| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Když maminky studují...

 Celkem 136 názorů.
 Bob the Ghost 


Klobouk dolů 

(7.2.2007 9:34:14)
Aleno,
jsi obdivuhodná.
Studovat je často výrazně náročnější než pracovat (vím, co říkám, mám mimo jiné pár semestrů psychologie a ekonomie).
A zvládat studium s dětmi - to chce skutečnou vůli.
Držím palce.
 Verča a Katka+Toník+Majda 


Studium 

(7.2.2007 18:22:28)
Ahojky, já dostudovala před čtrnácti dny a je to ohromná úleva, dělala jsem VOŠ, jezdila jsem 100 km na hodiny - dělala jsem to dálkově. s jedním dítětem se to dalo, v těhotenatví ještě taky, ale se dvěma už to byl boj, naštěstí mi chyběl už jen jeden semestr.
Chce to vydržet. já si teď zase říkám, co budu zbytek mateřské dělat
 Věra, 3 děti 
  • 

Re: Studium 

(9.2.2007 21:29:08)
Co kdybyste se pro změnu věnovaly svým dětem?
 Lassie 
  • 

Re: Re: Studium 

(10.2.2007 20:01:03)
Věro, dříve jsem zastávala názor, že studium, popř. kariéra a péče o dítě se nedají sloučit. Poznala jsem ale od té doby spoustu lidí, kteří to dokázali, aniž by jejich děti nějak trpěly. Naproti tomu mám sousedy, kteří byli doma oba - on v ID, ona cca 10 let doma. Jejich děti jsou dnes již v pubertě, většinu jejich dětství ale trávily u TV a počítače, kamarády skoro nemají a o nějakých výletech se jim mohlo nechat zdát. Neznamená tedy, že více času na děti rovná se zároveň kvalitněji strávený čas.
 Kolia 
  • 

Re: Re: Studium 

(11.2.2007 15:48:25)
Milá Věro,

jsem si jistá, že studující matky jsou nejméně tak uvědomělé, jako ty, které nestudují a neznám jedinou studentku, jejíž děti by trpěli - právě naopak.
Jsem ráda, že jsem se zaměřila při svém studiu sociologie právě na rodinnou sociologii a můžu Vás uklidnit, že dlouhodobé vědecké průzkumy v Rakousku ukázaly, že právě děti matek, které při mateřské na částečný úvazek pracují nebo studují, tráví s dětmi čas daleko kvalitněji, než ty, co jsou s dětmi několik let pouze doma (výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo a doufám, že Vy taková výjimka jste.)

S pozdravem
Natalie
 Naďa 
  • 

Re: Re: Studium 

(11.2.2007 18:41:43)
Zdravím všechny v diskuzi. Vypadá to, že studující matky nejsou matky!! Já sama jsem začala studovat denně VŠ když Lukáškovi bylo 14 dnů. Nikoho jsem svým učením a návštěvami školy neokrádala o čas. Snad jen sebe. Nestíhala jsem jako "nestudující matky" chodit na kosmetiku, do posilovny a podobné radosti, na které jsem před narozením Lukáše byla zvyklá. Je to jen a jen o prioritách. Jo a musím říct, že velkou zásluhu má na tom pomoc a tolerance manžela. Dnes je Lukáškovi 4,5 roku a myslím si, že není na škodu, když vidí, že jeho maminka se učí a jeho tatínek dovede vzít hadr na podlahu či žehličku. Proč učit naše děti, že maminky musí být u sporáku a lítat s hadrem a tatínek s pivem u televize? To vidím v jiných domácnostech a jsem ráda, že to u nás vypadá,tak jak to vypadá. Ale taky se těším až budu mít v červnu po státnicích a první prázdniny po 4 letech hodit všechno za hlavu.
PS: A jsem znovu těhotná a určitě během mateřské nebudu sledovat telenovely.



 Eva, dcery 6 + 4 
  • 

Co je dobré pro děti 

(13.2.2007 11:46:02)
Taky letos končím a už se opravdu nemůžu dočkat! Ale nelituji, že jsem do toho šla, přestože toho někdy mám plné zuby a nestíhám - chodím ještě do práce. Nemám ale pocit, že by děti trpěly - snažíme se jim oba věnovat, trávíme hodně času spolu a pořád něco vymýšlíme. Jsem učitelka ve školce, takže jsou moje děti se mnou témeř celý den. Když mám zkoušky, vezme manžel v sobotu děti a vyrazí na celodenní výlet někam do lesů a já se můžu učit. Jsou věci, které samozřejmě nedělám - nechodím cvičit, do kina, někam na pokec, nedá se u nás jíst z podlahy a medaily za úklid bych rozhodně nevyhrála. Ale jsme spokojeni. Myslím si, že mým studiem je obohacena celá rodina - naučili jsme se opravdu si všichni pomáhat, i pro mé malé dcery je dnes samozřejmostí podílet se na chodu domácnosti. Víme, že se na sebe můžeme spolehnout a že se podržíme. Vidí, že je normální, když se chlap postaví k plotně nebo vytře podhladu. Vidí, že je normální se učit; starší dcera jde po prázdninách do školy a těší se, že se bude učit jako maminka. Vidí, že je občas potřeba zatnout zuby a překonávat překážky, i když se nám moc nechce. Moje studium je týmová práce - bez své rodiny bych to nikdy nedokázala. A skoro mě dojímá, když jedu ke zkoušce a dcery mi řeknou: "A maminko, snaž se, ať dostaneš jedničku! Ale kdyby to byla dvojka, to nevadí, to je také dobrá známka!" No řekněte, můžu je zklamat?
 Barbora Holbová, 2 malé děti 
  • 

Re: Studium 

(12.2.2007 16:35:00)
Tak co se týče studia s dětmi, ještě jsem si to trošku zkomplikovala tín, že chodím na půl úvazku do práce. Hlídání se zařizuje jak to zrovna jde, babičky jsou též nehlídací, školku můžeme využít jenom na půl dne. Mám dvě holčičky, 5 a 3 roky a není to zrovna sranda. Ve studijním jsem chodila spát až tak po druhé ráno a v šest vztávala k dětem a do práce, ale jde to. Mám tu taky chlívek, na zahradě džungli a děti se pořád hádají, ale nějak se to zvládá. Tak všem držím palce a nevzdávejte to. Jo, a děti jsou na prvním místě, škola domácnost začínají až po 9 večer, až děti usnou.
 Blanka, Andrejka 8m. 
  • 

Studium 

(17.2.2007 13:45:35)
Musím říct, že mi tento článek vlil novou sílu a optimismus do žil!!! Otěhotněla jsem v 3. ročníku na VŠ a kvůli psychickým problémům z neustálých nevěr, alkoholismu a s tím spojeného občasného násilí, jsem "byla převelena" na rizikové. Tehdy šlo všechno stranou a já se jen modlila, aby po tom všem byla má malá holčička zdravá. Díkybohu se tak stalo. A já po rekonvalescenci po téměř dvaatřicetihodinovém porodu jsem začala řešit věci, na které během těhotenství nebyl čas ani chuť - opatrovnictví dcery, výše alimentů, škola, atd.
Celé 2,5 roku jsem skládala zkoušky nejhůře za 2, měla jsem nakročeno na červený diplom, a o to bylo větší překvapení, když jsem se na děkanátu dozvěděla, že by bylo vhodné, abych na vlastní žádost ukončila studium, protože za ten půlrok, kdy jsem byla na rizikovém, jsem neměla, vzhledem k pobytu v nemocnici, příležitost pravidelně docházet do školy, to se odrazilo na výsledcích ze zkoušek, a pak už to šlo ráz na ráz.Přerušení studia mi nepovolili - podala jsem žádost o 2 dny později než jsem měla, prodloužení semestru mi také zamítli, už nevím proč. Skončila jsem školu po 2,5letech bez titulu.
Co mě na této situaci štvalo nejvíc, byl přístup našeho proděkana pro studijní záležitosti (zdravím Vás, pane Koutecký), který se ke mně choval jako k tomu největšímu flákači, absolutně nebral na vědomí důvody pro mé polevení ve studiu. Přestože jsem měla v indexu až na pár vyjímek samé výborné, v ruce potvrzení o rizikovém těhotenství a komplikacích při porodu, které způsobily delší rekonvalescenci. On si vedl svou: "Vaše důvody mě nezajímají, srovnejte si to v hlavě, proč k této situaci došlo."

Už jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že budu na vždy bez titulu, ale po Vašem článku jsem se rozhodla, jdu do toho znova. 18.6. jdu k přijímačkách na stejný obor, uznají mi všechny splněné povinné předměty a za tři roky snad budu vytoužený BC.

Držím pěsti při studiu!!!!
 Lassie 
  • 

Re: Studium 

(17.2.2007 20:01:02)
Super, že jsi sebrala kuráž. Držím palce.
 Ellen Böhmová, synové Janick (5) a Timothy (3) 
  • 

Re: Studium 

(1.3.2007 23:28:28)
Také patřím k maminkám, které se daly na studium.
Mám dva malé kluky (3 a 5 let), babičky daleko a manžela
pracovně na tři roky v zahraničí a loni jsem začala dálkově studovat
na FF UJEP. Je to náročné. Do školy jezdím 90 km a během
přednášek mi děti doma hlídá slečna na hlídání.
ALE - baví mě to. Po pěti letech doma s dětmi jsem se
už těšila na nový příjem informací. Sice jsem si z knihovny
stále půjčovala knihy o psychologii, výchově dětí nebo
cizojazyčnou literaturu, abych se jazykově udržovala, ale
vysokoškolské studium dá zabrat. Ale dá se to zvládnout.
Takže nám všem držím palce a těším se na vaše další příspěvky a
zkušenosti se studiem.
Ellen
 Jana 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(8.2.2007 21:43:26)
Ahoj,po 2 letech na mateřské jsem se loni v říjnu vrátila na medicínu,musela jsem znovu dělat příjmačky a vše vyšlo :o)) Dcerce budou letos 3 roky,od loňského září chodí do školky,zatím jen na dopoledne.
Někdy je to záhul,zkombinovat manželovy služby v práci,moje praktika atd. Hlídací babičky nemáme,učení pak doháním po nocích.Ale nelituju.
 Zuzka 
  • 

Re: Re: Klobouk dolů 

(9.2.2007 19:12:56)
No tak to ti zelam prijemnu zabavu, ale hlavne pevne nervy. Mne sa prva dcerka narodila v prvaku a druha v siestaku. Babicky boli daleko a mne sem tam neostali oci pre nic ine len pre plac od zufalstva ked ta druha nespala dna ani noci a potom sa budila v noci kazdu hodinu a cez den nezazmurila oko ani na minutu a predo mnou bola statnica z interny. Nuz ale dnes sme uz za tym, okrem manzela boli zapojene tusim vsetky kolegyne z rocnika:)))Vela zdaru
 Katka 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(11.2.2007 18:15:48)
Zdravím všechny studující maminky,

taky studuji vš, v druháku se mi narodila dcera, ve třeťáku syn, teď jsem v páťáku, takže diplomka a tak. Někdy je to záhul, ale myslím, že to stojí za to.

Názory, že se člověk dětem dostatečně nevěnuje jsou dost scestné. Já se dětem věnuji celý den, učím se pouze v noci a jde to. S dětma máme aktivity na celý týden, chodíme cvičit, na keramiku, plavat..... prostě pořád něco. Znám spoustu holek, co s nima jsou maximálně na procházku kolem baráku a to ještě jenom když je hezky, a to patří mezi tzv. "zodpovědné nestudující matky". A ještě slyším nářky, že nestíhají vařit, uklízet a prát. Já mám navařeno a uklizeno pořád, stačí si najít systém. Je fakt, že mi manžel hodně pomáhá, hlavně když s tím chci prásknout a jsem na nervy, když mi chybí zkouška, tak mě podporuje. Co se týče dětí, myslím, že jediné negativum je, že občas je přetlak (nestíhám termín, vyhazov od zkoušky, člověk je nevyspalý,atd...) a pak má člověk třeba na děti míň trpělivosti, oboří se na ně v případě, kdy by za normálních okolností ještě vydržel. Na druhou stranu s těma dětma je to kolikrát taková magořina, že mám pocit, že si jdu do té školy odpočinout, změním činnost, uklidním se a i doma je to poznat, že jsem si od domácího kolotoče odfrkla.
Taky si myslím, že je fajn, když děti vidí, že je studování důležité a co pro to dělám. Dcera mi říká : mami, ty jdeš do školy? Já budu taky chodit, až budu velká a budu chytrá holčička:-).

Před autorkou článku hluboce smekám (já mám děti jenom dvě a občas je to fakt fofr). Pokud jsi z Prahy nebo okolí, tak ráda vypomůžu - s hlídáním při zkouškách a tak, v záhlaví je na mě mail.

Katka
 Janča 
  • 

Re: Re: Klobouk dolů 

(12.2.2007 21:39:47)
Milá Katko,
Váš manžel by měl být šťastný muž, že má vedle sebe takovou schopnou ženu, která se dokáže postarat o domácnost, děti a přitom ještě studovat. Já zatím rodunu nemám, v současné době pouze studuji druhý ročník práv a vím, jak je náročné studovat vysokou školu, a to nejen časově, ale také psychicky. Moc Vám držím palce!
 trisha 


Studium, rodina, zaměstnání? Jde to dohromady, ale... 

(8.12.2007 21:10:07)
Přečtěte si, jak se také může studovat při zaměstnání, s rodinou, napsala jsem o tom článek, umístěn na blogu: http://trishamad.blog.cz/0709/jak-se-studuje-pri-zamestnani
 Lavanda 


Děti a studium 

(7.2.2007 9:34:45)
Byla jsem okolnostmi přinucena udělat si takzvané pedagogické minimum. Je to na čtyři semestry, každý lichý pátek.
Se třemi dětmi to opravdu není to, co kdysi za svobodna. Už jen domlouvání hlídání a nervy z toho, co se doma děje, když si sedím v klídku na přednášce.
Ale v příštím roce to bude ještě horší, protože budu muset nastoupit do práce. Opravdu nevím, jak se mi podaří skloubit zaměstnání, péči o naše tři kulíšky a školu. Snad to všichni nějak přežijeme. :o)
 Karmelka 


Re: Děti a studium 

(7.2.2007 9:41:49)
Budilko-tak to si dobrá s tolika dětmi.

já mám jedno-syna a snažím se připravovat na přijímačky-a nějak teda nestíhám-jak to děláš,že vše stíháš?

a na ostatních diskuzí-je už diskuze- VÝMĚNA STUDIJNÍCH MATERIÁLU,
a na hlavní diskuzi- je diskuze STUDIUM NA MATEŘSKÉ
tak hodně štěstí ve studiu.
 Lavanda 


Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 9:46:29)
No, zcela realisticky, dělat si pedagogické minimum nebude až zas tak hrozné jako třeba studovat medicínu. :o)
Ale schválně jsem se se zaměstnavatelem domluvila, že začnu, až bude mít nejmenší dva a půl roku. Dřív bych si to nedokázala představit.
 Dáša a maruška (2005) 
  • 

Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 12:26:07)
Ahoj všem studujícím maminkám. 15.ledna jsem udělala státnice, před tím asi tři měsíce psala diplomku a v prosinci moje Maruška měla rok. Můžu vám říct byl to hrozný zápřah a bez pomoci babiček a manžela, nevím, nevím. S jejich pomocí jsme to všichni zvládli velmi dobře. A teď se mi i trošku stýská...na druhou stranu jsem ráda, že můžu být pořádně s dcerou, protože už jsem z toho byla smutnáí. Do budoucna jsem také ještě uvažovala o pedagogickém minimu. Ale někdo mi říkal, že je to snad už zrušené. Budilko můžeš mi napsat nějaké info? Třeba na meil? Díky. Momentálně jsem totiž dostudovala divadelní vědu na FFMU v Brně, ale již před tím jsem se zajímala o dramatickou výchovu a několikrát ji také již vyučovala. No a chtěla bych v tom pokračovat.
Tak všem studujícím pevné nervy a hodně štěstí
Dáša
 Lavanda 


Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 12:33:38)
Pedagogické minimum snad zrušené není, jenom přejmenované, říká se mu doplňující pedagogické studium. Organizují ho jednotlivé fakulty, podle oboru, který jsi vystudovala. Samozřejmě se za studium platí. Zkus se informovat se na své domovské škole.
 Lavanda 


Re: Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 12:35:23)
Pokud jsi studovala na FF MU v Brně, tak se podívej na stránky školy. Doplňující pedagogické studium tam mají zcela určitě. :o)
 Luci + 2 děti + bříško 


Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 13:03:03)
Ahoj,
já taky studuju na fildě v Brně a pedagogické minimum si dělám tak, že si zapisuju předměty ze společného pedag. základu (tak nějak se to snad v registraci jmenuje). Jsou to 2 semestry psychlologie, pedagogika, obecná didaktika a pak 2 semestry oborové didaktiky. To už mají jednotlivé obory zvlášť.
 Dáša a Maruška (2005) 
  • 

Re: Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 13:07:36)
Budu to muset prozkoumat teď jsem se dívala na stránky školy a nic takového tam přímo, jako obor není. Ty si to děláš v rámci jiného studia nebo jak? Na pedagogické fakultě jsem ani neobjevila dálkové stud. a tak.
D
 Luci + 2 děti + bříško 


Re: Re: Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 13:30:43)
Já mám na fildě obory čeština a estetika. Pedag. minimum si dělám k češtině. A ty předměty si zapisuju normálně přes IS, jako ostatní (student - registrace a zápis - přidat předměty dle šablony FF). Jako první ti naskočí Společné předměty a v nich je i Učitelská způsobilost. Akorát se teď dívám, že je tam poznámka jen pro dálkové studium. Tak nevím, jestli to teď nezměnili... já jsem to dělala vždycky takhle. A až to všechno splníš, tak jsou ze všech předmětů společný státnice.
Zkus se poptat na studijním!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 13:39:47)
Dášo, nevim jaký možnosti jsou v Brně, ale zkus zvážit místo pedagogického minima spíš dramatickou výchovu.
Ono to minimum je spíš všeobecná pedagogika, v dramatický výchově se člověk učí přímo cvičení a techniky pro práci s dětma, aby ten dramaťák nebyl jen nacvičování představení, ale prostor pro sociální a osobnostní rozvoj. Dramaťák dává člověku obrovský možnosti, ale nedá se naučit z knížek - je potřeba si to na sobě vyzkoušet, než s tim člověk přijde mezi děti (nebo i dospělé).

Jen nevim jak je to s nim v Brně, vim, že se dá dělat v Praze, já ho měla v Ostravě. V Olomouci se dá dělat dramaterapie - tam základy dramaťáku taky jsou, ale to spíš kdybys nenašla nic u vás.
 Renítko 


Re: Diplomka (dotaz na Budilku) 

(7.2.2007 14:36:07)
15. januara statnice a uz sa ti styska!? :o)
Ja som ich urobila predvcerom a som "mrtva". Nechcem teraz dlho ziadnu skolu vidiet, ani zvonka...ale to prejde, ja viem :o)
V tretom rocniku sa mi narodil chlapcek, pred 4 mesiacmi dievcatko. S jednym sa to dalo stihat paradne, s dvoma to uz bolo horsie.
Statnice - maly bol cely januar chorucky, dcerke idu v jednom kuse nejake zuby. Takze cez den obidve deti, varenie, domacnost, v noci pohojdavat ubolenu dcerku...Ucila som sa ani neviem ako a kedy.
Ale da sa to zvladnut...s podporou okolia, ja kazdemu hovorim ze polovicu diplomu by mali dat mojmu manzelovi. Keby nebolo jeho, uz 5x s tym prastim, ked som niecomu nerozumela pomahal mi, pomohol aj s diplomkou (ma lepsi dar slova) a hlavne stal pri mne ked uz som nevladala...
 Oggová 


Re: Děti a studium 

(7.2.2007 9:46:00)
Jj, děti a studium taky znám.
Mám tři a v srpnu či září čekám čtvrté.Momentálně jsem hrozně unavená, nechce se mi do ničeho, ale to přejde a bude zase líp. Rozhodně to nehodlám vzdát.
Takže učení zdar!!!
 Linn 
  • 

Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 15:18:55)
A máte čas hrát si s dětma? Znám hodně kamarádek, co se po střední škole vdaly (aby jim náhodou něco neuteklo) a měly děti. Pak zjistili, že se chtějí "seberealizovat" (aby jim zase náhodou něco neuteklo), že najednou tu vejšku chtějí zkusit. Ale proč je to nenapadlo ještě před tím, než měly děti, to opravdu nechápu.
 Oggová 


Re: Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 15:27:36)
Linn, mám čas si s dcerou(nejmladší, té jsou skoro 2 a půl roku, puberťáci už nemají zájem) hrát. Nejhorší období je ve zkouškovém, ale stejně se s ní ráno probouzím, snídám s ní, povídám si s ní, pak teprve přijde paní na hlídání, nebo babička. Takže jsem s ní každý den.
Chodíme cvičit, do MC, jezdíme na výlety. Stihnout se toho dá opravdu hodně.
 Boudicca 


Re: Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 15:53:39)
No, víš, Linn, on to nemá každý hned v hlavě tak dobře srovnané jako ty.... Já jsem například po maturitě vůbec neuvažovala o tom, že bych šla na vejšku - měla jsem školy až nad hlavu a přece na mě čekal celý svět (byl rok 1991, ještě porevoluční euforie) - našla jsem si práci a bavilo mě to, za pět letjsem se vypracovala na pozici, kde jsem měla nadstandartní příjem a vysoká škola mi vůbec nechyběla. Pak přišla svatba, za chvíli se narodil první syn, rok a půl po něm druhý. Vzhledem k tomu, že byli často nemocní a manžel nás finančně zajistí, zůstala jsem s nimi doma i po ukončení MD (a samozřejmě přišla o zaměstnání). Začala jsem alespoň z domova podnikat, abych se úplně nezbláznila. Nemocnost mých dětí se postupně výrazně zlepšila, takže teď, když je starší v první třídě a mladšího to čeká příští školní rok, už se zase začínám pomalu rozkoukávat - a zjistila jsem, že základním požadavkem na mou dřívější pracovní pozici je dnes vysoká škola!! A proto jsem i já začala uvažovat o tom, že si vzdělání doplním, abych měla lepší šance na uplatnění se....
 Lucka, 20 let 
  • 

Re: Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 15:56:50)
Ahoj obdivuji všechny, co to zvládají. Zkoušela jsem studovat vysokou školu a nezvládla jsem to. Stres, čas, a všechno. A to jsem byla obyčejná studentka bez zaměstnání. Neumím si představit, starat se k tomu ještě o děti. Klobouk dolů. Ale třeba mě to také čeká. Je mi dvacet, děti chci co nejdřív a co já vím, co budu chtít za deset let? (myslím tu Vš)
 Kristýna+Robík 


Re: Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 19:15:35)
Linn,
někdy je to otázka priorit. Hned po gymplu jsem se vdala. Chtěla jsem studovat i mít dítě, ale vědomě jsem si pořadí otočila. Na přijímačky jsem šla hned jak se malý narodil a teď píšu diplomku. To, že mi hlava bere vědomosti jsem si vyzkoušela u maturity, tak to mohlo chvíli počkat. Ale jak vědět, že zrovna mně se povede mít dítě, tehdy když si vzpomenu někdy kolem třicítky? Nelituju svého rozhodnutí v nejmenším, mateřská pro mě nebyla ubíjejícím stereotypem, ze školy jsem se těšila jak si pohraju s klukem a do školy zase jak si odpočinu od plínek. Protože škola rozhodně není osm hodin pět dní v týdnu, tak mám na něj víc času než kdybych chodila do práce. Po večerech a nocích holt nekoukám na bednu, ale do knih. Ze začátku hlídala babička, pak kluk nastoupil do školky a já mohla dokonce do denního, kde jsem dosud.
 Markéta, syn 5l. 
  • 

Celoživotní vzdělávání 

(8.2.2007 12:21:49)
V mnoha oborech je nutné celoživotní vzdělávání, vysoko nad rámec pracovního úvazku. A to se nedá realizovat ve schématu napřed škola, potom děti. Teď sice zrovna žádné zkoušky nemám, ale čekají mě v dalším půlroce a je pravda, že synek se tu a tam bude muset zabavit bez maminky. Máme ovšem i jiné členy rodiny a kamarády, takže myslím, že k žádné zvláštní újmě nedojde. Navíc většinu studií realizuji po nocích,a pak také zhruba dva víkendy před zkouškou.
 Ája 
  • 

Re: Re: Re: Děti a studium 

(9.2.2007 0:34:44)
Linn,
jsem ráda, že to máš tak pěkně srovnané a chválím ti to. Jsem přesně ten případ, o kterém s takovým despektem píšeš. Hned po maturitě jsem se vdala, ve třech letech dítěte jsem nastoupila na VŠ. Nelituju ani jednoho. Nebylo to kolikrát lehké, manželství se nám rozpadlo ve 2 letech dítěte a při škole jsem musela částečně pracovat, abych nás uživila. 2-3 dny v týdnu si brala mou dcerku ze školky babička, měla jsem školu na druhém konci republiky a musela jsem tam zůstávat. Ale, že bychom si nehráli? Nekrmili labuťě, nechodili o víkendech do loutkových divadýlek, do ZOO, nestíhali se kamarádit s malými holčičkami a jejich maminkami? To určitě ne. Ulevilo se mi, když jsem školu dokončila, můj poslední rok ve škole a zároveň její první byl dost náročný. Ale hodně nám to dalo. Dnes je dceři 16, studuje gymnázium a má ke vzdělání vztah, jaký bych přála každému. Doufám, že jsem jí o nic neošidila, i když někteří lidé (možná včetně tebe) se na to budou vždycky tak dívat.
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Děti a studium 

(9.2.2007 8:40:42)
Linn, vůbec nepočítáš s možností, že někdo se vzdělává rád neustále, celý život. Mě třeba studium stále zajímá, také si budu podávat přihlášku a to na úplně jiný obor, než jsem původně studovala. Když má někdo kladný vztah ke vzdělávání, má k tomu prostě jiný přístup, než postupovat dle schématu škola, zaměstnání, děti, důchod. A to nemluvím o studujících prarodičích. Univerzita třetího věku také nemá nouzi o studenty.
 abcd 
  • 

Re: Re: Děti a studium 

(7.2.2007 20:23:33)
Před všema studujícíma maminkama smekám, před maminkama více dětí se skláním až k zemi. Já jsem byla ráda, že jsem dostudovala těhotná, vy všechny jste pro mne nedostižné vzory. abcd
 Sunny 
  • 

Re: Re: Děti a studium 

(8.2.2007 11:05:44)
Hlásí se další "vyždímaný hadr".. - přesně takto se dnes cítím. Studuji dálkově VŠ v kuse sedmým rokem (dělám druhou) a začínám na sobě cítit, jak už síly pomalu docházejí. O motivaci ani nemluvím. Včera mě i vylili ze zkoušky, což se ovšem dalo čekat :-( Nejvíc mě na tom však štvalo, že jsem se opravdu poctivě 14 dní připravovala (tedy spíše nocí - hezky od 9 do 2, do 3), obětovala jsem rodinné víkendy a výsledek by byl pravděpodobně stejný, i kdybych se na to vykašlala. Jen jsem mohla být alespoň vyspaná a strávit čas s rodinou.. :-(
A když pak člověk vidí spolužačky "bez závazků", které jsou jako chodící encyklopedie, pěkně do růžova vyspané.. normálně jsem záviděla a přišlo mi to tak nějak líto :-))
Studiu zdar a ať to už nějak zvládneme.. přeci neutečeme z bitvy předčasně ;-)
 Lidunka 


Re: Re: Re: Děti a studium 

(12.2.2007 9:23:42)
Ahoj Sanny, mě vylili ze státnice, z poslední. Mám všechno hotové, diplomku obhájenou, od vánoc jsem se učila a byla úplně vyřízená, do toho měl malej chřipku, pak já taky, doma jak po výbuchu a pak jedna paní pověděla, že má pocit, jako bych tomu vůbec nerozumněla.Že jsem se dostatečně nepřipravila a mám povrchové znalosti. Ostatní členové komise jí neukecaly..Čeká mě to v květnu znova a já mám k tomu takový odpor, že je mi špatně jen když si to učení představím znova.A tak jsem záviděla tomu chlapci, kterému maminka doma uvařila, vyprala a vyžehlila, aby mohl nerušeně celý den studovat a večer se jít odreagovat ...Už tem pocit nechci zažít, styděla jsem se za sebe. Chtěla jsem to vzdát, manžel mi naštěstí vysvětlil, že nejít dělat poslední státnici je blbost, ale jak jsem psala, mám už teď ztaženej žaludek.Tak přeju všem málo únavy v nočním studiu a hodné zkoušející.Lída
 Pavla 2 deti 
  • 

Budes na sebe pysna :) 

(7.2.2007 21:27:39)
Ahojky,taky jsem si tim prosla a mela toho taky dost casto plne zuby a pred statnicema tak naklizeno,jako nikdy predtim ani potom :)delala bych cokoli jen ne se ucit..Ja do toho navic poprve v zivote zacala pracovat..Takze pres tyden v praci,celou sobotu ve skole a v nedeli pece o dceru a o rodinu..Zacala jsem na dennim studiu a po narozeni dcery presla na dalkove..Taky jsem nemela babi na hlidani a tak jsem si malou brala na zkousky a zapocty..obcas se neco nepovedlo na poprve,ale pak ta silena radost kdyz jsem v divadle pri promoci prebirala diplom a mala u toho byla a mavala mi :)Tak jen vydrz..jses vazne dobra,stejne jako vy vsechny ostatni,ktere jste si tim prosly..Drzim palecky papa
 lenkafrej 


Děti a studium 

(8.2.2007 12:10:15)
Já taky letos končím dálkové studium na VŠB-TUO FAST, mám nyní 5-ti měsíční dceru s zatím se to dá zvládat, mám i dobré hlídací babičky, ale někdy bych chtěla zajet do školy s malou aby zkošející přivřeli oči. Prý to funguje.
 Pavlína,Míša22měsíců 
  • 

Fandím Ti!!!! 

(7.2.2007 9:48:00)
Milá Aleno, moc Ti fandím. Já jsem pracovala jako asistent na VŠ a než jsem šla na mateřskou, taky jsem zažila maminku, jak na přednášce kojila a měla ve třídě kočárek. Pak jsem začala chodit do školy s kočárkem já, příležitostně probrat něco se šéfem (pracuji z domu) a příležitostně poklábosit s kamarádkami. Dokud byl Míša mimi, bylo vše OK, dokonce na akademické půdě uskutečnil své první přetočení ze zad na bříško:-), ale teď už se to nedá, posledně vypil šéfovi zbytek kafe, vysypal papíry ze skartovačky.... No vůbec tam na malé děti nějak nejsme zařízení:-). A posledně mě pobavil kolega, který mi řekl, že bych si mohla vzít nějaké cvičení=seminář se studenty a Míša by si hrál (samostatně) ve třídě s hračkama. Chacha, takové děti existují? Omlouvá ho jen to, že sám děti nemá.

Tak hodně zdaru a neboj se, to dáš a Tvoje holky na Tebe budou jednou pyšné....
 Siki 
  • 

Diplomka :-) 

(7.2.2007 11:07:36)
Milá Aleno, nácházím se u počítače ze stejného důvodu-mám psát závěrečnou práci( 30 stránek)z pedagogického minima,téma Motivační funkce školního hodnocení. Jenže jsem se podívala na Rodinu a už pár dní sleduju diskuze :-( Před deseti lety jsem šla na vysokou (taky dálkovou) se čtyřma dětma a na konci prváku a taky třeťáku se mi narodily další broučci a pak ještě jedno po promoci, takže o studiu s dětmi něco vím. Držím Ti palce a přeji Ti najít někoho hodného v okolí, kdo by Ti občas holčičky třeba vyzvedl...Odkud jsi? Siki,7 dětí
 Siki 
  • 

Re: Diplomka :-) 

(7.2.2007 11:10:51)
Pardon.narodili!
 Eli+3kluci 


Re: Re: Diplomka :-) 

(7.2.2007 11:20:45)
Ahoj maminky "školačky"...
také jsem studovala s dítětem, ale jen s jedním. Ondra se mi narodil na konci čtvrtého ročníku PedF. Prodloužila jsem si dokončení na dva roky, takže jsem šťastně promovala dva měsíce po Ondrových 2. narozeninách. Mnohdy jsem toho měla plné zuby - učení dlouho do noci, psaní nekonečné diplomové práce, odstříkávání mléka při praxi... , ale dneska po roce a půl mi škola celkem chybí. Měla i svá pozitiva. Manžel pohlídal malého a já si popovídala s kamarádkami o jiných věcech než o plenách, prvních slovech a problémkách s dudlíky
:-). Nyní jsem v 8. měsíci těhotenství, ale určitě se od září zase do něčeho pustím, alespoň do nějakého kurzu v rámci celoživotního vzdělávání.
Všem věčným studentkám maminkám zdar a hodně sil!!! Eliška
 Alena,Toník,Bětka,Mája, Anička 


Re: Diplomka :-) 

(7.2.2007 11:40:57)
Ahoj Siki,
jsem z Lužan, u Přeštic. Do školy jezdím do Plzně /pedf/. Problém je ten, že tady nemáme nikoho z příbuzenstva, takže musím vše naplánovat tak, abych mohla starší děti vyzvednout včas ze školy a školky a uhánět do Plzně do mé školy. Naštěstí holčičky jsou vcelku klidné /zvláště za slíbený Mac-Donald jsou jako pěny/, ale někdy je to fakt vyčerpávající. Ale já se nedám. /dneska jsem celkem měla literární slinu na tu diplomku, tak mám dobrý pocit/.
Studiu zdar, a maminkám sílu.
Alena
 Alena,Toník,Bětka,Mája, Anička 


Re: Re: Diplomka :-) 

(7.2.2007 11:48:23)
Nějak se objevilo jiné jméno, co jsem zmáčkla, nevím. /asi jsem nějaká přepracovaná/. Jsem Alena s Bětuškou, Májou a Aničkou /ne s Nelinkou a tak./.
Tak to jen tak pro upřesnění.
 Siki 
  • 

Re: Re: Diplomka :-) 

(7.2.2007 12:04:47)
To bydlíš bohužel hoodně daleko od nás. Tak já jdu taky psát a mrknu sem nějak přes den. Siki
 Katka 
  • 

Re: Diplomka :-) 

(11.2.2007 11:56:37)
Joj, jak jsem ráda, že čtu příspěvky kolem studia. Mám 4.měsíčního syna a píšu diplomku. Někdy bych brečela, večer jsem tak utahaná, že se mi do ničeho nechce. Nejraději bych to všechno nechala. Okolí mi říká, že je škoda zahodit 5let studia.... ale jak to všechno zvládnout? Poraďte, jak jste chodily do knihoven a studoven? Nějak tápu a nevím si rady, jak to všechno dát dohromady....
 Modřinka. 


Vysoký management 

(7.2.2007 11:34:03)
No já chtěla na mateřské dělat doktorát :-( Přešlo mě to snad ještě v porodnici a ani po deseti měsících "dovolené" mi není jasné KDY se na takové dovolené studuje. Klobouk dolů před těmi, kdo to dokážou. A se třemi dětmi???? Tak na to je moje fantazie malá. Držím palce, myslím, že minimálně vysoký management už máte v malíčku:-).
 Zuzka a Anežka 05 
  • 

Před všemi smekám a nechápu!!!!! 

(7.2.2007 12:00:01)
Teda já opravdu nechápu ... :) a opravdu před všemi vámi smekám a klaním se až k zemi a začínám se stydět, že zvládám jen naši holčičku a domácnost a starost o manžela (který občas pomůže) a naši kokršpanělku (ve venčení se střídáme s manželem) a ještě si někdy připadám unavená a mám pocit, že na sebe nemám moc čas. A když jsem viděla u jednoho příspěvku jméno "Jarda", řekla jsem si co zas ten ..... (to psát nebudu) chce a nezklamal. Nic si z něj nedělejte!
 Dáša, dcera 05 
  • 

Re: Před všemi smekám a nechápu!!!!! 

(7.2.2007 18:13:03)
Má slova, jak zahlédnu Jarda, sice nezačnu slintat, ale mám jistotu, že troška jedu plivnutá do světa je jistá. Asi má hodně smutný život.
 Dáša, dcera 05 
  • 

Re: Před všemi smekám a nechápu!!!!! 

(7.2.2007 18:14:35)
Má slova, jak zahlédnu Jarda, sice nezačnu slintat, ale mám jistotu, že troška jedu plivnutá do světa je jistá. Asi má hodně smutný život.
 Lenka Nova 


Re: Vysoký management 

(7.2.2007 12:12:51)
Nejlíp v noci a když děti spí. Já mám děti 2, malému jsou teď 2 roky a zrovna jsem dopsala dizertačku, loni jsem dělala státnici z angličtiny. Mám pocit, že času je daleko víc na mateřské, než potom v práci, hlavně takhle se dá líp zorganizovat. Na hlídání nemám nikoho, střídáme se s manželem, když jsem na postgraduálu dělala zkoušky, tak si bral dovolenou.
 usta, dcerka 1,5 roku 
  • 

Re: Re: Vysoký management 

(7.2.2007 12:20:52)
já jsem začala studovat, když bylo malé něco přes rok a zdá se mi, že je to docela dobrá psychoterapie na mateřské (rozhodně už mám menší pocit, že se doma zblázním). Navíc mám pocit, že se to dá po nocích a ve dne když spí docela dobře zvládnout. Zkoušky sice nemám za 1, ale na to se historie neptá... Spíš řeším to, že čekáme druhé, pokud to dobře vyjde, tak budu podzimní semestr začínat těsně po šestinedělí, ale nedokážu si představit, jak budu zvládat dvě malé děti a k tomu studium. S jedním se to dá zvládnout v pohodě, dvě mě trochu děsí. Tak nevím, jestli nebude lepší třeba na rok studium přerušit a pak se k tomu vrátit až děti trochu povyrostou... co si o tom myslíte? nebo je lepší zatnout zuby a zkusit dostudovat v kuse?
 Oggová 


Re: Re: Re: Vysoký management 

(7.2.2007 12:34:39)
Usto, do třetího ročníku bych měla nastupovat s mimčem(4. dítě v pořadí). Každopádně se budu snažit dodělat školu bez přerušení, protože bych měla dělat příští rok v létě státnice a chtěla bych jít na navazující magisterské studium.
To jsou mé plány....neříkám, že to nebude všechno jinak a já to po prvních zkouškách nezabalím a na rok nepřeruším, ale každopádně to zkusím.
 Clarins, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Vysoký management 

(7.2.2007 12:35:54)
Začala jsem studovat s jedním dítětem a do toho se mi ve 4. ročníku narodilo 2.dítě. Na začátku studia jsem si neuměla představit jak dostuduji bez přerušení, ale když jsem otěhotněla, nechtěla jsem přerušit a s pomocí rodiny a kamarádky (dojížděla jsem 200 km do školy) jsme to všechno zvládli. A proto z vlastní zkušenosti, pokud to aspoň trochu jde,doporučuji nepřerušovat i za cenu odstříkávání mléka ve škole, nechání doma 6-ti týdenního dítěte atd.
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Re: Re: Vysoký management 

(7.2.2007 13:21:26)
Neboj se toho. Určitě zažiješ chvíle, kdy si budeš říkat, že se na všechno vy... Ale ono to vždycky nějak jde. Nejhorší byl první půl rok, ale zpětně vidím, že to tak hrozné nebylo :-) Nemám zkušenosti se školou, ale pracuji doma jako hlavní účetní středně velké firmy. A studovat a sledovat novely zákonů občas vydá za nějaký ten semestr.
 eva,2 deti 
  • 

Re: tleskám 

(12.2.2007 14:41:54)
Ahoj,
všem studujícím mamčám tleskám a jsem ráda, že jich je tolik a mají tak velký ohlas. Sama jsem státnicovala v osmém měsíci těhotenství,za další rok a půj se mi narodilo druhé dítě a já se zase přihlásila na další vysokou.Nemyslím si,že bych měla zpřeházené hodnoty,že bych šidila své děti, manžela nebo sebe, naopak mám pocit,že je to pro všechny plus.Kvůli dětem si musím čas líp naplánovat a mnohem víc toho spolu uděláme,manžel mě obdivuje a pomáhá a já si udržuji přehled i v jiných oblastech, než jsou plínky,dětské nemoci,počet nových zubů apod.A těší mě,že je nás víc a víc.Takže se holky držte,opatrujte a užívejte si to.
 marcela, dva kluci 
  • 

to znám 

(7.2.2007 14:53:26)
ahoj, tak to velmi dobře znám. Mám dva rarášky (2 roky, 7m.), letos končím páťák na VŠB, takže jsem většinu studia strávila na MD.Ale musím přiznat, že přes všechny ty strasti, které to sebou přináší, jsem přece jen ráda, že doma jen tak "nezakrňuju", že prostě dělám také něco pro sebe, no a hlavně že se dostanu do normálního života, tedy do života bez kakání, papání, kojení atd.atd.A taky si myslím, že když člověk chce, tak jde všechno. Taky nemám hlídací babičky, přestěhovali jsem se za prací do jiného města, no a zvládám to, i když mám problémy se žaludkem:) Tak pro všechny, co nemají odvahu - s chutí do toho, půl je hotovo, je to o vůli!!!
 Trouble07 


souhlas!!!! 

(7.2.2007 20:11:59)
taky válčím-poslední rok.Mimčo bylo neplánované,ale naštěstí se narodilo do zkouškového období,takže jsem moc nezameškala!
Jinak u mě je to o prioritách-ditě je jednička,škola dvojka,a zanedbávám:sebe,úklid,teplé večeře...jde to ale dře to...holt už není čas na nekonečné vykecávání s kamarádkama u kafe každý den (jen občas:-),a nemám byteček jak klícku,ale stíhám být to poslední co můj prcek vidí než jde spát a to první když se probudí a vysokoškolský titul mi umožní získat dobrou práci tak si myslím že to stojí za to!
P.S. momentálně má malej chřipku a já zítra zkoušku,chce se mi plakat a umřít,ale to bude dobrý :-).
Držím palečky všem podobně "postiženým"
 Linn 
  • 

studující matky obdivuji 

(7.2.2007 15:09:22)
To u Vás opravdu obdivuji, musíte toho mít až až. Ale pokud Vám to zajistí lepší pracovní místo, tak proč ne. Já bych to asi nezvládla. Proto jsem zvolila toto pořadí (pro mě logičtější): nejprve studium, získat pořádnou práci, potom děti.Ty první dva kroky už mám za sebou. Až jednou budu mít ty děti (už je mi 30 ), tak si je chci pořádně užít. Teď mám to období, kdy bych ty děti už chtěla, ale s přítelem dokončujeme domek, takže ještě pár měsíců musím počkat. V mém životě si všechny důležité události nechávají pěkně na čas, nic jsem nezískala hned (ani muže, ani skvělou práci, ani vlastní bydlení). To všechno stálo obrovskou dávku trpělivosti a času.
 Helena, tři děti 
  • 

pořadí hodnot 

(10.2.2007 19:04:28)
Ahoj, mám sama tři děti a těsně po třetí mateřské jsem začala studovat VŠ. Bylo mi v té době skoro 40. Všechno jde, když se chce. Teda skoro všechno. Když se tak ohlížím zpět, jaké priority jsem v životě zvolila, tak jsem moc ráda, že jsem se rozhodla nejdříve pro děti. Přemýšlela jsi někdy tom, že tím odsouváním mateřství můžeš také všechno pokazit? Škola jde vystudovat v každém věku, postavit dům také, ale s těmi dětmi to není tak jednoduché. Přemýšlej o tom, aby třeba pak nebylo pozdě. Přeju ti spokojený život a krásné zdravé děti. Helena
 helena 
  • 

studium je náročnější s dětma než při práci, alespoň pro mě 

(11.2.2007 16:08:53)
Ahoj,
taky jsem studující maminka. Dřív jsem na plný úvazek pracovala v reklamce a ještě prezenčně dělala ČVUT. Práci jsem měla aspoň ana deset hodin denně, ale nějak se to s tou školou dalo zvládnout.

Teď jsem na mateřské s 21 měsíční holčičkou a studuji kombinovaně. (Také já bych měla teď psát diplomku místo odpovědi na rodině :)) Každopádně pro mě je studium s dítětem náročnější než bylo při práci. A to do školy nemusím chodit, mým jediným úkolem je naučit se na zkoušku, případně něco napsat a přijít odevzdat.

nevím, možná je to i tím, že s tatínkem jsme se rozešli, rodiče mám 200km daleko a hlídání se nemůžu dovolit. Takže mám malou pořád u sebe. Před den jsem s ní, chodím s ní do školy a přes noc se učím a píšu diplomku. Chodím spát ve čtyři ráno a dítko se v pět budí na kojení a v šest vsáváme. Školu končím v červnu a možná se z toho do té doby zblázním.

Ještě, že je malá tak zlatá, že když jsem opravdu hodně utahaná, tak jí kolikrát ráno dám snídani, zavřu se s ní v obýváku, kde si lehnu na pohovku a spím, zatímco ona si kolem mě hraje. Vydrží si tak tři hodinky stavět puzzle, číst a co já vím, co všechno dělat. Dám jí tam svačinku, ať se nají, když má hlad, takže mě budí, jen když se jí chce na nočník nebo se chce tulit.

většinou chodíme po ránu do mateřského centra nebo na písek, na plavání, cvičení, za dětma kamarádek apod. Ale když je opravdu nejhůř, tak si místo toho schrupnu. Moje jediná spása je, že mě opravdu nechá dítě spát a snaží se nedělat rámus. Jen díky tomu věřím, že tu školu dodělám.

No tak jsem si postěžovala a jdu se učit. Tak se mějte s přeju úspěšná studia :) Helena
 Katka, tři děti a muž 
  • 

Re: studium při práci a s dětma 

(13.2.2007 11:37:04)
Ahoj,
studuji kombinované studium, mám tři děti ve věku 14,15,11. Sice mám partnera, který se postará, ale neuvaří, nevypere. A abych to neměla jednoduché, obor mého studia je 400 km vzdálen mému bydlišti, přednášky jsou 1x týdně. odjíždím večer před přednáškou, doma musí být nachystané jídlo na další den, vracím se v noci po přednášce, do toho chodím na plný uvazek do práce, musím si ho odpracovat ve čtyřech dnech. Nejhorší je zkouškové období, zatím to zvládám, jsem v polovině studia.
 Jana zatím jen s bříškem 
  • 

Re: Re: studium při práci a s dětma 

(14.2.2007 22:15:05)
Ahojda,

smekám před Vaší pevnou vůlí, já jsem těhotná, v posledním ročníku dálkově, chodím do práce, nejméně 10 hodin denně a večer jsem tak unavená, že na diplomku nemám ani pomyšlení. Jediná záchrana je, že bych to měla dodělat před narozením potomka.
 Pavlína a Brečoun 


Klobouk dolů... 

(7.2.2007 15:29:24)
No já jsem naštěstí dostudovalaještě zasvobodna a bez dětí a jsem tomu moc ráda. Farmaceutická fakulta umožňuje pouze studium denní, spousty cvičení a praxe, stáže....100%účast nutná, prošvihnuté se nahrazovalo. No s naším malým vřešťánkem, bez hlídání absolutně nemyslitelné. Diplomka i rigorózka spolkly taky hromadu času a běhání, tak myslím, že u nehumanitních oborů je to pak otázka volby dítě nebo studium. Naštěstí mi osud dopřál obojí, i když taky trochu krním, neb ani nějaký mikroúvazek nepřipadaá v úvahu(co bych vydělala, dala bych paní hlídací). Tož tak.
 Alamagoosa 


Re: Klobouk dolů... 

(8.2.2007 22:01:12)
Holky moc vám fandím. Já dodělávala VŠ pouze těhotná a stačilo mi to :o) . Sranda byla, když jsem v osmém měsíci obhajovala diplomku na téma změny porodnosti v průběhu času... Kdybych to bývala věděla, tak bych si to téma samo nevybrala.
 Alex, batole 
  • 

Tlak i na okolí 

(7.2.2007 18:01:25)
Já jsem nastoupila na vejšku hned po maturitě i s malým.Tenkrát mu byl rok, teď dokončuju první semestr.Manžel má naštěstí práci, kterou může většinově vykonávat doma.Často dojíždím, mám individuál, ťuk ťuk, zatím zvládám.Není to zrovna blízko a často tam jsem celý den takže jsem občas ráda když přijedu ztrhaná domů, dítko je vykoupané, nakrmené, spí a já si jdu lehnout.Babička jedna hlídací, o druhé radši nmluvím.

Ale k tomu co jsem chtěla říct, všimla jsem si jedné podobně vytížené snad ještě mladší slečny, co má tak trochu neblahý zvyk brát s sebou dítě všude.Přítel prý pořád pracuje, dálkově prý studovat nechce,babičky nehlídací...Pokud jsou cvičení, beru, je to povinné a potřeba, ale na přednášky...Mě to tedy nevadí, já jsem z domova na ruch s malým zvyklá, ale pokud vám po aule lítá roční holčička, která má zvyk po každém se sápat ( včetně vyučujícího - přednášejícího) a neustále se dožaduje pozornosti tak to kapánek ruší...Byla na to i upoztorněna, že by příště bylo vhodné si přednášku raději od někoho opsat, nevím jestli narážku pochopila, nicméně si malou přivedla na zápočtový test s tím, že zkoušejícímu nic neohlásila (alespoň poprosit by snad bylo vhodné...) a stejný scénář jako na přednášce se opakoval znovu.Magistra byla naštěstí docela ok, s malou si snažila co nejvíc hrát aby nás nerušila...

takže asi tak, nemám nic proti tomu, aby se děti vodily do školy, i já jsem se k tomu někdy m usela uchýlit, dělám to sice nerada, ale na druhou stranu když není zbytí...jenom by se z toho neměla dělat samozřejmost, jako že si přivedete dítě a všichni si sednou na zadek...

jinak držím všem studentkám a případným studentům palce, ať se vám daří ve škole a potom i doma :-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Tlak i na okolí 

(8.2.2007 9:43:18)
S nami v rocniku take byla studentka s malym ditetem, ale vzdycky jsme se domluvili tak, ze proste nekdo byl s malou venku.. nebo nekdo s jineho kruhu. Jeji manzel tehdy take studoval, stejnou fakultu, jen jiny obor -takze znamych meli plny barak.. a slo to, nepamatuju, ze by mala nekdy rusila vyucujici ci zkousejici.. Ale treb na to holka hresi - ze si zkousejici rekne, ma dite, tak at je rychle pryc... nevim.
 Janima 
  • 

Nápad pro studující mamky 

(7.2.2007 19:35:28)
Kamarádka, studující denní studium se dvěma dětmi, se dala dohromady s několika dalšími maminami a utvořily "hlídací kroužek" - na fakultě jim vyšli vstříc a vytvořili koutek pro děti, maminky se v něm střídají v hlídání dětí podle toho, jak má která z nich volno v rozvrhu. Když ho nemá žádná, zastoupí je bezdětné kamarádky - dobrovolnice nebo se prostřídají se v absencích ... nebo si prostě vezmou špunta s sebou do hodiny a umožní tak spolužákům i kantorům posilovat trpělivost a toleranci :-)

V Hradci Králové mají na univerzitě prostor pro maminky, do nějž se přenáší zvuk z přednáškového sálu. Nevím, jak přesně to funguje v praxi, ale přijde mi to praktické.
 Terka, Jakub 8m. 
  • 

Re: Nápad pro studující mamky 

(7.2.2007 20:57:58)
To se mi moc líbí.
Já teda nestuduju, měla jsem celkem jasný scénář škola - práce plus vztah - děti, tu školu jsem stihla, ale jen co jsem nastoupila do zaměstnání za kolegyni na mateřské, byla jsem do tří měsíců těhotná :-)).
Na předporodním kurzu, na cvičení i v porodnici jsem si připadala jako "mladé ucho", všechny maminky byly nad třicet a zdravotní sestry se na mě dívaly, jako jestli jsem vůbec to dítě schopná vzít do ruky... Tak vidím, že nejsem sama mladá blbá :-), že dokonce lidi i studují - já myslela, že tohle se dělo naposled za studijí mojí maminky.
Když jsem ten článek četla, tak mě prvně napadlo "klobouk dolů" a pak hned, že ty mamky prostě musí ty děti šidit. Ale pak jsem si uvědomila, kolikrát mi přednáška nebo seminář přišly celkem k ničemu a kdybych si místo toho sedla v knihovně a přečetla pár odborných článků, mělo by to větší smysl a neplýtvala bych časem. A starost o malé dítě je teda vyčerpávající a občas mi z toho vážně hrabe, ale po prvních měsících, kdy jsem nic nestíhala, protože malý spával 3krát po půlhodině, se zadařilo najet na režim a je to o dost lepší. No a taky proto, že mi z toho hrabe, jsem si předsevzala nějaké to sebevzdělávání. Tak držím palce všem, co už v tom jedou, a snad mi to taky půjde.
 Dáša a Maruška (2005) 
  • 

Všechno má svoje 

(7.2.2007 21:10:02)
Už jsem do této diskuze psala. 15.ledna jsem dokončila VŠ a byla to vcelku hokna a to jsem nemusela na přednášky atd... Jen jsem psala diplomku a pak státnice a stejmně jsem si občas myslela, že to nevydržím (psychicky ani fyzicky). Teď pomalu uvažuju do čeho se pustím... Ale musím říct, že s rozumem a pozvolna. Dost jsem finišovala a myslím, že to bylo náročné i pro všechny okolo - manžela, babičky atd...- díky za to, že je mám.A to vůbec nemluvím o kamarádkách atd...
Škola pro mě byla dost zásadní a to také z toho důvodu, že mi chyběl opravdu už jen ten finiš. Vše ostatní jsem zvládla před mimčem.
A víte co budu dělat teď? Budu si užívat svojí milované dcery a známých, kamarádů a rodiny...Někdy mi už v té honičce připadalo, že na tyto věci (posedět, popovídat si atd...) nezbývá čas. A když se zamyslím jsou vlastně pro mě tím nejdůležitějším. Titulu si vážím a je zaslouženej, ale...
Máme teď v rodině nějaké nemoci, tak jsem se s Vámi jen chtěla podělit o tyto pocity. Tak všem studujícím hodně zdaru, ať vše zvládnou a můžou si pak užívat svých skvělých rodin.
Dáša a Maruška
 Kája ( Anička, 4 roky) 
  • 

Moje zkušenost - diplom 2005 + dcera nar 02 

(8.2.2007 0:38:00)
Moje zkušenost se studiem a MD je vcelku pozitivní. Zkouškové bylo dost náročné, o státnicích nemluvě. Ale vozit na procházky s kočárkem literaturu, která člověka fakt zajímá, popovídat si o tom ve škole se spolužáky, to bylo super. Člověk neměl jen ty plenky a domácnost. Na rozdíl od ostatních mám ale "jen" jednu hodnou holčičku a hlavně jsem byla za polovinou magisterského programu a mohla si studium ještě rozvolnit. Studovat při třech dětech si opravdu nedovedu představit a ani nevím jak pisatelce zvednout nostalgickou náladu. Snad jen ten pocit z diplomu a opravdu lepší start do výběrových řízení na práci je skvělý. A pak měla jsem spolužačku na FFUK, která již také měla tři a zvládla to.
Tak ať máte zdravé děti a zajímavé téma na diplomku.
Karolína
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


nejdriv studium, potom kariera a pak deti 

(8.2.2007 9:26:07)
Mozna to je dane vychovou, ale me bylo uz na gymplu jasne, ze dokud nebudu mit diplom tzv v kapse - rodina pocka. Moje mamka dodelavala skolu se mnou - narodila jsem se ji ve druhaku na VS, tata maturoval ve ctvrtek a v sobotu se zenil. Detstvi jsem prozila do peti let u babicky, ktera se o mne starala, jelikoz otec i matka studovali.
Nechtela jsem, aby totez museli zazit moje deti. A povedlo se.
Vdavala jsem se sice dva tydny po statnicich, ale uz posledni rok VS jsem pracovala. Deti prisli o dva roky pozdeji.
Velice obdivuji vsechny maminky, ktere si troufnou jit do materstvi s myslenkou, ze pri diteti dostuduji anebo studovat zacnou.
Ja zvladam "pouze" samostudium angictiny + samozrejme doplnovani a studium novych informaci k memu oboru. I tak je toho dost.
Kdyz si vzpomenu, kolik casu jsem straila nad skripty, a ted, ze by to bylo na ukor casu straveneho s detmi - damy, kloubouk dolu.
A asi je to taky hodne o pristupu manzela, ne kazdy je ochotny platit manzelce cestovne na VS vzdalenou treba 100km a k tomu hlidani a z dosavadni materske se to pokryt asi nedalo..
 Alena,Toník,Bětka,Mája, Anička 


Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti 

(8.2.2007 10:10:03)
Ahoj, dělám to tak, že jsem si vyjednala individuální studium a požádala o prodloužení zimního semestru do letního. Takže všechny zkoušky a zápočty mám mít do 6.září, což je výhoda. Do školy jezdím jen v pondělí, kdy jsou stěžejní předměty /manželovi vyšli v práci vstříct, v pondělí má práci z domova/. Na ostatním se domlouvám mailem s ostatními profesory /některým stačí, když místo účasti vypracuji semestrálku/.
Jinak všem děkuji moc za psychickou podporu. To tak občas na člověka padne, a dobré slovíčko pomůže.
Pokud jde o to, jestli holky šidím - jsou pro mě číslo jedna, takže se jim věnuju, jak můžu. Je sice pravda, že někdy na ně vyjedu, když jsem ve stresu, to si pak za to nadávám. Ale jinak zcela určitě nestrádaji.
Snažím se jim už teď zahrnout jejich budoucí studium do jejich života. Doufám, že nebudou tak hloupé jako já a napřed si v pohodě a klídku vychutnají vysokoškolský život a pak...
Ale ani já nelituji. Škola pro mne znamená rozptýlení, baví mi. Jen mi trochu mrzí, že předměty, které by mne moc zajímaly prostě nemůžu navštěvovat.
No, tak.
Alena
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti 

(8.2.2007 10:12:22)
Aleno, jste vsechny obdivuhodne a bud v klidu - obcas totiz ujede s nervama kazda.. a nemusi k MD studovat :-D :-D
 Misa, tri deti 
  • 

Drzim pesti s diplomkou 

(9.2.2007 11:37:22)
Ahojky Alenko,
to je super cist, ze nekdo je na tom stejne. Prave zacinam na diplomce (teda cekaji me na jare jeste i dva mesice praxe v jedne vyzkumne organizaci), taky mam tri prdoly, ten nejmladsi ma tri mesice nejstarsi 4 roky. I kdyz mame hlidaci babicku, stejne dobre znam zkousky s detma, prezentaci s ditetem v satku:) Bydlime totiz v Nemecku a babicka, i kdyz klidne dojede na par tydnu (zlatej clovek) nemuze tu byt porad. Asi nejtezsi zazitek byl dojednavat praktikum pred nekolika vedci a pri jednani pred nima hodinu poskakovat s nasim benjaminkem v ruce protoze ho zrovna bolelo brisko:) Kazdopadne studium je super a niceho nelituju. Tobe drzim pesti pri diplomce, hlavne dobry nervy a zdravi cele rodine, jinak se pise spatne.
 arsiela, 


Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti 

(8.2.2007 15:52:24)
Jo taky jsem si to tak krásně malovala,nejdřív škola,potom dítě.jenže život si se mnou zahrál kapku jinak.Po vážném onemconění jsem střední školu dodělávala s děckem.Dodnes nechápu jak jsem mohla zvládnout deset dní před porodem ve škole napsat všechny pololetní písemky a hned po šestinedělí nastoupit znova,samozřejmě s miminem,protože jsem kojila.Tře´ták jsme už měli praxi,takže pro změnu nastal maraton ve stylu odvézt dítě 200 km k rodičům,ráno odjet do školy,zase se v noci těch 200 km vrátit a jet zas s děckem domů.No nějak jsem to zvládla,odmaturovala výborně,i když jsem v té době už chodila i do práce a žila s děckem sama.Holt mám jeselské dítě,jinak to nešlo.
Ted dodělávám vejšku,chybí mi dvě zkoušky a bakalářka.jsem na začátku těhotenství,je mi neskutečně zle,ale stejně musím sednout a psát,vedoucí mé práce je chlap,takže jemu nějaká těhotenská nevolnost jaksi opravdu nic neříká.Občas se proubouzím a jsem zralá odvést druhý den na výšku index a poslat všechno do háje.Bakalářku odevzdávám v půlce dubna a mám napsaný sotva tabulky a tři stránky textu.hrůza,děs.Máma mi atky vyčítá,že jsem měla nejdřív udělat školu,chtěla mít ze mně minimálně doktorku,s vejškou kterou dělám se nesmířila,takže mě to nijak neulehčuje,spíš naopak.
Ale na druhou starnu si říkám,že prostě minimálně bakaláře dodělat musím,pak si dám asi rok pausu a dodělám inženýrské,teda doufám.
 adela a terezi 


Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti- a kterého ženicha ti vybrala maminka? :-)))) 

(8.2.2007 22:06:50)
Cairo,
také to mám do školy 70 km, jezdím jednou za 14 dní a někdy nemusím ani to, materiál a informace mi zkrátka půjčí spolužačky a já se to musím naučit sama. Využíváme také e*-learning, který fakulta na nějaké předměty zavedla.... Manžel pracuje. Holčička tím teda rozhodně nijak nestrádá, přestože babičky téměř nefungují.
Zkrátka se na zkoušku učím převážně večer a více dní. Jde jen o to, rozvrhnout si dobře čas. Ve zkouškovém není zkrátka vytřeno, uklizeno a navařeno. To už opravdu nezvládám :-) Pokud se nemusí k miminku vstávat každé dvě hodiny déle než tři měsíce, jde to. Když se chce. Spát dosyta budu holt po studiu.
K té kariéře, osobně znám čtyři rádoby maminky, 29,31,31 let, které se marně snaží o mimčo, roní slzy a jezdí na nepříjemná vyšetření ..........jó kariéra
všechno má své a z tvého příspěvku je cítit negativní přístup ke studujícím maminkám, máš takovou zkušenost, ale to neznamená, že to je pravidlo
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti- a kterého ženicha ti vybrala maminka? :-)))) 

(8.2.2007 22:21:56)
Vubec jsem nechtela, aby moje reakce vyznela negativne, protoze me mysleni vuci studujicim maminkam negativni neni!
Vsechny strasne moc obdivuji. Opravdu moc. Ja jsem si zivot proste jen zaridila jinak. Podle MEHO NAZORU (opravdu jen podle meho nazoru - nemusi to byt nazor vsech ani vetsiny) myslim, ze jednoduseji.
A vubec tim nechci rict.. a dobre vam tak, kdyz jste si to nadrobili... To je prece blbost. Jasne, ze se treba nektera nedostane na vytouzenou VS, nastoupi do pracce, najde si muze, ma dite... a najednou ji napdadne podat si prihlasku a ono to vyjde...
Paneboze - to je prece super! Jak to zvladate a celkove patri obdiv i vasim rodinam...
a maminka mi opravdu zenicha nevybrala, dokonce byla pozadana o moji ruku, az po te , co jsme meli objednane svatebni prstynky :-D (do vetsiny veci mi nekeca)... vybirala jsem sama. A myslim, ze hooodne dobre.
Shrnuto podtrzeno : Studujici maminky maji muj velky obdiv - vubec nevim, zda bych s nasima klukama neco takoveho zvladla a dost o tom pochybuji..
 adela a terezi 


Re: Re: Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti- a kterého ženicha ti vybrala maminka? :-)))) 

(9.2.2007 10:13:46)
já jsem to asi špatně pochopila, a ten nadpis neber vážně :-) bylo to ze srandy a někdy asi víc popichuju
určitě bys to zvládla......máš pravdu, je to složitější, ale když o to člověk opravdu stojí, jde to
já v tom docela některé výhody vidím, ale co člověk, to jiná zkušenost, názor...
měj se
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: nejdriv studium, potom kariera a pak deti- a kterého ženicha ti vybrala maminka? :-)))) 

(9.2.2007 10:59:31)
jsem rada, ze se to vysvetlilo.. :-)
zvladla bych to na 100% a vim to na 100%
ale desne uz nechci, byl to zahul i bez deti a jsem rada, ze ted mam relativni klid - proste treti vysoka je asi moc, no ale treba az budou studovat deti - kdo vi.., vid?
L.
 Krysice 
  • 

Škola a rodina 

(8.2.2007 10:22:11)
Dobrý den, občas si přečtu nějaký článek v této rubrice. Mám takové normální potíže, jako každá žena. Jsem postarší, svobodná, zoufale se snažím otěhotnět, pracuji a studuji. Chápu autorku článku o studiu a rodině. Někdy bych se vším také sekla a utekla někam k moři na dovolenou, ale bohužel, mám tisíc důvodů, proč nemohu. Závěr je tedy takový : musíme to vydržet a něco pěkného si třeba vyrobit,koupit, přečíst a nebo připravit romantiockou večeři pro naše miláčky. Když ani to nezabere, jsou tady přece naše kamarádky!!! Pa pa a držte se!!!??
 MAKÝŠ,Vašek04,Jíra05,Kája08 


Máte tak hodné děti? 

(8.2.2007 15:58:43)
Holky, to mi povězte, to máte všechny tak hodné děti, které v noci opravdu spí? :-)
Já naštěstí disertačku stihla odevzdat den před porodem a s prvním prckem jsem akorát obhajovala, ale absolutně si nedovedu představit, že bych s nim mohla studovat. Píšete, že studujete hlavně v noci - nemáte děti, které se budí každou hodinu až do 1,5 roku? Opravdu žádná? A co děti, které přes den spí jen 3x 20 minut a ve zbytku dne se buď kojí nebo řvou? Fakt mě to zajímá, páč já si fakt kolikrát říkala, jaké štěstí, že jsem stihla dostudovat před porodem, jinak už bych to nikdy nedokončila...
Studovat se dvěma, třema, čtyřma dětma - opravdu máte můj obdiv a moc vám držím palce.
 arsiela, 


Re: Máte tak hodné děti? 

(8.2.2007 16:36:40)
já měla asi štěstí,že kluk mi spal naprosto vzorně,vykoupala jsem v sedm večer,nakojila,usnul.Do deseti jsem stihla dodělat domácnost a pak se vzbudil na kojení,takže jsem nakrmila,přebalila a do dvou jsem se mohla učit.Pak nakrmit,přebalit a šla jsem spát.Do sedmi do rána,jsme v pohodě chrněli oba.Nebrečel ani při zoubkách a od půl roku se už budil jen jednou v noci,pak už vůbec.
 Oggová 


Re: Máte tak hodné děti? 

(8.2.2007 18:39:11)
Makýš, naše nejmladší se budila do roka....byl to děs. První měsíce proplakala, měla reflux a moc jí to bolelo, pomáhalo chození a houpání....a čtení. Učila jsem se tak, že jsem jí předčítala látku do školy. Taky dobře spala venku v kočárku, takže na procházku jsem s sebou vozila učení a učila se venku. Učila jsem se každou volnou chvíli, třeba i jen 20 min, pokaždé když usnula, jsem měla po ruce nějakou literaturu do školy.

 helena 
  • 

Re: Re: Máte tak hodné děti? 

(11.2.2007 16:26:50)
Ahoj,
jsem studující maminka. Jsem na mateřské s 21 měsíční holčičkou a studuji ČVUT. S tatínkem jsme se rozešli, rodiče mám 200km daleko a hlídání se nemůžu dovolit. Takže mám malou pořád u sebe. Přes den jsem s ní, chodím s ní do školy a přes noc se učím a píšu diplomku. Chodím spát ve čtyři ráno a dítko se v pět budí na kojení a v šest vstáváme. Malá spí už jen v noci, a to od osmi do šesti. Přes den už ji nedonutím jít spát, tak je noc jediná příležitost k učení.

Dřív to byla docela síla, do roka a půl se budila po hodinách na kojení. Jako maličká pořád brečela, první čtyři měsíce jsem ji neustále chovala a kojila, kdykoliv byla vzhůru, jinak řvala a řvala. V kočárku byla přes den hodná, krásně spala, ale muselo se pochodovat takovou rychlostí, že se u toho nedalo učit. Tehdy jsme ještě žily s přítelem (dcery tatínkem), který mi pořád jen vyčítal, že se věnuju kojení, místo, abych mu uvařila, že on má taky hlad, a že je důležitější. Vyčítal, že na něj nemám čas, že málo uklízím, že se zajímám jen o to dítě. To člověku taky npřidalo. Že by mi s malou pomohl, to se mu naprosto nechtělo. No ale i přes to všechno se to zvládlo, ono když člověk musí, tak se nezhroutí i z daleko horších věcí.

Teď už to docela jde, malá tak zlatá, že když jsem opravdu hodně utahaná,protože jsem se učila dlouho do noci, tak jí kolikrát ráno dám snídani, zavřu se s ní v obýváku, kde si lehnu na pohovku a spím, zatímco ona si kolem mě hraje. Vydrží si tak tři hodinky stavět puzzle, číst a co já vím, co všechno dělat. Dám jí tam svačinku, ať se nají, když má hlad, takže mě budí, jen když se jí chce na nočník nebo se chce tulit.

Většinou chodíme po ránu do mateřského centra nebo na písek, na plavání, cvičení, za dětma kamarádek apod. Ale když je opravdu nejhůř, tak si místo toho schrupnu. Moje jediná spása je, že mě opravdu nechá dítě spát a snaží se nedělat rámus. Jen díky tomu věřím, že tu školu dodělám.

No tak jsem si postěžovala a jdu se učit. Tak se mějte s přeju úspěšná studia :) Helena

 Vlaďka+Daniel 3/05 


Re: Máte tak hodné děti? 

(11.2.2007 18:58:44)
Ne, malý se v noci budí, byť sem tam slyším připomínky, že ve dvou letech už by měl noc bez kojení vydržet. A hlavně taky chci být chvilku s manželem, když už dítě večer usne. Že bych studovala do dvou do rána nepřipadá v úvahu, neb byť jsem dřív byla noční tvor, teď o půlnoci, ne-li dřív, padnu, zcela zmožena tím naším zviřátkem:) Má jediná spása je, že dokážu číst fakt po odstavcích, takže knihy čtu stylem teď mám pět minut času, to jsou dvě stránky:) A když malý nějakým omylem spí odpoledne dvě hodiny, to je skvělé:) Dá se to zvládat i se zlobivým dítětem, ale člověk si musí osvojit rychločtení (což mi moc nejde) a hlavně fakt nemít tu potřebu půl hodinky, hodinu se soustředit na text, aby z něj něco měl. Třeba muž si ani nečte normální knížky nějak moc, protože on na to ten klid potřebuje. Kamarádky na střední se taky divily, jak můžu číst o přestávkách, když to znamená hluk a málo času. Ale je to výborná vloha pro studium s dítětem. Takže ti, co nestudují po večerech, studují po volných pětiminutovkách a knihy se jim válí po celém bytě, jak je furt nosí sem tam;) Všechno jde, ale je fakt, že jeden by se u toho někdy zbláznil.
 helena, dcera 21 měsíců 
  • 

Re: Re: Máte tak hodné děti? 

(11.2.2007 20:48:12)
Tak to máte super, že dokážete číst. Mě to takhle vůbec nejde. Studuji technickou školu, kde skripta mají třeba jen 80 stran, ale je to o pochopení, takže potřebuju třeba hodinu na půl stránky a nutně se potřebuju se začíst. Za pět minut prostě ani nezačnu. Navíc většina učení se nutně odehrává při sezení u počítače. Přes den nic neudělám, protože mě dcera pořád leze na klín, snaží se bušit do klávesnice. Když jí to zakážu, tak aspoň na monitoru hledá všechny písmenka co zná a ukazuje na ně. Mám něco programovat do školy a pořád se mi tam ozývá OOOOOO, SSSSSS, TTTTTTTT, MMMMMM, HHHHHH a podobně. Po dvou hodinách práce zjistím, že jediným výsledkem je to, že moje dítě už opět o něco líp čte než mluví. Ale do skoly se to prostě nepohlo. Jsem z té školy už zoufalá. Nemůžu se dočkat června, kdy už snad bude konec.
 Vlaďka+Daniel 3/05 


Re: Re: Re: Máte tak hodné děti? 

(14.2.2007 8:58:54)
Hm, je fakt, ze muj system muze fungovat jen u humanitnich skol a to jeste ne u vsech:( Takze jeste muzu byt rada za to, co studuju, ac pomalu. Preju hodne stesti u zkousek a v cervnu u statnic, pokud jsem dobre pochopila:)
 adela a terezi 


také studuji a neměnila bych 

(8.2.2007 19:34:45)
a takové depresivní stavy přepadnou občas každou studující maminku, ALE
mohu porovnat studium při práci a při miminku a a stres je daleko menší než při zaměstnání, kdy na vás dělají ještě nátlaky v práci
těhotenství jsem neměla úplně bez problému, vysoký tlak, hypertenze atd....
ale ještě týden před porodem jsem dělala poslední zkoušku ve druháku( Terča se narodila o měsíc dříve nečekaně :-)) no a pokračuji dál
jde to někdy opravdu těžko, sháním neustále hlídání, odstříkíávám mléko, málo spím, provází nás miminkovská období nespinkání, chřipky a růst zoubků,někdy jsem hodně protivná na všechny kolem kromě Terezky......ale pořád to jde, do školy se jí snažím netahat s sebou, učitelé ani nevědí, že miminko mám, takže není pravda že co maminka s mimčem na vejšce, to poloviční diplom
někdy mám chut se vším seknout, ALE POŘÁD TO JDE
po zkoušce následuje euforie, která člověka nakopne dál a tak si nějak ani nedovedu představit, že bych při mateřské nestudovala :-)
nemyslím si, že by tím dcerka něajkým způsobem trpěla, to spíš já, ale jednou jsem se pro to rozhodla a chci to dodělat
tak zdravím všechny studující maminky
 Kočanská 


dostudovala jsem a teď mám rok pauzu 

(8.2.2007 21:15:30)
Adélo,
jsem ráda, že se najde někdo kdo to bere optimisticky. Já jsem vloni dodělala bakaláře. Byla jsem těhotná a musím říci, že když se na to zpětně podívám, tak to byl docela záhul, protože jsem k tomu měla ještě hodně náročnou práci, kde jsem chtěla také všechno dodělat před odchodem na mateřskou. No, prostě jsem si řekla, i kdybych měla potit krev, tak to dodělám.... Nicméně jsem se rozhodla, že si dám rok pauzu od práce i od školy a jsem teď doma s mojí holčičkou a jsou to pro mě absolutní prázdniny... Malinko se nudím, tak dělám nějakou dobročinnost... a chystám se tak od června na 50% do práce... a doufám, že příští rok se zas pustím do studia. Všem co studují při zaměstnání nebo při dětech (nebo obojím) držím palce a moc pozdravuj
 Adéla 
  • 

Re: dostudovala jsem a teď mám rok pauzu 

(8.2.2007 21:53:02)
Ivano,
někdy teda optimisticky moc nevypadám :-) , ale vím, že kdybych přerušila, mohlo by se stát, že už se k tomu nevrátím. A ekonomická situace v našem kraji mě ke studiu vysoké školy donutila, takže mám i velkou motivaci, proč to všechno dělat. Manžel si je toho také vědom,ví, že bych pak těžko hledala práci a protože stavíme, potřebujem jistotu...... takže umí přebalit, nakrmit....zkrátka je mojí velikou oporou :-) a ono ho to i baví.... No a není všechno černé - bílé. Ten pocit z vykonané zkoušky je přece hrozně fajn. Pořád říkám, dokud to jde, musím. A když člověk něco musí, měl by si to předělat na slovíčko chci, aby to šlo líp. Občas teda uroním slzu, že nezvládám, že toho nechám, ale manžel mě vždycky znova napřímí.
Samozřejmě když je v rodině nějaký problém, musí holt studium ustoupit. Ale troufám si říct, že když je člověk dostatečně motivovaný a má rozumného partnera, zvládla by to téměř každá maminka, která nemá ke studiu a učení se doslova odpor.
Známí to někdy obdivují, ale já spíš obdivuju ty maminky-spolustudující, které chodí do práce, mají dva školáky a ještě studují. Tyhle zase obdivuju já.Myslím, že je to daleko větší stres.
Minulý týden jsem akorát doděla poslední zkoušku v tomhle semestru, tak si ted taky dopřávám klid a pohodu, užívám si každou chvilku.
Mějte se
 Janka+3 


Re: také studuji a neměnila bych 

(9.2.2007 12:28:33)
Ahoj studentky, tak já taky válčím, jsem ve 4.r. psychologie a tento rok musím ještě dodělat bakalářky. Právě ji píšu a měla bych se učit, ale je to hrozně těžký, nemám vůbec sílu. Manžel studuje medinu a kromě prababičky, která malého hlídá, když musím do školy, to musíme zvládat sami. Jdu si od vás dobrat optimismus:-))
 Lassie 
  • 

Re: Re: také studuji a neměnila bych 

(9.2.2007 12:49:48)
Také bych se ráda pustila do psychologie, ač je mi jasné, že šance se tam dostat není velká. Které předměty jsou pro tebe zajímavé a se kterými naopak bojuješ?
 Janka+3 


Re: Re: Re: také studuji a neměnila bych 

(9.2.2007 12:59:06)
Lassie studium psychologie mě začíná bavit až teď, do 3.roč. mě to přišla dost suchá teorie a spustu keců okolo. Ted se učím psychiatrii a klinickou psychol. a to mě baví. Příjimačky aspoň zkus, hlavní je mít hodně načtené literatury a celkový přehled v ps.Hodně štěstí:o))
 Lassie 
  • 

Re: také studuji a neměnila bych 

(9.2.2007 13:17:12)
Díky. Psychiatrie mě také baví, dělala jsem si po zdrávce specializační studium a pracovala na psychiatrii 2 roky. Pak jsem odešla z oboru, spíše z praktických důvodů - dojíždění a peníze, a na čas se přeorientovala na angličtinu. Přesto mě ta psychologie stále pokouší, pravidelně v listopadu, když vycházejí Učitelské noviny, trpím, a to až do února, když vím, že je pozdě cokoliv podnikat. Letos do toho ale rozhodně půjdu.
 pali79 


zdar paní 

(8.2.2007 23:48:18)
zdar paní, zdravím z ústí...cha, něco mi ten článek připomíná...sakra, že bych měla 22.3. odevzdat diplomku...jenže ten náš chlapeček mě nenechá psát, no, co se dá dělat?A ozvi se, laskavě, ta holko!
 Alena,Toník,Bětka,Mája, Anička 


Re: zdar paní 

(9.2.2007 10:24:51)
Zdar taky paní!
Ozývám se, jak jseš na tom? Já nic moc, nějak mi to dnes neleze do pera /nebo spíš do klávesnice/.
Jak máš malé mimi? Já mám tři holčička - 7měsíců, 5let a 8let.
Alena
 Hanka, syn 4 roky, dcera 6 měsíců 
  • 

Re: Re: zdar paní 

(9.2.2007 14:26:52)
Taky přispívám s troškou do mlýna. Když se nám narodil chlapeček, chtěli jsme mu co nejdřív pořídit sourozence na hraní. Když mu byly necelé dva roky, potratila jsem. Pak ovšem ne a ne znovu otěhotnět. Začala jsem tedy studovat v září 2005 VŠ a v listopadu jsem už byla těhotná! Takže je to tak trochu recept, jak na to, když se nedaří :-)A nakonec jsem zjistila, že ten věkový rozdíl mezi dětmi je celkem praktický :-)
Teď mám za sebou rok a půl studia, je to náročné, času na učení a psaní seminárek málo, energie málo, děti vyžadují pozornost... Babičky vypomůžou s hlídáním, tak jsme to zatím nějak zvládli. Když pomine stres ze zkoušek, tak se pak na přednášky zase těším, člověk aspoň na chvíli unikne z každodenního kolotoče.
Hanka
 smejkoIV 


Andělka 5t 

(9.2.2007 15:44:00)
Zdravím holky,

tak jsem moc ráda, že je nás tu tolik studujicich. Ja jsem delala dalkove bakalare na CZU. Po neuspesich s genetikou me vylili. No a loni jsem si podala prihlasku znovu. V dubnu se na tehu testu objevili 2 carky a ted v kocarku spinka 5 tydení Andelka. Vzali me bez prijimacek a uznali prvni semestr. V druhem me cekaji 2 skousky. Uz ted mam strach jak to bude s hlidanim ( mala pres den moc nenaspi)...babicky bydli daleko, manza je uz ted cely tyden mimo dum a nejblizsi kamaradce se narodi mimi v breznu (bude mit co delat sama). A na prednasky min. z genetiky musim.
No co uz, kdyz jste to zvladli a zvladate i se 3-4 detmi... ja to musim zmaknout taky. Mejte se krasne a moc studijnich uspechu a hodne deticky.
 arsiela, 


Re: Andělka 5t 

(9.2.2007 19:52:36)
CZU - myslíš zemědělku?Jaký obor?Já teď finišuju ve tře´táku.Jo genetika to byl záhul,taky jsem bojovala a se šlechtěním snad ještě víc.
 Alena,Toník,Bětka,Mája, Anička 


Re: Andělka 5t 

(12.2.2007 9:50:33)
Ahojky!
Myslíš, že se ty přednášky nedají od někoho okopírovat? Já jsem poprosila spolužáky a kopíruji od nich. Chce to se jen s někým šikovným spojit /kdo má pochopení/ a taky třeba i požádat o vysvětlení.
Já na přednášky vůbec nechodím. Se semináři je to horší - kontaktuju všechny kantory a ti mi dají práci navíc /ale pořád lepší práce navíc než fyzická přítomnost/. Zatím jsem se nesetkala s někým, kdo mi nevyšel vstřict.
Takže se zkus s někým spojit, určitě to vyjde.
Alena
 petruška 5663,syn 8m. a 9. tt 
  • 

vytrvalcum zdar! 

(9.2.2007 17:06:12)
Zdravim vsecky studujici maminky a i ja bych sem chtela prispet svou troskou do mlyna...Mam 8 mesicniho syna, ktery se mi narodil v 5.r. na FF OU. Prestehovala jsem se za muzem do Brna, nastesti mi uz ve skole chybel jen jeden semestr a ucitele vysli vstric. Kdyz mu byly 3 mesice, udelali jsme uspesne statnice z francouzstiny, ktera je mym prvnim oborem. Urcite castecne i proto, ze jsem ho mela s sebou :-) babicka se bala hlidat...Dnes pisu diplomku do cestiny, hrozne s tim bojuju, ale nejak to musim zvladnout.A pak statnice.Babicku mame suprovou, jenze jeze pracuje a vraci se pozde vecer a manzel taky (podnika). A zbytek rodiny mam v Ostrave :-( Jsem ted v 9.tt a moc chci skolu dodelat nez se dalsi mimi narodi. S jednim to jde, ale se dvema...Nekdy mam chut s tim prastit, ale manzel a clanky na rodince me vzdy podrzi:-) Maminky, ktere to zvladaji i s vice detmi mooooc obdivuji! Tak vsem nam preji hodne stesti, pohodove a hlavne zdrave deti a uspesne uzavreni studia!
Petra
 Hanka 
  • 

Zdravím matky studentky ! 

(9.2.2007 20:15:21)
Ahoj, já jsem začala studovat VŠ a druhý týden v prvním semestru provního ročníku se mi narodil syn Tomáš, v červnu druhého ročníku se nám narodil syn Ondřej a teď jsem ve čtvrtém ročníku ve druhém měsíci těhotensvtí, miminko se má narodit v září. Po třetáku jsme měli státnice, bakalářskou práci, no nějak jsem to zvládla a dala jsem si jeden rok oddech. Studium mě baví, je to jednou týdně v pátek a aspoň se trochu odreaguji. V pátek se hlídání rozloží mezi švagrovou a babičku, ale jinak učení, domácnost zvládám zatím sama. Teď už jsem ale rezignovala a rozhodla jsem se najít si někoho na výpomoc. Je to blázinec, ale připadne mi, že to ještě pořád zvládám líp, než kamarádky ze školy, které jsou svobodné, bezdětné a kvůli škole mají nervy.
Tak Vám všem přeji hodně sil a pevné nervy !
Hanka
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Taky studuji... 

(9.2.2007 22:03:48)
Ahojte, já se rozhodla pro studium na mateřské jako lepší alternativu dálkového studia, přišlo mi lepší studovat na mateřské než při zaměstnání. Helču jsem si naplánovala tak, aby se narodila mezi semestry, abych zkoušky ze zimního už měla za sebou a z letního stihla po šestinedělí, no, vyšlo to ikdyž přišla na svět dřív. V březnu jí bude rok a v květnu musím odevzdat bakalářskou práci a v červnu udělat státnice. Zatím to jde, mám hlídací babičku v domě, takže pohodička, ikdyž má teď malá období závislosti na mámě, takže píšu seminárky na notebooku v posteli a malá mi přitom skáče po zádech... :)
Občas chytnu trochu depku, že je toho na mě moc, pak se vrhnu do práce, kus jí udělám a je mi zas líp. Když se musím učit, tak uklízím jako snad my všechny stejně zaneprázdněné... :)
Do školy dojíždím 100km, ale naštěstí tam nemusím vždy být, co mám malou stačí mi naskenované poznámky z přednášek od mého kolegy (chápe mě, sám má doma 4 děti...)
 Jana, tříleté dítě + bříško 
  • 

studium na mateřské x studium při práci 

(10.2.2007 14:42:42)
Studuji dálkově, chodím do práce a čekám své druhé dítě. Připadá mi jednodušší studovat při mateřské než při práci. Jsem proto velmi ráda, že mi to vyšlo a v druhém roce svého studia budu doma. A děti bych si na zkoušku ani na přednášku nevzala, vzala bych sebou manžela, kamarádku, kohokoliv, aby mi děti při zkoušce hlídal, měla bych při zkoušce velmi nepříjemný pocit z toho, že děti zneklidňují mě, vyučujícího a ostatní.
Skoro každá "studentka" má dneska možnost rozhodnout se, zda zrovna teď bude mít dítě anebo počká, až vystuduje, proto není třeba žádného obdivu ani lítosti.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Pořadí hodnot 

(10.2.2007 19:15:10)
Vzhledem k tomu, že jsme v oblasti Rodina, tak zde diskutují ženy, kterým se podařila ta krásná věc, že se jim narodilo dítě. Ty ženy, které daly přednost kariéře a třeba už pak dítě mít nemohly, tady nediskutují.Samozřejmě, že vzdělání je vysoká hodnota, ale děti jsou hodnota mnohem vyšší. Sama jsem začala studovat až po třetí mateřské, to už mi táhlo pomalu na 40. Jsem ráda, že jsem se rozhodla právě takto. Někdy to bylo těžké, ale vše se dalo zvládnout. Všem studentkám s dětmi držím palce.
 Hanýžka 
  • 

držím pěsti 

(11.2.2007 12:51:47)
Ahoj, taky studuji s dítětem, ale tebe obdivuji. Mám tříletou holčičku, když jdu na přednášku, existuje u nás na škole dětský koutek s dobrovolnými hlídači. Takže si jdu do školy spíš aktivně odpočinout od dítěte v období vzdoru a doma zase s dítětem odpočívám od školy. Přemýšlím, jestli si můžu troufnout na 2. dítě před dokončením školy, protože zkouškové je náročné a státnic se celkem bojím. Když čtu o tvých 3 dětech, vidím, že to opravdu jde a to je super. Moc díky. :)
 Ivka 
  • 

studium na mateřské...honí mě čas 

(11.2.2007 13:52:31)
Alenko, když si budeš chtít popovídat, písni mi na můj mejlík. Taky studuju při dítěti....
Iva
 mischkaR + Terezka 


Re: studium na mateřské...honí mě čas 

(11.2.2007 14:10:48)
Ahojky, ja taky pri materske studuju medicinu. Kdyz se Terezka narodila, byla jsem v pulce ctvrtaku, uz jsem rok ve skole, pristi rok statnicuju. Kdo nezazil, nepochopi, jak je to tezke. Pokud budes chtit, pisni na mailik, rada si popovidam papa
 Kolia 
  • 

Hurá už píšu diplomku 

(11.2.2007 14:29:17)
Ahoj všechny studující maminky!

Když jsem se vdala do Rakouska, tak jsem začala znovu od píky - prostě jsem tady ve dvaadvaceti začla studovat sociologii a za čtvrtý semestr už se mi plánovaně narodilo dítě. Před 14 dny jsem udělala poslední zkoušky, píšu diplomku a čekají mě státnice. Mám sice jen jedno dítě, ale téměř po celou dobu jsem chodila na zkrácený úvazek, momentálně na 20 hodin týdně. Školu jsem nikdy nestudovala dálkově, ale úplně normálně a přednášku jsem vynechala málokdy. Nikdy svého rozhodnutí nelituju a ta doba mateřské a školy - to bylo prostě fajn a nejen pro mě. Také se mi líbí, že pro naše dítě jsou knihy a slovníky běžnou součástí života a v jeho dvou letech mi připadalo zábavné, když si hrál syn na to, že se učí referát. Fandím všem maminkám, které se rozhodly studovat a hodně síly ve chvílích, kdy by nějraději se vším praštily.

Natalie
 Radka27, jedno dítě 
  • 

Smekám 

(11.2.2007 15:52:34)
Ahoj, já musím smeknout. Tohle bych nedokázala. Sama jsem kvůli dítěti nenastoupila na Mgr. navazující obor. Manžel se doma nepodílí na ničem, ten jen "živí", babičky máme nehlídací a zbytek rodiny taky použitelný jen v případě velké nouze (nemoc..apod.) Jsem na všechno sama, mám doma binec jako v tanku, no, když se snažím, tak je i uklizeno a vydrhnuto, ale nechtějte vidět ty skříně vevnitř :) Za rok mateřství jsem přečetla pouze dvě knihy, věčně mám hromadu žehlení a to už kde co jen skládám. Občas dělám z domu nějakou práci (asi 10 hodin týdně), sobě věnuji opravdu minumum času - sauna 1x týdně. A neustále bojuji s výčitkami, že zanedbávám dítě, rodinu, domácnost, sebe, ptám se sebe, jestli jsem dobrá matka, jestli dobře pracuji s dítětem a rozvíjím jeho osobnost. Neumím si představit, že bych měla navíc kdo ví kolik materiálů ke studiu a o psaní seminárek a e-learningových úkolech nemluvě. A s dítětema na zkoušku... a ještě se třemi? Musím smeknout před každým kdo toho je schopen.
 Lenus 


Nikdo se nemusí za své studium omlouvat kvůli dětem! 

(11.2.2007 16:02:05)
Všechny moc zdravím. Z části diskuze je zřejmé, že jedni (jedny) mají dojem, že studium je nutně na úkor dítěte a ostatní pak omlouvají a vysvětlují. Každý to máme nastavené jinak. Nicméně matka, která taky dokáže zvládnout něco navíc je pro děti určitě cenná!
Chci přidat zkušenost i z druhé strany. Momentálně dokončuji doktorandská studia, takže vím, jaké to je s dítětem, ale zároveň učím na univerzitě a potkávám se v roli učitelky i s těmi, kteří studují při zaměstnání a rodině. Nesmírně je obdivuji, prtože už jim často není třicet, ale někdy i čtyřicet nebo padesát a dávají do studia hodně. Zároveň je ve škole "poučují" a zkouší takoví jako já, třeba o deset či dvacet let mladší. Není to pro ně snadné. Musím tu zmínit jednu z mých studentek, která při mé otázce, proč studium dělá, odpověděla, že chce svým pubertálním dětem ukázat, co to stojí dřiny, když je člověk starý a studuje, aby šly na školu rovnou :-)Takže rodiče jako příklad a vzor ke studiu jsou zde určitě nezanedbatelní! Držím všem studujícím palce!
 Petra, Domísek 3 roky, Tedýsek 5 měsíců 
  • 

Také studuji :o) 

(11.2.2007 18:07:58)
Milá Aleno,
znám ten pocit. Dálkově studuji VŠE.Občas, spíše abych to upřesnila, vždy jakmile začne zkouškové období, bych s tím nejradši praštila, ale ten pocit, že jsem to opět zase zvládla za to stojí. Pročítala jsem si pár názorů k Tvému článku a musím upozornit všechny maminky na to, že studující matka není špatná matka. Spíše naopak. Vezmu-li to podle sebe, mě to přináší obrovskou relaxaci a krátký únik od všedních starostí.Vždy, když jdu do školy na přednášky cítím se hrozně fajn. A o to vlastně, protože šťastná maminka = dobrá maminka. Když se vrátím domů,jsem plná energie a dobré nálady což se samozřejmě odrazí i na mých blízkých.Abych to shrnula, dávno jsou pryč doby, kdy matka musela být pořád doma s dětmi a sebe odsunula až na úplný konec.Jak už jsem výše napsala - co činí šťastnou maminku, činí šťastné i děti a o to přeci jde :o)A všem studujícím maminkám moc držím palečky, ať vše šťastně zvládnou...
 Radka, Alex 3 r. 
  • 

Re: Také studuji :o) 

(12.2.2007 0:37:39)
Ahoj,
právě píšu bakalářskou práci a při kontrole e-mailů jsem se začetla do tohoto příspěvku, který přišel od Rodinky. Začala jsem studovat jako těhotná teď končím 7. semestr a zbývá mi ještě 1 zkouška a zápočtová práce. Jak již jsem napsala "makám" na "bakalářce" a čekají mě státnice. Chodím spát každý den ve 2 hodiny ráno, protože přes den to s tím svým drakem nezvládám - učit se, úklid, vaření, hraní. Ráno jsem úplně vyčerpaná, ale jede se dál. Ovšem ve studiu jsem rozhodnutá pokračovat a dodělat si inženýra. Sice v tomhle zápřahu toho mám vždycky plný zuby, ale jak píšetě ten pocit stojí za to. Synovi budou příští měsíc 3 roky a já bych měla nastoupit do práce, ale při představě co mě během těchto 3 měsíců čeká nemám odvahu a rodičovskou dovolenou si prodloužím ještě o rok. Vaše příspěvky mi zvedly náladu a jdu pokračovat v práci. "Škole zdar" a všem držím palečky ať to vydržíme.
 Gabča 
  • 

jó, studium 

(11.2.2007 22:05:15)
Taky jsem dodělávala nějaké zkoušky s prďousem. První jsem dělal, když byly malému 2 měsíce. To šlo, synáček byl hodný, pěkně spinka na balkóně nebo jsme chodili do parku a já sebou tahala materiály a na lavičce se učila. Druhou zkoušku jsem dělala, když byly malému 3 měsíce. To bylo také v pohodě. Ale u poslední závěrečné jsem myslela, že budu potit krev. Malému bylo 6 měsíců a byl pěkně živoučký. Taky se zrovna řádně osypal (atopický ekzém) a já byla na prášky. Vždy, když jsem ho uspala a sedla si k učení, tak se vzbudil a vřískal. Dopadlo to tak, že jsem se učila po nocích a pak přes den jsem spala s ním. Zkoušku jsem udělala, ale po 2 dnech jsem přišla o mléko. Že by stres?? Přísahala jsem, že už si budu užívat jen mateřské. A jak to dopadlo? Rok s rokem se sešel a já zase přemýšlím, kde bych si mohla ještě něco dodělat, nějaký ten jazykový certifikát nebo spešl zkoušky. Prostě jsem taková, jak říká můj muž "neposeda". Fandím všem, co studují!! Jen do toho!!
 Soňa Bendová, dcera Míša 
  • 

Také studuji a plánuji dalšího potomka :o) 

(12.2.2007 8:32:20)
Ahojky,

tvůj článek znám a když jsem ho četla, myslela jsem si, že jsem to psala já... jen s výjimkou, mám zatím jen jedno dítě, ale s manželem se už rok pokoušíme o druhé.

Já tedy navíc k té škole a mimču ještě pracuju na živnostenský list jako grafička pro jednu firmu a v září jsem začala studovat VOŠ. Chtěla jsem už před třemi lety, ale to jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, rok na to jsem přihlášku,... tak nějak nestihla :o)) a další rok školní obor neotevřeli... no a loni v září se mi to podařilo a dokonce jsem udělala i přijímačky :o)) to bylo překvapení i pro mě, protože od maturity mám už dobrých 9 let.

Byla jsem strašně ráda, ale pak začaly první zkoušky, které mám teď již za sebou a chvílemi jsem myslela, že opravdu seknu naprosto se vším... zvláštní je, že vždycky mě popadla letargie a nechutenství něco dělat (hlavně semestrální práce, nebo se učit na zkoušky :o)) v okamžiku, kdy jsem za tři dny dělala zkoušku nebo zápočet :o)) fakt, jako natruc. Byla jsem protivná, nevrlá na okolí a jen jsem ležela (s hopsající Míšou-dcerou na mém břiše) a nebyla schopná se k ničemu dokopat.

Ale rozhodně DOPORUČUJI každé mámě, která má alespoň chvíli čas a nechce se dostat do situace, kdy po dvou letech mluví jen o plenách, nemocech a výchově dětí s kamarádkama... holky (ženský) zkuste to :o)) Věřte mi, že i Váš manžel (přítel) ocení to, že si chcete zlepšit kvalifikaci při mateřský a je z Vás cítit větší sebedůvěra (jsem introvert :o)) že se to dá zvládnout. Je to sice zápřah, ale především jen pro Váš mozek. A ten potřebuje trénovat.

Jsem rozhodně pro to, abychom se daly do kupy a psaly si, jak se nám to daří a mohly bychom podržet i ty, které to chtějí zkusit. Mají totiž nejvyšší čas na podání přihlášek :o))

Držte se, já se budu taky držet, protože první semestr mám za sebou a úspěšně jsem složila i 10 zkoušek/zápočtů :o)

Máte-li chuť, napište mi tedy svoje e-maily a můžeme se do toho všeho pustit :o)

Můj mail: sona.bendova@tiscali.cz

Sonja
 Eva, syn Ludvík a měsíc do porodu :o) 
  • 

Re: Také studuji a plánuji dalšího potomka :o) 

(12.2.2007 21:35:59)
Ahoj Soňo i ostatní :o)
celý kvanta příspěvků mě opravdu potěšili.. a to z mnoha důvodů. Já mám 2,5letého synka, mimochodem velmi živého, a zhruba měsíc do porodu. Studuji VŠE, denní studium, zbývá mi "jen" zápočet z makroekonomie a mikroekonomie - tudíž snad poslední semestr, pak státnice a diplomka. Státnice z vedlejšky a všechno ostatní už mám... měla jsem teda 1,5roku přerušeno a nějak se mě to všechno špatně zvládalo, ted jse se zařadila zpět, dodělala všechny ostatní předměty, kromě těchto pro mě nejhorších + tu státnici z vedlejšky... ale musím přiznat, že mě dochází síla a hlavně motivace.. pořád si říkám, že když už jsem došla takhle daleko, tak to přece nenechám jen tak ladem, ale na druhou stranu vím, že to k práci nepotřebuji, nikdo mě nenutí ani nepodporuje (na vysokou mě tenkrát víceméně dokopal bývalý přítel a za to mu rozhodně moc vděčím).. manžel mě ale v tomhle nijak nepodporuje, tedy ne že by byl proti, ale ani nijak zvlášt nepomáhá ani moc nechválí a hlavně ho to asi nezajímá :o( Trochu smutné je, že má dceru z prvního manželství, které je 21 a je ve 3semestru na vysoký v Liberci a s každou zkouškou i zápočtem mi hned volá, že to udělala nebo neudělala a jaká je skvělá nebo bůhvícoještě... asi se děti chápou jinak než přítelkyně/manželky. Mě ta motivace ale asi opravdu chybí :o(
Trochu problém je, že kromě synka, břicha a školy také stále pracuji, víceméně na plný úvazek - i když tak se to asi říci nedá, protože moje práce je velmi flexibilní, pracuji jak se dá, hlavně po večerech a nocích, když Ludvík spinká, mám 2x týdně hlídání, občas když je to nutné i víc nebo něco málo pokryje i manžel, který začal pracovat doma a sám na sebe. Taky vlastním mexickou restauraci, kde jsem si naštěstí vychovala velmi šikovného provozního, takže kromě "občasných" návštěv dělám jen papíry, řeším reklamu, problémy, zaměstnance.. ale rozhodně tam nejsem denně nebo každou noc.
Na závěr studia jsem si nechala bohužel pro mě to nejhorší a to co nejsem schopná vůbec vstřebat a pochopit, navíc na VŠE na těhle katedrách jsou snad ty nejhorší lidi, děti ani břicho rozhodně nefunguje jako podpůrný prostředek :o) a i ostatní spolužáci jsou nesmírně individialističtí, a získat a okopírovat jen přednášky se na vás někdy dívají, jako když je chcete okrást :o(
Přesto všechno se opravdu snažím, ale momentálně mě dochází dech :o( Nechci toho nechat, už kvůli své babičce, která na mě (jako jediná jsem z rodiny vysokoškolačka) byla nesmírně pyšná a které za mnoho vděčím a bohužel už tu s námi nějaký ten rok není... ale holčičku kterou ted nosím v bříšku chci pojmenovat po ní, Maruška, protože to pro mě moc znamená. Takže mě ted čeká snad "poslední" semestr, který ale nevím jak pořádně zvládnu...
Myslím že pro mě ten hlavní problém je motivace a taky děsná únava.. ono je těžké když pracuju po nocích najednou najít ten čas i pro studium, protože práce mě živí a tu potřebuji, kdežto škola už pro mě vlastně celkem nic neznamená. Navíc k těm předmětům mám už podvědomý odpor a strach a nemůžu se pořádně k učení přinutit. Bakaláře mám, ted si dodělávám inženýra... asi je to hloupé, ale prosím možná o trochu vaší motivace :o).. i když už ty všechny příspěvky byly povzbuzující...
Mějte se krásně a i já vám všem přeji hodné děti a úspěchy při studiu!
Eva
 Lavanda 


Re: Re: Také studuji a plánuji dalšího potomka :o) 

(13.2.2007 8:57:51)
Evo, jsi neuvěřitelná. Potřebovala bych kousíček tvojí energie. Držím palce.
 Vlaďka 4děti, 14,13,7a 4 roky 


Re: Re: Také studuji a plánuji dalšího potomka :o) 

(14.2.2007 22:05:19)
Evo, dovedu si představit jak se cítíte a jak vám je. Něco obdobného zažívám nyní doma. S rozdílem, že se na studia teprve chystám. Je mi 33 roků a původní profesí j¨sem zdravotní sestra. Dva roky po maturitě jsem otěhotněla a již jsem se do zdravotnictví nevrátila. Přišly další děti......... a nyní jsem konečně zatoužila dodělat si obor porodní asistentky, kterou jsem po maturitě přerušila. Všichni mě strašně zrazují, včetně mého manžela, mých rodičů. Jedině nejstarší děti mě fakt podporují( studují na osmiletém gymnáziu), a drží palce na přijímačky. Ale koho budu nejvíce potřebovat je můj manžel, který se ke studiu staví velice chladně. Sám studoval vysokou při zaměstnání, ale nějak to šlo. trochu mě mrzí, že nám muži nedají více podpory. Možná by to potom šlo o mnoho lépe. Můj manžel mě trochu sune do pozice viníka, za případné nedostatky v chodu rodiny. Závidím ženám, které tady píší, jak jim byl manžel největší oporou, ach jo.......
No snad to nakonec dobře dopadne.

Vlaďka
 Naja, 5 let, 13 tt. 
  • 

Re: Re: Re: Také studuji a plánuji dalšího potomka :o) 

(15.2.2007 18:47:25)
Vlaďko jen do toho běž. Chlapi budou vždycky trochu brblat, že není to a tamto... když mu to vadí, ať to udělá sám!! Ten můj taky měl nějaké připomínky k chodu domácnosti, ale já teď taky chodím do práce a k tomu denně studuji VŠ, tak proč se nepodělit o domácí práce. Po čase zjistil, že ty jeho připomínky mi jdou jedním uchem sem a jedním uchem tam, protože jsem se potřebovala soustředit na učení. A když jsem všechno zvládala, i když se z naší podlahy nedalo zrovna jíst, tak to bral jako přínos pro celou rodinu. Doplněným vzděláním se můžu dovolit i jiná - dobře pracovní místa a to ty naše chlapy taky těší, když je doma trochu víc peněz. Nemluvě o tom, že se taky trochu vytahoval za mě jak mi to pěkně jde a jak to pěkně zvládám.
Takže držím palce, a jen studuj, budeš mít krásné zaměstnání.
 ivka 2 chlapci 
  • 

štúdium 

(12.2.2007 12:09:10)
Práve som spravila poslednú skúšku v zimnom semestri a som šťastná. Som pracujúca mama dvoch chlapcov /10r. 6r./ a študujem diaľkovo EÚ. Na konzultácie dochádzam do 100 km vzdialeného mesta 1x týždenne. Svojím chlapcom sa snažím venovať čo najviac, prácu tiež nechcem odfláknuť a jediné, kde si dovolím poľaviť je domácnosť, takže mi za chvíľu spadne na hlavu. Ale skúškové skončilo, takže si spravím poriadok aj doma.
 Ivana + syn Filip  
  • 

zkoušky z dětmi  

(12.2.2007 15:41:29)
To je dobrý nápad, to jsem nevěděla, že mohu chodit na zkoušky s dětma, to bych měla vyzkoušet. Končí semestr a už toho mám taky plnné zuby, jedinné co mne drží nad vodou, že už jen 2 zkoušky....... A pak už bude konec, jen nevím, co zase v květnu.....
A pomáhá to, tedy jinak, jsou pani profesoři trochu hodnější??
 Oggová 


Re: zkoušky z dětmi  

(12.2.2007 15:54:07)
Tedy já nevím, ale využívat toho, že mám dítě, aby na mě byl zkoušející hodnější?
Měla jsem ve škole malou jen jednou, opravdu nebyla jiná možnost, hlídala mi ji venku na chodbě kamarádka. A profesorka mi to dala pěkně sežrat, byla jsem u té zkoušky dvojnásobnou dobu.
Nejsem tomuto typu "vydírání" moc nakloněná.
 Soňa Bendová, dcera Míša 
  • 

Re: zkoušky s dětmi  

(12.2.2007 17:18:21)
Ahoj, no pravda je, že náš třídní učitel nám říkal, že toho některé matky s dětma-miminkama využívají a berou si je s sebou i ke zkoušce, aby prý zapůsobily, že toho mají hodně a tak... ale varoval nás, že ne všichni na to skočí a popravdě, já bych se k tak "nízkému" kroku ani nesnížila a pravda je, že když není navýběr, nechat dítě na chodbě kamarádce je opravdu lepší... aby to nebylo moc okaté. Myslím si, že když umíš, tak umíš a nepotřebuješ "protekci"... která ani přijít nemusí. SoB
 Hanka, syn 4 roky, dcera 6 měsíců 
  • 

Re: zkoušky z dětmi  

(13.2.2007 14:34:17)
Ze zkušenosti vím, že bříškem (ani velkým břichem jako balón) nikoho z profesorů nedojmeš. Měla jsem termín na začátku srpna, takže na zkouškách v červnu už bylo pořádně vidět, že jsem těhotná. Nikdo se nad tím nepozastavil, je to na VŠ celkem běžný úkaz:-), stejně tak jako mrňata v kočárcích na chodbách, kojící studentky, hlídající babičky... Je fakt, že těhotná musí prokázat stejné znalosti jako netěhotná a já jsem ani žádné úlevy nečekala. Studuju dálkově peďák v HK. Teď to je po zkouškách krásná úleva, tak sbírejme síly na další zkoušky!!!
Pa, Hanka
 Michaela, 2 dcery 
  • 

docela ti rozumím 

(13.2.2007 7:25:31)
Když jsem viděla nadpis článku, hned jsem si řekla, to píši já. Ale je tam jeden rozdíl, já k tomu všemu ještě chodím do práce. Takže jsem 8,5 hodiny v práci, domů, udělat večeři, pohrát s dětmi, napsat úkoly (o uklízení se ani nepokouším)a pak když zbydou síli, píšu.
Seminárky píšu v noci, učím se cestou vlakem, když jedu na zkoušku. Diplomka je moje noční můra.
Tak halvu vzhůru, to zvládneme, ono to vždycky "nějak" dopadne. Nadarmo za sebou nemáme ty roky studia. Michala
 renča zem 3 dcery 15,4,18měsíců 
  • 

Tiše Vám závidím 

(13.2.2007 9:52:30)
Jsem na mateřské a jak tady čtu jak všechny studujete tak Vám jen závídím, ráda bych si doplnila vzdělání, ale nějak na to nemám odvahu. Tak vám všem studujícím držím palce...
 kasanka (Ondra,Evička,Sonička) 


skola versus mateřství 

(14.2.2007 14:13:06)
Ahojky, taky patřím k těm, které se radovaly, že se dostaly na vysokou a pár týdnů na to zjistily, že čekají miminko...

Rozhodla jsem se, že zkusím zvládnout obojí.
Týden před porodem jsem dodělala poslední zkoušku prvního ročníku a s individuálním plánem a za pomoci manžela a babiček pak zvládla celou výšku na denním. Ondrovi byly čtyři ročky, když jsem státnicovala. Musím uznat, že jsem to měla mnohem snažší díky tomu, že jsem měla:
1.) jen jedno dítě a ještě k tomu hodného spáče
2.) hodného manžela a hlídací babičky
3.) a že jsem nepřerušila studium,tudíž jsem z toho "nevypadla".

A ten, kdo si myslí, že je mé nejstarší dítě ochuzeno, protože jsem se mu dostatečně nevěnovala, tak těm vzkazuji, že jsou na těžkém omylu!!!
Náš syn uměl poznávat písmena ve dvou letech, číst plynule v pěti a když šel do první třídy, počítal v záporných číslech. Všichni jsme se mu maximálně věnovali a rozhodně to není o tom, zda matka chodí do školy nebo nechodí a je jen s dítětem doma.

Mimochodem - a co před třiceti lety, když se dávaly děti po šestinedělí do celotýdenních jeslí a rodiče si je vyzvedávali pouze na víkend? A nikomu to nepřišlo nenormální...

Teď mám po škole pět let, děti máme tři a protože jsem už dva roky doma koketuju s myšlenkou, že bych zase něco zkusila. Nejste taky někdo z Ostravy a nechcete zkusit třeba stavařinu? Samotné se mi do toho nechce.

Všem vám, co jste se na studium při dětech daly, držím pěsti a věřte, že s pevnou vůlí to dokážete!
Jana + Ondra (9let) + Evička (1,5 roku) + Sonička (8 týdnů)
 Istrie, sedmiměsíční dcera 
  • 

Zatím mám odklad 

(13.2.2007 15:06:31)
Ahoj, jsem moc ráda, že se tady rozjela takováto diskuse. Já mám zatím roční odklad, nejdřív jsem si myslela, že to s malým miminkem půjde. Jenže malá je nespinkací, tak bylo rozhodnuto. Doufám, že v září naberu dost sil pokračovat. Ovšem když tady čtu, jak studujete i s více dětma, tak si říkám, že to snad půjde. Chce to opravdu pořádně si zorganizovat čas a podporu rodiny. Když jsem zvládla vystudovat bakaláře při práci, tak ty dva roky taky dodělám.
Držím Vám všem palečky při studiu!!!Buďte silné a nedejte se třeba i drobnými neúspěchy zlomit. Jsme přeci silné ženy (kdo vymyslel, že jsme slabší pohlaví?)!
 Eset+2M 


!!! NOVÁ DISKUSE !!! 

(14.2.2007 16:14:25)
tenhle článek jako bych si právě teď potřebovala přečíst :o)) ... dovolila jsem si založit novou diskusi STUDIUM PŘI DĚTECH ... tak jestli někdo bude mít zájem, můžeme občas pokecat tam ... taky jsem si právě podala přihlášku na VŠ a vím, že budu rozhodně potřebovat podporu "spřízněných duší" :o))
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

Re: !!! NOVÁ DISKUSE !!! 

(19.2.2007 10:22:09)
Myslím, že každá matka s malými dětmi, která dokončí nějaké studium, zaslouží obdiv. Vždyť je dost mladých lidí bez závazků, kteří se ani neodhodlají něco studovat, třeba ani ne proto, že by to inteligenčně nezvládli, ale jsou líní, pohodlní, chtějí hned vydělávat. Moje dcera začala studovat VŠ ekonomickou, denní studium, načež přišla do jiného stavu. Během studia přišla poté neplánovaně do jiného stavu podruhé, přerušila studium na 6 měsíců, poté pokračovala v denním studiu, chodila jen na nejdůležitější přednášky, jinak se učila sama. Když skládala státní zkoušky, měla tedy dvě malé děti. Stálo ji to ovšem mnoho nervů, babičky obě zaměstnané, občas hlídal děda,kamarádky, já odpoledne, případně někdy o víkendu. Školu dokončila, státnice udělala za jedna, ale strašně za těch pár let zhubla a myslím, že několik let potrvá, než se z toho dostane. Problém byl taky ten, že obě děti, když byly malé, pořád brečely, měly zažívací potíže, střevní koliky, čili se nevyspala ani v noci.Děti byly kojené a dcera se snažila jíst rozumně, nic ovšem nepomáhalo. Je to už za námi, ale všichni z toho byli rozhození. Ale obdivuji ji, že studium dokončila, neboť například dcera mého šéfa, bez závazků, ze školy odešla. Začala druhou - a také ji nedokončila.
 Vlasta Holubová 
  • 

Ach to učení....... 

(16.2.2007 13:08:40)
Taky jsem tento školní rok začla studovat a musím říct , že už jsem s tím chtěla asi 1000x praštit . Mám dvě děti - holky , 10 a 4 roky . Jsem sice momentálně bez práce , takže by se mohlo říct , že mám čas se učit . Ale dokopat se k tomu mi dělá velký problém . Přesto chci školu dodělat . Tak kde je problém ? Nestačí jen chtít ?
 Alena, 2 kluci 
  • 

Re: Ach to učení....... 

(1.4.2008 18:36:52)
Mám dvě děti 5 a 7 let, děti mají 3x týdně kroužky, pracuji na poloviční úvazek a začla jsem studovat, je to šílený, no snad to zvládnu, musím, už kvuli dětem, aby viděly, že něco dokážu a že taťka nám pomáhá se vším.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.