 

(17.3.2008 21:59:19)
My TV v loznici nemame a ani mit nebudeme:) Loznice je proste na spani...atd...;)

Dcera neni nijak zvlast dobrej jedlik, ale u TV nikdy nejedla, tedy ne hlavni jidla nebo svaciny. Obcas ma dovoleno si u pohadky snist treba susenku, kdyz dostane po jidle, ale presne - misto aby jedla, tak zira na pohadku a susenku ma nedotcenou v ruce:)
Odpovědět
 Skritkove... 


Re: TV v ložnici skodi 

(25.3.2008 16:08:28)
Dano,co ja jsem slysela o tv v loznici,je vse spatne.Jak uz ostatni dobre psali,cemu vsemu brani,se mi zda velmi verohodne.Pry ale hodne spatne je pri nemoci se divat na televizi,protoze mnohem vice vycerpava a nemoc jeste zhorsuje a prodluzuje.O to vice ublizuje detem.Kdyz jsem byla mala,take jsem se pri nemoci rada divala,pac me nic jineho nebavilo,ale pak me vzdy pekne bolela hlava a naladu jsem mela stokrat horsi nez predtim.Takze nedoporucuju.Jinak ted tv taky vubec nemame,je to zrout casu,ktery radsi vyplnime jinak.
Odpovědět
 Jana 
  • 

Re: TV v ložnici 

(8.12.2014 7:56:03)
Co jsem tak slyšela mezi známými, tak je zcela obvyklé, že muž televizi v ložnici chce, zatímco žena ne. Dokud jsem s manželem jen chodila, strávila jsem mnoho času v jeho pokoji a zároveň ložnici s televizí a jsem moc ráda, že teď ve společném bytě žádnou televizi v ložnici nemáme.
Odpovědět
 Jarka, syn 4 r. 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(15.3.2008 23:48:48)
Taky máme spíš opačný problém. Tedy já jsem taky pro to, striktně vypínat tv při jídle, jenže proto, aby syn vůbec něco snědl, to vytřeštěné zírání mi něco připomíná :))))
Článek je možná zaměřený na starší děti, a tak tiše doufám, že se u nás situace neobrátí a neskončíme u těch trojnásobků...
Odpovědět
 Jarka, syn 4 r. 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(15.3.2008 23:49:13)
Taky máme spíš opačný problém. Tedy já jsem taky pro to, striktně vypínat tv při jídle, jenže proto, aby syn vůbec něco snědl, to vytřeštěné zírání mi něco připomíná :))))
Článek je možná zaměřený na starší děti, a tak tiše doufám, že se u nás situace neobrátí a neskončíme u těch trojnásobků...
Odpovědět
 Jarka, syn 4 r. 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(15.3.2008 23:49:16)
Taky máme spíš opačný problém. Tedy já jsem taky pro to, striktně vypínat tv při jídle, jenže proto, aby syn vůbec něco snědl, to vytřeštěné zírání mi něco připomíná :))))
Článek je možná zaměřený na starší děti, a tak tiše doufám, že se u nás situace neobrátí a neskončíme u těch trojnásobků...
Odpovědět
 Hanka,Klárka 2.5roku 
  • 

Re: Televize u jídla jako pomocník 

(17.3.2008 23:16:52)
U nás to tedy neplatí.Malá teď měla období,kdy jsem do ní nedostala žádné teplé jídlo.Ode dneška není problém.Snědla krásně polévku i druhý chod.A jí pořád na stejném místě a to u televize.Takže u nás tato studie neplatí.
Odpovědět
 Magda, 2 deti, 3r, 6m 
  • 

Jidlo bez televize.... 

(14.3.2008 10:50:11)
Ja a manzel jsme byli zvykli jist u TV a filmu jeste nez se narodili deti, ale me vzdycky v koutku duse mrzelo, ze si radeji to jidlo nevychutname spolu u stolu, u svicek, u povidani atd. Kdyz se narodili deti, tak jsme museli zcela preorganizovat nase zvyklosti a nastesti se mi podarilo "vymitit" dle meho nazoru tenhle osklivy zlozvyk. Samozrejme nejsem fanatik, parkrat se mi stalo, ze jsem dala starsimu diteti namazanej chleba s okurkou k Vecernicku (kdyz jsme prisli pozde domu), ale jinak to opravdu nedelam. I kdyz moje prvni dite taky nebylo zpocatku zadnej velkej jedlik, tak casem se to upravilo, ted ji uplne normalne a jeste mi podekuje za "dobry obidek" (to jsem ho ale naucila....:-)). Co se tyka argumentace v clanku, myslim si, ze jde o to, nevytvaret od utleho veku deti navyk spojujici poteseni a vzruseni z pohadek s jidlem, protoze kdyz ne ted, tak v pozdejsim veku nebudou umet "deti" koukat na TV bez toho, aby do sebe neco nekontrolovatelne necpali (chipsy, zmrzlinu...atd, cim je to nezdravejsi, tim to chutna lepe....). Jde o zlozvyk, ktery se proste spatne odnaucuje....
Odpovědět
 suzann 
  • 

Re: Jidlo bez televize.... 

(14.3.2008 11:54:31)
Já jsem např. slyšela, že při sledování zpráv (většinou velmi katastrofických, nehody a tak, znáte to) se více vytvářejí žaludeční vředy. Jinak televize doma byla hodně málo (viděla sem třeba 3 filmy za rok) a teď jako vdaná jsem na ní alergická a dokonce jsem zjistila, že doma jsme asi měli jídlo tak trochu jako "událost" ne povinnost, protože nesnesu rušení u společného jídla v podobě televize. Chci si povídat a být spolu. A myslím, že tak to má být - až budeme třeba s 3 dětma vytížený, tak budeme rádi, že jsme spolu aspoň u jídla. Nojo, tak to možná bylo i doma, bylo nás pět dětí :-D
Odpovědět
 stanousek 


super napad 

(14.3.2008 11:11:55)
Tak pokud bude muj syn jist 3x vic nez sni ted, budu mu poustet televizi klidne od rana do vecera a nebudu s nim muset chodit do gastro poradny,protoze jist moc nechce a mame zazivaci potize...Ne vazne, televizi musim pouzivat jako kulisu k jidlu,jinak to u nas proste moc nejde a kdyz ne TV tak musim cist,nebo rikat pohadky nebo proste neco. Jinak u stolu jime 1/2 chleba hodinu a to porad dokola rikam kousni si, polkni, kousni si.....a mit na to nervy kdazdy den, tak to je fakt nad moje sily
Odpovědět
 stanousek 


super napad 

(14.3.2008 11:12:43)
Tak pokud bude muj syn jist 3x vic nez sni ted, budu mu poustet televizi klidne od rana do vecera a nebudu s nim muset chodit do gastro poradny,protoze jist moc nechce a mame zazivaci potize...Ne vazne, televizi musim pouzivat jako kulisu k jidlu,jinak to u nas proste moc nejde a kdyz ne TV tak musim cist,nebo rikat pohadky nebo proste neco. Jinak u stolu jime 1/2 chleba hodinu a to porad dokola rikam kousni si, polkni, kousni si.....a mit na to nervy kdazdy den, tak to je fakt nad moje sily
Odpovědět
 lucie 
  • 

Re: super napad 

(14.3.2008 12:07:36)
Danielo, já bych možná rozlišovala mezi malým dítětem (cca do dvou, tří let) a dítětem, které je více samostatné. Moje zkušenost je ta, že takhle malé dítě na všechny návyky velmi rychle zapomene, pokud je změním a lehce přijme nové. Proto bych se nebála krmit malé dítě u TV, pokud to mamince uleví. Já bych tohle řešila asi až u školkových a pak samozřejmě školních dětí. Tam už se zlozvyky odstraňují těžko. Sama jsem takhle zaspala asi před rokem, párkrát povolila a jídlo u TV začíná být u nás samozřejmost, bohužel (ale já je zlomím :-)).
Odpovědět
 severanka 


Re: super napad 

(14.3.2008 12:17:15)
mé dítě 13měsíců je rozený psycholog, svoji babičku - mou tchýni bezdůvodně nemá ráda a už když ji posazuju k jejímu stolku tak se vzteká a křičí nenene a snaží se ode mě otočit co nejvíc pryč. Přitom když jím já tak stojí pod stolem a křičí ham ham.
Odpovědět
 Myšutka* 


Re: super napad 

(14.3.2008 13:44:35)
Danielo, mohla by jsi mi poradit, jak na dítko, které už víc než rok odmítá jakoukoliv potravinu, kromě mléka a suchého kukuřičného chleba? A nestačí nechat ho hladem - klidně nejí i tři dny (a to pije pouze čistou vodu!!!). Podotýkám, že čokoláda, sladkosti, sušenky atp. se u nás vedou pouze v neděli odpoledne k rodinnému posezení u kávy/čaje.
Dostat do mého syna zeleninu, brambory, maso, polévku, kaši atp. je fakt o nervy. Teda pokud jde o první lžičku. V poslední době už je ochoten sníst např. brambory,nebo zeleninovou polévku, pokud do něho doslova nacpu první dvě - tři lžičky, pak už se rozjí a sní plnou porci. Jenže u dalšího jídla je to nanovo.
Naše lékařka zkonstatovala, že váhově je ještě "v normě" a odmítla se tím jakkoliv zabývat, jenže já to jako problém vidím. Nechá na stole talíř s polévkou klidně až do druhého dne, klasické pravidlo "nechceš-nejez" prostě nefunguje...
Odpovědět
 Jarka 
  • 

Re: super napad 

(14.3.2008 17:07:13)
Já to měla s oběma dětma stejné, no, už vyrostli a přežili to, myslím ten omezený příjem potravy, ale co mě to stálo nervů a je to pro matku docela záhul, že její dítě nedostává to , co k vývoji potřebuje. Byla dobrá jak televize, tak hračky,jen aby se najedli aspoň trochu. To ale nikdo, kdo to nezažil, nepochopí, ostatní většinou tvrdí, že jde o rozmazlenost.
Odpovědět
 stanousek 


Re: super napad 

(15.3.2008 18:25:42)
diky za podporu, presne moje slova,kdo to doma nemel,nepochopi a muze jen blbe radit a rozumovat,co by kdyby. Nas syn je od 18 mesicu vahove pod normalem, takze nejaky rady matek co maji doma cvaliky,jak by nenutily (no proc taky kdyz nemusi) me fakt muzou akorat nastvat.
Odpovědět
 Lída,3 kluci a holka 


Re: super napad 

(15.3.2008 23:19:26)
Stanoušku, já MÁM doma dvě "nežravé" děti, které jsou (nebo tedy syn v té době byl) váhově na spodní hranici. Ale fungovalo na ně jedině důsledné nenucení do jídla. Právě tím nucením a šaškováním u jídla se situace ještě dál zhoršuje.
Odpovědět
 severanka 


Re: super napad 

(14.3.2008 21:48:21)
tyle pocity trochu znám, synovec do 2 let nejedl nic než 1x denně mléčnou kaši, jinak pil mlíko Bebu. Dnes jsou mu 4 roky, dodnes s ním u jídla bojujeme aby snědl aspoň čtvrtku své porce. Přežil to, jen se občas dr. zeptá sestry jestli vůbec něco jí a říká ji že je na hranici podvýživy. Odmítá se i před svou maminkou převlíkat, koupat, protože už párkrát zaslechl narážky na svou hubenou postavu.
Odpovědět
 bohacka 


Re: super napad 

(18.3.2008 22:06:31)
Tak si to tady pročítám a prosím o radu!!Moje 2 a 1/2dcera jí taky jen při nějaké zábavě.A to si ještě pěkně vybírá.Nejí pečivo a chce jen omáčky a polévky!!Takže snídaně či večeře jsou pro mě celkem problém.Být na mně tak jí nechám hlady.Můj problém spočívá v tom,že dopoledne trávíme ve společnosti jiných maminek.No a dcera když ráno nejí,tak je v 10 hrozně protivná dokud do sebe něco nedostane.Ovšem u prvních soust je to skoro násilí a po pár soustech,jak kdyby do mozečku dorazil signál"TO JE TO CO MI CHYBĚLO"No a pak je to nejzlatější a hodné dítě.Ovšem když není najezená,tak je protivná a umrčená.Jídlo si sama od sebe nevezme.Takže zase při televizi do ní něco dostanu a na hvíli je klid.Plno věcí vůbec nechce ani ochutnat a v životě je nejedla přitom vidí nás s manželem,jak to(mandarinka,pomeranč,rajče,různé buchty,jí jen bábovku-sem tam)!!Takže maminky prosím o radu jak na ni.Protože kdyby nebyla,tak protivná a umrčená,tak ji nechám ať si jí kdy chce.Jenže ty scény ve společnosti mi nestojí za to!!!Móóóc děkuji!!
Odpovědět
 Janijaja 


Re: super napad 

(18.3.2008 22:28:40)
já jsem teda nečetla ostatní příspěvky, ale připadá mi skvělý, že Tvoje dítě jí polévky. Není přeci nic zdravějšího! (pokud teda nejsou z pytlíku) Dá se do nich narvat úplně jakákoliv zelenina a těch variací!! já bych to neřešila, klidně bych jí je dávala i k snídani ale rozhodně né před televizí. (já jsem asi exttrém, ale my doma televizi vůbec nemáme. připadá mi to ztráta času. Jen občas jim na chvíli pustím nějaké dvd s nenásilnou pohádkou= mám kontrolu co to přesně bude a jak dlouho to bude trvat)
Ony se jí třeba časem ty polévky přejí a bude chtít něco jiného. Chuti se přeci mění a vyvíjí a proč dětem brát radost, když je to navíc zdravé! Mně Kačka teď asi půl roku vůbec nejedla brambory a najednou je zase jí. Prostě čas od času jsem jí je na ten talíř dala a když je nejedla, nechala jsem jí jíst to ostatní, co bylo na talíři a nikdy jí do ničeho nenutila.
Mně přijde, že čím víc děti do jídla nutíme a jsme z toho nervní tím dříve jim dojde, že je to zbraň, kterou se rodiče dají perfektně ovládat.
No a když jim něco nechutná a párkrát se tudíž nenajedí úplně dosytosti, určitě z toho taky hned neumřou... (to je přeci ten důvod přoč my chceme aby jedly, neb nám záleží na jejich dobrém prospívání...
Odpovědět
 bohacka 


Re: super napad 

(19.3.2008 11:04:09)
Asi máš pravdu!!Budu jí je dávat podle chuti a sem tam zkusím něco jiného!Hlavně ať jí sama a bez dalších deseti činností.Vařím jí poctivý domácí polévky a ty si zamražuji,abych je měla při ruce,když budu potřebovat!!Dneska jsem jí dala židličku a stoleček do kuchyně a teď si řekla o polévku.Jenomže chce krmit a ještě u toho kreslit atd.Takže jsem jí vysvětlila,že musí papat sama,což vím že umí a pěkně:-)Takže teď jde jen o to,která z nás déle vydrží!!Snad já!Teď jdu krmit 7měs.syna,tak snad ji to nakopne!Dík za názor!!
Odpovědět
 severanka 


Re: super napad 

(14.3.2008 12:09:36)
taky mě to napadlo, ode dneška zapínám TV a třeba malá sní víc než 1 přesnidávku za celý den.
Odpovědět
 Linda 
  • 

U nás to samé 

(14.3.2008 14:43:26)
Tak teď se mi ulevilo, že v tom nejsme sami :-) Já používám TV či DVD výhradně k tomu, abych dceru udržela u stolu a aby vůbec něco snědla. Ale zase si říkám, že tím pádem neztrácí žádný čas u TV, když u toho jí.

Když jíme venku, jí většinou mnohem míň a hlavně mnohem méně zdravě (některá zdravá, leč méně oblíbená jídla, do ní narvu jedině pod pohrůžkou, že jinak vypnu pohádku). Je to hnusné a nemá se to dělat, ale funguje to...Na druhou stanu když něco fakt nechce, tak to neochutná - za žádných okolností. To, že děti snědí při sledování TV více, je logické - jinak je totiž jídlo a sezení brzo přestane bavit a jdou si po svém. Nechat vyhladovět mi moc nevyhovuje, protože podnikat něco s hladovým dítětem, které je navíc v období vzdoru, se mi vážně nechce.
Odpovědět
 Kačislava 


A co stolování? 

(14.3.2008 11:56:58)
Vážně většina rodičů nechá děti jíst a koukat přitom na televizi? Já jsem asi nějak staromódní - snažím se dělat rodinné snídaně, obědy a večeře třeba i se svíčkou, děti samy pomáhají s přípravou - prostírají, nosí na stůl, atd. Teď je jim 5 a 6, předtím měly samy svůj stůl, ale i tam jsem jim ho prostírala a občas nazdobila - měly svoji Vánoční i Velikonoční výzdobu, ubrousky, květiny,... To už se fakt nenosí?
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: A co stolování? 

(14.3.2008 12:01:28)
Kačislavo - asi jako se vším - jak kde ...
Odpovědět
 Pipa 
  • 

Tez jime spolecne u stolu 

(14.3.2008 15:32:10)
Mame dva kluky, pet a rok a pul. Oba jedi prakticky vsechno (starsi nema rad tepelne upravene papriky a ty mu nenutim) a oba jsou zvykli, ze se jidlo ji pouze u stolu a ze jime spolecne jako rodina. Prostirame kazdy den. Takto to meli u manzela v rodine a mne se to tak zalinilo, ze jsem tento jejich zvyk prejala a mame z jidla prijemnou rodinnou udalost. Mladsi syn ji naprosto sam, veskerou pomoc odmita. Myslim, ze jsme jim dali docela hezky "dar" do zivota.
Odpovědět
 lucie 
  • 

Re: A co stolování? 

(14.3.2008 12:01:57)
Kačislavo, to je můj sen! Jdu na to, hned dneska.
Odpovědět
 .Žaba 


Re: A co stolování? 

(14.3.2008 15:04:48)
Kačislavo nosí, ale jednoducho sú niektoré deti ešte malé. Ja by som tiež rada s deťmi pripravila prestieranie, ale sú ešte malí, o príbory sa síce báť nemusím, taniere by ale nemuseli dopadnúť dobre, atď. Tiež by som rada sedela pri stole a nikam sa počas obeda nehla (okrem naberania jedla), lenže jeden chce džús, keď si sadnem chce druhý mlieko, potom jeden odbehne kakať a za pol minúty ho bežím utrieť, druhému treba pomáhať pri polievke... než stihnem dojesť svoje jedlo, už hlási “napapaný” a ak ho zo stoličky do pol minúty nevyberiem, radšej “skočí” sám, akonáhle dojedol jeden, končí aj druhý, bez ohľadu na to, že si práve kázal pridať... Ano, spoločné jedlo sa nosí, ale prečo som po ňom ako vyžmýkaný citrón? :-)

Jedlo pri rozprávke sme tiež mali, hlavne zozačiatku príkrmov mladšieho, pretože bez Krtečka som do neho nedostala vobec nič, a keď vám ročné dieťa stráca na váhe, urobíte čokoľvek. Momentálne sa svačinkám pri rozprávke (jablko, kúsok pečiva) nebránim, hlavné jedlá máme len pri stole.

(MMCH výskum, kde bolo skúmaných 24 detí mi príde ako rozhovor štyroch babičiek pri partičke bridžu...)
Odpovědět
 Kačislava 


Když byly děti malé 

(14.3.2008 16:55:51)
Když byly děti malé, jedly u svého malého stolku - dala jsem pod něj prací kobereček, stůl byl z plastu, židličky taky (koupila jsem je v IKEA, moc to nestálo a dá se to super mýt) a ještě jsem pořídila nádobí z plastu, takže i když upadlo, nic se nestalo. Samozřejmě jsme měli i bryndáky, ty se "napracovaly" :-) Teď už je to v pohodě, ale také jsme si užívali..:-) Stoleček se židličkami máme pořád, teď funguje jako pracovní, takže u něj kreslí a stříhají (mám předškoláky, psací stůl ještě nepotřebujem)
Odpovědět
 .Žaba 


Re: Když byly děti malé 

(14.3.2008 20:42:37)
Ano, malý stolček a plastové taniere by riešili problém s prestieraním (nie ale problém s "obsluhou"; napr. dnes pri večeri - nikdy neviem, koľko mlieka dopredu zohriať, pretože raz chce len pol deci, inokedy tri, a dopredu to proste neprezradí...:-D), aj ja som ho ako malá so sestrou mala. Uvažovali sme o ňom, nakoniec sa nám ale viac páčilo to, že sedíme pri jednom stole (myslím, že aj deti z toho majú radosť). Plastové tanieriky sme tiež mali, po niekoľkých správach v médiách o zdravotné závadých plastových tanierikoch sme prešli na normálne rozbitné :-/

Zrejme nám zostáva len čakať, kým trochu povyrastú, a budeme si mocť užívať spoločnej prípravy prestierania aj jedla v kľude :-) (Zato pri príprave jedla nechýbajú nikdy, od hrncov a krájania čohokoľvek ich musím odháňať... :-D)
Odpovědět
 Kačislava 


Re: Když byly děti malé 

(15.3.2008 0:09:15)
No jo, začátek je vždycky těžký, ale oni rychle vyrostou (bohužel :-) Je pravda, že mám i porcelánové dětské talíře, jsou dost bytelné a zatím přežívají... Mám hrozně dobrou zkušenost s dětskými věcmi z IKEA. Kdykoli jsme koupili něco jiného (míněno třeba talíře), tak to dlouho nevydrželo. Talíře, hrnky fakt doporučuji, zatím drží jak plast, tak porcelán (ne že bych toho měla tolik, ale od každého kousek). Navíc nekloužou a dobře se to dětem drží. Nicméně máte pravdu, nejhorší je, když každé mrně chce něco jiného a jindy (mám děti rok po sobě, teď je jim 6 a 5).
Odpovědět
 Carlin 


Re: Když byly děti malé 

(17.3.2008 12:24:17)
Tak můj syn rozmlátil i plastový talíř z IKEA. Je fakt, že ale vydržel hodně. Příště mi pomůže jedině plecháček:-D
Odpovědět
 .Žaba 


Re: Když byly děti malé 

(17.3.2008 15:01:54)
Vďaka za tip na riad. U nás síce IKEA nie je, ale začína leto, budeme zase dosť cestovať, a často si pauzy robíme v reštauráciách IKEA (hlavne preto, lebo sú skvele pripravení na deti :-D), tak si tam pri najbližšej návšteve niečo kúpime ;)
Odpovědět
 majdaleenka +07+11 


Re: A co stolování? 

(14.3.2008 19:36:08)
R^
Odpovědět
 Sarka, dve batolata, treti v brisku 
  • 

Re: A co stolování? 

(14.3.2008 20:46:17)
Ale nosi, nosi. U nas je to jeste take tak. Jidlo je u nas obrad a snazime se to vstepit detem odmala do pameti. Takze i rocni prcek vzdy sedel s nami u stolu na vysoke zidlicce a ted jsou deti (dva roky dcera a tri a pul roku syn)zvykle po sobe odnaset nadobi do drezu, dekovat, uklidit drobecky pod jejich zidlickami ze zeme "ptackum" ven..... A kdyz nekde jsme mimo dum, tak lidi doslova "cumi", ze ti mali prcci vydrzi sedet u stolu s dospelaky. Duslednost a tradice, nic vic. No, urcite mame stesti v tom, ze obe deti sni vse, co jim dame pod nos. Tedy dcerka se rozjedla az v roce, ale neznaji sladkosti z obchodu, maximalne sem tam upecu neco s ovocem ci medem. A svacinky se resi ovocem, zeleninou a orisky. Jako dite jsem byla tlusta a trpela mindraky a ruznymi nemocemi. Nasi to jako babi a deda odsuzuji, ze detem nedam cokoladu ci bonbonek. Kdyz to vidi jinde, zeptaji se, vysvetlim a sni svou zdravou svacinku. Na tohle tema uz bylo napsano hodne, ze? Tak maminkam, co maji deti nejedliky preji trpelivost, ale radeji bez tv ci dvd. Neni to dobry vstup do zivota.
Odpovědět
 .Žaba 


Re: A co stolování? 

(14.3.2008 21:08:08)
Šárko, tiež čumím :-D Mám takmer rovnako staré deti, tak si mi nasadila chrobáka do hlavy :-D
Odpovědět
 KK 
  • 

Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 12:29:39)
Taky jsem mela predstavu, jak bude moje dite krasne papat atd. Ale nepapalo. Zhruba do 1,5 roku jsme s manzelem provozovali u jejiho jidla neuveritelny telocvik (nekdo ji musel krmit, takze jsme stejne nemohli poradne spolecne stolovat), jen aby neco snedla. Zjistili jsme, ze ji proste musime necim zaujmout, aby nemyslela na jidlo (ktere evidentne nechtela jist) a pak, ze otevira pusu jentak mimochodem, bez protestu, abysme ji nerusili pri te pekne podivane. A ja, nebo manzel, jsme pred stolem vsemozne tancili, machali rukama, hrali s manasky, protoze jinak skutecne nic nesnedla (televizi jsme taky zkusili, ale asi ji krtecek pripadal ve srovnani s nami nudny). Zasli jsme, jak hluboko jsme klesli (a po 20 min. takoveho telocviku byli pekne vycerpani). Od 2 let se to trosku zlepsilo, ale stejne ji jidlo moc nezajima a musime na ni porad dohlizet, aby se poradne najedla. Ve skolce je schopna snist 2 lzice polivky a rict, ze je najedena. Holt jsou deti, ktere maji k jidlu pozitivni vztah a pekne basti a pak deti, ktere jidlo ale vubec nebavi a naprosto chapu, ze jim nekdo pousti televizi, aby vubec jedly. Pokud jde jen o prechodnou fazi, tak si nemyslim, ze je to nejak poznamena.
PS. Ted uz u jime vsichni spolecne, bez telocviku, ale k idylce to ma porad daleko. Ale pry jsem byla jako dite stejna a jak mi ted pekne chutna :-)
Odpovědět
 Kačudka+♀+♀ 


musíme spíš krotit :) 

(14.3.2008 12:36:18)
tak u nás tento problém naštěstí nehrozí, malá od mala jí, občas ji musím krotit, protože by nás snědla taky:-D ale je hubeňoučká, tak ji hlídáme spíš aby si nezvykala se přejídat než že by jí šla váha nahoru~j~
Odpovědět
 Myšutka* 


Re: musíme spíš krotit :) 

(14.3.2008 14:24:23)
Malému jsou teď tři roky. Já bych byla pro vyšetření, ale naše pediatrička tvrdí, že jsem jenom moc hodná a mám ho nechat vyhladovět. Jenže to já opravdu udělala. Když jsem psala tři dny hladem, tak jsem tím skutečně myslela hladem - žádné rohlíky, sušenky, mléko - opravdu nic,jenom čistá voda na pití. Třetí den si řekl o "křupavý chleba", když jsem mu nabídla polévku, tak ji odmítl a opět šel spát hladem. Takže další den jsem ho zase začala nutit k jídlu. Já netrvám na nějaké odvážené porci, pokud vidím, že začal jíst a po chvilce přestane, tak ho už nenutím, ale u nás je problém, aby snědl aspoň něco. Třeba i dvě tři lžičky. Teda pokud nejde o mléko - toho je schopen vypít i litr za den, pokud to připustím. A kukuřičný chleba. Suchý. Pokoušet se jakékoliv pečivo namazat jsem už vzdala.

Všechno to začalo, když před více než rokem onemocněl spálou, neměl chuť k jídlu a pár dnů skutečně přežíval na mléku, jenže cpát děcku s horečko jídlo, když ho nechce, to jsem nechtěla. Ale pak už mu bylo líp a pořád nechtěl nic jíst. Nikdy nebyl velký jedlík, ale ten rok je fakt peklo. A ve školce může být jenom díky tomu, že paní učitelka je zlato a nedělá kolem toho potíže. Totiž - nechává ho hladem.
Odpovědět
 pája 
  • 

Re: musíme spíš krotit :) 

(14.3.2008 14:47:03)
Tohle mi fakt nepřipadá normální.Osobně jsem tohle nikdy řešit nemusela.Obě děti jí bez problémů vpodstatě vše.Je jasné,že pokud opravdu nejí,jak píšeš,tak má tak scvrklý žaludek,že ani nemůže.Určitě by to chtělo minimálně poradu s odborníkem na výživu,aby pomalu začal normálně jíst.
Odpovědět
 Jana 
  • 

Re: musíme spíš krotit :) 

(15.3.2008 10:23:12)
Danielo, nemáš pravdu v tom, že zdravé dítě se normálně nají, že se za tímhle odmítáním musí nacházet organická příčina. Syn měl vyloženě již od 3 měsíců dg. porucha příjmu potravy a třeba kromě ve spánku (kdy měl aspoň nějaký sací reflex) do sebe nenechal dát vůbec nic. Skončil v nemocnici (opakovanš stále pro odmítání potravy), na infuzích, později na nasogastrické sondě. Nalezena nevýznamná infekce, přeléčena ATB, ne že by to pomohlo. Pak mraky vyšetření, včetně EEG a MRI jestli není nějakej "degenerovanej", no vše bylo celkem v normě. Od tíé doby sledován i na neurologii - naopak vývojově mírně napřed. A ano, docela se to upravilo věkem: od 10 měsíců už byl ochotný "sníst" mléko ze stříkačky a za bděla, postupně od nějakých 7 měsíců snědl občas i několik lžiček. A víte co? I v té nemocnici měli ze začátku plná ústa řečí o tom, jak jsem ho nenechala vyhládnout atd., tak jsme se dohodli, že to tedy zkusí pár dní sestřičky, to krmení. Inu, za hrozného jeku do dítěte dostaly asi 20ml a pak už nic a jejda, to bylo najdenou vyšetření... Jak jsem psala, vše negativní. Takže to tak prostě ber - jsou děti, které by se klidně i dehydratovaly a citelně strádaly, jen aby nemusely jíst. A nemusí se za tím najít příčina. Cíl je jediný: najít cestu jak aspoň minimum jídla do dítěte dostat a ono to obvykle přejde s věkem. Straší syn dělal podobné vylomeniny (na tak extrémní) a dnes v 7 letech už jí celkem pěkně. Mch. anorexie nemluvňat je normální existující diagnóza.
Odpovědět
 MSteflova 


Re: musíme spíš krotit :) 

(15.3.2008 11:17:44)
Jano, nemůžeš ale zároveň mluvit o zdravém dítěti a dg anorexie. To už pak není zdravé. Že se nic nenašlo neznamená, že bylo dítě v pořádku. To, co jsi popsala, rozhodně není popis zdravého dítěte. Ať se vám daří a nemusíte už podobné problémy řešit.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 12:44:11)
nemám s tímhle moc zkušenosti, ale naše pediatrička řekla mojí kamarádce, která podobný problém řešila, jednoduchou větu ŽÁDNÉ DÍTĚ DOBROVOLNĚ NEUMŘE HLADY. Začala se tím řídit a když kluk nechtěl jíst, tak nejedl, ale když měl hlad tak to dal najevo a jedl bezproblémů. Nakonec zjistila, že celý problém byl v tom, že nebyl úplně "tabulkový" a nepotřeboval jíst každých pár hodin, ale preferoval větší množství jednou za více hodin.
Odpovědět
 Lenka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 13:05:25)
Katko, přesně tak, myslím, že je 100x lepší nenutit dítě do jídla když nechce než za ním běhat se lžičkou po celém bytě a dělat před ním šaška, aby nám tu pusinku otevřelo. Určitě hlady neumře.
Odpovědět
 KK 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 14:02:17)
Holt mate, holky, stesti na "jedliky". I my jsme samozrejme zkouseli, v duchu hesla "hlady prece neumre", nenutit do jidla. Vedlo to jenom k scenam z hladu, mrzute nalade ditete i nas, a vyrazne nam to vsem komplikovalo zivot - a i kdyz mela prokazatelne hlad, tak snedla tak 2 lzice a ze uz nechce, a za 15 min. dalsi hladova scena. Timhle stylem bych dospela asi jen k tomu, ze dite bylo krajne nevrle, o nejakem pevnejsim rezimu ani nemluve. Vydrzeli jsme to takhle zkouset temer 4 dny, bez uspechu. To jsme skutecni radsi delali ve 12 h. kasparky, dite se poradne najedlo a my mohli pak nekam na vylet, coz se proste s urvanym a hladovym ditete moc nedalo (nebo to aspon nebylo pro nikoho prijemne). Zadne behani po byte s lzickou se u nas nekonalo. Holt, ti, co maji deti, ktere jedi, tak si tezko predstavuji, ze nekdo ma dite, ktere o jidlo zajem proste nema. Ale nebojte, byla to jen prechodna faze a vekem se to vse srovnalo. Nicmene naprosto chapu jine rodice, kteri v nouzi sahnou po nejakem podobnem figlu (ale jako bezdetna jsem se na to samozrejme divala naprosto jinak :-)
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 14:34:17)
V tom s tebou plně souhlasím, kdo nezažil opravdového "nežeroutka", tomu se to káže. Ale v našem případě se to postupně srovnalo...Tedy z našeho úhlu pohledu, ještě ted se stává, že když kluk je přes víkend 2 dny u kamaráda, že mi jeho maminka s očima navrch hlavy říká, že u nich NIC nejedl a já jí s úsměvem říkám - já vím...A to už je to te´d o 200% lepší, než ve věku,ve kterém máš dítě ty.
Odpovědět
 Zdenka 
  • 

Hladové scény 

(14.3.2008 21:51:56)
To taky znám :-( Teď už sice kluk jí celkem přijatelně, ale bída je jídlo, které se musí kousat (a on ještě nemá moc čím), dlouho to trvá a on u toho nevydrží. Teď už je to lepší, aspoň část sní celkem v klidu a pak ho musím zabavovat hračkama a tak podobně, jinak odmítne dál jíst a nejdéle do hodiny vyvádí z hladu :-( Taky pomohlo, že jíme z jednoho talíře, a když začne zdržovat (a jsme pak doma, tak si můžu hladovou scénu dovolit), tak mu to prostě sním. A řeknu vám, to kouká úplně jinak, než když ho nutíte před plným talířem. Najednou je před ním vymeteno a on už docela chápe, že "kdo zaváhá, nežere" :-)
Ono je to taky k vzteku, když víte, že je protivný z hladu, ale u jídla vám trucuje :-( To heslo, že dobrovolně neumře hlady je pravda a je nutné si ho opakovat, aby se rodiče hodili do pohody. Protože ono je to nejedení především o té nervozitě, kterou dítě u toho stolu vnímá.
Jinak před pár dny jedna kamarádka hlásila, že už se její synek blíží váze 8 kg, je mu přes 2 roky ... To jen tak pro inspiraci, jak to vypadá, když dítě opravdu nechce jíst, aby si některé z vás mohly přestat dělat zbytečné starosti ;-)
Odpovědět
 Marka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(15.3.2008 0:42:36)
Pročítám diskuzi, ale na toto nejde nereagovat.
Lenko, naprosto s tebou souhlasím, jen mi prosím vás někdo řekněte, jak o tom taky přesvědčit manžela. Naše děti (10 a 6 let) jedly samy a skvěle jen do dvou let. Od té doby do nich něco nacpat byl velký problém. U oběda by seděly klidně i šest hodin a stejně by nic nesnědly. Když jsem je pustila od stolu, manžel se do mě vždycky "opřel", že jsem špatná, že bych jim měla uvařit něco, co by jedly nebo jim to nějak dochutit, aby jim to chutnalo. Klidně byl ochotný je nacpat párkem a sladkostma, hlavně aby jedly. Děti se tak naučily, že jídlo od mámy jíst nemusí, protože táta jim chce dát lepší. Tedy on jim manžel nakonec nic jiného nedal, ale vlastně jsme se před dětmi občas takto pohádali. Což je naprosto šílené. Do dnešní doby to přetrvává ještě u mladšího syna, ten by nejradši jedl jen nezdravá jídla a hodně osolená. Dcera se už trošku přizpůsobila. Jen podotýkám, že celou tu situaci nám velmi ztěžuje to, že děti jsou menší, než jejich vrstevníci a zvlášť u dcery to začíná být už hodně znatelné. Všechna vyšetření ale jsou v pořádku, zřejmě jsou drobnější geneticky, ale okolí si prostě nedá vymluvit, že jim máma nedá najíst. Televizi jsem u toho ale nikdy nezkoušela, to je pravda.
Odpovědět
 Marka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(15.3.2008 0:48:46)
Pardon - kecám. Televize na to nemá vliv. Nezkoušela jsem to vypozorovat, ale děti prostě nejedli s televizí i bez ní.
Odpovědět
 Marka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(15.3.2008 12:37:43)
Vařím zdravě a pro celou rodinu. Solím málo. Chleba, jako alternativa čehokoliv by u syna byla vítaná. Jenže nejde jíst neustále jen chleba. Ať dám na stůl cokoliv, je to neoblíbené jídlo, protože to není vypečené maso s kynuťákem nebo přesolená polévka nebo omáčka. Pokud bych synovi nabídla hospodské jídlo, snědl by ho.
Odpovědět
 MSteflova 


Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 13:31:00)
Taky se mě babička vyptávala, jak to děláme, že nám dcera tak pěkně jí...že prý ona to musela synkovi dávat po lžičíčkách a dělat kašpárky. No jednoduše, my jsme dělali pravý opak - nechceš, nevadí, dáš si to později.
Další dotaz - jak to děláme, že nám tak dlabe zeleninu a pije vodu - jednoduché, od prvních příkrmů nedostávala téměř nic jiného. Teď už dostává i sušenky, buchty a různý jiný sajrajt:-)ale zeleninu papká dál, zaplaťpanbůh.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 14:47:15)
taky se mě okolí ptá, jak to dělám, že Katka ví všechno ovoce a zeleninu (kromě rajčat a švestek) a ještě je jí ráda. Já nevím, vždycky to tak bylo. Já spíš potřebuju radu, jak mám ovoce a zeleninu ochránit před ní, aby zbylo i na mě a manžela:-) Nejednou jsem musela křičet : Pusť ten banák, je můj!!!! Teď všechnu koupenou zeleninu a ovoce rozděluju na 2 hromádky - pro Katku a pro nás dva. Děs!!!
Odpovědět
 Myšutka* 


Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 15:12:18)
Neboj, moje starší dítě je úplně stejné. A když mám teď i nejedlíka, tak si říkám, že bych dala cokoliv, kdyby se ten mladší o jídlo ahlavně ovoce dral tak, jak jeho sestra.
Odpovědět
 eau a lipo 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 15:13:18)
KK, jako bys psala o nas :-)...
televizi teda nemame...ale divadylko, knizecky, hracky...to jediny udrzi naseho nejedlika u stolu...a vzdycky kdyz uz se zdalo,ze jsme zvitezili, si na nas vymyslel dalsi zpusob vzdoru...nu coz, aspon nam to rozviji kreativitu :-)

mimochodem jak tu nekdo psal,ze zadne dite dobrovolne hlady neumre...tak myslim,ze nas broucek je jisty adept...dokud jsem kojila v pohode...jakmile jsem zacala prikrmovat tak se postupne faldicky vytracely a ted je to takove vyzlatko-v roce a pul ma 9,5 kg...takze asi to nebude mozne brat zas az tak na lehkou vahu...taky jsem zkousela vyhladovet, netlacit, kdyz nechces dostanes pak...ale kdyz to vase dite fakt neji, nechce, ji treba jen ryzovou kasi, nebo trochu sucheho rohliku, par kousicku mrkvicky s chuti, z cehos teda asi moc nepribere...a zbytek, i kdyby melo umrit, ne a ne, tak udelate opravdu cokoliv :-)...treba i ta televize :-)
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(14.3.2008 16:19:06)
tak jsem cestou ze školky potkala tu kamarádku a ještě jsem se dozvěděla o fruktopuru (prý ho míchala do kašiček, rýže a "ostatních sračiček";), prý to líp chutná a není to úplně nezdravé - berte to jako další tip
Odpovědět
 V endy a dva kluci 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(16.3.2008 22:34:47)
No, náš mladší syn má v roce a půl také 9,5 kg a přitom je to jedlík k pohledání, tak já bych to tolik nedramatizovala... jinak naši kluci si u televize rádi zobnou nějaké svačinky, ale hlavní jídla jíme více méně u prostřeného stolu. Myslím, že často jsou děti nuceny jíst větší množství jídla, než skutečně potřebují ke svému růstu. Zřejmě proto, že maminky si myslí, že vědí lépe kolik jídla je pro ně dost:-)
Odpovědět
 Opuncie 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(16.3.2008 23:34:08)
Nojo, jenže jak mám poznat, kolik toho má sníst? Mám doma otesánka - holčičce je 8, měsíc jí přikrmuju obědem (do té doby kojená) a zblajzne 250 g ani nemrkne (extra velká přesnídávka plus aspoň kousek přivařené mrkvičky k tomu). Když jí dám míň, smutně na mě cvaká pusinkou a za hodinu a půl dělá scény, že chce mlíčko (napít vody jí nestačí)... Váží 9 kg, ale je dlouhá (oblečení 80-86), takže vypadá hubeně. Občas si říkám, jestli jí nedávám víc jídla než potřebuje, ale ještě se nestalo, že by s chutí nesnědla všechno, co je v mističce... Mám pocit, že časem jí budu pouštět televizi, aby přestala jíst ;-)
Odpovědět
 eau a lipo 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(17.3.2008 14:33:01)
Diky,asi si delam starosti zbytecne. Ani mi tak nejde o to aby byl tlustoch-nebot to by nemel ani po kom byt- ale aby mel dostatek zivin. Ale jak se zda, tak ma energie dost, cely den se nezastavi, takze asi mu to fakt staci...to teda ale klobouk dolu pred jeho energetickymi zasobami...nebo mu tak dobre varim ;-))
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Taky jsme hluboko klesli :-) 

(18.3.2008 14:23:48)
Můj bratr, když byl malý, nejedl prakticky vůbec - co si pamatuju, tak dokázal zblajznout jenom banán a lupínky s mlíkem - na tom jakž takž přežíval. Když jsem se před pár lety mámy ptala, do jakého věku orientačně je dětská sedačka s nosností 25 kg, suše odpověděla - podle tvého bratra do páté třídy. Přitom byl ovšem velmi energický a akční, v důsledku svého nežraní a běhání má na všech fotkách z dětství vidět z obou stran žebra, páteř obratel po obratli, výrazné klíční kosti atd. Asi do patnácti byl nejmenší a nejhubenější ze třídy, máma celkem zoufala. Pak se něco stalo a bratr začal růst a jíst. Dnes (je mu přes třicet) měří ke dvěma metrům, ovšem váží necelých sedmdesát kilo. A jí moc a moc dobře! Tak třeba to u vás za pár let taky nabere jiný směr.
Odpovědět
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Smekám 

(14.3.2008 13:47:00)
Smekám nad tím, co je tu kulturních vzorných rodin, co stolují vždy společně, jen zcela výjimečně dají dítěti k večerníčku namazaný chleba(když se tedy zcela výjimečně spozdí a dorazí až těsně před večerníčkem...). Jak to prosím Vás děláte ? Já přiklušu z práce v půl šesté,namažu nějaké ty housky, zkouknu úkoly, peru žehlím kmitám a jsem ráda, že jsem ráda. A kde si ty housky kdo zbaští, je mi fakt celkem fuk.Večeři kulturně na výši bych zvládla tak na desátou...
Odpovědět
 Kačislava 


Re: Smekám 

(14.3.2008 14:33:45)
No já chodím někdy i později, ale zase nežehlím - našla jsem kousek od nás cenově velmi přístupnou žehlírnu :-) Úkoly ještě neděláme (mám děti školkové) ale zase máme rehabilitační cvičení... Společnou večeři míváme tak 4x v týdnu, z toho samozřejmě tak 2x o víkendu,. Ve všední den vařím ke společné večeři rychlá jídla (těstoviny, rizoto, pečená ryba). Ostatní dny řeší také housky (my se pak s manželem najíme, až když děti jsou v posteli) - ale před nebo po Večerníčku, ne při něm. Při jídle se děti dívat nesmějí. Když byly děti menší, párkrát jsem to zkusila (je to lákavé!), ale nejenže nevěděly, co vůbec jedí, ale jídlo jim trvalo mnhem odéle a když jim něco upadlo, vůbec to ani nezaznamenaly :-(
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: Smekám 

(14.3.2008 14:35:19)
já osobně přilítnu z práce v pět, převlíknu dcerku a pak chystám večeři. Vzhledem k tomu, že máme večeře studené - chleba, houska a pod., tak příprava netrvá nijak dlouho a zhruba ve čtvrt na sedm všichni večeříme, tak aby dcerka dojedal do večerníčku.
a když se v jídle rýpe, tak ví, že dokud nesní večeři, večerníček nebude.
Takže někdy má snědeno hned, někdy začne jíst až pět minut před večerníčkem (musím jí připomínat, že jinak večerníček nebude), ale opravdu u televize nevečeříme.
Faktem je, že mám doma jedlíka, který nemá s jídlem problém a tím je to asi jednodušší.
Odpovědět
 Hanka + 2 kluci 
  • 

Re: Smekám 

(14.3.2008 15:33:37)
Já teda nevím, ale my doma televizi v kuchyni vůbec nemáme a nikde jinde se u nás nejí, jen v té kuchyni. Takže co to je televize u jídla fakt nevím a ani jednoho kluka by ani nenapadlo televizi vyžadovat. Ví, že by stejně neuspěli. Navíc mi to přijde jako pěkný zlozvyk jíst a koukat přitom na TV...
Odpovědět
 Jaňulík a Lucka 9/04+Bára10/08 


Re: Smekám 

(14.3.2008 19:28:04)
Obecně televizi moc nemusím a nelíbí s e mě, když u ní děti jedí. malá nikdy nebyl a jedlík, s jídlem jsme bojovali a bojujeme stále, ale k televizi, hračkám a opičárnám kolem jídla sjme s e nesnížila. Akorát si na sebe rodiče upletou bič. Toť můj názor. Snažím e s e jíst společně, jak to jde. Teplé večeře moc nestíhám, ale i to pečivo a zeleninu si sníme společně+ společné obědy a večeře o víkendu.
Nechápala sjme manželovi rosiče, kd e televize běžela od rána do večera, naiž by na ni někdo koukal a zásadně s e jedlo u ní, místo, aby si sedli společně a popovídali. Ted už to manželovbi nepřijde a říká, že takhle bez Tv je to mnohem lepší.
Odpovědět
 Magda 
  • 

Re: Smekám 

(15.3.2008 8:54:38)
Jsem na rodicovske "dovolene" se dvema detmi (3 roky a 6 mesicu), takze vsechny vami vyjmenovane cinnosti zvladam "levou zadni"....Na spolecne jidlo si vzdycky cas najdeme....Uvidime, jak to bude vypadat, az rodicak skonci a ja zacnu pracovat....
Odpovědět
 pája 
  • 

Nesmysl 

(14.3.2008 14:20:17)
To je zase blábol.Osobní zkušenost je naprosto opačná.Malé děti nejí víc,než potřebují,jedině,že jim přitroublí rodičové už stihli zkazit žaludek.
Odpovědět
 Petra 
  • 

Sest dni bez jidla 

(14.3.2008 16:50:19)
Moje mladsi dcera stupnovala pozadavky na zabavu u jidla takovym zpusobem, ze jsem v jejich 14 mesicich rekla dost a bude se jist u stolu a bez hrani. Vydrzela sest dni nejist. Jenom pila vodu a caje a 3x denne jsem ji kojila. Bylo to nejdelsich sest dni v mem zivote, ale od te doby ( je ji pres dva roky) ji krasne. Jinak televizi doma nemam a prestava, ze u ni cela rodina stolujeme mi pripada odporna. A televize v loznici take. Ale ja obecne televizi rada nemam, takze jsem protini zaujata.
Odpovědět
 Luci+Luk 


vdfvd 

(14.3.2008 19:09:07)
dvfd
Odpovědět
 first 
  • 

Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(15.3.2008 11:56:55)
Po zbeznem procitani prispevku je tzke nepovsimnout si souvislosti : deti, ktere nechteji jist, nejedi vsechno anebo jen pred TV....jsou ( alespon to tak z prispevku vyplyva ) deti, kde TV pri jidle ( anebo cely den ) bezi....a pravdepodobne tomu tak bylo vzdy. Deti napodobuji rodice, to prece vime vsichni a tak muze byt odmitani jidla spojeno s " narokovanim TV " jako podminky...
Z osobni zkusenosti vim, ze deti v rodinach, kde je TV pustena temer nepretrzite a " jako kulisa " jedi jinak ( s vetsimi problemy, vybiranim, nechutenstvim ci opacne se zvysenou konzumaci), znam holcicku, ktera sedne,rekne: chci pohadku a k tomu svacinku - tedy: jidlo+TV dvoji ( spojeny ) prozitek.
Rodice, ktere vedou deti k tomu, ze jidlo a stolovani je samostatnou a dulezitou a prijemnou cinnosti, ktere bychom se meli venovat v klidu ( vzdyt to nekdo musel uvarit a to da prece praci )a hlavne v pohode...(a neni jich tu moc )...to pochopili..;-) A pak.. konverzace u stolu s malymi detmi je zazitek...nepripravujte se o nej..:-))
Odpovědět
 janaj85 


Re:Hladoši 

(15.3.2008 12:16:23)
Tak aj my sme sa sanželom divili ako vela je náš syn ale vobec nepriberala le rýchlo rastol.Samozrejme netreba prehanat s jedlom,ale praveže deti do 5 rokoch mau jest všetko plnotučne a ma obsahovat tuk hlavne aj deti do roka a predsa oni rastu a vyvíjaju sa a v puberte je to same až v neskoršom veku treba to obmedzit hlavne je ud eti pohyb čo u mojich deti je a na to treba klast dorazR^
Odpovědět
 Marka 
  • 

Re: Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(15.3.2008 12:43:58)
Od samého začátku se snažím o společné stolování, televize u nás rozhodně neběží celý den a ani jako kulisa. Děti nevydrží u jídla sedět. Tuhle chtějí čůrat, tady se musí podrbat, teď zas něco ukázat, věčně od stolu vstávají a někam odbíhají. Netoleruji to, ale co s tím. Musela bych je "umlátit" a to přeci nejde. Prostě jíst nechtějí i když my smanželem sedíme a jíme. Syna jsme museli ještě nedávno krmit, jinak by nesnědl ani sousto a bylo to s odporem. Až když nastoupil do školy naštěstí pochopil, že lžíci si musí držet sám.
Odpovědět
 Dajenka, 1 dítko 


Re: Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(16.3.2008 22:58:27)
Jé tak to mě s tou lžící uklidnilo. Občas propadám dojmu, že samostatně se to naše robě nikdy nenají...:-D
Odpovědět
 Linda 
  • 

Re: Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(16.3.2008 17:28:26)
Já bych docela ráda stolovala v klidu a v pohodě, ovšem rodinu s batoletem stolující v klidu a pohodě jsem ještě neviděla (pokud to batole v danou chvíli zrovna nespalo :-)))))
Odpovědět
 Dajenka, 1 dítko 


Re: Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(16.3.2008 22:56:48)
Hmmm. Hezká teorie. Nejeden pediatr mi řekl, že mám nechat jíst své dítě tehdy, když chce, tudíž má hlad. Tyto časy se ani v nejmenším neslučují s dobami, kdy jí zbytek rodiny. Mám cukrovku a ím opravdu podle hodinek. Když bych Péťu nutila jíst s námi, byli bychom otrávení všichni a Péťa stejně nenajedený, protože zrovna v tu dobu nechce. Proč tedy zbytečně dělat doma dusno.
Děti, když mají možnost si vybrat jídlo samy, mají možná z krátkodobého hlediska jídelníček dost divoký, ale dlouhodobě velmi vyvážený. Tedy pokud jim my dospělí nevybudujeme špatný jídelníček sami. Jednu dobu chtěl Péťa pořád čokoládu, teď ji vysloveně odmítá. Babičky se diví, my rodiče ani ne, vybere si sám docela dobře.
Odpovědět
 Linda 
  • 

Re: Zajimavy je pomer " nejedliku " a sledovani TV 

(17.3.2008 15:54:27)
No jo, jenže to je právě ono - jíst když mám hlad to na co mám chuť je ideální stav, v praxi těžko dosažitelný. Za normálních okolností není kdykoliv jakékoliv jídlo k dispozici, proto se musí i dítě naučit jíst, když jídlo je. Jasně že člověk s dítětem furt musí tahat různé svačinky, ale ono je docela těžké odhadnout, na co kdy bude mít zrovna chuť.
Odpovědět
 Rena+ 2 
  • 

Bez TV se nikdo u nás nenají 

(16.3.2008 15:36:57)
Tak u nás to funguje tak, že bez TV se nikdo nenají. Všichni snídáme, obědváme, večeříme v obýváku na zemi při zapnuté televizi, protože tak to máme rádi, děti vždy sní, co jim nandáme na talíř, v kuchyni jíme jen výjimečně, když se nám vše nevejde na konferenční stůl.Sice nám slouží spíš jako kulisa, protože při jídle hodně povídáme, ale musí být puštěná!
Odpovědět
 Jarma (dvě děti) 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(16.3.2008 18:10:49)
Tak tohle mi přijde snad jako legrace... :-) To snad není možný. Ale to je legrace, že jo... :)
Odpovědět
 Rena+ 2 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(16.3.2008 19:55:18)
A co je na tom smutného, proboha?
Odpovědět
 Jarma (dvě děti) 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(16.3.2008 22:18:20)
Omlouvám se, že odpovídám za Danielu, ale s jejím konstatováním souhlasím. Smutné je, že nesedíte spolu jako rodina u jednoho stolu. Nejíte spolu, ale s televizí. Stolování společně u jednoho stolu je moc důležité pro prožívání a fungování celé rodiny, je to symbol pospolitosti. Je to takový kruh, který vás spojuje, upevňuje vazby. Je to i určitá úcta k jídlu. I příprava na jídlo je důležitá, jak se protře stůl a připraví se společný zážitek... Je to chvilka, kdy se celá rodina může navzájem vnímat, popovídat si a spojit to s příjemným zážitkem dobrého jídla.
Naše děti přímo vyžadují před jídlem, abychom se chytili všichni za ruce a řekli si společně Dobrou chuť. (dcera to přinesla ze školky :)
Já vážně měla na první přečtení dojem, že to nemůže být pravda, že někdo nejí jinak než na konferenčním stole na zemi u televize.... :-(
Odpovědět
 Mami+mimi 9měsíců 
  • 

Bez TV se nikdo u nás nenají 

(17.3.2008 12:25:04)
Symbol pospolitosti?? Promin,ale to mi přijde v dnešní době opravdu jen fráze.To možná bylo-v dobách,kdy TV mělo u nás jen pár nejbohatších,tzn.do 60.tých let.To rodina seděla u stolu a jedla,protože se nic jiného dělat nedalo,tak akorát drát peří :) Ale jak ubránit děti před tou strašnou metlou-televizí,v době,kdy je TV všude?Např.u jejich kamarádů doma,ve školce,škole...Jak tam zabráníte,že si děti sednou s jídlem k televizi,obzvlášť když to vidí jinde...Jak píší maminky,kterým děti jí v klidu a dostanou do nich aspoň něco z neoblíbené činnosti jménem jídlo,tak jim dávám za pravdu.Je to každého věc-jaké si to uděláš,takové to máš...a nikoho bych za to neodsuzovala.My například máme TV zapnutou místo rádia,většinou se z programů dá vždy něco vybrat,třeba zajímavé dokumenty o přírodě,historii atd. na ČT2.Tak proč se nenajíst a ještě se u toho něco naučit?Malá nejspíš naše zvyky převezme,zatím si spíš hraje a jídlo zďobne rychle i bez televize.
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(18.3.2008 10:42:08)
Danielo, na to, abych si popovídala o tom, co se stalo přes den a co nás čeká zítra přece nepotřebuju jídlo! Já to opravdu nikomu neberu, když má někdo rád dlouhé společné stolování, ať si jej užije, ale přece jediný možný způsob komunikace není nad kusem žvance.
Odpovědět
 Jarma (dvě děti) 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(19.3.2008 10:17:41)
Přece nikdo neřekl, že je to jediný způsob, ale dobrá příležitost. A nad dobrým jídlem je to příjemné dvojnásob ne? My tedy jíme jídlo a ne žvanec. Je to trochu i o úcte a pokoře. Ale nechci Tě přesvědčovat. Pro mne je prostě jen nepředstavitelné jíst běžně a každý den u televize.
Odpovědět
 Jarma (dvě děti) 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(17.3.2008 13:56:16)
Promiň, ale právě v dnešní době mi ta pospolitost přijde hodně důležitá. Aspoň podle mne je příležitostí prožít něco společně celá rodina docela málo. A televize je dle mého názoru opravdu hodně špatná. Hlavně pro malé děti. Omezuje jejich fantazii, ochuzuje je o prožití mnoha důležitých zkušeností, děti ji k rozvoji vůbec nepotřebují.
Naše děti nikdy nenapadlo chtít se dívat na televizi při jídle, protože se to doma nikdy neděje. Pokud jsme na návštěvě, nestává se, že by byla zapnutá televize. Pokud jdou ke kamarádům, pravda je, že někdy televizi mají puštěnou. To bohužel neovlivním, ale taky se z toho nezblázním :). naše děti také vědí, že kdo se moc dívá na telvizi, bude hloupý. Občas to i někde pronesou. :)
Jinak televizi nemáme (pouze televizní kartu do PC) a děti pravidelně "sledují" pouze večerníček, velmi výjimečně nějakou pohádku).
Závěrem - toto jsou moje názory a rozhodně neodsuzuji nikoho za jiné.
Odpovědět
 Opuncie 
  • 

Každý má svůj životní styl 

(17.3.2008 15:59:07)
Jarmo, taky s tebou souhlasím, ale na druhou stranu - pokud někdo "upevňuje rodinu" tím, že kouká na pořady o přírodě a pak si o nich povídá, přijde mi to taky jako dobrý způsob, tak bych to nezavrhovala. Každý má svůj životní styl, a pokud děti René budou v dospělosti vzpomínat, jak to bylo príma, když večeřeli a koukali přitom na Kluky v akci, tak je to super. :-)
Já mám na TV u jídla pifku kvůli svému dětství - můj táta zbožňuje nedělní polední politické debaty a po revoluci jsme začali jíst v obýváku na klíně, abychom se mohli dívat. Postupem času jsme se já, sestra i máma přesunuly zpátky do kuchyně (pamatuju si, jak mi bylo smutno, když jsem chtěla sníst svíčkovou u stolu a byla jsem tam sama, protože ostatní se vedle dívali na nějakou debatu...) Dnes to u našich vypadá tak, že táta sedí od dvanácti do dvou v obýváku a u toho si sní oběd a máma se nají v klidu se sestrou v kuchyni. Já jsem na rodinné jídlo tím pádem vysazená a při společném obědě neberu ani telefon. Netvařme se ale, že TV je tlama pekelná - děti si ji buď stejně najdou, nebo na ni budou kašlat, a my je maximálně tak můžeme svým příkladem někam směřovat... ;-)
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(17.3.2008 17:09:57)
Já si myslím, že je hrozně hezký stolovat ve velkém, pomalu žvejkat, probírat život, smát se na sebe. Neumím si představit, že u toho jde televize, to není póza, to je potřeba zážitku společné večeře, oběda či snídaně.
Celé dětství naše máti stolování nehrotila, měli jsme jiné délky školy, práce, malou kuchyni, parádní obývák. Já si prostě nepamatuji, jak jsme jedli.
To je brutální a ve své rodině to nikdy nedopustím.
Sledování sebenaučnějšího seriálu v Aj je zástupný prožitek popírající to, že je rodina spolu a že se umí bavit.
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(17.3.2008 12:54:20)

Mě to nijak smutné ani hrozné nepřijde, ačkoli se na televizi u jídla nedíváme (s výjimkou nedělní pohádky, občas). Nesouhlasím s tím, že stolování u jednoho stolu je nějak extra důležité pro fungování celé rodiny, rodina přece může fungovat na základě úplně jiných společných prožitků. Já tedy dávám přednost upevňování pospolitosti při výletě pěšky nebo na kole, při hraní Carcassonne, při hraní čekoholi než při jídle. Ať si každý tu rodinu upevňuje jak jemu vyhovuje, kamarádka trvá na společných snídaních, ale jen zcela vyjímečně jdou celá rodina na cour do lesa. Já si společnou snídani představit nedokážu - můj muž nesnídá, já snídám v posteli s knížkou, syn se ve snídani nimrá tak hodinu, zase si ale nedovedu přestavit, že bychom alespoň jednou za týdne nevystřelili pohromadě ven.
Odpovědět
 lakshmi 


Re: Bez TV se nikdo u nás nenají 

(16.3.2008 21:38:35)
U nás se bez TV taky děti nenají ;), ale spíš z toho důvodu, že když je zapnutá TV, tak mají od jídelního stolu vykroucenou hlavu a civí na obrazovku. Jsou tak u jednoho jogurtu schopné sedět přes půl hodiny. Jakmile je televize vypnutá, tak jsou schopné jíst normálně, soustředí se na jídlo a jsou k nepoznání :-). Pokud jsou děti schopné u TV normálně jíst, respektive rodiče jsou schopni to ohlídat, tak v tom nevidím zas takový problém. Ono, když děti vidí své u jídla někdy číst, tak je pak těžké po nich vyžadovat, aby nekoukaly na obrazovku.
Odpovědět
 Carlin 


Špatný název článku!!! 

(17.3.2008 12:59:21)
Ačkoli o kvalitě toho výzkumu pochybuju, tak ten závěr je celkem logický. Jen název článku je zvloen nešťastně. Ostatně jako jakýkoli rozkaz maminkám o výchově. Ale myslím, že článek nebyl určen pro rodiče nejedlíků, ale naopak jedlíků, kteří by neradi měli jednou obézní děti. Třeba já z toho trochu strach mám. Manžel byl do 20 hubeńour, ale teď se nehýbe a pochoutky si neodepírá, tak je fakt celkem XXL. Já jsem relativně v normě, ale stojí mě to dost úsilí. Tak si myslím, že děti k nadváze budou mít předpoklady. Dceři je 7 a je celkem štíhlá, ale jako malá byla buclík a já pořád sledovala růstové křivky, jestli je v normě. Synovi je rok a půl (13 kg) a je na tom podobně. Ale zrovna u něj neplatí, že děti sní kolik potřebují. V 10 měsících snědl celý půlkilový jogurt, když na výletě dostal masozeleninový příkrm ze skleničky, musel mít tu velkou 250 g a i to pak brečel, že už to dojedl a další nebude. Ovocné přesnídávky sní taky dvě a kouká, kde je další. Prostě množství musím řídit já a nespoléhat na jeho přirozené potřeby. Po roce je to lepší, teď už občas i něco nechá nedojedené. To mám z toho radost! Pro rodiče jako já je to sdělení o televizi důležité. U televize někdy večeří, protože starší dcera kouká na večerníčka, ale třeba když u ní večeřet nebude, sní toho méně bez toho, že bych ho musela omezovat.
Odpovědět
 Jana+2 
  • 

tv u jidla 

(17.3.2008 20:11:36)
no tak bez tv u jidla by nase holky teda nesnedly vubec nic, pokud u te televize maji snist 3x vice.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.