| Grainne | 
 |
(27.7.2007 10:39:57)
bohužel se spíš setkávám s nepochopením učitele, který dítě vyučuje ve třídě. Pokud se vyskytnou problémy, rodiče se často nedozví, že by měli navštívit pedagogicko - psychologickou poradnu. Důsledkem jsou špatné známky, stres a nervozita. Rodiče nemají patřičné vzdělání, ani znalost dané problematiky, často ani nevědí, kam se obrátit o pomoc. Neměl by to být právě pedagog, učitel dítěte, který jako první rozpozná problém, upozorní rodiče na fakt, že se zřejmě jedná o poruchu učení, poruchu soustředění, či jiný spíše psychologický problém a odkáže na další odborníky?
|
| Evik+Lea+Marek | 
|
(27.7.2007 11:58:39)
To je fakt, i já mám zkušenost, že učitel často problém vyřeší horší známkou a víc ho nezajímá :-(
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(27.7.2007 13:51:35)
Tak určitě záleží na učiteli i na rodiči.
U nás známky nejsou, děti nikdy neřešily, zda je někdo šprt, individuální přístup si zaslouží každý dítě (páč kdo zrovna nemá nějakou dys, může bejt "jen" pomalejší nebo může mít větší potřebu pozornosti učitele apod.), většina rodičů je výborná...
Ale stalo se, že jsme poslali do poradny dítě s dyslexií a tam ji nepotvrdili. Rodiče pak logicky řešili, jestli teda špatný čtení dítěte neni chyba učitelky, učitelka si taky lámala hlavu jestli nedělá něco špatně, já (protože jsem si to nemusela brát osobně) jsem vytrvale přesvědčovala obě strany, aby k dítěti přistupovaly jako k dyslektikovi papír nepapír, což mohlo vytvářet dojem, že "kreju" učitelku... no a za třičtvrtě roku stejná poradna dyslexii potvrdila, jenže mezitim dítě, který samo za sebe je u nás spokojený, málem přešlo na jinou školu :-(
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 14:04:57)
Myslím, že poučený pedagog k dítěti přistupuje s ohledem, bez toho, aby musel "mít papír". Jestliže dítě projevuje byť jen částečně známky jakékoliv poruchy učení, měl by si je uvědomit a podle toho k dítěti přistupovat, ostatně informací o tom, jak k takovým dětem přistupovat, je dost. Pedagog, čte, pedagog se vzdělává. Doba naštěstí pokročila, tyto děti už nekončí ve zvláštních(dříve) a ve speciálních školách, ovšem někteří učitelé jakoby zaspali dobu v tomto ohledu. Oni to přece takhle dělají odjakživa. Co se týče známek, ještě bych dodala, že známkou učitel prezentuje ¨sám sebe, vystavuje světu na odiv, co a jak dítě naučil. On je totiž zodpovědný za vzdělání dítěte, na výchově se podílí spolu s rodiči.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(27.7.2007 15:16:33)
Grainne, jasně, že přístup není podmíněnej papírem, jenže ten papír potřebuješ třeba v případě, že někdo začne řešit proč třeba dítěti předčítáš zadání slovní úlohy (když jinym dětem ho nepředčítáš), nebo proto, abys utvrdila rodiče i sebe samotnou, že chyba není na straně učitele.
Můžu Tě ujistit, že máme ve třídě i děti, který maj mnohem vážnější problémy, než nějakou dys a děláme vše proto, aby na zvlášku nemusely, takže o to nejde.
Ke známkám se nevyjadřuju, do školy, kde se známkuje, bych nešla.
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 17:14:05)
Tak tomu opravdu nerozumím. Jaký je problém přečíst úlohu dítěti, které to pořebuje? Ostatní děti to prostě nepotřebují, takže to nění nutné. Ostatní potřebují zase pomoci v něčem jiném. To už je ta "kolektivizace" žáků. Mám s tím zkušenosti a nesetkala jsem se s tím, že by se učitel musel zpovídat z toho, že jednomu dítěti pomáhá v určité oblasti víc, než jiným. Komu by se měl zpovídat, komu by to měl odůvodňovat?
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(27.7.2007 17:54:00)
Grainne, v první řadě rodičům toho dítěte, kteří mají obavy, že tim, že jejich dítěti zadání čteš, se dítě nikdy nenaučí číst. Můžeš jim vysvětlovat, že dítě je dyslektik a ve čtení se i přes zvýšenou péči bude zlepšovat velmi pomalu, protože to je i otázka zrání, tak se snažíš, aby ho to nebrzdilo v jiných oblastech, ale když jim pak v poradně řeknou, že o dyslexii nejde, tak první zájem rodičů je: dítě je v pořádku, tak hlavně rychle udělejte něco s tim čtenim, nebo ho přendáme jinam. Je to logický - mají strach o budoucnost dítěte a nemají pedagogický vzdělání, aby to mohli sami posoudit, takže na vyjádření poradny jsou poměrně závislí.
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:04:55)
Jeno, chápu, že s rodiči je někdy těžší práce, než se samotnými žáky. Dobrý učitel by měl zvládat i to, nějak jsem měla pocit, že to k tomu patří. Ovšem nevím, jak je vůbec možné, že se v poradně "spletli", i když je pravda, že na jeden takový případ se pamatuji a stížností bylo víc, šetřením v poradně se pak zjistilo, že Mgr........ je těžká alkoholička. Ale to jsou opravdu spíš okrajové jevy. Každopádně se snad problém vyřešil, ne? Takže i tady platí, konec dobrý všechno dobré.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(27.7.2007 18:28:10)
Grainne, jak se to vezme.
Rodiče už nám věří, přestali vidět jen to, že dítě čte špatně a mnohem víc si cení toho, že se nám podařilo, že dítě čtení baví a problém se čtením se mu neznechutil školu celkově.
S poradnou to tady je slabý dlouhodobě. Ještě nám neřekli něco novýho, čim by nám pomohli, vpodstatě jsme rádi, když nám aspoň potvrdí to, na co přijdem sami.
Ptala jsem se na jiné škole v našem městě jakou mají zkušenost oni a prý už posílají děti do vzdálenějšího města, jenže ne každej rodič je zas ochoten jet někam daleko, obzvlášť pokud je ve fázi, kdy si ještě nechce připustit, že zrovna v jejich rodině by moh bejt problém.
Pozitivní je, že rodičům, jejichž důvěru mám, jsem doporučila psycholožku 100km vzdálenou a přijeli nadšení, takže se o tom šíří dál :-) Poprvé jsem měla v ruce zprávu, kde jsem se dočetla něco víc, než co už jsem věděla a ještě i tipy jak s problémem pracovat (jedná se o dost ojedinělý postižení, o kterym se málo píše).
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:37:14)
V tom případě Jeno doufám, že takových jako ty je dost a míň je těch druhých. Hledáš možnosti i podle toho, jak k tomu přistupují rodiče. Dáváš víc, než musíš, jenomže o tom ta práce je. Znám totiž ten rozdíl. Dva starší synové byli ti "problémoví", takže dokopat je ke vzdělání se je podařilo spíše "učitelům navzdory"( tedy některým), nejmladší syn je naopak učitelský ideál. Když ho to ve škole nebaví, jednoduše se spolehne, že se to naučíme doma, ovšem neruší a nudí se tiše. Paní učitelka ho nezajímá, ale ona o tom neví, takže ho chválí, zatímco jeho matka studuje doma poslední metodiky matematiky a českého jazyka, neboť už vypadla ze cviku.
|
|
|
|
|
|
| Terreza | 
|
(30.7.2007 6:49:51)
Mám podobnou zkušenost - syn měl ve škole problémy s češtinou, trochu i s matematikou, jako prvňák dostal na konci roku z čj 3, to mi připadalo trochu přehnané, vím, že není "hloupý", první pololetí druhé třídy opět hrůza v češtině, diktáty katastrofa, na ústní dotazy co se kde jak píše, odpovídá bez zaváhání. Na výzvu učitelky jsem navštívili ped.psych. poradnu a obdrželi "papír" s potrvzením "dys", doporučením intergace a individuálního plánu. "Papír" donesen učitelce, ta reagovala: jasně, jasně, vím, co dělat, od té doby diktáty stejné, nicméně známky mírnější, dítě spokojenější, pozměněn přístup k zadávání úkolů, jak jsem si všimla - i DÚ dostává jiné, než spolužáci nebo kratší, aby je zvládl vypracovat v kuse a bez "zhroucení" po první větě, že TAKHLE DLOUHEJ ÚKOL on teda nezvládne, a od té doby znatelná úleva, spokojenost syna i paní učitelky. Z čehož je vidět, že paní učitelka věděla, jak s takovým dítětem pracovat, ale začala až na základě doporučení PPP. Proč s tím nezačala nebo to alespoň nezkusila na začátku, když tušila, že problém je?! Mohla nám říct: "Podívejte se, váš syn má možná nějakou SPU, když má pracovat jako odstatní, tak to nejde, ale mám návrh na ten a ten způsob, a ten funguje, a kdyžtak si skočte do PPP, aŤ se na něj mrknou, vždyť je to chytrý kluk."
Ušetřili bychom (a hlavně synovi) pár měsíců bojů (s větrnými mlýny) a nechuti ke škole.
|
|
|
| Lizzie | 
|
(27.7.2007 15:29:10)
Jedna má velice oblíbená pedagožka na střední (jazykářka) říkala: ,,O známkách to není, je to o tom, co umíte a jestli se nebojíte to použít". Jo, to už jsme byli velcí. Ale když to hodnotím zpětně, s údivem zjišťuji, že podobnou taktiku měli prakticky všichni opravdu dobří a rozumní učitelé už na základce. Ano, děcka mohla mít od nich trojky, ale ,,uměla" víc než jinde jedničkáři..
|
|
| Ifka | •
|
(27.7.2007 17:51:01)
Ve vaší výpovědi mě zaujalo tvrzení "známkou učitel prezentuje ¨sám sebe, vystavuje světu na odiv, co a jak dítě naučil". Jestli jsem to dobře pochopila, tak vlastně učitel nemůže dát žákovi nedostatečnou, prestože má žák třeba nízké IQ nebo prostě přes mnohé opakování látku nepochopil. Byl by to podle vašeho tvrzení špatný učitel, dobrý učitel by měl dávat vlastně jen dobré známky...
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 17:58:37)
Dobrý učitel by měl umět učit, to v první řadě, pro děti s nízkým IQ existuje speciální péče. Dobrý učitel by měl mít zájem na tom, aby špatné známky dávat nemusel, je to výsledek jeho práce. Policista honí zloděje, hasič hasí, lékař léčí a všichni jsou za výsledek své práce zodpovědní. Proč by neměl být učitel? Samozřejmě s výjimkou situací, kdy dítě je skutečně nevzdělavatelné, nebo vyžaduje speciální péči.
|
| Lizzie |
|
(27.7.2007 18:04:00)
No Graine, takhle to brát ale nelze. Pro některé dítě je čtyřka ostudou, pro jiné opravdu pěknou známkou...
|
|
| Ifka | •
|
(27.7.2007 18:39:29)
Takže podle vás by pacient nikdy neměl zemřít, protože lékař se všemi dostupnými prostředky snaží, policista by měl vždy dostihnout zloděje, atd. Učitel by nikdy ani chytrému žákovi neměl dát pětku, přestože se na onu látku žák úplně vykašlal, neučil se , písemku nezvládl...
Vás bych chtěla vidět ve třídě...
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:49:04)
Tak to už jsme někde jinde, o lajdácích se tu nemluvilo, mluví se od začátku o dětech, které mají nějaký specifický problém.
|
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:52:14)
Ještě na okraj, osm let jsem skutečně v té třídě stála, v SOU a poté v integrované speciální škole, takže si troufám tvrdit, že ač je to už určitou dobu, něco o tom vím a především vím, že je to hlavně o tom, co chce učitel pro svou práci udělat. Navíc. Diskutující Jena je toho dobrým příkladem
|
|
|
|
|
| míša a kubík | •
|
(30.7.2007 14:37:55)
Tak můj syn díky jedné takové vzdělané před důchodem ve speciální škole skončil, protože ta opravdu neuznávala vůbec nic, ani poradnu, ani psychologa, ani psychiatra
|
|
|
|
|
| Ifka | •
|
(27.7.2007 18:03:43)
To se divím, že v dnešní době nevíte, že existují pedagogicko-psychologické poradny (mimochodem už existují nejedno desetiletí), je mi divné, že vám o nich ani ve škole nikdo neřekl. U vás vidím problém spíš v komunikaci s učitelem. Chtěla bych se trochu učitelů zastat. Nesetkala jsem se s žádným (nebo spíš žádnou, převažují ženy), který by na požádání rodičům nevysvětlil, jak naložit s problémem, které dítě má, jak s ním třeba procvičit čtení, jak mu pomoci.
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:12:12)
Já už se nebudu vyjadřovat k tomu, co pro mně známka znamená. Zastávat se učitelů není třeba, na ty skvělé pedagogy si nikdo nestěžuje, zastávat se špatných učitelů asi moc šťastné není a dobrý učitel si své obhájí. Mně jen jímá hrůza v době vysvědčení, známka je důvodem k sebevraždě dětí. Nikoho tu neviním, ale kdo by se nad tím měl nejvíc zamyslet? Jaký má vůbec smysl třídit děti na ty chytré s jedničkami a na ty blbé se čtyřkami. Známkou totiž učitel mnohy rozhoduje o budoucím životě člověka. Myslím, že to samo o sobě už je důvodem k zamyšlení. Jen podotýkám, s učiteli jsem vždy komunikovala a přes všechny potíže jsme nakonec našli jakous takous schodu, ovšem pravda, někdy až po vynucení - např. dodržování doporučení poradny. Nyní problémy nemáme, neboť nejmladší dítě je učitelský ideál.
|
| Ifka | •
|
(27.7.2007 18:34:06)
Jaký má smysl třídit děti podle známek? Třeba v 9.třídě - ten půjde na gymnázium, má pěkné známky, ten na konzervatoř, má talent k hudbě, ten se půjde vyučit, je manuelně zručný,další zase bude rád, že vůbec základní školu zvládl a půjde někam dělat pomocnou sílu. I na školách, kde neznámkují, by slovní hodnocení mělo objektivně odrážet schopnosti a dovednosti žáka. Každý své hodnocení musí přijmout, musí se s ním spokojit. Nebo by bylo vhodné tlačit někoho studovat jadernou fyziku, přestože nepochopil ani základy fyziky na ZŠ? Má mu dát učitel jedničku z fyziky, jen proto, aby se nerozplakal? A co by na to řekli jedničkáři, kterým bylo shůry dáno nebo kteří se pečlivě učili? K těm sebevraždám z vysvědčení - podle mě je to vina hlavně rodičů, mají se informovat o známkách průběžně celý rok, ditěti nehrozit, smířit se s tím, že prostě z něho Einstein nebude a spíš ho pochválit za dílčí zlepšení nebo za to, co mu určitě jde.
P.S. Zajímalo by mě: vy byste ve škole nijak nehodnotila nebo jak byste to dělala ? To by mě opravdu zajímalo.
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:46:42)
Ano, dávám za pravdu, systém známkování je skutečně od toho, abychom děti vhodně rozřídili. Ty si blb, tak pudeš makat, ty si chytrej, tak si na ten gympl běž. Mám s tím osobní zkušenosti, kdy syn nosil vytrvale špatné známky v deváté třídě, kam musel přestoupit ze speciální školy pro žáky s poruchou učení, ovšem pedagogové zřejmě nepochopili, co je porucha učení a rapidně se mu zhoršil onen vychvalovaný průměr a už by se nevešel do "tabulek" pro přijetí do dosti atraktivního oboru. Ten obor jsme tvrdě vybojovali a hrozilo to i soudním řízením. Syn je dnes vyučen a pokračuje ve studiu. Kdybychom nebojovali tak tvrdě, tak mohl, správně "vytříděn", fachat někde při kopání příkopu. Kvůli sobě to nepíšu, ale kolik dalších takových je, kdy rodiče nevědí, kde a jak bojovat.
|
| Ifka | •
|
(27.7.2007 19:12:56)
Nevím, proč by měli "makat" jen blbové. Já si vážím každé pořádné práce, manuelní zvlášť. Ono i to kopání příkopů je důležité.
Nemůžu se vyjadřovat k vašemu synovi, neznám podrobnosti. Je ovšem smutné, že stále existují učitelé, kteří vývojové poruchy nerespektují. Mimochodem ve většině případů by se měly srovnat do 5.třídy ZŠ, dále by pak měli tito žáci být zohledněni třeba v jazycích (o stupeň nižší známka nebo slovní hodnocení).
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(27.7.2007 20:33:55)
Ifko, tomu "srovnání" do 5. třídy nevěřím. Nejstarší syn je dyslektik, sice jen lehčí, ale určité problémy má i na vyšším gymnáziu. V češtině to profesor stále zohledňuje, ale nepřehání to, aby nám chlapeček nezlenivěl. Jen příklad: diktáty zvládne psát se třídou bez problémů a obvykle bez chyb, pokud má čas si svoje "dílo" po napsání zkontrolovat. Jednou ten čas na kontrolu nedostal a výsledek byl dost hrozný. Ovšem s tím se pak počítalo při známkování. Prostě to nestihne zároveň psát a přemýšlet, jak je to správně. Následně se téměř vždy opraví.
|
| Ifka | •
|
(30.7.2007 18:06:54)
O tom "srovnání" do 5.třídy jsem slyšela od psycholožky z PPP. Možná jde o většinu dětí, pak se tedy najdou i ty, kterým porucha trvá déle. Mají možnost např. slovního hodnocení jen v jazycích.
|
|
|
| Lorina | 
|
(30.7.2007 6:44:44)
Znám stále ještě základní školu, kde neberou žádný zřetel na posudek z PPP, pokud je dítě s LMD.
Se slovy, že nemůže dítě být nehodnoceno nebo být hodnoceno jinak, protože by to pak demotivovalo ostatní děti v učení, se setkala moje kamarádka, jejíž dítě má potvrzení z PPP a je těžký dyslektik.
|
| Ifka | •
|
(30.7.2007 18:04:01)
To je tedy smutné. Já bych se na místě vaší kamarádky obrátila na ředitele školy (nebo ten taky neuznává PPP?) nebo na jeho nadřízený orgán. Kolektiv dětí po příslušném vysvětlení jiné hodnocení pochopí, ba naopak, mnohdy jsou spolužáci schopni dyslektikovi i v něčem pomáhat.
|
|
|
|
| Marie | •
|
(2.8.2007 0:09:56)
Graine,
obdivuji všechny Vaše odpovědi a tato poslední odpověď mi promluvila z duše. Něco podobného jsem zažila i v naší třídě na ZŠ. Konkrétně rozdíl mezi mnou a mojí kamarádkou, která vedle mě seděla v lavici. Já měla vysvědčení jen o něco lepší než ona a dostala jsem se na SEŠ (prostě jsem prošla) a dnes jsem inženýrka ekonomie. Ona skončila (jen kvůli 2 nebo 3 trojkám a vyjádření učitelky, že na SEŠ ona nemá, a že taky co by tomu řekli její spolužáci, kteří se učí lépe než ona, že by to prý nebylo fér...) na učňáku a vyučila se jako optička, později si udělala maturitu a dnes je nezaměstnaná. Ta věta je přesná. Známkou učitel ovlivní osud dítěte!!!!! Já měla tehdy v osmičce jednu trojku, z občanky (nebyla jsem schopna naučit se ty komunistický kecy o socialistickém správním zřízení, v čem tkví přínos dělnické moci apod.).
|
| Ifka | •
|
(3.8.2007 19:50:58)
Pokud si pak vaše kamarádka udělala maturitu, mohla se taky přihlásit na VŠE a být inženýrka jako vy. Můj známý měl na ZŠ čtyřky, vyučil se soustružníkem, udělal si dodatečně maturitu a ve finále vystudoval VŠ snad na červený diplom ( i když téměř ve čtyřiceti). Učitel může známkami o něčem rozhodnout, ale kdo si za něčím jde, taky toho může dosáhnout.
|
| Lassie | •
|
(3.8.2007 19:58:38)
Také si myslím, že známky nic nevypovídají o inteligenci dítěte....měla jsem na ZŠ spolužáka, který byl od prvního stupně čtyřkař, celou ZŠ se to s ním táhlo, pro učitelky to byl prostě lump a hlupák. Po ZŠ se šel vyučit na dvouletý obor, tuším opravář zemědělských strojů. Pak jsem ho několik let neviděla, potkala jsem ho až na srazu, kde mi řekl, že si dodělal maturitu a měl zajímavé zaměstnání. Nyní s přítelkyní cestuje po světě. Myslím, že spoustě lidem učitelky už na základní škole ukřivdily tím, že jim daly nějakou nálepku a tím jim ovlivnily celý život. Mám v okolí několik podobných případů a vím, že pokud dítě není premiant, neznamená to, že je hlupák.
|
| Ifka | •
|
(6.8.2007 16:03:47)
Někde jsem slyšela, že česká škola vyhovuje spíš holkám. Ty jsou (myšleno všeobecně) klidnější, pozornější, pilnější, lépe píší, čtou atd., kdežto kluci neposedí, jsou živí, ne tak trpěliví apod., to ale neznamená, že jsou hloupější. Někde ve třídě dokáží pracovat různými styly výuky, jinde bohužel převažuje frontální výuka s důrazem na klid. Také každé dítě umí vyniknout v jiné jiné činnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(27.7.2007 18:22:11)
Já se naopak setkávám dost často s tím, že rodiče se potýkají s problémem "špatných známek, zlobení, nesoustředěnosti..." a ze strany školy upozorněni nejsou. To jsou lidé kteří to opravdu nevědí, to jsou tedy ti "blbečci", rozuměj bez vzdělání, znalostí a schopností, kteří si neumějí poradit? Pravda, neumějí si poradit a škola neporadí. Poměrně dost známých mělo obdobné problémy a šetření v poradně si museli vynutit na můj popud. Holt když jsou blbí, budou mít blbý děti, ne? Jinak, já si opravdu poradit umím a existence istitucí, které mohou pomoci, je mi, řekla bych celkem slušně známa. Jinak, jak říkám, skvělé učitele netřeba chválit, ti se chválí sami a těm tyhle řádky rozhodně nepatří.
|
|
| katyna, 18letý syn | •
|
(30.7.2007 15:20:04)
Ve škole nás na možnost vyšetření v pedagogické poradně /opravdu mne nikdy nenapadlo, že bychom tam patřili/,upozornila učitelka před koncem páté třídy, kdy měl náš Vojta neustále problémy s chováním. V poradně chtěla psycholožka nahlédnout i do sešitů a na základě JEJÍHO doporučení byl Vojta vyšetřen i pedagoškou. Zjištění - průměrný žák, nadprůměrná inteligence,dislektik,disgrafik. Na co paní učitelky / měl do té doby 2 - jedna těsně po škole, druhá taky do 30let/ nepřišly během 5 let, na to stačilo psychložce asi 5 minut.
Nejsem typ, který byl vše jen "shazoval", naopak jsem vždy pro spolupráci. Mohu však říct, že o práci "naší" školy mluvím pouze s despektem. Řeči o tom, že škrábe jako kocour a kdy jen trochu chtěl.. Stačilo mi jen nahlédnout na popis poruchy a .... Myslím, že by měly obě dámy vrátit diplom a požadovat vrácení školného.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)