Názory k článku U jídla dětem vypněte televizi!

Co jsem tak slyšela mezi známými, tak je zcela obvyklé, že muž televizi v ložnici chce, zatímco žena ne. Dokud jsem s manželem jen chodila, strávila jsem mnoho času v jeho pokoji a zároveň ložnici s televizí a jsem moc ráda, že teď ve společném bytě žádnou televizi v ložnici nemáme.

Asi máš pravdu!!Budu jí je dávat podle chuti a sem tam zkusím něco jiného!Hlavně ať jí sama a bez dalších deseti činností.Vařím jí poctivý domácí polévky a ty si zamražuji,abych je měla při ruce,když budu potřebovat!!Dneska jsem jí dala židličku a stoleček do kuchyně a teď si řekla o polévku.Jenomže chce krmit a ještě u toho kreslit atd.Takže jsem jí vysvětlila,že musí papat sama,což vím že umí a pěkněTakže teď jde jen o to,která z nás déle vydrží!!Snad já!Teď jdu krmit 7měs.syna,tak snad ji to nakopne!Dík za názor!!

já jsem teda nečetla ostatní příspěvky, ale připadá mi skvělý, že Tvoje dítě jí polévky. Není přeci nic zdravějšího! (pokud teda nejsou z pytlíku) Dá se do nich narvat úplně jakákoliv zelenina a těch variací!! já bych to neřešila, klidně bych jí je dávala i k snídani ale rozhodně né před televizí. (já jsem asi exttrém, ale my doma televizi vůbec nemáme. připadá mi to ztráta času. Jen občas jim na chvíli pustím nějaké dvd s nenásilnou pohádkou= mám kontrolu co to přesně bude a jak dlouho to bude trvat)
Ony se jí třeba časem ty polévky přejí a bude chtít něco jiného. Chuti se přeci mění a vyvíjí a proč dětem brát radost, když je to navíc zdravé! Mně Kačka teď asi půl roku vůbec nejedla brambory a najednou je zase jí. Prostě čas od času jsem jí je na ten talíř dala a když je nejedla, nechala jsem jí jíst to ostatní, co bylo na talíři a nikdy jí do ničeho nenutila.
Mně přijde, že čím víc děti do jídla nutíme a jsme z toho nervní tím dříve jim dojde, že je to zbraň, kterou se rodiče dají perfektně ovládat.
No a když jim něco nechutná a párkrát se tudíž nenajedí úplně dosytosti, určitě z toho taky hned neumřou... (to je přeci ten důvod přoč my chceme aby jedly, neb nám záleží na jejich dobrém prospívání...

Můj bratr, když byl malý, nejedl prakticky vůbec - co si pamatuju, tak dokázal zblajznout jenom banán a lupínky s mlíkem - na tom jakž takž přežíval. Když jsem se před pár lety mámy ptala, do jakého věku orientačně je dětská sedačka s nosností 25 kg, suše odpověděla - podle tvého bratra do páté třídy. Přitom byl ovšem velmi energický a akční, v důsledku svého nežraní a běhání má na všech fotkách z dětství vidět z obou stran žebra, páteř obratel po obratli, výrazné klíční kosti atd. Asi do patnácti byl nejmenší a nejhubenější ze třídy, máma celkem zoufala. Pak se něco stalo a bratr začal růst a jíst. Dnes (je mu přes třicet) měří ke dvěma metrům, ovšem váží necelých sedmdesát kilo. A jí moc a moc dobře! Tak třeba to u vás za pár let taky nabere jiný směr.

U nás to tedy neplatí.Malá teď měla období,kdy jsem do ní nedostala žádné teplé jídlo.Ode dneška není problém.Snědla krásně polévku i druhý chod.A jí pořád na stejném místě a to u televize.Takže u nás tato studie neplatí.