Re: Bez TV se nikdo u nás nenají
Já si myslím, že je hrozně hezký stolovat ve velkém, pomalu žvejkat, probírat život, smát se na sebe. Neumím si představit, že u toho jde televize, to není póza, to je potřeba zážitku společné večeře, oběda či snídaně.
Celé dětství naše máti stolování nehrotila, měli jsme jiné délky školy, práce, malou kuchyni, parádní obývák. Já si prostě nepamatuji, jak jsme jedli.
To je brutální a ve své rodině to nikdy nedopustím.
Sledování sebenaučnějšího seriálu v Aj je zástupný prožitek popírající to, že je rodina spolu a že se umí bavit.
Odpovědět